Jaromír Soukup ze SZ: Úspěšná ekonomika neznamená ekonomika energeticky náročná

Rozvoj obnovitelných zdrojů energie je naprostou nutností. Jaderná energetika není trvalým řešením, jde opět o neobnovitelný zdroj. Ekologická daňová reforma je naší povinností, je ale i předpokladem pro změnu struktury průmyslu. Její nepříznivý cenový dopad by sociálně slabším kompenzovaly dávky. Vysoké školy by měly být dostupné zdarma a bez přijímacích zkoušek. Nechceme minimální daň a registrační pokladny. Říká Jaromír Soukup.

Přidat nový příspěvek

Diskuze na webu www.penize.cz se vždy věnují pouze tématu, k němuž se vztahují. Rozhodně nesuplují funkci Poradny. Máte-li proto jakýkoliv dotaz, obraťte se prosím přímo na naše odborníky, kteří vám rádi pomohou. Na dotazy vložené do Poradny standardně odpovídáme do čtyř pracovních dnů, obvykle se ale dočkáte reakce mnohem dříve. Pokud dotaz vložíte do diskuze, s velkou pravděpodobností na něj nikdo nezareaguje. Děkujeme za pochopení.

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

17. 5. 2006 6:44, ja

A co je to tech 25 % z obnovitelnych zdroju? Pokud to bude u zelenych oblibene slunicko a vitr, tak to abychom postavili do zalohy jeste par uhelnych elektraren - ono totiz to slunicko muze zalezt za mrak. Pri zavreni obou oci lze jeste za obnovitelnou prohlasit biomasu, ale nechtel bych mit celou republiku zarostlou nejakou vrbou a jinyma energetickyma plodinama.

Zobrazit celé vlákno

+35
+-
Reagovat na příspěvek

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

22. 2. 2007 22:44

hrubý výpočet:
Nahrazení Temelína (2000 MW) pomocí 2MW větrných elektráren
nutno započítat životnost (60 kontra 20let) a účinnost (85% kontra 14%)

- bylo by nutno postavit 3x 6000 větrných elektráren
- stálo by to okolo 1400 mld. (předražený Temelí stál okolo 100 mld.)
- spotřebovalo by se přitom 16x více tun betonu a oceli
- ČEPS již nyní odhaduje zvýšení nákladů kvůli provozu VTE o 3mld. ročně !

www.stop-vetrnikum.webz.cz

-6
+-
Reagovat na příspěvek

Další příspěvky v diskuzi (celkem 27 komentářů)

1. 6. 2007 16:07 | gerber

Pan Jaromír Soukup nám maluje skvělou budoucnost v zelených barvách. Chybí mi však v jeho slovech konkrétní odpovědi (stanoviska) k medializovaným okruhům ve výrobě energie a zvláště pak názor na budoucí vývoj reálné spotřeby. Jako např.- nebudeme stavět (budeme rušit) atomové elektrárny, které prý představují značné zatížení pro životní prostředí, budeme rozvíjet ekologicky šetrné zdroje energie. Kdy a v jakém časovém horizontu - již nyní je třeba nahrazovat postupně dosluhující tepelné elektrárny. Jaké prosazujete tedy ekologicky šetrné zdroje - větrné elektrárny nechcete, dělají údajně hluk a devastují ráz krajiny, sluneční elektrárny jsou drahé, s nízkou účinností (což je pravda) a nelze je v krátké budoucnosti masově využít, spalování organických odpadů a nebo štěpky je reálné pouze lokálně a v nepodstatném rozsahu, energie z vodních zdrojů je u nás prakticky vyčerpaná, termálními zdroji neoplýváme a výrobu el.energie z mořského přílivu, snad uznáte, nemůžeme u nás také uplatnit. Odpovězte prosím jasně : jaké zdroje el.energie šetrné k životnímu prostředí chcete preferovat a uplatnit? Jak chcete motivovat jejich výrobu?
+27
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

