Diskuze: Kompletní seznam odpovědí Jaromíra Soukupa na dotazy čtenářů

V otázkách týkajících se EDR či energetiky považuji odpovědi pana Soukupa za dobré, vyjadřující odpovědný přístup SZ k budoucnosti. Je mi líto, že si nerozumíme v otázce školného:
J.S.:"... Samozřejmě chápu vaši argumentaci, že studenti by měli investovat do svého vzdělání a splácet školné či tuto investici po nástupu do zaměstnání atd. Nejsem si ale zcela jist, jestli ji chápou i sami studenti, resp. zda jsou ochotní na sebe vzít takový dlouhodobý závazek. Můžeme diskutovat o důvodech, které je k tomu vedou (nejistota budoucího zaměstnání, nejistota zda dostudují atd.). ..." - Někteří studenti své pochopení pro studium jako investici již vyjádřili. Ale to není podstatné. Pokud někdo nebude chápat jako svoji povinnost zaplatit za zboží, které si odnese z obchodu, budeme je platit z daní? Jde tu o princip. Vzdělání slouží jedinci, nikoli společnosti. Praktické využití vzdělání absolventovi zaplatíme ve formě platby za zboží či službu, které se rozhodneme koupit a užívat. Každá investice má jistou míru rizika. V tomto případě je to nejistota uplatnění vzdělání. Student, který svůj obor volí zodpovědně by se měl zajímat předem o možnost uplatnění. Lze uvažovat i o uzavření smlouvy o budoucím zaměstnání. Po VŠ vzdělaných lidech je stále větší poptávka. Ovšem vždy specifická. Žádná firma nehledá na místo ekonomického náměstka právníka či na místo strojního inženýra egyptologa, byť jsou VŠ. Myslím, že více než financování školného ze státní kasy by byla prospěšná podpora informačních projektů mapujících poptávku po VŠ absolventech konkrétních oborů v rámci EU a její pokrytí včetně prognóz. Je vhodné, aby mezi studentem a jeho budoucím pracovištěm byl navázán vztah ještě před zahájením studia. Je to v zájmu nejen studentů, ale i firem.
J.S.:"... Školné totiž problém financování vysokých škol neřeší, v jejich příjmech by hrálo marginální roli. Proto je zbytečné a obtížně odůvodnitelné ztěžování přístupu k vysokoškolskému vzdělání prostřednictvím školného. Navíc jsme přesvědčeni, že školné by skutečně ztížilo přístup ke vzdělání sociálně slabším studentům, což považujeme za nepřijatelné." - Diskutováno je často samotné školné. Problémem sociálně slabšího studenta však není školné, ale celkové studijní náklady. Studentské půjčky, které jsem navrhoval by řešily nejen školné, ale veškeré náklady a současně odpovědný přístup ke studiu. Není důvod, aby si chudý student nemohl půjčku dovolit. Splácet ji bude až po studiu ze svého příjmu. Tehdy už sociálně slabý nebude. Kdo je pro daný obor zapálen, měl by absolvovat bez problémů i najít zaměstnání. Má však smysl podporovat studium někoho, kdo váhá mezi právnickou a pedagogickou fakultou a AMU? Takový člověk nemá jasno v tom, co chce dokázat. VŠ studium však znamená narozdíl od nižších stupňů školství velmi úzké zaměření a nutnost proniknout velmi hluboko do problematiky oboru. Kolik takových váhavých střelců dostuduje a uplatní své drahé vzdělání?