Reakce na článek Zemní plyn, nebo tepelné čerpadlo? Kolik můžete ušetřit?

Dobrá poznámka. Politici moc rádi plánují a regulují, ale myšlení evidentně není jejich koníčkem. Snížení spotřeby elektřiny by znamenalo menší potřebu ekologicky nešetrných zdrojů, čímž se zvýší poměr ve prospěch zdrojů zelené energie také. Potíž je v tom, že jejich plány jsou zaměřeny na dosažení procentuelního podílu zelené energie na celkové produkci a ne na snížení ekologické zátěže, což by bylo prospěšnější, než dosažení nějakého ukazatele na papíře. Dejme tomu, že celkový výkon našich elektráren je 1GW. Z toho 1% připadá na stávající zdroje zelené energie. Tedy:
Elektřina z uhlí a jádra = 990 MW Elektřina zelená = 10MW
Vybudováním větrné elektrárny o výkonu 10MW se poměr změní na 20 : 990 = 2,02% ve prospěch zelené energie. Ekologická zátěž zůstane však úplně stejná = 100%. Je totiž dána spotřebou a ne kapacitou výroby. Malé navýšení výkonu elektráren výstavbou větrníků sotva stačí pokrýt rostoucí poptávku. Takže v praxi bude nutné zvýšit i výkon tepelných elektráren.
Ušetřením 10MW na uhelných elektrárnách se poměr změní na 10 : 980 = 1,02% ve prospěch zelené energie. Ekologická zátěž ovšem poklesne o 1,01% na 98,9%. To je však teorie. Vzhledem k rostoucí poptávce i v tomto případě pojedou tepelné elektrárny na plný výkon. Nárůst jejich výkonu a tím i ekologické zátěže v podobě emisí elektráren bude úplně stejný, jako v prvním případě.
Pro politické plánovače je to tedy jasné. Dokud nebude většina elektřiny vyráběna z čistých a obnovitelných zdrojů, budou jejich procenta hrát ve prospěch budování větrníků a přehrad, místo šetření energií. O ekologii pouze básní, ale evidentně k zdravějšímu životu nesměřují.
V čem je ale rozdíl? V ekologické zátěži v podobě úniku tepla z vytápěných domů. Zatímco u tepelných čerpadel a větrání s rekuperací se většina unikajícího tepla z domů čerpá zase zpět, u ostatních typů vytápění dochází k nežádoucímu oteplování planety na plný využitý výkon topidel. To pak vede k odtávání ledovců, záplavám a divočejšímu klimatu s jevy jako jsou tornáda, hurikány a průtrže mračen. A následky nejsou zrovna malé. Kdyby tedy příspěvky směřovaly spíše do zateplování objektů, tepelných čerpadel, rekuperátorů a jiných úspor tepla, mělo by to nějaký smysl. Gigantickou rostoucí spotřebu bude těžké dohnat ozeleňováním výroby.

Zvolte kvalitní zateplení a případnou výměnu oken. Pak zjistíte, že úvaha zda TČ, či plyn na zahradě je o ničem a budete uvažovat, zda el. přímotopy a nebo vzduchotechniku s rekuperací.
Zateplení je nejlepší investice do budoucího topení. Je definitivní. Ostatní energie a hlavně ceny se mohou dost výrazně měnit a to směrem nahoru.

Jen dve poznámky.
Tepelné čerpadlo potřebuje, kromě dalších součástí, hlavně kompresor. Nejlevnější kompresory pro nejmenší výkony jsou tyto: 1) pístový Maneurop - 13.000 Kč 2) scroll Copeland - 16.500 Kč 3) scroll LG - 12.000 Kč
Za 5 tisíc jste si mohl akorát vystrčit ledničku z okna.
Za druhé, jak pracuje TČ koncepce země vzduch? Asi mi něco uniklo. Znám pouze voda-voda, vzduch-voda a vzduch-vzduch.

