Promlčené pohledávky? Víme, jak se jim bránit i kdo na nich vydělává!

Doporučuji kontaktovat Občanské sdružení Nedejte se. Mám velice dobrou zkušenost.

Odpovězte T-mobilu dopisem, ve kterém namítnete, že pohledávka z roku 2007 je promlčená a že s částkou 1500 Kč za upomínky promlčených pohledávek nesouhlasíte.

Dobrý den, můžete mi prosím poradit??? Minulý měsíc mi přišel dopis od vymahačské firmy b4b inkasso, že po mě chtějí zaplatit fakturu od T-mobile na částku 2000 kč z roku 2007 k tomu si napočítali za 2 dopisy které mi poslali během 14 dnů dalších 1500 kč to už je na mě moc???? Jak mám postupovat??? Děkuji radu.

Ad SIPO: Prostě ta pošťačka tam bouchla berana, dala mi útržek, útržek pro poštu vyhodila a peníze strčila do kapsy. Tenkrát to ještě přes počítače nehnali. A že je pro mě jakožto plátce složenka zaplacená se bohužel příjemce platby nedozví.
Ad nedoplatek - byla to výzva od vymahačské firmy, které magistrát pohledávky prodal, že když do tří dnů nezaplatí, dají to soudu. Takže ano, majitel baráku (magistrát) začal po dvanácti letech vymáhat pohledávku.

Pavel: Není mi zcela jasné, jak při zaplacení inkasa (předpokládám, že půjde o tzv. složenku SIPO), mohla pošťačka stopit peníze? Když to projde systémem, a na složenku se vytiskne datum zaplacení, tak pro mne jako plátce je snad složenka zaplacená?
Ad Obsílka za 12 let starý nedoplatek. Obsílka od koho? Od soudu? Takže majitel domu podal po 11 letech žalobu na zaplacení, nebo jak to je? (počítám, že cca 6 měsíců až 1 rok trvá vydání platebního rozkazu)
Osobně doporučuji schovávat si všechny účtenky a výpisy z účtu alespoň 15 let (do 3 let po splatnosti může věřitel podat žalobu, soudní řízení trvá cca 2-3 roky, po vydání pravomocného rozsudku má dalších 10 let na zahájení exekuce). Mimochodem faktury k věcem je dobré si schovávat, aby majitel věci mohl doložit vlastnictví k ní.

No,Tondo, mé tchyni asi před měsícem přišla obsílka, že má zaplatit 12 let starý nedoplatek na nájemném. Tchyně bydlí ve stejném bytě asi 50 let, vše vždy platila, o žádném dluhu neví, bohužel stvrzenky o platbě po deseti letech likviduje, takže není žádný způsob, jak by si mohla ověřit, jestli opravdu před dvanácti lety na něco nezapomněla.
Navíc to ani nemusí být její chyba. Stalo se mi, že jsem zaplatil inkaso na poště a po nějaké době se ozvali plynaři, že jim dlužím. Ukázalo se, že ty prachy stopila pošťačka - pokud se něco podobného stalo i tchyni před dvanácti lety, jak to teď prokázat?
A toto je smysl promlčení pohledávky. Kdyby nic takového nebylo, tak může kdokoliv na vás ukázat prstem, že mu dvacet let něco dlužíte, a jak prokážete opak?
Ano, dobré dluhy dělají dobré přátele, ale k dobrým dluhům patří i včasné vymáhání.

Nevím proč něktěří obhájci vymahačů pořád tak stejně trapně argumentují. Prasárna není že se vymáhá samotný dluh, to je v pořádku, ale ty nehorázné poplatky k tomu. Věřitel ani soud na tom moc nezbohatne, ale osm tisíc vymahačské "firmě" za hromadné zpracování a odeslání, no to jsou opravdu "vydřené" peníze. To opravdu naší ekonomice strašně prospívá živit tyhle vyžírky........

Promlčení v civilním právu je dokonce jedním z vůbec nejstarších, tradičních právních institutů vůbec, který existoval už ve starém Římě. Není to tedy žádný moderní výdobytek (či dokonce zmetek) pocházející od našich zákonodárců. Jeho podstatou je, že jakmile dlužník důvodně namítne promlčení pohledávky nemůže soud žalobci promlčené právo přiznat. Sám soud však k promlčení NESMÍ vůbec přihlédnout, je to jen právo dlužníka, zda námitku prmlčení uplatní či nikoli. Fascinuje mě jak někteří mudrlanti tady dokáží blábolit zjevné nesmysly o něčem o čem nemají ani páru.

