Očima expertů: Bohatí kontra nahatí. Sociální nůžky se dál rozevírají

Moc tomu nerozumíš, Rado. Bude-li legislatíva taková jaká je, nic se nezmění.

Protoze mame deficitni rozpocty, narodni banky tisknou nove, nicim nekryte penize. Tim vznika inflace. Penez v obehu je vice a zbozi je stejne.

To, že cca. 2/3 zaměstananců má podprůměrný plat, je obecný statistický fakt, který platí a bude platit v kterékoliv zemi a jediné co z něj vyplývý, že tito lidé mohou podprůměrně utrácet. U nás, v Německu nebo třeba Albánii. Ale neříká to nic o tom, zda jsou objektivně chudí nebo ne, ani o tom, kolik ze svého příjmu jsou nuceni dát na základní potřeby.
Jenže očima té části populace, která prostě bohatne pomaleji je to vnímámo, že chudne, protože si nemůže dovolit tolik spotřebního, resp. zbytného až luxusního zboží jako ta bohatší skupina, která navíc bohatne v přepočtu na roční procento a finanční rozsah výrazně rychleji.
Např. rodina s 30tKč měsíčně, které stoupne příjem o 3% a inflace zároveň sežere 2%, si reálně polepší o 300 Kč. Naproti tomu rodina s příjmem dvojnásobným si při přidání o 3% polepší o 1800Kč, ale osobní inflaci bude mít nižší než rodina první (sní, svítí, protopí atd. stejně a náklady na základní životní potřeby rozhodně nebude mít dvojnásobné), počítejme 1,5%. Takže tato si ve finále polepší o 900Kč, tzn. 3x více při pouze dvojnásobném příjmu. To nepočítám pravděpodobně vyšší roční zvýšení příjmu této rodiny díky spoření, investicím apod.

Proč neustále rostou ceny zákl. životních potřeb bohužel přesně nevím. Není to náhodou proto, že dodavatelé těchto služeb chtějí neustále zvyšovat své zisky? Možná to souvisí i s obnovitelnými zdroji (řepka, solár, apod.), deregulací nájemného a možná i dalšími změnami.

Úspěch firmy je úzce spjat s úspěchem zaměstnanců. Pokud firma zvyšuje zisk o desítky procent ročně a zaměstnancům nepřidává (nebo přidává minimálně), vede to k nespokojenosti zaměstnanců a k jejich nižšímu pracovnímu nasazení. Mohlo by to vést i k odchodům jinam, dnes je ale situace skoro všude stejná a tak se většině zaměstnanců nevyplatí měnit práci (vždycky je to risk...zkušební doba, může tam být horší kolektiv atd.). "Naopak u spousty technických, odborných nebo řídících pozic je situace opačná a Vámi zmiňovaný růst mezd se u těchto pohybuje často na mnohanásobku." S tímto jsem se bohužel nesetkal a nesetkali se s tím ani moji přátelé. Moje zkušenost je spíš taková, že naprosté většině zaměstnanců mzda roste maximálně o 2% ročně a rozhodně nejde jen o manuální a jednoduché práce. Jde i o vedoucí týmů, oddělení, manažery, programátory správce sítě a další. Mimochodem - kamarád pracují v IT tvrdí, že před krizí dostal zkušený programátor v JAVĚ bez potíží 80 i víc tisíc měsíčně. Dnes je rád když dostane 60 tis. Ani u těch specialistů nebude ten růst zrovna jednoznačný.
Dvě třetiny zaměstnanců mají podprůměrný plat. Z toho mi vyplývá, že většina z nich na velké utrácení nemá a že většinu výdělku musí nutně utratit za základní životní potřeby. Asi se shodneme, že těmto lidem v posledních dvou letech mzda neroste nebo roste jen mírně. Základní životní potřeby ovšem zdražují velmi znatelně. To nutně vede k jejich chudnutí a k rozevírání nůžek.

1. Jenže jde o to proč musí neustále růst ceny zk. potřeb, vždyť ta samotná skutečnost nemá žádný logický smysl (kromě případu kdy roste populace rychleji než produkce). 2. Tím že bohatí nemají peníze v šuplíku, jsem myslel, že je třeba investují do nových firem a pod., takže určitý prospěch z toho spol. může mít... 3. Kiyosakiho jsem četl a on ale tvrdí, že to bylo 90/10 vždy a že teď by se to mohlo změnit právě ve prospěch chudých (píše o tom v knize: Bohatý táta radí jak investovat). 4. Další věc je, že když bohatý zbohatne o 1 %, tak vydělá milion, ale když zbohatne chudý o 100 %, tak vydělá jen několik tisíc. Takže ten rozdíl v možství peněz (!) se bude zřejmě dál zvětšovat (spotřebitelské úvěry?), otázka samozř. je, na co těm bohatým ty peníze budou (asi k ničemu, když Gates a Buffet vyzvali bohaté, aby dali půlku majetku na charitu). Ono když se na to totiž podíváte z druhé strany, tak dnes rozdíl mezi bohatými a chudími, je spíš jen v úrovni luxusu, protože běžný člověk má auto, mobil, televizi, počítač,... ..bohatí mají navíc snad jen soukromé letadlo a jachtu..

