Diskuze - Jak se žije na dluh

Změna hodnoty nebyla jen inflací, ale také změnou vyhlášky o oceňování nemovitého majetku, souvisí také s lokalitou. Fakt je, že v 90. letech ceny nemovitostí letěly dosti strmě vzhůru. Je také rozdíl mít nemovitost v Horním Dolní a třeba jen v okresním městě, tržní hodnota druhé je podstatně vyšší. Ale chtěla jsem tím říci toto: pokud si pořídíte nemovitost (byt. domek) a v nějakých 65-70 letech seznáte, že Vám na dožití stačí bydlet v domě důchodců a tedy v pronájmu, myslíte, že Vám stržený peníz na dožití nestačí?

Pokud změnu hodnoty čehokoliv má na svědomí jen inflace a reálná hodnota se nezmění, je úplně jedno, jestli máte tu věc jen jednu nebo více. Prostě pokud se reálná hodnota té nemovitosti (vzhledem ke kupní síle) nepohne, máte pořád stejně. Přiznám se, ýže zcela nechápu, co jste chtěl říci.

Tohle je ale inflacni rust hodnoty - ma smysl pouze pokud mate nemovitosti vic. Pokud mate jen jednu, je vam to k nicemu, protoze podobne rostou i ostatni nemovitosti, takze i kdybyste chtela ten dum/byt na stari prodat a poridit si mensi, ten mensi nebude radove lacinejsi. Jinymi sovy - sance na nejakou likviditu toho uzasneho majetku v budoucnosti je pramala. Opakuji - tohle ma smysl jen a pouze poud nemovitosti mate vic, pak muzete tezit z toho, ze hodnota nemovitosti pomerne dobre sleduje kupni silu obyvatelstva (proti inflacni ochrana) a dokonce diky trendu vlastnickeho bydleni relativne stoupa hodnota nemovitosti oproti ostatnimu zbozi (poslednich letech), lze tedy zpenezit nektere z nemovitosti a poridit si za ne neco jineho.

Trochu opomíjíte rizika, která s půjčováním souvisí. Navíc, každý by měl spotřebovávat jen tolik zbytných zboží a služeb, na které dlouhodobě má. Pokud nemám na dovolenou, tak na ní prostě nejedu. Místo auta existuje v určité, i když omezené míře, veřejná doprava. Eric možná na věci, která považuje za důležité, má, protože nemusí mít všechno, co vidí u druhých nebo v reklamě.

Člínek jsem četl (ne ale moc pořádně, čili máte pravdu) - nepolemizoval jsem ovšem s článkem, ale s názory jako například výše ten Ericův ("a co takhle si nepůjčovat vůbec?"). To, co jsem se ale snažil naznačit, je, že MÁ smysl půjčovat si i na věci zbytné - tedy napřiklad to auto, ale klidně i dovolenou. Většina věcí v životě je totiž zbytná a když se tím budete řídit do důsledku, tak strávíte celý život v pastoušce bez auta a bez televize, ale až Vám bude 70, tak už budete mít našetřeno a koupíte si dům a mercedes i bez půjčky. Ono totiž Ericovi se snadno vypráví, že si člověk na nic půjčovat nemá, když on si na nic půjčovat nemusí, protože na to má. To už bych ale jen opakoval co jsem napsal výše.

Zvýšení hodnoty Vaší nemovitosti hlavně v prvních porovnávaných letech šlo z velké části na vrub inflace a moc nevypovídá o zvýšení reálné hodnoty. Zajímavé je snad jen porovnání posledních dvou údajů.

Já si zas troufám tvrdit, že to investice je. Výsledkem dlouhodobé investice je vlastnictví majetku. Pokud o něj budu pečovat jako řádný hospodář a nevybydlím si ho za 10-15 let, jako tomu častokrát bylo u paneláků, kdy dům nikomu neříkal pane a on to někdo opraví, když se to rozbije, pak dejme tomu splácím 20 let hypotéku, ale na konci mám majetek a po 20 letech bydlím podstatně levněji nejen já, ale i moje děti. To, co bydlením ve vlastním ušetřím, mohu dále investovat. Nehledě na to, že nemovitý majetek svou hodnotu neztrácí, dobrou údržbou získává. Pokud nebudu chtít tento majetek na sklonku života předat dětem, můžu ho prodat a dožít v domově důchodců. Budu mít za co. Pro porovnání: jsem majitel nemovitosti přes 30 let. V r. 1970 byla její hodnota 160 tis., v r. 1990 už 360 tis., v r. 2000 to bylo 2,1 mil. a v r. 2005 byla hodnota odhadnuta na 3,1 mil. Podotýkám, že se průběžně rekonstruuje a opravuje. BOhužel s růstem hodnoty stoupá i hodnota oprav: to, co bychom před 10 lety pořídili za 80 tis., to v současnosti stojí 250 tis.

Dobře, v nájmu jste platili 10 tis a žili jste s pocitem, že vám to neříkalo pane. Nyní platíte 8,5 tis. Jenže hypotéka a poplatky nejsou jediným nákladem vlastní bydlení. Pro férové porovnání je třeba ještě započítat životní pojistku, majetkovou pojistku, daň z nemovitosti, fond oprav, apod. Příliš často se setkávám s tím, že se porovnává výše nájmu a výše hypotéční splátky.

"spotřebovávám, nebo je investuji "
To, že si pořídím hypotéku, neznamená, že investuji. Investice má přínášet v budoucnosti ZISK, což pořízení nemovitosti na vlastní bydlení nesplňuje. Je tedy velkou nadsázkou o pořízení nemovistosti tvrdit, že je to investice.

