Očima expertů: Švarcsystém. Zakázat, nebo zcela legalizovat?

Obyčejný živnostník - řemeslník po přečtení názorů výše uvedených osobností dá velké většině z nich za pravdu. Z vlastní zkušenosti vím, že při charakteru mé živnosti ( služby - montáže a opravy vodoinstalce, odpadů a topení ) není jednoduché si dovolit zaměstnance. Jakmile někoho přijmu nastane mi povinnost kromě zajištění dostatku práce a následně jejího odvedení v náležité kvalitě a vyřízení úhrady od zákazníka i neustálá starost o svého zaměstnance. Musím ho vybavit od oblečení přes nářadí a ochranné pomůcky a také ho proškolit a tak podobně.
Okamžitě mi taky nastanou povinnosti jako přihlašování sebe a jeho na kdejakém úřadě a pojišťovně. Nad hlavou mi neustále vysí starost, jak to budu zvládat, když nedejbože začnu sám marodit nebo i můj zaměstnanec. Sám na nějakou kloudnou nemocenskou vůbec nedosáhnu a o placené dovolené narozdíl od svého zaměstnance se mi může jen zdát.
Zaměstnanec má svá práva a mě z nich jako OSVČ a zaměstnavateli plynou povinnosti - starat se. Pomalu se ze mě stává opatrovnická firma, kterou však za tuto činnost nikdo neodmění a která už nemá ani tolik času a klidu na svůj prvořadý obor podnikání, který ji živí.
Také mě pomanu a jistě začnou úřady zvát na kontroly, jak správně a včas za svého zaměstnance odvádím povinné odvody ( jak je pak možné, že jiné "firmy - společnosti" tolik dluží? ). Také je v určitých obdobích nutné vyplňovat a odesílat další a další přehledy a přiznání ...
A zaměsnanec - ten se většinou jen vez a začne si diktovat a připomínat na co má právo a kolik musí za co dostat a co a kdy potřebuje ... A že by byl alespoň trochu nucen se snažit a mít o práci a její kvalitní odvedení zájem, tak o tom se jen vypráví ve vzpomínkách na živnostníky a jejich zaměstnance z 1. republiky a nebo v pohádkách.
Zamyslete se i nad tím, že budu chtít zaměstnat někoho po vyučení - bez kloudné praxe a pracovních návyků. Jak mám na takového člověka sám vydělat, abych si ho mohl dovolit při současném systémů opatrovnictví a ochrany a při cíleném vedení k nesamostatnosti a neodpovědnosti. Jak to udělat, když nemám aparát spolupracovníků, kteří budou řešit personalistiku, bezpečnost práce a související agendu a budou znát a stíhat reagovat na všechny možné změny a úpravy ... a kteří ho za mě budou pomalu na pracovišti učit, jak se co má správně dělat, když já budu vyplňovat přehledy a přihlášky? Ve své podstatě ani tolik nevydělám, abych si mohl dovolit někoho takového zaplatit. A taky když vezmu v potaz časovou nátočnost toho všeho co kolem zajištění samotné práce a věcí kolem zaměstnance je třeba vykonat, tak by pro nás OSVČ - zaměstnavatele měl mít pracovní den alespoň 48 hodin, abychom mohli dostát čestně všem svým závazkům a povinnostem.
Potom je tu i otázka, jak mají takoví učni sehnat praxi a tedy i zaměstnání v oboru. A tak se dělá, kde a co se dá a pak se fiksluje praxe a zařizují se živnosti, kde se dotyčný začne učit a získávat praxi pokud má odvahu sám na vlastní pěst, ale často i na úkor zákazníka - a je to tak v pořádku? Je správné mladým už od začátku ukazovat, že věci kolem nás nejdou dělat normálně, jednoduše a pořádně, ale že se musí oklikou a mnohdy i né zrovna s čistýma rukama a že člověk ani nestíhá poznat včas kdy a co a jak zařídit?

No a teď se podívejme na situlaci, když Já ( OSVČ ) seženu dost práce a nezvládal bych ji sám, tak se prostě obrátím na kolegi, také OSVČ a vezmu je pod sebe a mám jen starosti na které celkem stačím - zorganizovat práci a připravit materiál a zákazníka tak, abychom zakázku včas a kvalitně zvládli a po uhrazení díla se vyrovnáme a všechny své náležitosti si každý řešíme sám a tak, jak je třeba. Snad by bylo i možné na základě "nějakých pracovních knížek" zaměstnávat v určitých intervalech jednoho či více "pracovníků s malou praxí", kteří budou mít na trhu práce po určitou dobu možnost samostatně, formou brigád a výpomocí takto získávat pracovní návyky a taky prostředky, s kterými se budou na základě jednoduchého vzorce ( z toho zo vydělám - zaplatím to a to a s ostatním si už hospodařím sám ) učit žít a postupně se připravovat na pozici budoucího samostaného zaměstnance nebo živnostníka.
Pokud by byl takovýto systém nastaven tak, aby mohl fungovat jednoduše a dlouhodobě tedy = spolehlivě, tak co si více přát.
Dejte nám možnost v klidu a bez velkých potíží vykonávat své řemeslo a nechte nás vydělat, abychom se uživili a Ti z nás, kteří to dokážou se mohli i rozvíjet a za nějaký čas budou tak silní, že si budou moci dovolit zaměstnat jak řemeslníky - dělníky, tak i člověka, který bude zvládat potřednou ( doufám, že né příliš přebujelou ) administrativu stímto vším spojenou.
Jistě, že nemusím mít ve všem pravdu, ale už dlouho platí, že v jednoduchosti je krása a v podnikání a ve společenském životě by určité zjednodušení a návazně trvalý důraz na dodržování obecně platných a uznávaných pravidel jenom prospěl.
Omlouvám se za obsáhlost svého přízpěvku, ale už douho mě tyto otázky věci tíží.
Snad bude jednou i lépe.