Znalost jazyků: u počítače nutnost, u výrobní linky výhoda

http://ce1020cf8fa5f2 bfe65dc0f140aeaf1d-t. fgtoft.org ce1020cf8fa5f2bfe65dc 0f140aeaf1d [url]http://ce1020cf8 fa5f2bfe65dc0f140aeaf 1d-b1.fgtoft.org[/url ] [url=http://ce1020cf8 fa5f2bfe65dc0f140aeaf 1d-b2.fgtoft.org]ce10 20cf8fa5f2bfe65dc0f14 0aeaf1d[/url] [u]http://ce1020cf8fa 5f2bfe65dc0f140aeaf1d -b3.fgtoft.org[/u] e0ed44fb5573c4b83e232 b0173fa022e

V 80 letech se angličtina učila už běžně, my jsme měli na střední škole napůl angličtinu a němčinu, na vysoké škole byla taky taková volba. A na úrovni základních škol existovalo nespočet soukromých kursů přes LŠU. A po roce 90 se objevilo plno soukromých kursů, jak se tím živili a přivydělávali si lidi, kteří se vrátili ze světa, od 20 letých aupairek po 70 leté emigranty. Kdo chtěl, tak se od 70 let minulého století učil. Nejspíš tomu pomohla sovětská okupace, kdy téměř všichni vystřízlivěli a ruštinu se učili jen z musu. Takže angličtinu neměli možnost studovat lidi, co vystudovali zhruba do roku 70 - 75 a to jsou nyní 50 - 60sátníci. Všichni mladší možnost měli a kdo byl trochu chytřejší a myslel na budoucnost, tak nějaký ten rok jazykových kursů absolvoval. Problém byl v tom, že učení ve škole a kursy absolvovali, jenže nyní z nich zůstali na úřadu práce ti, co po skončení školy nebo kursu v angličtině dále už nepokračovali a ty znalosti, hlavně co se týká plynulé konverzace, pozapomněli.

S jedním takovým Mlamojem jsem tento týden mluvil. Absolvent učňáku s maturitou, anglicky kráknout neuměl, německy taky ne, softwaru nerozuměl, vymaštěnec s kohoutem na hlavě, ale chtěl nástupní plat aspoň 30.000,- Kč. Nějak nedovedl pochopit, že potřebujeme lidi, co něco umějí, ne vymaštěné frajírky s obrovským sebevědomím a prázdnou hlavou.

Příklad toho, že se jazyk ve starším věku učí špatně, máte u Vietnamců. Starší generace se sice snaží, ale znalost českého jazyka mají žalostnou, a to je tu jejich starší generace více než 10 let. Zato jejich děti, které sice doma slyší rodný jazyk rodičů, ale chodí do českých škol, už mluví česky stejně jako domorodci. Nemají problémy s jazykem, ale s pochopením jinojazyčných reálií, protože to jim rodiče nedovedou vysvětlit. Na rozdíl od Romů se ale Vietnamci SNAŽÍ, aby se děti učily a byly ve škole dobré. Taky nemají problémy s integrací do českého prostředí a mezi Čechy, na rozdíl od Romů.

To že se Japonci učí anglicky opravdu od mala je pravda. Bohužel ale se to učí tak blbě a je to tak odlišný jazyk, že výsledky jsou ještě žalostnější než u nás.
Co se týká anglicky mluvených pořadů, tak pokud máte dítko které zajímají počítače a má přístup k nějakým výměnným sítím, tak se pocvičí v angličtině docela dost, protože většina her je anglicky a většina filmový novinek, nebo seriálů které v Čechách vůbec neběží jsou dostupné s anglickým zvukem a s českými titulky (nebo někdy jen s polskými, slovenskými). Pokud je ovšem dítko líné a počká si až na DVD ripy s českým dabingem, tak se to míjí účinkem.