22. 2. 2007 22:44

hrubý výpočet: Nahrazení Temelína (2000 MW) pomocí 2MW větrných elektráren nutno započítat životnost (60 kontra 20let) a účinnost (85% kontra 14%)
- bylo by nutno postavit 3x 6000 větrných elektráren - stálo by to okolo 1400 mld. (předražený Temelí stál okolo 100 mld.) - spotřebovalo by se přitom 16x více tun betonu a oceli - ČEPS již nyní odhaduje zvýšení nákladů kvůli provozu VTE o 3mld. ročně !
www.stop-vetrnikum.webz.cz
-6
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

26. 5. 2006 9:28 | J.

Nevim, jaky byl vykon za 13mesicu od spusteni. Nemam potrebna data. Muzete je zaslat ? Z webu www.jidrichovice.cz byly na nekdy na zacatku roku temer vsechny dokumentu o provozu VE odstraneny. Ano, souhlasim v roce 2004 byl opravdu prumerny rocni vykon necelych 15% (podle http://www.jindrichovice.cz/doc/198_1.pdf). Jenze v minulem prispesku jsem neudaval udaje o prumerne rocnim vykonu, ale o koeficientu vyuziti a to je rozdil (viz vzorce na http://www.tzb-info.cz/t.py?t=2&i=1925). V pripade roku 2004 mel tento koeficient hodnotu 1228386kWh/(1200kW*8760h) =11,7%. Vetrne elekrarny (VE) v Dansku dosahli prumernych hodnot kolem 18% v roce 2000 (podle udaju IEA). A co tyka tepelnych elekraren (TE)... viz napr. http://www.eru.cz/rz_04/rz/subjekty/133.htm Prumerny rocni vykon a koeficient vyuziti si snadno muzete spocitat sam... Myslim, ze Vam vyjdou 3x az 4x vyssi hodnoty nez v pripade VE. To neni obhajoba TE, ale to je jen realita... V obavam se, ze v druhem odstavci se snazite srovnavat nesrovnatelne. Ucinnost uhelneho kotle muzete srovnavat jedine s ucinnosti vrtule u VE pri prevodu energie vetru na kinetickou (?) energie otacejiciho se rotoru... Takze ptam: jake procento energie vetru se proudici vrtuli VE se premeni energii elektrickou? Jak se to s obsluhou a udrzbou bezprevodovkovych VE netusim. Nicmene uvadeni rocni naklady ve vysi 2 730 000,- pri trzbach Takze nejaky servis (napr. EPK stojí zhruba 10 % roční tržby.) tam bude, ikdyz neco z toho budou splatky uveru. Samozrejme, ze se mohou stavet VE o vetsimu vykonu, ale investicni naklady take vzrostou. Takze vyssim instalovanym vykonem vyrobime vice kW/h. Ovsem dovolim si tvrdit, ze prumerny rocni vykon v (%) a ani koeficient vyuziti se prilis nezmeni. Za hodne penez dostaneme stale malo (a nekvalitni) muziky ... Rozhodne nejsem proti obnovitelnych zdroju energie. Spis se na tuto problematiku snazim divat realne. Klidne at soukromni investori stavi vetrne, slunecni, vodni (a jine) elekrarny, ale at tak cini pouze za sve penize bez dotaci od statu ci EU. Nemam nic proti tomu, aby stat financne podporoval vedu a vyzkum v teto oblasti.... J.
+2
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

25. 5. 2006 10:26 | Jirka

Štěpkou, dřevem, dřevěnými a rostlinnými peletami, tepelnými čerpadly a přechodně plynem.
-1
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

