Spoření na dlouhé trati: až se vás penze zeptá...

"Nevýhody: Vybírat z penzijního fondu peníze můžete až po patnácti letech spoření, a to nejvýš polovinu." To je neúplná specifikace. PF lze zrušit nejdříve za 1 rok od vzniku čili už za rok se můžete dostat k penězům pokud je nutně potřebujete a není už kde jinde brát. Pouze přijdete o připsaný úrok (což je prd), státní příspěvek (relativně prd), a příspěvek zaměstnavatele vám zdaní 15%. Svoje vklady dostanete celé. PF doporučuji klientům, kterým na ně přispívá zaměstnavatel. Jedná se totiž o stovky až tisíce měsíčně, což je naprosto luxusní zhodnocení a jen hlupák by ho nevyužil. I přesto, že se při předčasném výběru klient připraví o státní přísp. a úroky a 15% přísp.zaměstnavatele jsou to obrovské peníze, ke kterým by se jinak nedostal. Toto samozřejmě doporučuji mladým klientům cca okolo 30.let věku, kteří mají např. hypotéku a po pár letech takto s příspěvkem zaměstnavatele "našetří" např. na dovolenou či auto, záleží na příjmech těchto lidí. Mezi mými klienty není výjimkou příspěvek zaměstnavatele kolem 2500,- měsíčně. Samozřejmě, že tento model záměr penz.spoření nenaplňuje, ale po zkušenostech ze života nikomu mladému nedoporučuji investici na 30 let. Silně pochybuji, že pen.fond nikdo nevytuneluje (je tam jen státní dohled nikoli pojištění vkladů státem) a ikdyby ne, tak vlivem inflace se bude jednat o "drobné" na přilepšenou. Jsou lepší a stejěn bezpečné produkty jak za 30 let zhodnotit úspory. Příklad: vlastní příspěvek 1000,- Kč, příspěvek zaměstn.2500,- Kč. Po 5.letech ruším a inkasuji: 60 tisíc vlastních + po zdanění 127 500,- Kč od zaměstnavatele. Na ruku tedy 187 500,- Kč!!! Mínus 800,- Kč poplatek za zrušení penz.spoření, což je zanedbatelné. Kdo vám za 5 let zhodnotí 60 tisíc na 120 tisíc? Peníze leží opravdu na ulici.

Rozumím, co chcete říci. Jde spíš o to, že cílem článku nebyl rozbor fungování fondů. Ale šlo o obecný pohled na to, co se dnes využívá na finančním trhu a tyhle 3 produkty jsou pro dlouhodobý horizont nejvyužívanější, ať chceme nebo ne. Šlo o zhodnocení výhod a nevýhod všech tří zmiňovaných, tím tyto nástroje nijak neobhauji, ale v kontextu tématu toho článku je fakt, že fondy oproti pojistkám mají menší nákladovost, protože pojišťovna si k tomu samozřejmě přihodí ještě "to svoje". To aby si lidé nic neodkládali, taky neni cesta k něčemu smysluplnému.

Nejlepší je investovat své peníze sám,bez pomoci různých poradců.Já se o to snažím již několik let.Pokud budete mít IŽP,PF nebo co já vím jiného,budete jen živit bandu v kravatách někde v bance.

Podílové fondy řeším cca 10-12 let.Nejprve ty korunové,později i nominované v eurech či dolarech.Pokud vezmeme posledních deset let,ukažte mi jediný fond,který je v plusu.V roce 2001 dotcom krize,2008 subprime krize,nyní euro krize.Dobrá řeknete za to nemohou fondy ale situace.Jak mi ale vysvětlíte,jak je možné že akciový trh dosahuje výnosu několika desítek procent třeba za pul roku(minulý rok) a fondy ani polovinu? Pokud porovnáte výnos akcií například v SPAD,dojdete k výsledku,že výkonost fondu je vždy mnohem horší.Čím to je ale netuším.K poplatkum se nechci moc vyjadřovat.To samé co říkám již publikoval prof.Švejnar a to pokud zde nebudou fondy s poplatky 0,3-0,5% ročně tzv, nízkonákladové,s aktivním způsobem investování například výnos i za předpokladu krize,nemá smysl dlouhodobé spoření.Za deset let v poplatcích za obhospodařování zaplatíte někdy 10 ale i 15% a to je příliš.Omlouvám se za možná emotivní minulý příspěvek ,ale mě tyhle články fakt štvou.

