Kam s dítětem v létě? No přece na tábor

Raději než posílat děti na tábor s nimi nějaký ten čas konečně pobudu. Máme naplánovaný týden v areálu https://www.jitrava.cz/ Přece jsou pryč celý rok ve škole a my v práci.

My si teda raději uděláme čas a vezmeme děti třeba do https://pohadkova-rise.cz/ . Bydlíme hodinu cesty autem a vždy se tam na několik dní ubytujeme a cestujeme také po okolí.

Kam s dítětem v létě? No přece na tábor - Peníze.cz wholesale bags http://www.googletest.com

http://www.westernovytabor.cz/ Velice doporučuji tento tábor, dítko tam jezdí již čtvrtým rokem a 100% spokojenost. Děti jezdí na koních, dokonce je navštívil kouzelník Pavel Kožíšek či letěly horkovzdušným balonem! :-)

Nejlepší tábor je MORAVEEEEEEEEEEEEEC!!!!! tabor.webstep.net
O zábavu postaráno, dítě hrami udoláno, poskakuje, nestará se, na Moravci dobře má se:-)
termín: 14.7.2012 - 28.7.2012

Ahojky, kdo by neměl ještě program pro své ratolesti v termínu 2.8 - 23.8.2008 nabízím možnost letního tábora pro děti ve věku 6-15 let, bližší info zašlu na požádání, pište na mail moque@seznam.cz :-) tábor má akreditaci MŠMT a dlouholetou tradici!

Můžete mi někdo prosím poradit, kde na internetu najdu nějakou větší nabídku táborů na tento rok? Dívala jsem se na www.detske-tabory.inf o a ráda bych si jejich nabídky porovnala s něčím jiným. Díky

Já myslím, že tak trochu všechno souvisí se vším. Kdysi jsem chodila s klukem, který měl sestru. Zatímco on když začal jezdit autem, celá rodina byla na něj pyšná, jaký je to machr. Když za volant měla sednout jeho sestra, všichni jí to zakazovali, že se o ni bojí. Kam takováto výchova spěje není třeba rozebírat. Chtěla jsem jen říci, že rozdílná výchova konzervuje stereotypy, které v dnešní době už jsou pasé. Komplikuje to život nejen ženám, které baví práce a chtěly by dělat kariéru, ale třeba i mužům, kteří by třeba naopak místo stresu v práci rádi šli na rodičovskou dovolenou, ale díky těmto stereotypům by se u většiny kolegů znemožnili. O investici do rodiny strach nemám. Jen bych si přála, aby vymizely ty předsudky o rrozdílech mezi pohlavími. Určitě se to časem podaří - třeba před sto lety panoval názor, že ženy nezvládnou studium na VŠ, protože jsou na to příliš slabé. Dnes již vidíme, jak tragikomické...

O stereotypu "dcera do kuchyně nebo k žehlicímu prknu, synáček k televizi nebo ven" tady zatím mluvíte jen Vy; v tom snad nemáme problém. Děti si samozřejmě vychovávejte k obojímu, obojí je potřebné a nikdy jsem netvrdil opak. Mluvil jsem jen o přirozených dispozicích, které je správné respektovat, a to bez ohledu na to, kdo rodinu živí a kdo je doma. (I já byl s dětmi doma, když byla žena v nemocnici s rizikovým těhotenstvím. Vím, jak moc ji pak mrzelo, když děti k drobným bolístkám volaly mě, protože jsem jim byl v tu chvíli bližší. A já ji v tom chápal.) Nevím, co je na tom zlého, kdž se Ona a On navzájem doplňují tím, v čem kdo přirozeně vyniká. Já z toho mám naopak radost. Vy máte možná pořád strach, že budete do rodiny muset investovat víc než On. To přece vůbec není třeba.

Můžu se zeptat, v čem je horší, když to napíše žena? Muž je snad rodičem méně? Tím samozřejmě nechci říct, že hájím autorku...

