Diskuze: Změny ve stavebním spoření? Aby se s vaničkou nevylilo i dítě!

V době, kdy SS vzniklo, byly běžně úroky na termínovaných vkladech 12% (a úroky z hypoték 17%), SS se 4% úroků z vkladů a 6% úroků z půjček bylo někde úplně jinde. Ta státní podpora 4500 jen tak tak dorovnávala nízké úročení, takže se o žádný nadstandardně výhodný produkt nejednalo.
To že díky poklesu úroků ztratilo SS smysl nepopírám.

Je nutné přiznat, že v době svého vzniky bylo SS vysoce nadstandardně výhodné a např. podpora ve výši 4.500 (a úročení až 5%) bylo tehdy vzhledem k platům zcela v jiné relaci, než zřejmě dnešních 2.000 (a obvyklá 2%). Z toho důvodu plynula jeho oblíbenost. Základní parametry a principy SS byly za těch 18 let jen párkrát drobně pozměněny, ale z praktického pohledu se spoření nijak neposunulo dopředu, zatímco obecně ekonomika a konkurenční produkty jsou dnes úplně někde jinde.
Jen prostým „zabetonováním“ efektivní úložky na 20tKč ročně musí být jasné, že vzhledem k inflaci i růstu mezd bude význam SS do budoucna už jen klesat tak, jak se v první řadě začnou vybírat často ještě (i velmi) staré smlouvy, na kterých je ale vázána výrazná část úspor. A tomu napomohou současné změny (zdanění úroků, podpora 10% a max. 2000). V počátku SS bylo zhodnocení úspor v „efektivním“ 5-ti, později 6-ti, letém cyklu bez započtení (nemalých) poplatků uváděno na 12-14% p.a., od roku 2004 na 6,97% a za současných změn to již bude pod 5%. Takže z pohledu občana – výnos již nijak výrazně nadstandardní, dlouhá vázací doba a relativně stále omezenější množství financí, které lze takto spořit.
Z pohledu státního rozpočtu – letos dal stát na státní podporu cca. 12mld. Za to spořitelny poskytnou letos odhadem 45 mld. úvěrů Tzn. náklad 1 Kč na 4 Kč poskytnutého úvěru, který je v případě řádných úvěrů poskytován za podobných, někdy dokonce horších podmínek, než státem nedotované konkurenční produkty. Nemluvě o tom, že většina půjčených peněz Spořitelen jsou úvěry překlenovací, které jsou výrazně dražší proti řádným a tím i ještě méně konkurenceschopné proti produktům tržním.
A předpokládaný logický vývoj si zřejmě uvědomují i spořitelny, protože doposud na změny nikterak zásadně nezareagovaly a stále pasivně zůstávají u svých obvyklých „lákadel“ – akční odpouštění poplatků, zvýhodněný úrok části vkladu po určitou dobu, taška apod., což jsou věci které používají už aspoň 10 let.
Na netu se mi podařilo najít rychle pár čísel – za prvních 5 měsíců bylo včetně navýšení uzavřeno 355tks smluv (průměr 71tks/měs.), za 8 to bylo 469 tks (59 tks/měs.) a za 9 měsíců 513tks (57 tks/měs.). Z toho lze krásně vidět, jak výrazně klesá počet nových smluv a to se ještě neuvádí, co z toho jsou skutečně nové smlouvy a co jen zvýšení cílové částky, které může v reálu znamenat i jen prodloužení smlouvy o pár měsíců.
To je jedna strana mince – klesající počet nových smluv, na druhé straně stojí stoupající počet ukončovaných smluv, kde podle mého názoru bude rozhodující I.Q. 2012, kdy se domnívám, že dojde k ukončení velkého počtu smluv těmi, kteří si počkali na plnou podporu za 2010 v původní výši a po schválení současných změn (zatím sice v prvním kole) vypověděli nebo vypoví smlouvy po vázací době tak, aby ještě dostali plnou podporu za 2011 a 2012.

Nu, možná by sis měl ten doktorát dodělat.

Ač nemám doktorát z ekonomie je mě jasné, že SS využívaly státní podporu (z našich daní) ve svůj prospěch. Počínaje vstupním 1% poplatečkem, přes nekonkurečně nízké úročení až po poplatek za vedení účtu nebo třeba poplatek za tzv. úrokové zvýhodnění. Snížením participace státu dojde k ořezání zisků SS a pokud se neuskrovní i k masovému odchodu klientů. Z jiného ssoudku je snaha zavedení účelovosti hojně podporovaná v diskusích. Při svatém nadšení "sparvedlnosti" všem uniká, kde budou brát SS kapitál na půjčky, pokud jejich klienti budou jen budoucí stavebníci většinou vyžadující půjčky.