Děkuji za názor. Přesto si stále myslím, že pojieštění má poplatky mnohem větší. Nevím jak jste došel k tomu, že ve fondech tratíme třetinu všech úspor, některé investiční nástroje využívám a mé úspory tedy netratí (po odpočtu poplatku) a vydělávají. Ale nejsou fondy jako fondy, tím to asi bude.

A tvuj prispevek ma lidem rict, ze maj prachy utratit a nesporit??? Podle me, jsou fondy ze zminenzch produktu, rozhodne nejmensi zlo

Autorka článku doporučuje podílové fondy,jsou prý pružné(co to je?),a cože vidím,poplatky nejsou dramatické? Každý podílový fond má vstupní,obhospodařovací a některé mají výstupní poplatky.Vstupní poplatky vám mohou sebrat 2-3%,což je jednorázová věc a dala by se zkousnout.Horší je ty obhospodařovací,které mohou mít i 1-1,5% a to už je za dejme tomu 30 let pořádný kus úspor.Výstupní poplatek je naprostá zlodějina,protože jeho výpočet je z celé částky+zhodnocení.Takže když to uzavřu,běžte raději paní autorko článku dělat něco jiného,protože finanční poradenství vám moc nejde.Na fondech tratíte minimálně třetinu všech úspor.Vůbec jsem ani neuváděl,že fondů vedených v korunách,které by měly zajímavě složené portfolio je opravdu málo a investovat v cizí měně nese sebou měnové riziko.

A peníze v průběžném systému inflace nežere?

Jenze v prubeznem systemu dostanes aspon neco, ikdyz to treba nebude stacit k preziti. Nasporene penize ti sezere inflace kompletne a nebudes mit ani to.

snad je také otázka zda lidi mají možnost mít stálou práci .Porád se všude vykřikuje -šetřete si ,šetřete si,stát je vybrakovaný , ale není to náhodou také trochu jinak? Celá vláda rozhazuje kde se dá,tam neví co je skutečně šetřit ,a z mála.At nejprve ukážou prstem na sebe a jdou od válu,zkorupováci. Když neumí pořádně a s rozumem hospodařit tak at drží zobák ,taková vláda a rady o šetření jsou na hovno.Když lidi budou mít zaměstnání budou mít i prostředky na úspory.

Pokud se bude rodit dětí tolik, co teď (myslím v civ. zemích a mezi nima jsme i my celkem na chvostu), můžeš si tapetovat i tím průběžným systémem. Vlastně, tím si nemůžeš ani to...

A co tedy navrhujete? Zásobit se zlatem?

Pokud se stát bude potýkat v dluzích, tak si s úsporami můžeme tak v důchodu vytapetovat. Osobně preferuji průběžný státní systém důchodů jako základ, podporu mezilidské solidarity, ne individualismus spoření, který je individuální jen naoko, poněvadž souvisí s děním ve společnosti. Větší podporu malého a středního podnikání, jinak nám nadnárodní firmy budou odlévat kapitál. Lidé si také musí sakra uvědomit, od koho a co nakupují. Jinak to s námi půjde zkopce. Nestačím se divit, co všechno je made in china. Chybí kvalitnější vzdělávání, na které se lidé nemusí zadlužovat. Vzdělávání pro ty, kteří k tomu mají potřebné vlohy, ne tučný účet.

Vážená autorko, více než Vaše rady pro batolata by mne zajímal podíl ryzikových dluhopisů v portfoliích našich penzijních fondů a možný dopad na výnosy za rok 2011. Nechce se mi věřit, že vysoceúročené dluhopisy Řecka a dalších jižních zemí by chyběly v portfoliích. Co udělá ztráta hodnoty těchto dluhopisů na 50% se lze jen domýšlet.

Spořit na penzi ? Jak úsměvné. Copak je tu někdo, kdo ví, jak se bude vyvíjet inflace podpíraná politickým eurem čím dál, tím více? Co se však ví, tu není nikdo, kdo by ji zkrotil, páč i ECB nadobro ztratila svou nezávislost, ztratila svůj vliv nad akcelerací inflace. Řekněme, že inflace bude v průměru okolo 10%. Pak za deset let máte čistou nulu a spořit můžete klidně 100 tisíc měsíčně.