Já nevím co je na tom pravdy a v jakém se to děje rozsahu, já to o Japoncích slyšela od lektora na jakémsi školení. Mělo jít o kursy, kde se matky učí anglicky a zároveň se učí, jak učit angličtinu dítko kojeneckého věku. Výuka jazyků ve školce by smysl měla. Ale jen za předpokladu, že na ni pak navážete dál. Pokud se tam děti něco naučí, přejdou do 1. třídy a tam zase začínají znovu, pak přejdou na střední školu a zase začínají znovu od počátku, je něco špatně. To něco je celkový systém výuky a přístupu ke znalosti jazyků. Pokud už chceme děti učit jazyky (a vezmeme v úvahu, že ne každé dítko má možnost vyjet s rodiči nebo samo do anglicky mluvící země), pak bych se přimlouvala třeba za anglicky vysílané pořady pro děti v TV (když už mele, že je veřejnoprávní institucí, tak ať taky vysílá něco rozumného. Krom toho to např. ve Švédsku funguje, tak proč ne u nás) a o celkovou změnu systému výuky jazyků.

To s těmi Japonci je dobrý fór :D . Loni jsem strávil v Japonsku půl roku. Je sice pravda, že jsem narazil na 4letou holčičku, která si na mě trénovala věty jako "What is your name ?" a podobně, ale drtivá většina Japonců nerozumí anglické větě o více než 3 slovech. A bohužel to platí i o technických zaměstnancích v nadnárodních společnostech, které mají angličtinu jako druhý interní jazyk. Něco jiného jsou obchodníci, ale Japonců se kterými jsem si mohl opravdu pokecat jsem za půl roku potkal méně než pět a všichni bez výjimky strávili nejméně rok v zahraničí.
A jsem dost skeptický k výuce jazyků ve školce či jeslích. Co se naučí za celé roky před nástupem do školy ostatní děti hbitě doženou během prvního, maximálně druhého roku výuky na prvním stupni (tj. od 3. třídy). Něco jiného je vyrůstat v dvojjazyčné domácnosti, to má výsledky, ale hodina denně či týdně hraní si na angličtinu ve školce jsou IMHO vyhozené peníze.

Nezapomeňte, že lidi ve věku 40-50 let se z jazyků učili maximálně ruštinu, možná němčinu, ale angličtinu v životě neviděli. V práci nijak zvlášť konverzovat nebudou, protože se od nich čeká, že porozumí pracovním příkazům a návodům, nanejvýš se po nich chce, aby vysvětlili co a proč dělali. A marná sláva, do hlavy jim to opravdu nijak zvlášť neleze, aby se naučili jazyk, musí mít dlouhodobý dril a opakovat, opakovat a znovu opakovat. Přesto ty výsledky budou tristní. Jazyky je třeba učit od raného dětství, kdy to děti berou spíš jako hru, do hlavy jim to leze samo a většina z nich má motivaci od rodičů. Ne nadarmo začínají Japonci učit děti angličtinu od 6 měsíců věku a ve 3 letech už děti žvatlají oboujazyčně.

Většina nezaměstnaných, kteří mají relativně dobré vzdělání a praxi na lepší místo, ale nedostanou ho kvůli jazykům jsou věční začátečníci, kteří už absolvovali kursy kdysi dávno. Buď dlouhodobé v době, kdy ještě byli zaměstnaní nebo kratší v době, kdy zaměstnání ztratili ale ještě mohli vynaložit 5 - 10 tisíc na kurs. Potřebují jen svoje znalosti osvěžit. Na to měsíční kurs bohatě stačí. Kromě toho ve většině zaměstnání se jedná o pracovní konverzaci, na kterou stačí pár desítek slovíček z příslušného oboru a základní znalosti anglické mluvnice. Psát eseje v angličtině nebo provozovat help po telefonu pro anglicky mluvící zákazníky asi na 99 % míst nebudou.

Vy myslite, ze naucit se jazyk na komunikativni urovni (takova je totiz zamestnavateli nejcasteji vyzadovana) opravdu zvladnete za mesic nebo dva? Vzdyt to trva roky a bez aspon nekolikamesicniho pobytu v nejake zemi, kde se tim jazykem mluvi, to ani tak neni ono...

