Zub (ne)vytrhneme, dáseň (ne)umrtvíme, školné (ne)zavedeme, důchody (ne)snížíme

Myslím, že to už nebude dlouho trvat a něco zásadního se semele. Na severu Afriky si také diktátoři mysleli, že se jim nemůže nic stát. A porazil je obyčejný Twitter. A u nás je to přece jenom v tomto směru významně lepší. Já být těmi nahoře, nebyl bych až tak klidnej. Koneckonců studenti svrhli už jednu vládu a tahle by nebyla žádnej soupeř. Tenkrát jsem stál opodál, měl jsem strach, co bude. Ale dneska jako učitel už můžu přijít jenom o své okovy a šel bych s nimi. Vím totiž, že dobře už bylo.

pripadam si dnes jako na strankach halo novin.
jestli se nekomu nelibi jak se mu dari, je hlavne na nem aby to zmenil. v hospodach vetsinou najdete nespokojene, netyka se to jen ostravy. ale zrejme se nemaji zase tak spatne, kdyz maji na to, denne vysedavat po hospodach...

Ale kolego, tady přece nejde jen o svrhnutí téhle pravicové či dříve levicové vlády, pořád jsou to ti samí zloději a paraziti. A hned by tam vlezli další a ještě hladovější. Tady musí dojít k revoluci vědomí, že nikdo ze zlodějů vaše zaplevelené políčko obdělávat nikdy nebude, že každý zloděj, který tam je či příjde vás bude jen více dojit a zotročovat. Nač potřebujete viditelnou vládu, parlament, senát, instituce plné úředníků, když máme neviditelnou technologii a znalosti, které již otáčí kolo dějin. Každý je na jiném stupni poznání, ale nakonec každý dojde k uvědomění, že nemá smysl házet perly sviním.

ve světě je heppy 77% lidí, na serveru peníze jen 39%. o čempak to asi svědčí? (o větší koncentraci poučených realistů?)

Nu, vždycky se najde tento tyo člověka, co napíše tuto blbost. Změnit se? Jak? Dělat víc? Proč? Víc peněz za to nedostanu a kromě toho jiná práce není. Tak si jí vymyslet? Jakou proboha? Dneska už většina služeb mele z posledního a obyčejný živnostník, kdyby neměl paušály, tak se taky neuživí. A co Švarcův systém? Ok, jednak to stále je ještě nelegální a jednak neplacením daní bychom velmi brzo chcípli všichni. Nechte si takto své blbé rady. Až budete dělat alespoň jako já, budete mít vzdělání alespon o stupeň menší a budete alespoň tak zdravý, pak přijďte a popovídáme si o těch šancích. Ale taky zase zalezte do té vaší poslenecké kantýny a nebo pravicové knajpy a dejte pokoj. Každej nemůže být poslanec, každej nemůže být zloděj a každej nemůže být pražák. Ono taky někdo musí nést tu tíhu dějin. Ale proč by to měly být nenarozené děti, důchodci, invelidé, studenti a třeba i učitelé?

vy me znate, ze vite kde a jak pracuju, jake mam vzdelani? vy zase zkousite kritizovat me, protoze kritizuji ty co si stale stezuji? pokud si myslite, ze delate na maximum, mate nekonecne vzdelani, a stale se nedokazete slusne uzivit, pak to vyzniva spise ve vasi neschopnost se o sebe postarat.
dnesni doba je narocna v tom smeru, ze nuti lidi postarat se o sebe sami. a nemusi byt zrovna poslanci jak naznacujete.
v hospodach se podle reci schazi experti na ekonomii, fotbal, pravo, automobilovy prumysl, medicinu a ja nevim co jeste. skoda tedy, ze zustavaji pouze u tech reci...

V první řadě jste ten text, s odpuštěním, nepochopil. Zastavil jste se hned na začátku u naprosto nepodstatné věci. Tož si ten odstavec o Ostravě, co vás tolik irituje, škrtněte a zkuste číst dál. Vám to přijde levicové? Nebo kverulantské? V čem vám to xakru připomíná Haló noviny?

