Má být penzijní reforma financována zvýšením DPH?

Kdyby stát přesvědčil (jako pan Eďa) většinu lidí, aby nepoužívali bankovky, nebylo by žádné reformy třeba. Proč není stát jako pan Eďa a z důvodu vyšší dívčí mechaniky peněz prostě používání bankovek nezavrhne? Bez peněz z jedné husy 20% DPH neodvedete. Leda, že by tam byl nějaký úředník a ten jí (ještě živou) zvážil, pak by jí zabil a odsekl z ní pětinu. Ta pětina by se dala do mrazáku a z té by se hradily důchody těch, co peníze používají. Čekáte penzi a dostanete část husy. Tak!

Věřím, že pokud by existovala efektivní podpora rodin, nemusely by penze být takto velkým problémem. Příklad: stát zcela nesmyslně nutí lidi s nízkými příjmy do tolik kritizované čtyřleté rodičovské dovolené. Čtyřletá rodičovská dovolená ovšem není žádná podpora rodiny, je to spíš naopak. Rodinám by více pomohlo kdyby se ženy mohly vrátit do práce dříve. Jenže kdo pohlídá dítě? Městské jesle prakticky neexistují, soukromé jsou velmi drahé, prarodiče zpravidla pracují. Navíc jesle i školky většinou otevírají až v době, kdy mají být oba rodiče na pracovišti. Možná se dočkáme podpory firemních školek. To by byl první dobrý krok, který by za několik let mohl mít pozitivní vliv na demografii. V dnešní době je bohužel pro většinu lidí téměř likvidační mít dvě nebo více dětí. My jsme s průměrným příjmem, tříletou rodičovskou a jedním dítětem sotva vycházeli. Teď jsme přišli i o ten jeden příjem. Nová práce za rozumný peníz je zatím v nedohlednu.

Můj učitel říkal, že nectí dohody, které byly učiněny v jeho nepřítomnosti. Nebyl jsem tam, když deklarovali, že musím být hlupák. Neobelhávejte se. Pokud by tě skutečně zajímal osud lidí, nechovalů by ses k sobě jako čuně.

Jisté je, že nepřímé daně jsou spravedlivé pro všechny. A stát je umí lépe vybírat. A nemusel by potřebovat tolik úředníků. Jisté taky je, že naši politici (bez ohledu na partaj) jsou schopní rozkrást (vytunelovat) cokoliv. Třeba i nepřímo. Např. tím, že povolí vyvoleným penzijním fondům vybírat jisté procento z jistiny za spávu fondu a pak si to od těch fondů vyberou. Co takhle si vybírat za správu jisté procento ze zisku? To by se pak musely snažit. Už nyní dostává stát aspoň 70% z výdělku. Tak nejen snížit mzdový fond pro úředníky - oni lehce přistoupí na snížení platu, protože to dostanou zpět v mimořádných odměnách, ale 30% jich vyházet, ať dělají něco užitečného. Pokud se tedy vše nerozkrade, tak zvýšení DPH je snad jediná cesta jak sanovat penze (kromě zvýšení již tak vzsokých odvodů). Co zbyde navíc se může použít na srovnání státního rozpočtu a možná i na splátky našeho dluhu, který vznikl činností zase jenom politiků a možná naši vnuci budou žít lépe.

Samozřejmě, že prostá většina daňových poplatníků není ochotná subvencovat přebujelý moloch, ale tak otázka volby daňového poplatníka přece nestojí. Pokud lidé budou používat bankovky, záměrně nepíšu peníze, protože peníze jsou kryté zlatem nebo jinou protihodnotou, zatímco bankovky nejsou kryté níčím a navíc jsou zatížené dluhem z důvodu nekrytí - mají tedy zápornou hodnotu, ale to už zabředám do vyšší dívčí mechaniky peněz, jejich životní situace se musí logicky, a to zdůrazňuji pouze zhoršovat. Zítra budou platit 20% DPH + 5% inflaci, pozítří 30% DPH + 10% inflaci atd. Otázka stojí takto: kdo bankovky potřebuje více, bankéř, stát anebo daňový poplatník - nevolník- otrok, který se dře celý život anebo bankéř, který je tiskne, potažmo stát, který tiskne dluhopisy a společně provedou jejich směnu. Otrok má přece volbu, která spočívá v tom, že se pokusí odnaučit používat bankovky, chce-li přežít bankéře, potažmo stát. Tato bitva na život a na smrt už začala právě měnovou krizí - dlužnou povahou bankovek.

Se zděšením nyni sledujeme zprávy o dění v arabských zemích. A tak mne napadá: Nebudou arabové vbrzku sledovat podobné zprávy od nás.

Dobrý den, penzijní reforma je jen predikce určitého stavu, byť zřejmě nutná. Laickým pohledem - tato reforma znamená akumulaci určitých (a nikoliv malých) příjmů do jednoho rozpočtu a poté rozdělení mimo jiné na tento účel. Je stát schopen spočítat (a bude?) náklady na tuto reformu? Je stát schopen spočíst toto navýšení výběru DPH (tedy spotřeby) v aktuálním roce proti stavu, který by vznikl za podmínek nyní platných? Bude to dělat i v letech následujících? V historii bylo zavedeno víc daní kvůli určitému účelu dočasně (např. válka), které trvají dodnes. Musíte jen přesvědčit pooplatníky o prospěšnosti tohoto účelu, a to v době zavádění... Osobně si myslím, základní problém je myšlení lidí a velká moc médií. Musí existovat sociální síť a tedy základní zajištění lidí nejen v penzijním věku. Otázkou je do jaké míry (což je příležitost pro média). Vývoj demografie je fakt. Nicméně reagovat na tento fakt zvýšením daní je kontraproduktivní, protože ten, kdo bude moci, si najde jiné cesty, jak svou spotřebu zajistit. Navíc - soudím-li dle obsahu diskusí ať už na netu či osobně - "pocit nespokojenosti nebo zloby mezi lidmi" se velmi rychle zvyšuje. Bude ochota platit jakékoliv daně?