Malé peníze: Dvě stě tisíc? Na spořicí účet či termínovaný vklad

Jan Müller | rubrika: Analýza | 28. 12. 2011 | 22 komentářů
Minulou středu jsme zveřejnili první část odpovědi Jana Müllera z webu Malé peníze na otázku našeho čtenáře, co by mohl nejlepšího udělat se dvěma sty tisíci korun na svém účtu. Dnes přinášíme závěr analýzy.

Abychom udrželi kvalitu diskuze pro slušné čtenáře, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdřív musíte zaregistrovat. (Už jsem, ale zapomněl jsem heslo!)

Přihlásit se

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

28. 12. 2011 22:40

I pripade rustu DPH na 40%, kolapsu prubezneho penzijniho systemu, hyperinflace, 30% nezamestnanosti, ...?

Ja tedy spise razim "nikdy nerikej nikdy". Znam lidi, kteri v roce 1939, 1948 ci 1968 neutekli. Ja bych tedy rozhodne utekl. A jsou 2 veci, ktere to maximalne zprijemni:
1) Jazykove (a samozrejme i jine) schopnosti
2) Zlato

Zobrazit celé vlákno

+36
+-
Reagovat na příspěvek

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

28. 12. 2011 11:09, chk

rezerva by mela suplovat mesicni vypadle prijmy, nikoli vydaje:)

Zobrazit celé vlákno

-31
+-
Reagovat na příspěvek

Další příspěvky v diskuzi (celkem 22 komentářů)

1. 1. 2012 20:24 | KarelT

Myslíte že velkou bankou nepoloží "run" klientů nebo že by nemohl nastat ? Nevidím dovnitř, takže nedokážu posoudit jak by zareagovala pokud by se rozšířila panika. Ale musela by uzavřít pobočky a asi zastavit transakce a začít jednat o nějaké formě stabilizace či převzetí. To by asi chvíli trvalo, takže tak jako tak by dost lidí mělo problém dostat se ke svým penězům, nehledě na to co by to udělalo s důvěrou.
+1
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

30. 12. 2011 21:14 | cml11

Hotovost představuje především variantu kdy jste chráněn proti nominální ztrátě majetku a ponecháváte si možnost okamžité reakce. Proti skutečnému krachu bank budete s hotovostí imunní jedině ve chvíli, kdy budete mít úspory doma v sejfu a nikoli na spořicím účtu. Záchranný fond nemá peníze na vyplacení vkladů střadatelů žádné větší banky. Nedostatek peněz při nejčernějším scénáři by nebyl v rovině nedostatku bankovek. Peníze jsou dnes vesměs elektronické. Problémem by byl spíš chaos vzniklý odříznutím klientů od jejich účtů. V takové situaci by část z nich musela získat prostředky na základní životní potřeby prodejem svého majetku, což by vedlo k poklesu cen prakticky všeho. Samozřejmě i akcií. Tady si dovolím vsunout jedno Rotschildovo moudro: "Nakupujte, když na ulici teče krev.". Přebytkem hotovostí v takové chvíli dokážete dát základy impériu.
Dlouhodobě proti hotovosti mluví problémem jménem inflace. Faktor, který určitě nelze v středním a delším horizontu nikterak opomíjet. Evropa i Amerika řeší aktuální finanční krize shodně emisí nových peněz a v delším horizontu lze proto téměř nevyhnutelně očekávat zvýšenou inflaci. Jak moc velkou není jisté, ale pokud se jí mají vyřešit problémy předlužených zemí, zanedbatelná nebude. Pro poněkud reálnější černý scénář může být skutečně zajímavější držet namísto hotovosti v sejfu zlato. Nominál na rozdíl od hotovosti nezaručuje a za zlatou minci si chleba v obchodě taky nekoupíte. Dlouhodobě ale dokáže chránit před inflací a v případě zásadního kolapsu může posloužit jen o něco hůř než hotovost.
Reálné krachy bank, kdy klienti přijdou o vklady, nám v tuto chvíli ale podle mého názoru nehrozí. Rozpad eurozóny se nejeví pravděpodobný, jelikož ve svém výsledku nikomu neprospěje. Zato léčba krize růstem dopovaným z dalších a dalších emisí nově vytvořených peněz je nejen jejím jediným prakticky realizovatlným řešením.
Spořicímu účtu pro odložení hotovosti bych se proto nebránil. Pozvolna a uvážlivě bych odtud část prostředků investoval do pečlivě vybraných dividendových akcií. Dobře sestavené a udržované portfolio by nemělo mít problém dlouhodobě přinejmenším pokrýt inflaci. Pokud bych, jako původní tazatel, viděl jako perspektivní nemovitosti, přidal bych do něj i nějaký realitní fond. A jako pojistku pro strýčka Příhodu není od věci přihodit do sejfu nějakou zlatou minci. I když je to jen hezký kus blýskavého kovu, jako všude uznávané platidlo sloužilo dobře celá staletí.
+24
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