A proč by z toho zaměstnanci měli mít "prospěch"? Zaměstnanecký vztah je obyčejný obchod. Někdo práci kupuje (firma), a někdo prodává (konkrétní lidé) a tam, kde se protne nabídka s poptávkou prostě je tržní cena práce. A momentálně u nás převažuje nabídka práce (lidmi) nad poptávkou (firem). A tento převis je největší u manuálních, jednoduchých prací, proto ten minimální růst platů. Naopak u spousty technických, odborných nebo řídících pozic je situace opačná a Vámi zmiňovaný růst mezd se u těchto pohybuje často na mnohanásobku. Máte pravdu v tom, že bohatí jsou ve své spotřebě omezení. Ale své peníze nemají v šuplíku, ale naopak se je obvyykle snaží investovat a z těchto peněz ve finále vzniká nové podnikání, firmy, pracovní místa. A rozevírání nůžek taky může znamenat to, že jedna skupina bohatne rychleji než druhá, což v případě chudí vs. bohatí považuji za logické

Je dobře, že rostou zisky. Špatné je, že většina zaměstnanců z toho nemá žádný prospěch (mzdy víceméně stagnují) a že většina zaměstnanců musí utrácet čím dál větší část výdělku za základní životní potřeby (nájem, jídlo, energie,...) a zbývá jim méně peněz na zbytné spotřební zboží či služby (nová auta, cestování, sport atd.).
Jsem přesvědčený, že bohatí svou spotřebu díky zvyšujícím se ziskům příliš nezvyšují (málokdo si koupí dvě vily nebo tři SUV jen proto, že na to má...i když samozřejmě najdou se i lidé, kteří si koupí desítky drahých aut do sbírky, není jich ale zas tak moc).
Zvyšující se zisky podle mě spíš ukazují na rozevírání nůžek než na bohatnutí společnosti. Finanční mudrc Kiyosaki tvrdí, že 90% majetku vlastní 10% lidí. Myslím, že není daleko od pravdy.
Nižší ceny zbytného zboží opravdu jsou a částečně to může být i díky tomu, že střední třída a chudí chudnou. Víc zásluhy má ale podle mě globální konkurence.

A to je špatně, že rostou zisky? Protože jedině tak se může rozšířit výroba, vytvořit nová pracovní místa, atd. (Navíc pochybuju, že bohatí si schovávají peníze do šuplíku.) A neukazují rostoucí zisky, že společnost bohatne? Nebo odkud se berou? (Možná že se lidi jen víc zadlužují, ale to už je jejich "chyba".) (Mimochodem nižší poptávka = nižší ceny. Ale jinak máte pravdu... - bohatí by se měli zajímat o chudnutí "spotřebitelů" - dochází-li k němu.)

U nás je chudnutí chudých podpořené také vládou. Škrty dopadají nejvíc na nejchudší a příští rok se chystá zvýšení DPH, které nejvíce dopadne na nejchudší. To tak zkrátka je, není to jen propaganda ČSSD. Chudí lidé utrácí za jídlo a léky v poměru k celkovému příjmu nejvíc. Vláda sice slibuje kompenzace, odborníci se ale domnívají (těm věřím víc než vládě), že navýšení cen bude kompenzováno v rodinách se dvěma dětmi přibližně z poloviny, u rodin s jedním dítětem bude kompenzace ještě nižší.

Krize / recese rozevírání nůžek napomohla. U nás byla recese minimální a mnoho firem ji použilo jako výborné ospravedlnění k propuštění zaměstnanců (i podnikatelé většinou mají svědomí), snížení mezd, v lepším případně nezvýšení mezd. Jsem přesvědčený, že mzda většiny zaměstnanců stoupá minimálně (do 2% ročně) zatímco zisky velkých firem ve kterých pracují stoupají i v desítkách procent ročně. Korupce tady byla, jediné co se změnilo je to, že se o ní víc mluví (což je samozřejmě dobře, je to první krok k nápravě). . Chudnutí chudých a střední třídy a bohatnutí bohatých podle mě způsobuje další chudnutí střední třídy a chudých, protože bohatí (ti opravdu bohatí) mají přebytek peněz a utrácí stále menší část zisků zatímco chudí a střední třída se musí omezovat a tím se snižuje poptávka (méně pracovních míst, méně peněz vybraných na daních což má za následek další zvýšení daní). . Chudnutí střední třídy a chudých by podle mě nejvíc mělo zajímat bohaté. Chudých je hodně a až budou opravdu zoufalí, nebudou váhat a sáhnou po násilí (otevřeném nebo skrytém).