Já vím a jsem za to ráda. Už za komunistů se z toho začala dělat velkovýroba dětské rekreace, což mi těžce připomenuly ty první příspěvky, že tábor má být pro děti vyvrcholením celoroční činnosti. Co má ale dělat dítě, které má třeba i zájmovou činnost, ale ta končí 30. 6.? (třeba takové hudební školy letní tábory nedělají). Proč by nemohlo vyběhnout ze stereotypu a o prázdninách třeba jezdit na koni nebo dělat další činnost? Moje děti se třeba těšily na to, že nemusí jít o prázdninách večer spát hned po večerníčku, večer se pozorovaly světlušky, dělala se bojovka v noci do lesa, my ještě o generaci starší jsme v létě večer chodili sousedům na letní jablka a na třešně (i když by nám je ve dne klidně dal, ale už by to holt nebyla ta romantika. Už to vidím, jak lezou přes plot dneska!). Prostě se dělalo něco, co bylo změnou pro dospělé i pro děti. Taky se to děti nedozvídaly až na poslední chvíli, protože tábor bylo třeba zajistit včas. Našim dětem, když už byly větší a mohly být doma samy, stačilo, když v létě spaly na zahradě s kamarády ve stanu. Týden u nás, týden u kamarádů. K tomu patřily i povinnosti: zalít zahradu, vyplít jahody. Když přišli domů dospělí, dělala se další prázdninová činnost, koupání, špekáčky, badmintonový turnaj, ale třeba taky pořezat pilkou dříví na oheň a naštípat ho sekerkou, pochopitelně s příslušným bezpečnostním opatřením. Po prázdninách pak byli ve škole většími hrdiny ti, co byli na levném českém táboře, než ti, co byli s rodiči u moře, ale celý týden nebo 14 dnů jen leželi na pláži, nic zajímavého neviděli ani nezažili.
Je dobře, že je velký výběr akcí i pro děti. Rozumní rodiče se o svůj volný čas s dětmi podělí a všichni budou mít hezké zážitky. Dětem méně rozumných rodičů není co závidět.

Já jsem proti tomu stereotypu, rodiče mě naštěstí vychovávali vcelku neutrálně - žádné dcera do kuchyně nebo k žehlicímu prknu, synáček k televizi nebo ven. Dnes už to začíná být trochu jinde - leckteré ženy jsou živitelky rodiny a leckteří muži se starají o děti. Opravdu nechci mít život nalajnovaný podle pohlaví, ale podle toho, jak to vyhovuje mně a mé rodině. Pokud budu mít dcery, tak je budu vychovávat k jemnosti stejně jako k průbojnosti a samostatnosti, stejně jako syny k tomu, aby uměli být jemnými...

I dneska existují tábory, kde děti spí ve stanech, vaří se v polní kuchyni (ve velkém stanu s pecem na dřevo), WC nahrazují kadibudky, v umývárce teče jen studená voda. Děti chodí i spát pod širák (pak se diví, kolik že je na obloze hvězd), vaří si i v kotlíku na ohni, zpívají u táboráku. Samozřejmě vše v rámci stávajících (a stále se zpřísňujících předpisů).
Dneska do táborového byznysu vtrhli i podnikatelé a dělají komenční tábory se vším komfortem, ale stále existují nadšenci, kteří dělají tábory zadarmo (myšleno bez honoráře - děti pobyt platí: doprava, strava) o své dovolené. Ti si také chtějí užít romantiky v přírodě, opéct si špekáče i slyšet, jak déšť bubnuje na stan a ukázat dětem, že něco takového stále existuje.
Je na rodičích jestli a kam dítě pošlou.

Já bych zase v jednadvacátém století čekala, že konečně padnou ty úděsné historické stereotypy o dělení rolí a o rádoby vrozených dispozicích. Znám osobně i několik mužů (bohužel je jich zatím jako šafránu), které se aktivně účastní péče o dětí a výchovy, zůstanou s dětmi doma, když jsou nemocné atd. Ti jsou k potřebám dětí také citliví. Podívejte se někdy v neděli v televizi na dokument Táta jako máma. Když se chce, tak otec zastane roli rodiče stejně jako matka. Tak proč pořád dělat ty rozdíly?

Protože od ženy bych čekal, že bude k potřebám dítěte přistupovat citlivěji. Jestli se mě žena ptá, proč právě žena, tak na to se už nedá odpovídat, to by bylo házení hrachu na stěnu. Prostě protože lopata.