Pletete trestní a soukromé (občanské, obchodní) právo. V soukromém právu se promlčením míní, že dluh nelze vymáhat soudně, pokud na to dlužník upozorní. Dluh tím nezaniká a pokud ho dlužník splatí, nepůjde o bezdůvodné obohacení (opět soukromoprávní termín) věřitele. Ale splacení je dobrovolné, věřitel ho k tomu nemůže přinutit soudní mocí, pokud dlužník promlčení včas před soudem namítne.

Nejde o žádnou novinku, rakouský občanský zákoník z roku 1811 (v českých zemích platný do konce roku 1950) měl v oblasti promlčení velmi rozsáhlou úpravu v paragrafech 1451 - 1502. § 1501 pravil: "K promlčení, když je strany nenamítají, se z moci úřední nepřihlíží." Komunistické občanské zákoníky, ten z roku 1950 i, s velkými novelami dosud platný, z roku 1964, měly podobná, byť mnohem stručnější ustanovení.

Soudce si neověřuje nic, ten se totiž platebním rozkazem vůbec nezabývá. Tuto záležitost vyřizují vyšší soudní úředníci, kteří pouze přepíší údaje ze žaloby po platebního rozkazu a rozešlou jej. Nikdo nezkoumá adresu dlužníka, možnost promlčení, oprávněnost pohledávky. Je na žalovaném, aby se účinně bránil.
Ikdyž se to zdá jako velmi kruté, je to vlastně daň za rychlost. Vzpomeňte, jak rychle byly vyřizovány žaloby před 15 lety. Jen čekání na platební rozkaz trvalo několik let, dnes je to pár týdnů. Právo je o něco vxymahatelnější, než tomu bylo dříve

Jen koukej platit a hlídat, abys nezapomněl, pokutu ztratit to radši by si vrahem bejt měl. Přijde exekutor horší než inkvizitor, můžeš bejt gladiátor, vypne ti radiátor, pro pár korun vydanej protokolům, zbyde jen pocit, že jsi prašivej pes. když po tobě jdou. Za dluh tři roky a v zadku broky pro úroky, stát - velkej sysel, no to bys vážně radši visel. Nahoře kradou všichni ruku v ruce, jsme děti sametový revoluce.

Pohádka o hodných soudcích a exekutorech a zlých dlužnících.

Slávko, melete nesmysly. Když tomu nerozumíte, tak se nevyjadřujte. Soud se rozhoduje podle zákona a zákony vyhlašuje parlament (a de facto vytváří exekutiva). Námitku promlčení prostě musí vznést sám dlužník. Je chyba žalovaných, že často ignorují obsílky od soudu a házejí je do koše (v bláhovém domnění, že se tím dluh vyřeší sám) a nepodají si odpor, nebo nevznesou námitku promlčení (je-li ta možnost). Jiná věc je, že si soudce resp. jeho aparát při zpracování rozsudku často neověřují v evidenci obyvatel, zda žalovaný nezměnil pobyt a obsílky často soudy posílají na staré adresy, odkud se vracejí jako nedoručitelné. Pak se tedy použije fikce doručení. Tohle je fakt průšvih... Vymáhací proces, soudní řízení a exekuce mají své nedostatky, které je třeba opravit, ale většina laiků se zaměřuje pod vlivem mainstraimových médií na naprosté blbiny a to podstatné lidem pak uniká. Slávko, nečtěte Blesk a nekoukejte na Novu, přečtěte si raději nějakou učebnici základů práva, občanský zákoník a občanský soudní řád a uděláte pro sebe a obranu svých práv mnohem více, než nesmyslným pokřikováním na internetu.