Neochota úřadu práce učit jazyky je nepochopitelná. Na úřadu práce jsou evidováni jenom nezaměstnaní a jakýkoliv kurs, který umožní nezaměstnanému získat místo, které by jinak obsadili cizozemcem je žádoucí. Pochybuji, že by někdo kvůli jazykovému kursu opustil místo a dal se mezi nezaměstnané. Kromě toho výběrová řízení nyní probíhají měsíce, než na některá místa najde zaměstnavatel schopného člověka. To je takový problém najít někoho se znalostmi a praxí ale s neznalostí jazyků a za ten měsíc nebo dva do něho nalít intenzívní kurs angličtiny? To je totiž taky nejekonomičtější způsob učení starších lidí, udělat kurs a pak rovnou tu angličtinu používat. Jestli někdo odejde z práce, zaplatí si kurs a potom měsíce hledá práci, tak ty peníze vyhodil z okna, protože mezitím většinu toho, co se naučil, zapomene.

Tak jestli chcete něco příkladů z praxe (zkušnosti při pokusech o využití běžných služeb - obchody, restaurace, atd): - Anglie: při dotazu zda mluví francouzsky se na mne dívali jako kdybych spadl z višně a víceméně mě vyhodili - Nizozemí: všichni naprosto plynule hovoří anglicky a považují to za samozřejmé (i žebrák, který si říká o pár drobných to řekne plynulou angličtinou) - Francie: při pokusu komunikovat francouzsky (umím jen středně dobře) se na mne útrpně podívali a začali mluvit anglicky (hlavně ve službách pro turisty je angličtina dnes už i ve Francii zcela běžná - a na hromadné překousování jazyků to tam rozhodně nevypadá) - Itálie: na jihu pouze italština

Mnoho Nemcu kdyz prijeden do CR, hlavne ti mladsi, s vami rovnou zacnou mluvit anglicky kdyz vas zastavi na ulici a na neco se ptaji. Americane hlavne v jizni casti USA zase casto mluvi spanelsky. Za chvili to budou potrebovat - Hispanci uz jsou v USA nejpocetnejsi mensina. Nezapomente, ze CR je maly narod, tak jej srovnavejte s jinymi malymi narody. Nemecky mluvi sto milionu lidi, spanelsky jen v Evrope asi sedesat milionu, Italu je take hodne. Cesky mluvi jen deset milionu lidi. Kdyz nebudete chtit porovnavat hrusky s jablky, zjistite, ze Cesi by se meli srovnavat prave s temi narody, ktere se nehodi do kramu Vam :-)

Nemecko, Rakousko, Italie, Spanelsko - vsude hlavne jejich vlastni jazyk nemcina, italstina, spanelstina ... ty se zase nehodi do kramu Vam, ze :-)) A co zeme hovorici POUZE anglicky (Velka Britanie, Irsko, USA, Australie, JAR), jaka tam je jazykova vybvenost?

Francie je vyjimka. Vsichni vime, ze prumernej frantik by si radsi prekousl jazyk, nez by se ucil a pouzival cizi. Proc nedate jako priklad treba Svedsko, Nizozemi, Svycarsko - nehodi se do kramu, co? Priznejme si to, co se tyce znalosti cizich jazyku patri nase republika mezi ty horsi. Hur nez Francie na tom snad ale jeste nejsme:)

Houbeles. Porad delame z jazyku extra vzdelani a pritom je to zaklad. V Holandsku s vami bude mluvi anglicky pynule i dite a nikdo se tim pak neohani, ze chce vysokou mzdu. Jen to ukazuje, ze se tady proste lidem nechce nic pro praci udelat. Chci-li vysoky plat, musim "neco" umet a jazyk neni "neco", co budu v praci vykonavat, ale pouze umozneni to "neco" prodavat i zahranicnim klientum ci zamestnavatelum. Krome toho nikdo nezada znalost anglictiny za 8200 mesicne. I delnici ve skodovce maji ted vyrvano 25000 a kolik z nich umi anglicky? Osobne znam administrativni stredoskolaky u japonskyho investora, ktery dava delnikum velmi nizke mzdy v regionu s vysokou nezamestnanosti. Ale u techto administrativnich pozaduje plynulou anglictinu a take jim za to pod 20 mesicne neda, takze znalost se vyplaci. Takze zadnecjh 8200.
Jen kdyby lidi sami chteli. Jen kdyby stat nerekvalifikoval na nesmysly.

