Novela zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích: pro a proti

Novelu zák. 38/2004Sb. snad ani nelze nazvat jako populistický krok ČNB, je to spíše jen jakási záplata na ústa veřejnosti v situaci, kdy se naplno projevila latentní totální neschopnost jak byrokratů z MF, tak z ČNB.
Již v současném znění zákona ( §21(1) zák.) je jasně definováno, jak se musí prodejci pojištění ( rozuměj- finanční poradci) vůči klientům chovat, že jim nesmějí lhát a uvádět dvojsmyslné údaje apod...
Kdopak jste kdy ale doposud slyšel, nebo četl, že by zmíněné státní byrokratické instituce prováděly kontroly, zasáhly a exemplárně nepoctivé poradce a prodejce potrestaly ?
Je morální, omezovat zisky a marže v jednom odvětví ? A co prodejci lokomotiv nebo toaletního papíru ? ( U obou hrozí při jejich liknavosti veřejné ohrožení...)
Je morální, v oblasti pojištění rušit statut presumpce neviny ???
Apropos - co bychom od byrokratického aparátu chtěli, když se obdobně choval doposud např. k zákonu o penzijním připojištění - kdo si pamatujete - tak teprve novelou zák. 42/1994Sb. k 1.8.2009, t.j. po 15 letech fungování systému (!!!) došlo k zákazu uplácení zaměstnavatelů a v přibylém §12 se poprvé po 15 letech (a po nahnání 4,6 milionu klientů do stáda asociace PF) objevilo, že jak prodejci (opět bez jakéhokoli odborného vzdělání, ale budiž), tak i PF se musí ke svým klientům chovat řádně, nelhat jim a nezamlčovat podstatné údaje....
Fakt dobrý...řekl by na to asi můj 15 letý pubertální syn...ale já říkám : Fakt nepřijatelný, mizerná státní byrokracie !!!

Manažerský paka jsou běžně odtržený od reality dané činnosti, svůj pracovní svět vidí skrz excelovský tabulky. V pojišťovně se manažerský pako diví, proč počet majetkových pojistek nekoresponduje (podle něj) s počtem smluv autopojištění (nechápe, že holt ne každej stojí o majetkové pojištění, ne každej si ho nechá vnutit nebo ho má prostě u jiné pojišťovny a nehne se s tím), na MF pak úřednický pako ani netuší, jak vlastně daná profese funguje. Jako tzv. poradce můžu být sebevětší poctivec, jenže mezi lidmi není o takovou službu skoro žádný zájem. Teprve až jsou platby nad jejich možnosti (skutečně či si jen chtějí koupit o krabičku cigaret nebo pivo víc), tak začnou finance řešit. Do té doby jsou všichni hrozně spokojení (s pojištěním, které nikdy nevyužili, tudíž vědí prdlajs, jakého plnění se můžou dočkat, nebo s tzv. spořicími pojistnými smlouvami či investicemi skrz ižp), nikdo nic upravovat nechce. Požadavky na odbornost jsou taky trochu úsměvné, lidi si poradce vybírají podle ksichtu, ne podle toho, co umí (logicky - nevyznají se v této oblasti (nedokážou tedy zhodnotit poradcovu práci), proto poradce potřebují). Atd., atd.