Pokud někdo vydělává peníze tím vytváří reálné(!) hodnoty, je to v pořádku. Pokud ne, je to špatně. Podnikání není samo o sobě ani dobré ani špatné, vždycky záleží co to je za podnikání.

Fakt je ten, že od jisté sumy peníze dělají peníze. Při šestimístné sumě v korunách si člověk, který se o své peníze stará, dokáže vydělat desítky procent svého ročního příjmu ze zaměstnání, při sedmimístné klidně násobky. Je to o nastavení k jistotě a riziku. Ti bohatší, schopní nebo odvážnějí na tom budou vždy lépe, bez ohledu na ekonomický systém, než lidé z opačného polu ...

Myslíte, že za to skutečně může rozevírání nůžek? Není to třeba "jen" proto, že se (kvůli krizi, korupci, atd.) lidem najednou snížila životní úroveň? Podle mě lidi vůbec neví, kolik kdo má. Jinak s vaším řešením naprosto souhlasím.

Rozevírání nůžek vede v Evropě už dnes k sociálním nepokojům a to mě docela nepříjemně překvapilo. Počátek soc. nepokojů jsem očekával nejdříve kolem roku 2018. Jak toto obrátit? Začít zvyšovat finanční gramotnost a vychovávat alespoň v některých školách skutečné podnikatele (i absolventi podnikatelských škol bohužel často končí jako zaměstnanci) a ne zaměstnance. Bude-li málo lidí ochotných otročit ve firmách, které vydělávají často i miliardy ročně, půjdou mzdy těch co budou chtít být zaměstnáni nahoru.

Souhlasím s Vámi. Většině lidí stoupla mzda za poslední dva roky o 2% ročně, často i méně. Obecná inflace je jedna věc, druhá věc je osobní inflace. Ta je bohužel pro většinu lidí výrazně větší, protože většinu příjmů utrácí za nájem, jídlo a energie a tyto položky rozhodně zdražují více než je průměrná inflace.

A psal ste, že neoliberální systém způsobuje pokles mezd. Jak tedy neliberální systém zajistí, aby mzdy neklesaly?

1. Realita vám prostě nedává za pravdu... (stačí si najít statistiku, navíc konkurence tlačí mzdy nahoru, ikdyž teď v "pokrizovém" období to může být jiné) 2. To, že si lidé neuvědomují v jakém bohatství žijí, je jejich problém... (Já osobně patřím k těm chudším, aby bylo jasno, proč si dovolím, psát takové věci.) 3. Ikdyby mzdy stagnovaly (nebo dokonce klesaly), tak by to stejně nebyl problém, protože vlivem ekonomického růstu by ceny klesaly také. Je to vidět třeba u elektroniky, problém ale je, že kvůli úvěrové expanzi se vytváří tlak na inflaci...

ktera banka ma u nas monopol? a¨ktera telekomunikacni firma? dej si jeste jedno, v hospode je nejvic geniu...

Bohužel ty 3 % jsou průměr, který nic neříká o tom příjmovém štěpení. U 70 % lidí reálné příjmy stagnují nebo klesají. Průměr obracejí do plusu "krizoví manažeři" profitijící na škrtech, kmotři a některé skupiny zaměstnaců bank, telekomuikací, ČEZU, vodáren a jiných monopolů. Nehledě na to, že jsme ekonomika dohánějící západ a zdejší růst mezd by měl následovat produktivitu práce a měl by být nejméně dvojnásobný. Jinak ta deflace má dvě polohy: Faktická nominální deflace (např USA, Německo) nebo relativní deflace (ve většině západního světa) kdy příjmy většiny reálně stagnují ale sujektivně převládá pocit chudnutí. To je dáno tím, že definice chudoby v 21 století je díky technologickému pokroku uplně jinde než v 17 století. Dnes se cítí chudý chudý ten, kdo memá mobil, počítač a dopravní prostředek, ačkoli má co jíst a kde spát. Na dosažení tohoto minimálního životního standartu siepak obvykle zadlužuje.