Změny ve stavebním spoření? Aby se s vaničkou nevylilo i dítě!

Ač nemám doktorát z ekonomie je mě jasné, že SS využívaly státní podporu (z našich daní) ve svůj prospěch. Počínaje vstupním 1% poplatečkem, přes nekonkurečně nízké úročení až po poplatek za vedení účtu nebo třeba poplatek za tzv. úrokové zvýhodnění. Snížením participace státu dojde k ořezání zisků SS a pokud se neuskrovní i k masovému odchodu klientů. Z jiného ssoudku je snaha zavedení účelovosti hojně podporovaná v diskusích. Při svatém nadšení "sparvedlnosti" všem uniká, kde budou brát SS kapitál na půjčky, pokud jejich klienti budou jen budoucí stavebníci většinou vyžadující půjčky.

Nu, možná by sis měl ten doktorát dodělat.

Je nutné přiznat, že v době svého vzniky bylo SS vysoce nadstandardně výhodné a např. podpora ve výši 4.500 (a úročení až 5%) bylo tehdy vzhledem k platům zcela v jiné relaci, než zřejmě dnešních 2.000 (a obvyklá 2%). Z toho důvodu plynula jeho oblíbenost. Základní parametry a principy SS byly za těch 18 let jen párkrát drobně pozměněny, ale z praktického pohledu se spoření nijak neposunulo dopředu, zatímco obecně ekonomika a konkurenční produkty jsou dnes úplně někde jinde.
Jen prostým „zabetonováním“ efektivní úložky na 20tKč ročně musí být jasné, že vzhledem k inflaci i růstu mezd bude význam SS do budoucna už jen klesat tak, jak se v první řadě začnou vybírat často ještě (i velmi) staré smlouvy, na kterých je ale vázána výrazná část úspor. A tomu napomohou současné změny (zdanění úroků, podpora 10% a max. 2000). V počátku SS bylo zhodnocení úspor v „efektivním“ 5-ti, později 6-ti, letém cyklu bez započtení (nemalých) poplatků uváděno na 12-14% p.a., od roku 2004 na 6,97% a za současných změn to již bude pod 5%. Takže z pohledu občana – výnos již nijak výrazně nadstandardní, dlouhá vázací doba a relativně stále omezenější množství financí, které lze takto spořit.
Z pohledu státního rozpočtu – letos dal stát na státní podporu cca. 12mld. Za to spořitelny poskytnou letos odhadem 45 mld. úvěrů Tzn. náklad 1 Kč na 4 Kč poskytnutého úvěru, který je v případě řádných úvěrů poskytován za podobných, někdy dokonce horších podmínek, než státem nedotované konkurenční produkty. Nemluvě o tom, že většina půjčených peněz Spořitelen jsou úvěry překlenovací, které jsou výrazně dražší proti řádným a tím i ještě méně konkurenceschopné proti produktům tržním.
A předpokládaný logický vývoj si zřejmě uvědomují i spořitelny, protože doposud na změny nikterak zásadně nezareagovaly a stále pasivně zůstávají u svých obvyklých „lákadel“ – akční odpouštění poplatků, zvýhodněný úrok části vkladu po určitou dobu, taška apod., což jsou věci které používají už aspoň 10 let.
Na netu se mi podařilo najít rychle pár čísel – za prvních 5 měsíců bylo včetně navýšení uzavřeno 355tks smluv (průměr 71tks/měs.), za 8 to bylo 469 tks (59 tks/měs.) a za 9 měsíců 513tks (57 tks/měs.). Z toho lze krásně vidět, jak výrazně klesá počet nových smluv a to se ještě neuvádí, co z toho jsou skutečně nové smlouvy a co jen zvýšení cílové částky, které může v reálu znamenat i jen prodloužení smlouvy o pár měsíců.
To je jedna strana mince – klesající počet nových smluv, na druhé straně stojí stoupající počet ukončovaných smluv, kde podle mého názoru bude rozhodující I.Q. 2012, kdy se domnívám, že dojde k ukončení velkého počtu smluv těmi, kteří si počkali na plnou podporu za 2010 v původní výši a po schválení současných změn (zatím sice v prvním kole) vypověděli nebo vypoví smlouvy po vázací době tak, aby ještě dostali plnou podporu za 2011 a 2012.

V době, kdy SS vzniklo, byly běžně úroky na termínovaných vkladech 12% (a úroky z hypoték 17%), SS se 4% úroků z vkladů a 6% úroků z půjček bylo někde úplně jinde. Ta státní podpora 4500 jen tak tak dorovnávala nízké úročení, takže se o žádný nadstandardně výhodný produkt nejednalo.
To že díky poklesu úroků ztratilo SS smysl nepopírám.