30. 12. 2011 20:05 | tla

No tak kecy by ti sly....
+15
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

29. 12. 2011 20:13 | chk

ke krachu bank nedojde. mozna tak nejakych provincnich, malych. v usa jich padly tento rok desitky. pad akcii by s hotovosti nejak vyznamne nezamaval. proc by mel?
-22
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

29. 12. 2011 19:37 | KarelT

Pokud to dobře chápu, tak na hotovosti by mohl člověk krátkodobě docela získat pokud by došlo ke krachu bank. V ten moment by nastal nedostatek peněz. Otázka je, jak dlouho by trvalo, než by stát zareagoval, třeba novým tištěním peněz ? Nebo jak by zapůsobil na hotovost celkový prudký pokles hodnoty akcií ? Jinak samozřejmě souhlasím s diverzifikací investic.
-2
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

29. 12. 2011 16:14

ten člověk není evidentně v obraze. Háže do koše stavební spoření a zároveň o něm vypráví bludy.
-5
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

29. 12. 2011 13:52 | chk

je videt, ze clanky podobneho zamereni jsou akorat hazeni perel svinim. jsem pro to, aby kazdej nesl odpovednost za svou financni gramotnost.
-12
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

29. 12. 2011 13:27 | tla

pokud tedy vime, ze dveste tisic neni dostatecna castka pro nejake vaznejsi investovani, tak jaka tedy je? pul milionu, milion, vic? soudic podle tohoto clanku, jsou tedy prakticky veskere investicni produkty nabizene beznemu klientovi v bankach zcela nevhodne...
+2
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

28. 12. 2011 22:58 | klťk. Stanislav Gross

Jo, CASH neni od veci. Dobre nakupni prilezitosti jeste prijdou. A kdyz myslim hotovost, tak opravdu fyzicky v sejfu hotovost a ne penize na ucte. Protoze hrozi run na banky a nedostatek likvidity. Pokud uz tedy drzet hotovost, tak doopravdy, aby vyhody (okamzita likvidita) prekryly nevyhody (zaporny zisk diky inflaci). http://www.patria.cz/zpravodajstvi/1977670/zacal-jiz-run-na-banky-v-evrope.html
Co se tyce zlata, tak plati jako u vseho, nevsazet vse na jednu kartu. Nicmene pokud drive platilo mit ve zlate treba 10%, tak dnes je dobre si uvedomit, ze nezijeme v normalni dobe, rizika jsou enormni a ty prave problemy teprve prijdou. Tedy jsem pro to vahu zlata v portfoliu drzet vyssi. Drive zlato v portfoliu bylo jen pro hedgeovani a klidne mohlo byt v podobe ETF. Diky zlomove dobe ale nyni zlato jednoznacne ve fyzicke podobe (a ani ne v bankovnim sejfu, vzpomente na USA 1933). Pokud si nejste jist, ze prijde jeste teprve ta poradna krize, ale naopak verite, ze prijde rust, tak stale mate moznost misto zlata (sazka na krizi, kolapsy a bankroty) investovat do drahych kovu s prumyslovym vyuzitim (Ag, Pd, Pt) - pokud se dostavi rust, pujdou nahoru. Platinu dnes koupite levneji, nez zlato, coz je anomalie. I palladium je levne. A stribro? To je otazka. Je skoro na polovine svych rekordnich hodnot, jeho zasoby jsou male, tezba nestaci spotrebe, prumyslove vyuziti siroke a nezastupitelne. Da se (od zpracovetalu a prum.uzivatelu) sehnat za 1% nad spot a bez otravneho DPH. Tyto kovy vedle potrebnosti pro prumysl vam ve sve fyzicke podobe davaji podobne vyhody, jako zlato: vase investice je nezavisla na funkcnosti systemu, neni nikde registrovana a tak zdanitelna ci vyvlastnitelna, nepostihne vas krach ala MF Global, atd... Pritom drzet stribro je neco podobneho jako drzet akcie vyrobcu solarnich panelu ci nanotechnologii. Dulezitym aspektem investic do kovu je, jak levne (kolik nad spot) jste ho schopen sehnat. Koupit stribro za spot + 10% premium vyrobce mince/slitku + 14% marze obchodnika + 20% DPH, to proste nelze nazvat investici. Za akcie si take nepriplacite 50% nad jejich trzni hodnotu.
+10
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

