Diskuze: Ptejte se Jaromíra Soukupa ze Strany zelených!

Šetření ve smyslu příliš opatrné investování nevede k rozvoji. Ale šetření energií znamená, že je právě na ty investice víc, protože ty peníze zbytečně nepropálíme. Ale tyto teorie nejsou podstatné. Podstatné je, že naše planeta není perpetuum mobile. Když budeme spotřebu zvyšovat, jednou budeme na dně. A nebude to trvat dlouho. Právě fakt, že se těží už i v hůře přístupných místech, méně vydatná ložiska a méně kvalitní ropa a uhlí svědčí o tom, že zásoby se tenčí. Taková těžba je nejen dražší, ale i pomalejší a za nějaký čas nebude stačit poptávce. K jiným zdrojům se musíme přesunout určitě. Ale ty budou těžko stačit na pokrytí současné spotřeby, natož rostoucí. Dokud se nám nepodaří zvládnout umělou řízenou termonukleární reakci v zařízení s přijatelnými rozměry a hmotností, můžeme využívat jen nějakým způsobem transformovanou sluneční energii. Vítr, vodní elektrárny, biomasa, solární panely - všechno pohání slunce. Přímořské státy mají ještě možnost využívat přílivové elektrárny. Ty zase pohání svou přitažlivostí Měsíc. Vodík se dá vyrábět elektrolýzou vody, což je jen ztrátová transformace elektřiny, nebo chemickou reakcí (typicky kyselina + kov), což není opět obnovitelný zdroj a vznikající soli kovů jsou nebezpečným odpadem. Nic jiného, než šetřit nám nezbývá. Kromě toho velké energetické ztráty nám oteplují planetu, což způsobuje další drahé problémy.

Už před 30 roky se říkalo, že ropy je to tak na 50 let. Nic ale nenasvědčuje tomu, že by ropná ložiska docházela. Tím, jak se ropa zdražuje, jsou těžena i hůře dostupnější naleziště, protože se to začíná vyplácet. Pochybuju, že se bude v budoucnosti energiemi šetřit, spíš se pozornost přesune k jiným zdrojům (vodík, kysličník uhličitý) a ke zpracování druhotných surovin a odpadů. Šetření vede k zakrnění a opožďování za jinými. Tím neříkám, že je rozumné plýtvat, ale šetření rozvoj nepodporuje.

Díky, jen korekce tvého textu:"nezpůsobily takové dávky záření na povrchu, jako radon, který se z podzemí dostává do mnoha našich domů." Trošku jsi to zkomolil.. má být "nezpůsobuje ...". O poměru jak to bylo v 80., 90. letech tam nebylo zmínky. Jen o současném vlivu havárie na radiokativní pozadí. A to je věcí názoru jestli 0,3% vlivu po dvaceti letech je málo nebo hodně (pokud je to číslo správné).

Podobný příklad najdete v nedávné minulosti. Při našem vstupu do EU byla řada firem nucena zmodernizovat své vybavení (např. v potravinářské výrobě a pohostinství bezdotykové vodovodní baterie), odstranit řadu závad, bezpečnostních rizik, atd. Stálo je to jisté náklady. Ale díky nim se posunuly o třídu výš a jsou chápány jako rovnocení dodavatelé, ne jako šmudly z východu. Tím je pro ně trh otevřenější.
Ekologická daňová reforma vytvoří tlak na odstranění plýtvání, především energiemi. Vede snad plýtvání k prosperitě a konkurenceschopnosti? Asi ne. Zvlášť plýtvání s něčím, co je stále dražší. EDR donutí firmy investovat do úsporných opatření dříve, než se k tomu odhodlá konkurence v zemích, kde na ekologii takový tlak není. A než zavedou taková úsporná opatření tam, náklady našich firem budou zpátky a jejich výroba kvůli nižší energetické náročnosti levnější.