25. 5. 2006 10:22 | Jirka

Těch 11% výkonu byl průměr za 13 měsíců od prvního spuštění do zkušebního provozu. V r. 2004 byl průměr výkonu přes 15% z instalované kapacity. Může se to zdát málo. Ale podívejme se na tepelné elektrárny:
Z tepelného výkonu (uhelné kotle nebo jaderný reaktor) se pouze 1/3 přemění na elektřinu. U elektráren se instalovaný výkon udává jako součet jmenovitých výkonů generátorů. Ale jednak takové elektrárny mají ve srovnání s větrnými obrovskou vlastní spotřebu, nikdy nejedou naplno (vždy musí být výkonová rezerva na regulaci) a často se musí provádět údržba a opravy jednotlivých bloků, takže téměř vždy je některý blok odstaven. Na každé takové elektrárně pracují tisíce lidí a de facto k ní patří i uhelné doly, jejichž produkce jde téměř celá na elektrárnu. Bohužel jsem nenašel údaje o spotřebě velkorypadel, dopravníkových pásů v dolech i na elektrárně, elektrických lokomotiv, které tahají vlaky s uhlím, podavačů uhlí na elektrárně, drtiček, čerpadel, které jsou schopny do elektrárny v podstatě přesměrovat celou řeku (část se spotřebuje na výrobu páry, část na chazení a část na odplavování popílku). Našlo by se ještě mnoho dalších elektrických zařízení, které z výroby něco uberou. Vidím to tak, že tepelné elektrárny z uhlí nebo jádra vyrobí stejně malé procento elektrické energie, jako větrné z instalovaného výkonu. Přitom ty větrné bezpřevodovkové mnoho let nepotřebují žádnou údržbu ani obsluhu, neprodukují žádné škodliviny, ani neoteplují planetu.
K článku na http://energie.tzb-info.cz/t.py?t=2&i=1037&h=206&pl=49: Při pozornějším zkoumání je zřejmé, že nejméně výhodné jsou elektrárny malých výkonů. Ostružná je na první pohled nejdražší. Údaje o nákladech na jednotku energie však nezohledňují fakt, že elektrárna stojí na nevhodném místě, kde dosahuje jen 4% využití kapacity. V některých případech je rentabilita silně poznamenána špatně zpracovaným projektem či kvalitou stroje. Asi nejzajímavější je závěr článku. Na místech bohatých na vítr, kterých nemáme mnoho, je třeba stavět větrné elektrárny co nejvyšších výkonů, aby se kapacita místa využila. Ne jimi plýtvat na amatérské projekty.
Jindřichovice by po dobu splácení úveru (asi 20 let) byly podle výsledků z 1. roku provozu ztrátové, pokud by nedostaly dotaci na 40% pořizovacích nákladů. S dotací nebo podle výsledků z r. 2004 i bez dotace jsou ziskové. Rentabilita je otázka dobrého projektu, životnosti elektráren a nákladů na pozdější údržbu, které budou mnohem nižší, než výstavba.
+26
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

24. 5. 2006 10:03 | J.

Nemam cas se prilis rozepisovat... U vsech typu elekraren je dulezity koeficient rocniho vyuziti (pomer skutecneho mnozstvi vyrobene energie s instalovanym vykonem) a ten je v Jindrichovich cca 10-12%. Zkratka musi foukat vitr o urcite rychlosti ... Takze elektrarna o vykonu 600kW (Jindrichovice) pri rychlosti vetru 3m/s ma vykon jen 1,7kW, pri 5m/s je 41,4kW, pri 7m/s je 135kW , 10m/s 405kW a az u 13m/s se dostane na 600kW. Ano, v roce 2004 tam mohl byt narust 34%. Ovsem elekrarny jsou provozu od jara nebo leta 2003. Takze na rozdil od roku 2004 v roce 2003 nejely elekrarny cely rok, coz vysvetluje i ten narust. Doporucuji si procist tyto odkazy: http://energie.tzb-info.cz/t.py?t=2&i=1037&h=206&pl=49 http://www.tzb-info.cz/t.py?t=2&i=1925 http://energie.tzb-info.cz/t.py?t=2&i=1030 http://www.jindrichovice.cz/doc/198_1.pdf http://energie.tzb-info.cz/t.py?t=2&i=1592&h=206&pl=49
+17
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