28. 12. 2011 22:40

I pripade rustu DPH na 40%, kolapsu prubezneho penzijniho systemu, hyperinflace, 30% nezamestnanosti, ...?
Ja tedy spise razim "nikdy nerikej nikdy". Znam lidi, kteri v roce 1939, 1948 ci 1968 neutekli. Ja bych tedy rozhodne utekl. A jsou 2 veci, ktere to maximalne zprijemni: 1) Jazykove (a samozrejme i jine) schopnosti 2) Zlato
+36
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

28. 12. 2011 18:59 | Tomas

Citace - chk / 28.12.2011 13:43

a za pet let treba dvakrat tolik cihel a unci:)

Možné to je. Ale zároveň třeba taky už jen polovinu chleba...
+2
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

28. 12. 2011 18:46 | cml11

Co se týče dlouhodobé tvorby rezerv a kapitálu, vždy je nejlepší vsadit na několik karet najednou. Souhlasím, že fyzické zlato do širšího portfolia patří. Ale spíš jako pojistka a ne většinová investice. Pokud vidíte budoucnost černě, jako autor původního dotazu, je možné s ním začít. Ale sázet na zlato všechny rezervy, to bych nedělal.
Závěrečné doporučení článku vlastně zní: Držte hotovost. Rada vylučující riziko ale zároveň i možnost zisku. Když už autor dotazu preferoval nemovitosti, mohla padnout zmínka např. o nemovitostních fondech. Osobně bych v tuhle chvíli taky určitě šmahem nevylučoval akcie. Jsou docela levné a i když mohou ještě klesnout, opatrně začít s pravidelnými nákupy například českých dividendových titulů vůbec nemusí být špatná volba.
+3
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

28. 12. 2011 17:55 | chk

preji stastnou cestu na NZ, ja zustanu zde:)
-6
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

28. 12. 2011 16:52 | > Potencionalni P E N Z I S T A <

Teoreticky to je možné. Otázka je, jak je to pravděpodobné.
Z existujících státních dluhů (a ještě větších závazků v soc, penz a zdrav oblasti při nepříznivé demografii) ale vede "cesta" jen zvětšováním rozvah centrálních bank, tedy "tiskem peněz".
Ale státy samozřejmě používají a používat budou i jiné zdroje dodatečných příjmů. Od vyšších zdanění kapitálových výnosů, přes daň z bankovních transakcí, rapidně rostoucí daň z nemovitostí až po znárodnění penzijních (2. a 3. pilíř) fondů (viz Maďarsko, Portugalsko, ...).
Žádné z těchto rizik na zlato nemá dopad. Nemá na něj dopad žádné zdanění majetku (protože erár nemusí vědět, že ho máte), žádné vyvlastňování, žádná měnová reforma, žádný rozpad měnové unie, žádný bankrot banky či státu, atd...
Je na každém, jak moc těmto rizikům věří a na co je ochoten vsadit své penzijní úspory. Mám do penze daleko a v tom dlouhém horizontu se může stát cokoli, dříve se za tu dobu daly stihnout dvě světové války, několik převratů, nějaká ta měnová reforma, nějaké to znárodnění či arizace židovského majetku, milionářské daně, pozemkové "reformy", kolektivizace, procesy s kulaky, atd... Mám obavy, že poměrně převratné změny nás čekají už v daleko kratším horizontu, než je moje třicetileté čekání na penzi. Každý by si měl zvážit, nakolik je ochoten svůj osud svázat s osudem a prosperitou ČR a EU. Dům, pole, akcie ČEZu, státní dluhopisy, penzijní fond, atd... může být problém sbalit do batůžku a proměnit za důstojné strávení penze třeba na Novém Zélandě.
+21
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