Samozřejmě,že nejlepší je dluhy nedělat,jsou-li,musí se platit.Ale je zrůdnost režimu,který trpí,aby se z vymáhání stalo výnosné podnikání.Nemohu naprosto pochopit,jakmůže SOUD (nezávislý garant a strážce zákona)bez zkoumání zákonnosti podepsat požadavek promlčené pohledávky.Kolik lotrů bylo zproštěno obžaloby jen pro několik nesprávně napsaných slov v žalobě a tady soud NEZKOUMÁ a podepisuje nezákonné ožebračování lidí. Že v různých společnostech jsou lidské bestie ochotny v honbě za mamonem ožebračit druhé,se stalo běžným rysem dnešní "svobodné"společnosti.Jak ale zdůvodnit,že se na tom beztrestně podílí i naše soudnictví.Jaký je rozdíl mezi soudci a těmi hyenami? A pokud to zákony dovolují,hledejme rozdíl mezi nimi a poslanci v čele s ministrem spravedlnosti.Našli jste?

jezdec - souhlasím s Vámi ve všem... Doufám,že si tenhle článek čte majitel dané společnosti, nebo nějaký ředitel či zaměstnanec.. je to hnus a nelidskost, musejí tam pracovat samé hieny s titulem bestie...

V dnešní době to není tak jednoznačné a často se dostanete do důkazní nouze. Příklad. Mám u Vodafone tarif Slyším Vás za 12 kč. Papírovou fakturu nedostanete a jediný důkaz úhrady je výpis z mé banky. To by se ovšem muselo rekonstruovat účetnictví za cca 10 let, protože platby dle smluvních podmínek slučuji. Některé banky, přes které jsem kdysi platil ani neexistují a často mám výpisy jen v elektronické podobě. Obdobná situace je i u jiných služeb.

Karle, také s Vámi souhlasím :) Ale vy mluvíte o společnostech, jejichž předmětem podnikání není to, co deklarují (např. prodávání holicích strojků), ale ve skutečnosti už předem chtějí přivést zákazníka na buben a zajímají je právě ty smluvní pokuty a úroky z prodlení (nezajímá je vlastní jistina, která je jen zlomkem konečného dluhu). Ale jsem přesvědčený, že výše uvedené není případ UPC, Telefoniky, ČEZu...., protože tyto firmy vždycky upomínku pošlou. Jiná otázka je, že klient se přestěhuje a neoznámí věřiteli novou adresu, což je ale pak jeho chyba. A pak jsou samozřejmě případy, kdy pošta dopis ztratí - to se mi v minulosti už osobně stalo a je průšvih, když pošta takovou upomínku nedoručí.

Asi jde fakt spíš o podivnou etiku vymáhání dluhu až po letech, navýšeného řádově, ne-li o dva řády.

Tondo souhlasím s Vámi, že dobré účty dělají dobré přátele. Bezesporu jsou mnoho případů, kdy dlužník dělá jako by nic, na výzvy věřitele nereaguje a čeká, že se dluh promlčí a zmizí. Zde je rozhodně dobré mít "páky" k tomu, aby se věřitel mohl dostat ke svým penězům. Problém je však, a mám pocit, že zejména o těchto je tento článek, že některé společnosti úmyslně vystupují tak, aby svého klienta uvedli v omyl, že nic nedluží nebo o dluhu neinformují a vyčkávají, aby získali lichvářské penále, které si stanovují. Je pro ně lákavé nevymáhat např. 1000 Kč dluhu, ale pár let čekat a potom vymáhat 35 000Kč. To je jádro problému.

V článku píšete, že je starý dluh neetické vymáhat. Mně teda rodiče učili, že je neetické dluhy neplatit (staré pořekadlo tvrdí, že dobré účty dělají dobré přátele). Většina lidí tvrdí, že o dluhu "nevěděla". On někdo nevěděl, že jel tramvají na černo a chytil ho revizor? Nebo někdo nevěděl, že má smlouvu s Vodafonem, ze které má platit měsíční paušál? Nebo někdo nevěděl, že platí každý měsíc pojistku Kooperativě? Já neobhajuju podvodné firmy, které s cílem připravit klienta o barák už takto koncipují smlouvy (nabídky po telefonu na různé holící strojky apod., neprůhledné poskytování půjček zadluženým lidem), to jsou v podstatě podvodníci... Ale tady se bavíme o solidních firmách a běžném slušném chování, že když čerpám nějaké služby nebo zboží, tak za ně také řádně a včas zaplatím. Zákon samozřejmě umožňuje vznést námitku promlčení, ale tvrdit, že je vymáhání starého dluhu neetické mi přijde přitažené za vlasy.