20. 5. 2006 21:53 | JirkaZ

V domácnostech zakážeme topit uhlím. No, docela se na to těším. Ale čím se pak bude topit ?
+2
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

19. 5. 2006 22:33 | Jirka

Nedalo mi to a trochu jsem pátral po informacích. První rok provozu měli v Jindřichovicích rekordně slabé povětří. V r. 2004 už výkon stoupl o 34%. Průměrně mi vychází 183kW. Z webu Jindřichovic jsem se propracoval k výrobci těch větrníků. V Jindřichovicích mají 2ks 2. nejslabšího typu. Ta firma vyrábí větrné turbíny do výkonu 6MW a chystá se instalovat prototyp 8MW. Zaujalo mne, že až na rozměry vrtule a věže úměrně výkonu, mají jednotlivé typy téměř stejné parametry. Celá typová řada funguje od rychlosti větru 2,5m/s. K plnému výkonu potřebuje samozřejmě víc. Ale je jasné, že čím výkonnější typ, tím levněji vyjde vyrobená elektřina. V souvislosti s tím vypadá legračně, když starosta Jindřichovic nechal postavit dvě elektrárny po 600kW a ČEZ dodnes experimentuje se 3 kousky v Jeseníkách o výkonech 220, 315 a 630kW. Z celkového množství vyrobené elektřiny v elektrárnách ČEZu připadá jen 0,00002% na alternativní zdroje (větrné a sluneční), zatímco z celkového množství elektřiny vyrobené v ČR připadá na tyto zdroje 0,01476%. (údaje z webu ČEZ za r. 2004). Zdá se, že zatímco ČEZ cosi zkoumá, starosta Pávek a další průkopníci staví a provozují elektrárny už dávno vyzkoušené v téměř celém světě. Dodavatel Jindřichovic instaloval celkem 9,3MW výkonu po světě, z toho 6,3MW doma v Německu. Má své vrtule hustě po Evropě, v Kanadě, USA, Brazílii, Argentině, i na Islandu a - pokud jsem na tu mapku viděl dobře - i v Japonsku. Ale trefil jste se s tou Asií. Sovětští odborníci zřejmě také koumají jako náš ČEZ. Přitom by tam mohli mít energetické plantáže jako v USA.
Ještě mě napadl jeden argument pro větrníky a jiné malé zdroje. Na vedení se část výkonu ztrácí kvůli odporu. Čím dál se elektřina přepravuje, tím je ztráta vyšší. Další ztráty jsou na transformátorech. Když ty vrtule dodávají do místní sítě 22kV, dostane se vyrobený výkon ke spotřebitelům s menší ztrátou, než když se někde na opačném konci republiky transformuje v několika stupních na VVN a pak zase dolů až na 230V. Takto to jde jen z 440V na 22kV a pak zpět na 230V. Pouze při "nadúrodě" se přebytek přenáší dál.
+31
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

17. 5. 2006 10:19 | Jirka

Opětovnou využitelnost jaderného paliva nelze chápat jako nějaké dobíjecí baterie. Z vyhořelého paliva lze získat v centrifuze jen tu menší nerozštěpenou část, která se (a ještě zdaleka ne celá) vrátí s novým palivem do reaktoru. Ale rozštěpený materiál už nikdo neslepí. To bychom museli dodat zpět energii, kterou jsme z jádra štěpením dostali. Ani jaderný materiál není perpetuum mobile.
+15
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