Vážení, je těžké porovnávat. Někdy se ale také podivuji nad tím, kolik lidé platí za vytápění rodinného domku. Mám rodinný domek o zastavěné ploše cca 140 m2. Celý dům je vytápěn. (Garáže mám v samostatném objektu).Bez zateplení s obvodovým zdivem Porotherm 44 cm. K vytápění a ohřevu vody používám zemní plyn. Dům je starý 5 let. Již několik let platím za zemní plyn cca 13-14 tis. Kč ročně. Dům není sice vytápěn celý den, ale od 7-13 hod. je temperován na 19C jinak na 21C. Při těchto nákladech považuji za nesmyslné nějaké další zateplení. Je skutečně nutn při nějakých změnách se poradit s více odborníky a hlavně vzít do hrsti vlastní rozum.

Mohu-li se k tomuto vyjádřit, TČ je ekologický způsob vytápění. Má dvě velké ale. Čím více člověk dbá o ekologii, tím lépe má zateplený barák. A čím lépe má zateplený barák, tím menší úsporu mu TČ přináší. Započítají-li se investiční náklady a náklady nutné na splácení, nemůže se TČ v normálním domě vyplatit. Pokud má někdo hodně vysoké náklady na vytápění, měl by spíše uvažovat o zateplení baráku než TČ. Ale jak jsem psal, TČ je nepochybně ekologický způsob vytápění a tudíž si zaslouží podporu. Jeho problémem jsou náklady. Zde jsem si vzpomněl na iniciativu ČEZ, který chce postavit za 20 či 30 mld Kč postavit sadu větrníků. Za tuto sumu (pokud budeme počítat jedno TČ 400 tis. Kč) lze vybudovat 50 000 TČ. Problém je v tom, že EU chce mít určité % alternativních zdrojů energie, ať to stojí co stojí. Úspora je bohužel nezajímá.

V novém domě určitě. Do starého to už nezabudujete, na to se musí myslet už při projektu.

Článek je značně reklamně upravený. Náklady na mé tepelné čerpadlo nepřesáhly 150tis kč. Sevším všudy. Používám čerpadla 2. Jedno pouze na topení a druhé na předehřev vody. Obě jsem stavěl sám. Druhé mám ho v podstatě zadarmo. Náklady se vešly do 5tisíc korun. Tepelný výkon tohoto čerpadla je 2kw a předehřívá vodu pro bojlery. Ze studny je dost studená a přímým výhřevem je spotřeba příliš velká. Velké tepelné čerpadlo používám na topení. Je to koncepce země-vzduch. Čerpadlo vzduch-vzduch bych nedoporučoval. Celkově jsem spokojen. Je to skvělá technologie...

Mne by u TČ nestresovala cena elektřiny, protože její spotřeba je proti přímotopům třetinová, ale životnost vlastního výměníku s kompresorem, který je docela drahý a ani poruchu nelze vyloučit. Co si však vybrat, je otázkou. Dříve jsme topili pilinami v jedné dvou místnostech a přitápěli v kamínkách. Pracnost nebyla nikterak velká, kromě každoročního skládání pilin, týdenního "cpaní kotlíků" a denního vynášení popela. Teď topíme 100x dráž akumulační elektřinou a už je na čase (po 30ti letech) s tím něco udělat, protože sem tam odejde termostat, občas vypadne hlavní jistič, zateplení žádné... Je mi jasné, že pevná paliva to nebudou, ale TČ, elektřina, plyn i parovod jsou reálné, jen si vybrat správně.
Zajímaly by mne názory na dvě otázky: 1) Má cenu uvažovat o TČ, elektřině, či plynu v nádrži na zahradě, když parovod je poblíž? 2) Nějaká rekonstrukce je nutná, co tedy zvolit? Topení v podlaze, kotel a topná tělesa nebo zůstat u akumulaček v každé místnosti...

Ještě dodatek....skutečně bych nepodceňovala ty skladovací prostory ani to co píše Jarmila ohledně fyzické náročnosti.....ono v pětadvaceti se to říká dobře, ale zdraví a věk......

Souhlasím s nejistotou co se týče cen energií. To je taky jediné, co mne malinko stresuje u TČ, zatím je to výhodné právě vzhledem k té ceně el. celkově v domě, jinak by ta návratnost byla skutečně "v nenávratnu" :-)). /No - komín jsme nerušili./ TČ vzduch-voda znamená odběr ze vzduchu, tam zdroj vody nepotřebujete. Jinak jsme více než plně elektrifikovaná domácnost, plyn k nám nedorazil a ani nedorazí, neb jsme na samotě. Zatím jsem neměla jediný problém, kdy bych nějaký spotřebič při max. výkonu i elektrokotle v mrazech, nemohla použít. A kotle na peletky těchto renomovaných výrobců.....když to funguje tak jak by mělo, je to super záležitost, potíž je právě v tom "když". Mé vyprávění by trvalo hodně dlouho.....ale třeba se to už zlepšilo. Hlavně nevěřte všemu co se píše v propagačních listech a tomu co říkají, najděte si někoho kdo to má doma a s tím to zkonzultujte.