Neznám vás, ale tento typ příspěvku je typický pro pravicové lehkoživky, kteří mají neustále pocit, že musí všem vysvětlit, že si za svůj úděl mohou sami. Ano, někteří ano, to připouštím, ale drtivá většina ne. Takže oakuji, dnešní doba je mizerná, bude hůře. A práce není dnes a nebude ani zítra. A to ani pro toho, kdo dělat nechce, ten ji ale nehledá. Kruté je, že práce není a nebude ani pro toho, kdo musí život rodinu. A tady už je to na pováženou. Za vás mluví vaše věty. Za mě mluví moje zkušenost.

Můj zesnulý tiskový mluvčí by zcela jistě navrhl autora toho článku na řád "jasnozřivého Matýska" za níže tuto definici způsobu vlády naší vlády.
Vláda je jako spolek sadistů, který zjistil, že hádat se před obětí o způsobech mučení je větší rajc než mučení samotné.
Protože mám oba rád (pana Kašpárka i svého tiskového mluvčího Matěje), tento řád autorovi článku uděluji.

Já, ani můj zesnulý tiskový mluvčí Vás neznáme, nevíme kde pracujete, ani jaké máte vzdělání. Navzdory tomu s Vámi souhlasíme nejen v tom, že ten pán, co si myslí, ze dělá na maximum, má nekonečné vzdělání, a stále se nedokáže slušně uživit má zřejmě problém se schopností se o sebe postarat (Zřejmě je to ten typ, co na to potřebuje někoho třetího, např. "silnou ruku", "nejspravedlivější stranu", nebo maminku.), ale ve všem, co jste napsal v tomto článku.

Můj zesnulý tiskový mluvčí Matěj by řekl, zda tomu pánovi na Vašem článku nevadí spíš to, že mu to ty Haló noviny nepřipomíná.

Asi je v české povaze, být věčně nespokojený. A často to ani nesouvisí s hmotným zajištěním. Podle mne je "štěstí" prostě stav mysli, přístup k životu a řešení nebo neřešení problémů.
Asi každý má okolo sebe spoustu lidí, kteří opakovaně a pořád dokola řeší věci, které absolutně nemají šanci ovlivnit a tím se sami odbourávají a berou si vlastní "kapacitu", na druhou stranu věci, které mají z velké části nebo úplně ve svých rukách (a to je o tom přístupu) prostě neřeší a jen si stěžují. Typickým příkladem je první příspěvek této diskuze. Pokud má někdo v práci okovy, pomůže mu ke štěstí to, že bude vydělávat o polovinu nebo o 100% více? Co více a rychleji ovlivní - svoji práci, kde je nespokojen, nebo nějaké nedefinované obecné systémové změny?
Mám známé, u kterých možná 12 let poslouchám, jak firma X a ten šéf Y jsou takoví makoví a stojí za kulové, a kdyby takový nebyly, tak by .... Dříve jsem s těmito lidmi diskutoval a na návrhy, proč to neřeší (i z mé strany mj. naprosto konkrétními nabídkami jiné práce) jsem si vždy jen vyslechl snůšku argumentů, proč to nejde. Delší dobu už cíleně omezuji kontakty s takovými lidmi, nebo alespoň podobné diskuze, protože můj přístup je úplně jiný. Časem jsem dospěl k tomu, že smysl má řešit jen to, co můžu (a chci) nějak ovlivnit. To, co ovlivnit nemůžu, si maximálně vyslechnu, přečtu, popř. si dokonce zapamatuju, pokud je to něco, na co nějak můžu reagovat (např. aktuálně drahá vejce - cenu neovlivním, svoji spotřebu ano).
Po letech jsem pak na netu našel článek, který to naprosto výstižně popisuje a který krásně popisuje, proč někteří mj. nejsou šťastní.
http://www.podnikatel.cz/clanky/ivo-toman-debordelizace-hlavy-3/