17. 5. 2006 10:08 | Jirka

Můžete uvést kde se zelení takto vyjádřili? Já vím o tom, že chtějí tlačit především na úsporu energie a na výstavbu čistých zdrojů energie (větrné, vodní, geotermální). Z uhelných elektráren dál provozovat ty, které mají účinné odsíření a odlučovače popílku. Právě kvůli tomu, že o škodlivosti popílku z uhlí vědí, chtějí topení uhlím v domácnostech zakázat. Tam se totiž o odlučovačích asi dá těžko uvažovat. Uhlí v elektrárnách bude navíc ředěno právě těmi palivy, které patří k obnovitelným - energetické rostliny, dřevěnou drť, obilí z nadúrody nebo zkažené apod. Jaderné elektrárny už nebudovat, nechat je jen dosloužit a jaderný program tak odumřít. Plyn chtějí použít jako ideální palivo pro přechod na obnovitelné zdroje. Uvědomují si totiž, že obnovitelné zdroje současnou spotřebu nepokryjí. Tudíž s neobnovitelými zdroji je třeba ještě počítat. Ale už včera jsme měli dělat něco pro to, abychom se bez nich v budoucnu obešli. Nic jiného nám nezbyde. Až ropa, plyn a uhlí dojdou, musíme už mít k dispozici jiné zdroje a přitom vyrovnanou výrobu a spotřebu energie - elektrické i tepelné. Pokud to nedokážeme, budeme po tmě a mzrnout.
+5
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

17. 5. 2006 7:45 | Jarmila

Zelení už mají připravené řešení: všude nasejou hrách a čočku, to pak budou lidi jíst a pak se vybudujou elektrárny na bioplyn. Koneckonců, nová US už to prý má v předvolebním šotu.
+27
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

19. 5. 2006 10:52 | Jirka

Konkurenceschopnosti našeho průmyslu nepomůže závislost na energii v dnešním měřítku. Jak sám píšete, získávání uranu z moře je drahé. A stejné je to v případě mnoha jiných dosud nevyužívaných zdrojů. Čím menší energetickou náročnost bude náš průmysl mít, tím menší šok zažije v době palivové krize. EDR má nutit naši společnost šetřit palivy, zavádět moderní, energeticky méně náročné technologie a budovat nové zdroje energie nezávislé na fosilních palivech v co největším možném měřítku. Ani zelení si určitě nedělají iluze, že by bylo možné současnou spotřebu utáhnout biomasou. Chtějí jen využívat dostupné a obnovitelné zdroje, jak to jen půjde. Podle jejich informací mají současné firmy náklady na energie cca 2-2,5% z celkových nákladů. Jakmile ale budou odkázány se stejnou spotřebou na mnohem dražší zdroje, bude to pro ně dost citelný zásah. Firmy se přirozeně snaží šetřit nejvíc tam, kde mají největší náklady. Proto je nyní více zajímají mzdové náklady, než energetické. EDR by jejich zájem posunula blíže k těm energetickým na úkor mzdových, protože odlehčí pojistné a zdraží energie. Celkový finanční dopad na firmy tedy bude přibližně neutrální, ale zvýší se motivace šetřit energiemi, čímž klesne závislost firem na energiích. A to bude velká konkurenční výhoda.
ad 2) Díky úsporám na spotřebě (viz. výše) a ukončení vývozu naší elektřiny do ciziny nebude třeba nahrazovat Dukovany vrtulemi. Pokud jde o ceny, tuším že včera jsem zaslechl, kolik miliard ročně stojí jaderné palivo do našich elektráren. Kvůli ceně ho budou dodávat rusové místo firmy Westinghouse. A samotné elektrárny taky nebyly zrovna levné, vyžadují podstatně více lidské práce a materiálu, než větrné. Náklady na větrné elektrárny jsou spíše jednorázové. Údržba je minimální, obsluha nulová, likvidace odpadu nulová, náklady na ekologické kompenzace nulové. Cena energie z větrných a vodních elektráren je vyšší, ale jen díky tomu, že ČEZ dostatečně neplatí za škody na zdraví a přírodě způsobené provozem tepelných elektráren. A to se ještě nebavíme o ceně za likvidaci vyhořelého jaderného paliva. Když do té kalkulačky dáte předpokládanou cenu jaderného paliva z mořské vody, obstojí ještě Dukovany po finanční stránce oproti vrtulím?
Já vidím problém spíš v tom, že větrné, solární a do jisté míry i vodní elektrárny nemohou zaručit stálý výkon. Jsou hodně závislé na počasí. Takže kromě nich tu musí být nějaký typ elektráren na palivo, u nichž lze výkon lépe regulovat. Díky propojení energetické sítě v rámci kontinentu je to ale i s tím počasím jednodušší. Celkový výkon tolik nekolísá. V každém případě bych se nespoléhal, že vědci něco vymyslí včas. I kdyby se opozdili o jediný rok, byl by to nářez. A to zpoždění může být mnohem delší.
+2
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