Zkuste se na to podívat třeba takhle: Společnost stále hladovější po energiích spotřebuje za několik desítek let fosilní paliva. Ropu cca za 40, plyn za 60 a uhlí asi za 160 let. S ubývajícími zásobami prudce poroste cena těchto paliv. Takže tak jako tak nás situace donutí hledat alternativní zdroje a energiemi šetřit. Jde jen o to, kdy to kdo pochopí. Ne zda to hrozí. To je tutovka. Společnost nemá jinou možnost, než snížit spotřebu energií, protože, jak správně píšete, ani spálením lesů si nepomůžeme. A navíc by to ani nebyl dobrý nápad. Takže zatím můžeme alespoň drcený dřevěný odpad a rychlerostoucí energetické plodiny používat k ředění uhlí v elektrárnách a hledat cesty, jak spotřebu snižovat. A začít by se mělo tím, že ČEZ přestane energii vyvážet. Vyváží tím i domácí zásoby paliva. Má z toho sice zisk, ale ten v podobě dividend opět částečně vyveze za hranice.

Planeta věda ČT2 23.4.2006 v 18:05. Tady si to můžete přehrát: http://www.ceskatelevize.cz/vysilani/10095530301-planeta-veda/20968.html

Je to smutné, ale vězte, že nejste sám. Stejný problém se společným zdaněním mají i rozvedení lidé.

DObrý den, možná tu už podobný dotaz padl, ale ne takto přímo. Zvyšováním daní za fosilní paliva de facto nutíte lidi, aby používali jiné energie. To je v pořádku, ale existuje v ČR skutečně dostatek alternativních možností? Tzn. existuje dostatečná nabídka kotlů na pelety, dřevo atd. a existuje dost producentů dřeva, pelet atd., aby všichni tito lidé měli čím topit?

Mohl byste v alespoň základních bodech načrtnout, jakým způsobem chce SZ zjednodušit zákon o dani z příjmů? Děkuji

Můžete mě říct jaké množství pevných paliv se v ČR protopí v domácnostech za rok, jaké množství biomasy jej nahradí a jakou plochu pro její vypěstování budeme potřebovat?

Dobrý den, uvádíte, že vaše ekologická daňová reforma mimo jiné vytvoří nezbytný ekonomický tlak na konkurenceschopnost českého průmyslu. Nechápu jak... Zvýšením nákladů na energie akorát dojde ke zdražení produkce podniků, a tím naopak ke snížení jejich konkurenceschopnosti. Vždy jde přece o to, kdo ponese náklady. Podnikům je asi jedno, jestli odebírají energii vytvořenou větrnou elektrárnou, nebo spalováním uhlí. Zajímá je, kolik za to zaplatí. Navíc český trh nefunguje tak, že bych si řekl: "Tento měsíc budu používat energii z vodní elektrárny." Předem díky za vysvětlení, jak to s tou konkurenceschopností myslíte.

Dobrý den. Váš hit jsou myslím štěpky. Nevím, jestli jsem se nepřeslechl, ale údajně prof. Janouch spočítal, že i kdyby se rozštěpkovaly všechny lesy v ČR, tak to energeticky nevydá ani za Temelín. Jako blud vidím názor, že s rozvojem společnosti bude i nižší spotřeba energií. Jako příklad mohou posloužit rozvinutější státy.

V prosinci 2005 mi zemřela manželka a já jsem zůstal sám se 4 dětmi (17, 14, 13 a 10 let). Chtěl jsem podat společné zdanění manželů (vždyť manželka byla matkou 343 dní v roce), ale na finančním úřadě tvrdí, že nemohu. Považujete to za morální, když v zákoně č. 45/2006 Sb. o daních z příjmu se praví: - v §13a, odst.(1) "Manželé, kteří jsou poplatníky podle §2 a vyživují alespoň jedno dítě žijící s nimi v domácnosti, mohou uplatnit výpočet daně ze společného základu daně (dále jen "společné zdanění”), jestliže tyto podmínky splní n e j p o z d ě j i poslední den zdaňovacího období, za které uplatňují společné zdanění."" - to znamená, že i když se dítě narodí 31.prosince a domů z porodnice se dostane až v dalším roce, lze společné daňové přiznání podat - v §35c (10) Poplatníkovi ... lze poskytnout daňové zvýhodnění ve výši 1/12 za každý kalendářní měsíc, na jehož p o č á t k u byly splněny podmínky pro jeho uplatnění. Děkuji a přeji hodně úspěchů ve volbách

Přenos tepla horkovody nebo parovody má méně ztrát než přenost el. energie.