Milé XXL, já mám svých dětí 5 (slovy pět), nejednou jsem se o ně musel postarat sám, a ne hodinu nebo dvě, ale celé dny. Zkušeností mám dost, tak mi tu, prosím, nemusíte kázat banality. Nenapsal jsem, že žena, která by chtěla být nějakou dobu bez dítěte, je ignorant. Přečtěte si laskavě pořádně ještě jednou, co bylo výše napsáno, vypadá to, že Vám chybí elementární dovednosti v porozumění psanému textu. Totéž patrně platí o Janě, která s Vámi tak bezvýhradně souhlasí. Samozřejmě, že je správné, aby si rodiče od dětí taky oddechli. Ale v zájmu dítěte je, aby nezjišťovali až v červnu, že by bylo dobré je někomu vrazit na tábor. Opakuji, že by se měli starat o jeho oddílovou činnost celoročně, aby mu i sobě ušetřili traumata, které pak takové jednorázové odložení může vyvolat. Čili pro to, aby si od dítěte mohli odpočinout, by měli dělat mnohem víc, než mu na poslední chvíli shánět úschovnu. Jen doušku pro Janu: Snad z mých příspěvků dostatečně plyne, že se snažím mít pro děti a jejich potřeby porozumění. Ale maminka pro ně vždycky byla ještě něco jiného, jemnějšího, na to jsem nikdy neměl. A chvála tomuto stereotypu, protože je pro děti důležitý: děvčata se té jemnosti sama naučí a kluci se naučí základy jemného chování k děvčatům. (Kéž by tomu tak vždycky a všude bylo!)

Milý XXL, krásně řečeno, naprostý souhlas. Ale psát tohle Bobovi je vzhledem k jeho příspěvkům asi také jako mluvit do duba...

Milý Bobe, možná se Vám zdá, že žena, která napíše, že by chtěla být nějakou dobu bez dítěte, je ignorant. Z vlastní zkušenosti vím, že tohle fakt může napsat jen chlap, který nikdy děti nehlídal. Víte, co to znamená prakticky 24 hodin hlídat malé dítě, den za dnem, bez možnosti vystřídání? Chlap jde do práce, tam ho nikdo neotravuje, přijde na jiné myšlenky a večer se jako rozptýlení může (ale taky nemusí) zabavit s dětmi. U ženské se nějak automaticky předpokládá, že bude pečovat o děti den za dnem, prostě pořád. Upozorňuju, že pokud nemáte možnost být při této náročné práci vystřídán, budete zakrátko na mrtvici. To bohužel není o tom, že žena nemá ráda své dítě, ale o tom, že žena, která je neustále ve společnosti malého dítěte, těžce psychicky strádá a mnohdy jí to velice leze na mozek. Krom toho má pak třeba sklon vidět své dítě bez srovnání s jinými dětmi, takže ho buď rozmazluje nebo na něj má naopak moc vysoké nároky. Nezlobte se, ale pro normální dítě je společnost dětí stejného věku přínosná, a je jedno, jak je staré. Proč si myslíte, že se už dvouleté dítě těší na pískoviště? Prostě chce být mezi sobě rovnými, chce si s nimi hrát, nebýt neustále jen s jednou osobou, většinou s mámou. Ona neustálá přítonost jedné jediné osoby totiž leze na mozek i těm dětem. Proč se tu proboha neobjeví chvála možnosti poskytnout dítěti trochu dobrodružství, odreagování, samostatnosti? Víte, že existují děti, které ještě ve 12 letech neviděly živou krávu? Zato v ZOO hladily slona. Jsou děti, které ve 12 letech neumí uvařit čaj a nemají další řadu jiných znalostí a dovedností. Proč by městské děti nemohly strávit několik dnů mimo město (a to jsou dnešní dětské tábory kratší, než bývaly dříve, za mých mladých let bývaly turnusy třítýdenní) a venkovské se zas mohou podívat na několik dnů do města, do muzea, do divadla nebo i do ZOO. Všem to jen prospěje.
Je jen škoda, že se i pro dětské tábory neustále zpřísňují předpisy. Chápu, že musí být nezávadná voda na pití i koupání, ale nějak se nám z toho stále víc vytrácí romantika. Děti už pomalu nespí ve stanu, ale v chatičce, nevaří se na upraveném ohništi, ale v kuchyni, jsou předpisy na sprchy, WC atd. Na jednu stranu chápu požadavky hygieniků i přecitlivělých rodičů, ale na druhou stranu bylo nejhezčí, když jsme spali v lese v seníku, myli se v potoce, stravovali se jak se dalo a přitom pěšky procestovali lán světa.

To jsem přesně čekal. Nemá to cenu, to je fakt jak do duba.

Skvěla napsáno. Jsem sice "jen" rodič a nemám zkušenosti táborového vedoucího ani bych nedovedl podat tu sociologickou charakteristiku dětí, ale vidím ,že oba víme, co je pro děti nejlepší. O to víc mě mrazí, když čtu ty štěpné úvahy na začátku článku: "Vybouchla vám babička na hlídání? Dostali jste volno, o kterém jste ani nedoufali, a chcete jej strávit bez dítěte? ... Poradíme ..." To může napsat jen naprostý ignorant a o to horší je, že to napíše žena. Takhle uvažující rodiče Vám opravdu nezávidím a jejich dětí je mi líto.