18. 5. 2006 13:42 | JIrka

Zkuste se si vzit do ruky kalkulacku a trosku pocitat.... Napr. Dukovany maji vykon 4x440MW=1760MW a konci za 20let. takze uz ted je vhodne zacit uvazovat o jejich nahrade. A nyni si zkuste spocitat: 1. Jake mnozstvi biomasy musime vypestovat pro elektrarnu spalujici biomasu s vykonem 1760MW ? Je v CR vubec dostatek plochy pro pestovani takoveho mnozstvi biomasy ? Vyhrevnost jednotlich druhy biomasy je dostupna na webu ... 2. Kolik vetrnych elekraren je nutne postavit, abychom ziskali vykon 1760MW ve stejne kvalite jako dodavaji Dukovany? Pomucka: 2x600kW=1,2MW stalo 62 000 000,- viz www.jindrichovice, ale v prumeru jedou jen 10 procent vykonu.... A takovych prikladu by se naslo vic.... Ano, ropa, plyn, uhli driv nebo pozdeji dojde. Pak nastoupi uran, thorium... Odhaduje se, ze jen v morske vode je 4Gtun uranu a technologie na jeho ziskani je znama, ikdyz ponekud draha. A s tim uz na par set let uz vystacime. Pak nastoupi termojaderna fuze. Snad to vedci do te doby zvladnou.... A co se tyka EDR ... Ano, ceny fosilnich paliv uz jen porostou a diky tomu poroste i cena elektriny z nich vyrobene. Ovsem nebude to skokove, ale postupne. Takze nechme tomu volny prubeh. Levnejsi zdroje na vyrobu elektriny se samy postupne prosadi ... Tato reforma jen zbytecne zhorsi konkurence schopnost naseho prumyslu. Nebo o necem podobnem uvazuji i v Asii ???

-1
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

18. 5. 2006 10:04 | Jirka

Neměl jsem na mysli, to co citujete, ale kde se zelení vyjádřili v tom smyslu, že podporují výstavbu uhelných a plynových elektráren? Já vím jen o tom, že celkový objem výroby elektřiny chtějí snížit jednak úsporami spotřeby a jednak k tomu přispěje i jejich daňová reforma, která elektřinu z tepelných elektráren prodraží a udělá ji tak podstatně méně atraktivní pro zahraniční odběratele. Takže elektráren budeme mít nadbytek a ty nečisté bude možno odstavit, případně jejich výkon omezit do takové míry, jak to dovolí výkon čistých zdrojů. Výstavba větrných elektráren je drahá, ale jen proto, že do ceny elektřiny z tepelných elektráren nejsou zahrnuty škody na životním prostředí a zdraví, které pak napravuje stát za naše daně. ČEZ tak vyváží naše peníze do ciziny jednak ve formě podhodnocené elektřiny a jednak ve formě dividend. Kromě toho klesající zásoby neobnovitelných zdrojů zvednou jejich cenu brzy na takovou úroveň, že nám cena těch vrtulí a elektřiny z nich bude připadat pěkná. Vrchol těžby ropy se očekává do r. 2010. To je skoro zítra. Pokud jde o plyn, s tím ve svém programu počítají spíš jako s přechodným zdrojem pro vytápění domácností.
Nemáte pravdu, že zelení neříkají, co s CO2. Právě ta biomasa, kterou prosazují, je řešení. Rostliny se CO2 během svého růstu "živí". Růst rostlin je v podstatě transformace sluneční energie na organickou hmotu. Fotosyntézou se v buňkách rostlin váže uhlík z CO2 a stává se stavebním materiálem rostlin. My je pak usušíme a spálíme. Tím využijeme energii, kterou jim dodalo slunce, vyprodukujeme CO2, který ty rostliny pohltily a celý cyklus se opakuje. proto rostliny (biomasa) jsou obnovitelným zdrojem energie. Uhlí de facto také (je to zkamenělé dřevo), jenže jeho cyklus trvá miliony let a vyžaduje podmínky, které se zřejmě nebudou opakovat. U biomasy je to i méně, než rok.
Zkrátka, elektřina i teplo pro nás jsou už dávno mnohem dražší, než si mnozí myslí. Jen se zakrývají fakta. A s ubývajícími zásobami ropy, plynu a uhlí nás čeká problém: Co spalovat potom? Jsem rád, že se konečně našla politická síla, která říká věci na rovinu, i když se neposlouchají hezky. Proto je budu opět volit, i když s některými body v jejich programu mám problém.
+3
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