Je to trošku problém hodnotit ekonomiku bydlení v nájmu nebo ve svém. Dokud bude trh deformován regulací nebude žádná jistota o skutečné výši nájemného. Obavy z vysokých nákladů nájemního bydlení ženou do hypoték i lidi, kteří by se spokojili s nájmem.

ano máte pravdu, ale myslím si, že v této době se hodně lidí snažit si pořídit vlastní bydlení, to jediné je jisté ( i když tam můžou být určité podmínky a ale), bydlela jsem i v nájmu, takže můžu srovnat, měsičně jsme platili 10tis a nikdy by nám to neříkalo pane a ke všemu je třeba souhlas majitele, mám na mysli různé úpravy a předělávky a investujete přitom do cizího, teď platíme cca 8,5 (splátky +poplatky) a můžu dělat cokoliv, z čehož plyne, že jsme na tom teď o něco líp samozřejmě pokud chcete paltit nájem, tak plaťte, je to vaše svobodná volba, ale tento článek nebyl o bydlení, ale o tom zda si úvěr vzít a splácet, říkám, že za určitých podmínek a třeba na to bydlení ano, ale neříkám běžte do toho, když nemáte potřebu našim přáním bylo mít vlastní dům a šli jsme do toho i s riziky, ty jsou všude, ale abych si vzala půjčku na nepodstanou věc( dvd, domácí kino apod.), tak to mě ani nehne, to si to odpustím nebo se pokusím ušetřit - život je opravdu otázkou priorit

Petře, zkuste si to převést na základní poučku, kterou by si měl říct každý při pořízení takřka čehokoliv. Peníze spotřebovávám, nebo je investuji - u nájmu je spotřebovávám, tedy jejich hodmnota po 17 letech je 0,- Pokud platím hypotéku, pak je (s nadsázkou) investuji - tedy s největší pravděpodobností nedosáhnu po 17ti letech 0,-

Život je otázkou priorit. Pokud je vaše priorita bydlet ve svém a jste ochotni podstoupit dlouhodobé riziko splácení úverů, je to vaše volba. Taktéž je otázka priority, zdali chci bydlení VLASTNIT, či jen chci bydlet (např. nájemně). Každá možnost má své pro i proti. Já osobně považuji za velký mýtus a klišé, které tvrdí, že nejlepší je bydlet ve vlastním.

Milý Ericu, srovnáváte jablka s hruškami. Koupi domku u Prahy byste měl srovnávat s nájmem domku u Prahy. A ten za patnáct měsíčně zdaleka nebude. A i kdyby byl: po těch 17 letech máte ten dům, který můžete prodat, na rozdíl od situace, kdy celou dobu bydlíte v nájmu.

Souhlas, za nájemné si kupuji službu. Nejsou to vyhozené peníze. Koupě bytu má i svá rizika, která neovlivníte - sousedi, rozvoj lokality. O životě na splátky se hezky píše v dramatu Smrt obchodního cestujícího.

Já myslím, že si rozumíme. To s tou "starou rachotinou" byl jen citát a jistě to bylo původně myšleno jako nadsázka..

Žiji na vesnici, auto je pro mne nezbytné. Nestačí mi ani stará rachotina, protože denně dojíždím do města za prací. Přesto jsem však nekupoval nové, ale slušnou ojetinu, na kterou jsem si sice půjčil, ale jen krátkodobě - s malým přeplatkem.

dobrý den,
každý ať si myslí co chce, o úvěrech tu bylo již napsáno hodně a na všem je kousek pravdy. Jsme mladá rodina s malým dítětem, máme hypotéku i úvěr ze stavebka, nejsem z toho nijak nadšena, ale bydlíme ve svém a bez rodičů !!!!!! přestože s nima velmi dobře vycházíme a hodně nám pomáhají. Vím, že peníze cpeme do svého a nikdo nám neříká co si jak máme udělat a kdy. Stavěli jsme tak, abychom do toho nemuseli min. 10-15let nic vrazit. - takže jednoznačně zastávám názor, že na vlastní bydlení se vyplatí si půjčit co se týče spotřebního zboží typu lednice, sporák, pračka - ok, ale dvd, tv,kamery apod. by měl člověk zvážit zda to opravdu potřebuje rozhodně neuznávám půjčky na potraviny atd a půjčky na placení starých půjček- věčný a nebezpečný kolotoč názor erica - nepůjčovat si, se mi zdá trošku zcestný,protože pokud nemáš nadprůměrný příjem ( nebo oba v rodině) a boháté rodiče, tak jak někdo již psal, věci které chceš budeš mít až v 60letech, teda jestli na to ušetříš, když budeš platit pořád cizím (třeba za ten nájem)

Po 17 letech není byt ani dům zastaralý, teda pokud nebyl postaven rychlokvašně. Zvláště v Praze, kde se běžně bydlí v domech starých taky 200 let i starších, a to nejsou žádné slumy, ale třeba Vinohrady, malá Strana (tam bych tipla na stáří domů i na 400 let). Chce to ovšem tu a tam do domu vrazit nějaký peníz a zmodernizovat. Neříkejte mi, že každá generace MUSÍ kupovat nebo stavět NOVÝ dům nebo byt. Pokud jsou potomci normální, pak první generace pořídí byt a další jej udržují a modernizují. Bydlí už tedy podstatně levněji, než bydlela první generace.

Já myslím, že to je věc názoru. V nájmu platím Vašich 17 let a pak zase nemám nic. Ve svém splácím 17 let a mám byt. Nepřipadá mi, že po 17 letech by měl být při dobré údržbě zastaralý. Vždyť domy se staví s výhledem na min. 50 let životnosti. Ty náklady na další provoz a modernizaci (zateplování, rekonstrukce topení, výtahů apod.) pak sice jakési jsou, ale nejsou tak drastické, dají se rozložit do více let a hlavně - domy a byty se jimi zhodnocují.