Znalost jazyků: u počítače nutnost, u výrobní linky výhoda

To s těmi Japonci je dobrý fór :D . Loni jsem strávil v Japonsku půl roku. Je sice pravda, že jsem narazil na 4letou holčičku, která si na mě trénovala věty jako "What is your name ?" a podobně, ale drtivá většina Japonců nerozumí anglické větě o více než 3 slovech. A bohužel to platí i o technických zaměstnancích v nadnárodních společnostech, které mají angličtinu jako druhý interní jazyk. Něco jiného jsou obchodníci, ale Japonců se kterými jsem si mohl opravdu pokecat jsem za půl roku potkal méně než pět a všichni bez výjimky strávili nejméně rok v zahraničí.
A jsem dost skeptický k výuce jazyků ve školce či jeslích. Co se naučí za celé roky před nástupem do školy ostatní děti hbitě doženou během prvního, maximálně druhého roku výuky na prvním stupni (tj. od 3. třídy). Něco jiného je vyrůstat v dvojjazyčné domácnosti, to má výsledky, ale hodina denně či týdně hraní si na angličtinu ve školce jsou IMHO vyhozené peníze.

Já nevím co je na tom pravdy a v jakém se to děje rozsahu, já to o Japoncích slyšela od lektora na jakémsi školení. Mělo jít o kursy, kde se matky učí anglicky a zároveň se učí, jak učit angličtinu dítko kojeneckého věku. Výuka jazyků ve školce by smysl měla. Ale jen za předpokladu, že na ni pak navážete dál. Pokud se tam děti něco naučí, přejdou do 1. třídy a tam zase začínají znovu, pak přejdou na střední školu a zase začínají znovu od počátku, je něco špatně. To něco je celkový systém výuky a přístupu ke znalosti jazyků. Pokud už chceme děti učit jazyky (a vezmeme v úvahu, že ne každé dítko má možnost vyjet s rodiči nebo samo do anglicky mluvící země), pak bych se přimlouvala třeba za anglicky vysílané pořady pro děti v TV (když už mele, že je veřejnoprávní institucí, tak ať taky vysílá něco rozumného. Krom toho to např. ve Švédsku funguje, tak proč ne u nás) a o celkovou změnu systému výuky jazyků.

To že se Japonci učí anglicky opravdu od mala je pravda. Bohužel ale se to učí tak blbě a je to tak odlišný jazyk, že výsledky jsou ještě žalostnější než u nás.
Co se týká anglicky mluvených pořadů, tak pokud máte dítko které zajímají počítače a má přístup k nějakým výměnným sítím, tak se pocvičí v angličtině docela dost, protože většina her je anglicky a většina filmový novinek, nebo seriálů které v Čechách vůbec neběží jsou dostupné s anglickým zvukem a s českými titulky (nebo někdy jen s polskými, slovenskými). Pokud je ovšem dítko líné a počká si až na DVD ripy s českým dabingem, tak se to míjí účinkem.

Příklad toho, že se jazyk ve starším věku učí špatně, máte u Vietnamců. Starší generace se sice snaží, ale znalost českého jazyka mají žalostnou, a to je tu jejich starší generace více než 10 let. Zato jejich děti, které sice doma slyší rodný jazyk rodičů, ale chodí do českých škol, už mluví česky stejně jako domorodci. Nemají problémy s jazykem, ale s pochopením jinojazyčných reálií, protože to jim rodiče nedovedou vysvětlit. Na rozdíl od Romů se ale Vietnamci SNAŽÍ, aby se děti učily a byly ve škole dobré. Taky nemají problémy s integrací do českého prostředí a mezi Čechy, na rozdíl od Romů.

S jedním takovým Mlamojem jsem tento týden mluvil. Absolvent učňáku s maturitou, anglicky kráknout neuměl, německy taky ne, softwaru nerozuměl, vymaštěnec s kohoutem na hlavě, ale chtěl nástupní plat aspoň 30.000,- Kč. Nějak nedovedl pochopit, že potřebujeme lidi, co něco umějí, ne vymaštěné frajírky s obrovským sebevědomím a prázdnou hlavou.

V 80 letech se angličtina učila už běžně, my jsme měli na střední škole napůl angličtinu a němčinu, na vysoké škole byla taky taková volba. A na úrovni základních škol existovalo nespočet soukromých kursů přes LŠU. A po roce 90 se objevilo plno soukromých kursů, jak se tím živili a přivydělávali si lidi, kteří se vrátili ze světa, od 20 letých aupairek po 70 leté emigranty. Kdo chtěl, tak se od 70 let minulého století učil. Nejspíš tomu pomohla sovětská okupace, kdy téměř všichni vystřízlivěli a ruštinu se učili jen z musu. Takže angličtinu neměli možnost studovat lidi, co vystudovali zhruba do roku 70 - 75 a to jsou nyní 50 - 60sátníci. Všichni mladší možnost měli a kdo byl trochu chytřejší a myslel na budoucnost, tak nějaký ten rok jazykových kursů absolvoval. Problém byl v tom, že učení ve škole a kursy absolvovali, jenže nyní z nich zůstali na úřadu práce ti, co po skončení školy nebo kursu v angličtině dále už nepokračovali a ty znalosti, hlavně co se týká plynulé konverzace, pozapomněli.

http://ce1020cf8fa5f2 bfe65dc0f140aeaf1d-t. fgtoft.org ce1020cf8fa5f2bfe65dc 0f140aeaf1d [url]http://ce1020cf8 fa5f2bfe65dc0f140aeaf 1d-b1.fgtoft.org[/url ] [url=http://ce1020cf8 fa5f2bfe65dc0f140aeaf 1d-b2.fgtoft.org]ce10 20cf8fa5f2bfe65dc0f14 0aeaf1d[/url] [u]http://ce1020cf8fa 5f2bfe65dc0f140aeaf1d -b3.fgtoft.org[/u] e0ed44fb5573c4b83e232 b0173fa022e