17. 5. 2006 13:04 | alda

Jasne, ale napr. Francie uspesne jaderne palivo prepracovava. Spis jde o to, ze jaderne palivo se nevyuzije na 100% ...
-2
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

17. 5. 2006 12:58 | Joe

Samozrejme, tady je odkaz: http://lidovky.zpravy.cz/odpovedi.asp?t=73 Cituji: "V roce 2030 očekávám podíl cca 25 % elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, o zbytek se podělí čisté uhelné technologie a zemní plyn" Bohuzel uz nikde neni vysvetleno, co je to cista uhelna technologie, respektive o kolik cistejsi nez soucasne odsirene tepelne elektrarny. Take se zde pomiji skutecnost, ze spalovani cehokoliv (tedy uhli, plynu atd.) vznika CO2. Takova tepelna elekrarna produkuje rocne miliony tun CO2. A co s tim uz zeleni nerikaji .... Pokracuji v citaci: "obnovtielných zdrojů energie má u nás největší potenciál biomasa (cca 40%), velké vodní elektrárny (cca 20%), malé vodní elektrárny (cca 20%) a větrné elektrárny (cca 20%)." K biomase se netroufam vyjadrovat. Jen jsem hodne pesimisticky k mnozstvi energie v obsazene... Potencial vodnich elektraren je u nas temer vycerpan. A vetrne elektrarny .. Hezkym prikladem jsou elekrarny u obce Jindrichovice. viz www.jindrichovice.cz Udaje o vyrobe elektriny (2x600kW za 62M, zhruba polovina pripadla na statni dotace) za lonsky rok z webu uz byly odstraneny. Nicmene stale se daji na webu najit udaje z roku 2004 a z nich vyplyva, ze rocni vyuziti bylo pouze cca 11% !!! A pritom se jedna o pilotni projekt, kterym se zastanci vetrnych elekraren radi chlubi.... O tom, ze cely projekt prodelecny se nema smysl ani zminovat.... viz http://www.jindrichovice.cz/www/up.php?id=198&dir=pic
0
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

17. 5. 2006 10:55 | Jirka

Na přílivové elektrárny jsem nezapomněl, ale neuvádím je, jelikož je mi známo, že příliv na Máchově jezeře nestojí za řeč. Naše vodní elektrárny mi tak nezanedbatelné výkonem nepřipadají, i když těžko mohou konkurovat tepelným. Představte si, kolik energie nám odteklo při povodních bez užitku. A nejen při povodních teče voda na mnoha přehradách přepadem. Kdyby se na slova ekologů více hledělo, dokázali bychom vodu při jarním tání nebo velkých deštích zadržet tam, kde neškodí, a postupně její energii využít. Škoda každého kubíku vody, který proteče bez užitku, a ještě hůř, pokud při tom škodí. Kolik asi energie sežraly vysoušeče ve vytopených domech?
Pokud jde o geotermální energii, naše země je geologicky poměrně dost aktivní. Třeba na karlovarsku a chebsku najdete horké prameny. Co nestačí na pohon elektrárny, dá se využít jako teplárna. I vlažné prameny mohou být vynikajícím zdrojem tepla pro tepelná čerpadla. Nejde přece jen o odlehčení elektráren, ale hlavně o úsporu neobnovitelných paliv.
+1
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