Dobrý den. Zajímalo by mě, kde chcete obstarávat elektřinu, když se vám nelíbí jaderná energie? Když pominu solární panely, které vyrobí max 3x víc energie než, která byla zpotřebována na výrobu, větrné enektrárny, které dělaní hluk pomalu jak stíhačka. Vychází mi z toho možná biomasa, která se hodí na vesnice. Nebo je snad pro Zelené ekologičtější hloupení hnědouhelných pánví?

Dobrý den pane Soukupe, ve vašem programu stojí, že budete kompenzovat ty, kterým nepomůže snížení odvodů na pojistném (důchodci). Jak? Budou dostávat nějakou dávku? Nebo jak to máte vymyšlené? Děkuji

Proč je dálkové vytápění ve snížené sazbě a elektřina ne? Jeden z možných důvodů je tento: elektřina je nejušlechtilejší univerzální energie schopná se přenést na dlouhé vzdálenosti s mnohem menšími ztrátami. Teplo je nejodpadnější energie, která se obvykle jinak využít nedá nebo s velkými ztrátami, lze ji přenášet jen na malé vzdálenosti, náklady na vybudování cest jsou mnohem vyšší. Která z těchto energii potřebuje větší podporu?

Ahoj, nevzpomeneš si kde a jaký pořad? (Určitě někde bude v divx) Nebo budu rád za jakýkoliv odkaz co máš o této problematice. Já jsem zatím četl jen takové, které tento problém (co mohu soudit věrohodně) řešili, resp. nepříkladali mu váhu a vysvětlovali napříkladech s přírodními jevy. Problém je, že dost informací je více či méně zaujatých v jednom či ve druhém směru a rozhodnout se co je pravda a co ne, stojí velké úsilí...

Já jsem ovšem neargumentoval Černobylem, ale problémy s přepravou a hlavně skladováním vyhořelého paliva.:-)

Mimo soutěž - k článku:
Zcela se ztotožňuji s názorem COŽP. Liberálové rádi argumentují samoregulační schopností trhu. Dle mého názoru jejich zásadní omyl spočívá v tom, že správnou - tedy tržní - cenu určí jen dohoda mezi kupujícím a prodávajícím. Tedy zákazníkem a obchodníkem. Omyl vyplývá ze dvou skutečností:
1) Ke správnému ocenění po všech stránkách je třeba dostatečné vzdělanosti a rozhledu na obou stranách. Ani obchodník, ani zákazník neposoudí aspekt, kterému nerozumí, nebo o něm dokonce nemá tušení.
2) Používáním výrobku do jisté míry zákazník zasahuje do práv široké veřejnosti: exhalace, hluk, apod. Obchodní transakce se tedy musí účastnit i zástupce veřejnosti a sice na straně prodávajícího, neboť s kupujícím domlouvá ekologickou složku tržní ceny - odškodné pro veřejnost.
Proč je problém prosadit obchod jako záležitost 3 stran? Ekologická složka ceny není v zájmu kupujícího. Měl by tedy odmítnout výrobek zatížený ekologickou daní a volit jiný, ekoligicky šetrný, kde tato složka bude zanedbatelná nebo nulová. Jenže kupující je současně voličem v demokratickém systému a tak svůj názor na cenu výrobku prosadí volbou politické síly, která ho ekologické daně zbaví. A to vše jen kvůli nevědomosti (viz. bod 1) nebo ignoranství k celé společnosti, včetně vlastního zdraví. Právě proto je důležité, aby každá vláda respektovala základní lidská práva, která nedefinují voliči té které země, ale která byla ustanovena na mezinárodní úrovni, tedy mimo přímý dosah voličů. Předvolební sliby, které nahrávají bezohledným voličům, pak považuji za porušení základních lidských práv a svobod příslušnou stranou. Z tohoto pohledu mi nejméně vadí právě program Strany zelených.