28. 12. 2011 15:13 | Nox

To asi vzniklo z toho, ze vetsina lidi ma prijmy stejne jako vydaje. A kupodivu je jen malo lidi i ze stran tech financne vzdelanych, co si tohoto rozporu vsimli.
+10
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

28. 12. 2011 13:43 | chk

a za pet let treba dvakrat tolik cihel a unci:)
-21
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

28. 12. 2011 13:42 | 200.000

Co s 200.000 v papircich? Zatim za to lze poridit 10 kilovych cihel stribra, nebo 6 unci zlata (idealne zkombinovat pul na pul).
+18
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

28. 12. 2011 13:05 | Tomas

Nebudu si cucat z prstu čísla, ale většina lidí celý příjem utratí nebo ušetří jen pár procent (víceméně povinné platby typu strhávané penzijko, inv. pojištění apod.), zjevně včetně tebe (pak je jedno, jestli se počítá rezerva podle příjmů nebo výdajů). Většina lidí je totiž finančně negramotných (tuším 70% jsem četl). Nám ostatním stačí mít rezervu na výdaje (výši, která pokryje několikaměsíční výdaje) :-P
+23
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

28. 12. 2011 12:55 | chk

99 lidi ze sta tomu rozumi, gratuluji, ty jsi ten 100. :)
-21
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

28. 12. 2011 12:25 | Tomas

No a? Já se bavím o její výši, ne co supluje. Některé výdaje a snad všechny položky úspor (je-li jich víc) si člověk může klidně bez následků odpustit (placení stavebka, restaurace, fitko, kultura...).
+33
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

Stránka 1/2

Předchozí

1

Spočítejte si

Kolik musíte spořit na?

let
%

Rozšířená verze kalkulačky

Další kalkulačky

Interaktivní grafiky

Kdy můžu do důchodu a kolik dostanu. Kalkulačka a pravidla

Kdy můžu do důchodu a kolik dostanu. Kalkulačka a pravidla

Kdo může žádat o přiznání starobní penze? Co všechno se počítá? Jaké jsou podmínky? Tady...více

Nemáte v peněžence poklad? Takhle poznáte vzácné koruny

Nemáte v peněžence poklad? Takhle poznáte vzácné koruny

Vypadají jako peníze, které denně bereme do ruky. A najdou se lidé, co by nám tu ruku...více

Nové dopravní značky. Podívejte se, co vás čeká na silnicích

Nové dopravní značky. Podívejte se, co vás čeká na silnicích

Od 1. ledna 2024 čeká na řidiče několik nových dopravních značek. Novelu vyhlášky č. 294/2015...více

Na tyhle e-shopy si dejte pozor. Ukážeme jejich triky

Na tyhle e-shopy si dejte pozor. Ukážeme jejich triky

Tohle není podvod, který by měl každý poznat hned na první pohled. Není to amatérsky působící...více

Cesta do pravěku. Podívejte se, jak vypadalo internetové bankovnictví před 20 lety

Cesta do pravěku. Podívejte se, jak vypadalo internetové bankovnictví před 20 lety

Ať jste, nebo nejste pamětníci, tenhle výlet bude plný překvapení. Připomeňte si pionýrské...více

Přihlášení k newsletteru

Změny, novinky a aktuality ze světa osobních financí přehledně ve vaší schránce – čtěte náš pravidelný newsletter.

Informace ke zpracování osobních údajů

Souboj osobností

Kdo je vám sympatičtější? Hlasujte v našem souboji osobností a zvolte si svého oblíbence (případně menší zlo). Stačí kliknout na fotografii.

Jakub Havrlant

podnikatel a investor

Patrik Nacher

podnikatel a ekonom

Jakub Havrlant
ÚSPĚŠNOST
66,67 %

z 3 duelů
×
Patrik Nacher
ÚSPĚŠNOST
0,00 %

z 0 duelů

Chci jiný souboj
Souhrnné výsledky duelů

Partners Financial Services