Též považuji za samozřejmost, aby každý kvalifikovaný pracovník uměl minimálně jeden cizí jazyk plynně, a minimálně ještě jeden mizerně nebo s rychle upgradovatelnými základy - považuji ale též za smozřejmost, že pak takový člověk dostane mzdu nad českým průměrem, tedy zásadně nad 20.000 CZK. Shání-li někdo dělníky k pásu - může si vybrat: buď bez jazyků a bez vzdělání za základní plat, a nebo vzdělanějí a jazykově nadané za jeho trojnásobek. Prostě, píše se 21. století, jsme v Evropské unii, máme možnost cestovat a pracovat po celém světě a i k nám se stahují zahraniční firmy. Průnik množin práceschopných jazykově vzdělaných středoškoláků - s množinou rudlíků ochotných makat někde u pásu v kolbence za miníimální mzdu, je roven nule. Co je na tom nepochopitelného. Vždyť jim musí být jasné, že jazyková vybavenost má svoji cenu.

Neochota úřadů práce učit jazyky v jazykových kursech se dá pochopit. To by tam chodil každý a protože to nemá sledovatelné výstupy, byla by tam za chvíli polovina republiky. Učit cizí jazyk dospělého člověka je většinou vyhazování peněz, i kdyby byla chuť, tak už mu to mozek prostě nebere. Řešením je tlak na všechny školy, počínaje školkami. Já nechápu, proč se musela většina školek pozavírat, když se tam mohlo začínat s výukou jazyků a tlačit to do dětí hrou, zvláště když je známo že v raném věku a hrou se dítko nejlépe naučí. Vždyť je jedno, že nezná přesné vazby a občas něco zkomolí, to všechno postupně konverzací zvládne (ověřeno úspěšně na vlastních, když školka odmítla s poukázáním na výnos ministerstva školství, podle něhož je nejlépe s výukou jazyka začít ve věku kolem 12 let - psal se tehdy rok 1990, když ministerstvo takto "metodicky řídilo" školky. Musela jsem tedy dítka učit ve vlastní režii).
Kdysi jsem slyšela přesný důvod toho, proč školy nemají zájem učit žáky cizí jazyky. když totiž dítka povyrostou a jazyk potřebují, zaplatí si kurs. Tam je učí stejný učitel, ale za násobky toho, co bere ve škole. To je dostatečný důvod k tomu učit ve škole tak, aby měl v odpoledních jazykových kursech dosti žáků, že?

je pravda: jazykové dovednosti se musí zaplatit je pravda: že jsme v čechách .. už není ani rakouskouhersko a není potřeba dělat národní obrození ... ale jestli dále budou chtít i po obyčejných lidí cizí jazyk angličtina němčina nebo cokoliv .. myslím, že ty "obyčejní" neudrží znalost dvou jazyků... a těch amerikanizmů přibude jako hrom
takže určitě nesouhlasím s názorem že nějaké malé zemičky jako my mluví a píšou normálně světovým jazykem ... člověk si to může vyzkoušet a zkusit mluvit anglicky ve Francii a pod .. ani na 50% se nedomluví
dále, když jdou podnikatelé sem vydělávat, tak si musí uvědomit, že nejsou ve své zemi nebo někde v USA .. a že tady národní jazyk je čeština!
jen pro nezaujatost pracuji pro cizí firmu (japonskou) a komunikuji s nimi v angličtině ... samozřejmě ze slušnosti .. oni mi nenutí učit se japonsky, tak je taky nenutím učit česky, i když to dělají kvůli dělníkům

Nevim jak je to v jinych technickych oborech, ale v mem (informatice) umel anglicky obstojne kazdy kolega absolvent, ketreho jsem behem studia a i v praxi potkal.