Aleš Tůma: Přežijí penzisté fondy, nebo fondy penzisty?

Hezký článek, trochu na vyváženi chybí několik příkladů těch fondů, kde penzisté přišli o všechno.

Velký počet fondů to opravdu není.Navíc,my jsme ČR a nikoliv Amerika nebo Británie.Ani tam by nepřežily v podobném prostředí nehorázných zlodějin.Celá důchodová reforma je mistifikace.Důchodového připojištění již dnes využívá značná část populace.Když máme tak dobře sesumírovaný populační vývoj,počítá se s tím,že naši nepřizpůsobiví občané se množí diametrálně rychleji,než pracující populace?Odkud těm bude zajištěno "bezstarostné" stáří,když se státní piliř oslabí o 3% ?

No a proč se pracující populace nechce množit jako krysy?

v článku je uvedeno: Existuje vůbec na světě nějaký fond, který přežil třeba sto let? Ač se to zdá neuvěřitelné, existuje. Několik prastarých fondů funguje v USA. Údajně nejstarší dosud fungující tamní fond je MFS Mass Investors Trust založený v roce 1924,.... 2011 - 1924 = 87 let, takže mu do stovky ještě nějakých 13 let chybí, nebo děkám při tomto jednoduchém výpočtu někde chybu? Navíc srovnávat sociální a duchodový sytém USA a Evropy je jako srovnávat šicí stroj a jablečný mošt.

"To je důvod usilovat o to, abychom měli stabilní a fungující právní řád a maximální úroveň ochrany soukromého vlastnictví." To nám tady zatím hodně pokulhává (vyvlastňování minoritních akcionářů, zabití zloděje je vražda atd.) a nezdá se, že by se to zlepšovalo. Spíš naopak!

V pořádku, počítáte dobře. A ještě zkuste dočíst o větu dál. Je to nějak takto, ne? – existuje nějaký fond starší sta let? Existuje. Pár prastarých je v USA. A ten jeden přes stovku najdete v Británii... Což je mimochodem v Evropě, což částečně řeší váš problém č. 2.

Už to, že stát nechal okrást tisíce střadatelů v záložnách a třech malých bankách, kdy všem ostatním vklady zachránil vypovídá o jeho důvěryhodnosti. V době, kdy fond pojištění vkladů dosáhl objemu přes 21 miliard Kč, je doplacení krácených výplat (nejdříve na 80%, později na 90%) jen otázkou cca 2 miliard Kč. Navíc se ukazuje, že stát sám přispěl k pádu některých záložen, kdy mezinárodní soud ve Štrasburku třeba ve věci Rodinné záložny rozhodl, aby se stát dohodl na odškodnění této záložny. Tisíce klientů, z nichž většina o tom ani neví, čekají jak se spor potáhne dál. Zatím totiž není známo jak ke dni 9.3.2011 dopadlo jednání mezi zástupci záložny,které u soudu zastupoval advokát M.Mespala z Prahy a českým státem, který zastupoval V.A.Schorm z ministerstva spravedlnosti.