17. 5. 2006 10:38 | Pavel

Stavět plynové elektrárny je stejné jako stavět elektrárny na naftu a benzín. To druhé nikoho ani nenapadne. To první kupodivu ano. Při tom je známé, že vývoj ceny plynu je svázán s cenou ropy a nikdo by si neměl dělat iluze kolik takto vyrobená elektřina bude stát. Pokud bude realizován přímý plynovod do Německa po mořském dně a Rusko začne prodávat plyn i Číně nemusíme se obávat jeho přebytku.
0
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

17. 5. 2006 10:32 | Jirka

Tepelných elektráren je dost, nač stavět nové? Spoustu elektřiny vyváží ČEZ ven. Sluníčko "pohání" nejen křemíkové solární panely, ale umožňuje růst energetických rostlin (biomasy). U té je fuk, jestli v době jejího spalování svítí slunce. Těch 25% není myšleno jako soustavný výkon, ale jako průměrný podíl na celkovém výkonu. Když slunce zaleze, dotáhne to těch 75% současných zdrojů. Nebo podle Vás nemá smysl odlehčovat tepelné elektrárny alespoň v době kdy slunce svítí, vítr fouká a v řekách je vody dost? Přinejmenším tím oddálíme moment, kdy nám dojdou neobnovitelné zdroje. Do té doby musíme najít jiný zdroj nezávislý na počasí. Takže na snaze šetřit energií a jak to jde využívat jiných zdrojů nevidím nic nerozumného.
0
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

17. 5. 2006 10:31 | Pavel

Můžete mě říct, kde chcete v ČR v nezanedbatelném měřítku využívat vodní a geotermální energii? Ještě jste taky zapomněl na přílivové elektrárny.
0
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

Ušetřete s Peníze.cz

Naši čtenáři s námi ušetřili už  11 952 667 Kč. Podívejte se na poslední poptávky a vyzkoušejte nás také. Vše je zcela zdarma.

Spočítejte si

Výpočet čisté mzdy 2020

Rozšířená verze kalkulačky

Další kalkulačky

Články na Heroine.cz

Karanténa nám sex bere i dává, babyboom ale nejspíš nezpůsobí

Karanténa nám sex bere i dává, babyboom ale nejspíš nezpůsobí

Marie je na mateřské se dvěma dětmi a kvůli karanténě s nimi tráví veškerý čas. Její manžel...více

Deník zdravotní sestry v době pandemie 3: Pohodové dny v nás vzbuzují nervozitu

Deník zdravotní sestry v době pandemie 3: Pohodové dny v nás vzbuzují nervozitu

Pandemie koronaviru a s ní spojená globální krize dopadla nejrychleji a nejhůře na zdravotnictví....více

Ubavit se v karanténě. Seriálové tipy pro neurotiky i masochisty

Ubavit se v karanténě. Seriálové tipy pro neurotiky i masochisty

V době nucené izolace zkrátka koukáme na seriály, a to hodně. Máme ovšem k dispozici tak...více

Přihlášení k newsletteru

Změny, novinky a aktuality ze světa osobních financí přehledně ve vaší schránce – čtěte náš pravidelný newsletter.

Informace ke zpracování osobních údajů

Souboj osobností

Kdo je vám sympatičtější? Hlasujte v našem souboji osobností a zvolte si svého oblíbence (případně menší zlo). Stačí kliknout na fotografii.

Roman Sviták

podnikatel, nakladatelství Grada

Václav Klaus

politik

Roman Sviták
ÚSPĚŠNOST
31,25 %

z 32 duelů
×
Václav Klaus
ÚSPĚŠNOST
50,75 %

z 67 duelů

Chci jiný souboj
Souhrnné výsledky duelů

Partners Financial Services

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK

Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.