Jen malá oprava. Při jističi 32 A se myslí trojfázový jistič 3 x 32 A a to taky znamená 3 x 7 kW možného příkonu. S tím už se přitápět dá i během praní prádla.

Pravdivě říkám-nezkusil. Renomované firmy (např. Atmos a Werner) mají kotle za cca 75 t.Kč. Peletky stojí v Jeseníkách 2700 Kč/t a dle odborníků budu potřebovat na konkrétní novostavbu 4t/rok. TČ vzduch-voda je jistě lepší než vzduch-vzduch. Problém je, když nemáte zdroj vody. Úskalí rozhodování je především v nejistotě vývoje cen energií. Proto si myslím, že ideální je při stavbě si otevřít více možností. Při hlavním jističi 32 A můžete mít topnou spirálu tak 7 KW a již nemůžete nic používat.

Tak peletky maj opravdu automatické podávání, častěji než dvakrát denně je do zásobníku nesypete. Dodávají se v igelitových pytlech. Celkem silných, ale přesto se občas roztrhnou a pak je problém případná vlhkost ve sklepě.

U těch kotlů na rostliné peletky předpokládám automatické podávání paliva, zvláště pokud mají skutečně nižší výhřevnost na objem, než uhlí. Když budete topit slámou v klasických kamnech, tak po pár vteřinách od přiložení to co neshoří, vyletí komínem. Kotle na nová pevná paliva budou muset hodně regulovat přívod vzduchu, aby hoření bylo pomalé a přikládat průběžně po malých dávkách, aby bylo plynulé a ne krátká exploze a pak dlouho nic. Dobře zateplený dům přes den téměř vytápět nemusíte, pokud je trochu dobré počasí. Mělo by stačit dvakrát denně naplnit zásobník paliva. Vzhledem k lehkosti rostlinných pelet by to mělo být snazší, než u uhlí.
Ještě mne napadá otázka požární bezpečnosti. Dovedete si představit, jak by hořel barák, kterému sklepním okénkem někdo hodí vajgla do hromady pelet? Zapálit uhlí je přece jen těžší a nebude hořet tak prudce. S topením peletami nemám zkušenost, takže nevím, zda se dodávají v sypkém stavu jako uhlí nebo nějak balené. Každopádně bych si asi pořídil na ty pelety uzavíratelné nádoby (sudy nebo nějaký větší zásobník).

Nezateplený RD v Podkrkonoší, obytná plocha asi 150 m², topení el. akumulační, příkon cca 30 kW + nějaké přitápění na chodbách. Platím cca 60 tis. Kč, tj. spotřeba hrubým odhadem asi 35 tis. kWh.
Uvažuju, co s tím při rekonstrukci, ale TČ se svými pravidelnými náklady a každoročními revizemi asi není to pravé a už loni snížili dotace. Elektrokotel a trubky v podlaze nebo přímotopy v podlaze se mi zdají lepší.

Postaší RD, poctivá stavba, utěsněná okna, nová střecha. Dvě b.j., topení plynem na dva samostatné etážové kotle s hodně dobrou regulací. Spotřeba 10 a 13 tisíc ročně, u dražší b.j. včetně vaření a ohřevu TUV. Oba byty jsou celodenně obývané, není útlum během dne.
Tepelné čerpadlo jsem si nechal spočítat od vezdejších expertů - ano TČ stojí čtvrt milionu, ale s instalací a nějakými fitinky a propojovacími materiály by stálo bez pár korun půl milionu.
Takže i kdyby čerpadlo běžělo úplně zadarmo jako perpetuum mobile, nekonzumovalo vůbec žádný proud a po celou dobu své životnosti nevyžadovalo žádný servis a údržbu (a obávám se že takových výkonů TČ možná ani nedosáhne) - začne se mi jeho provoz vyplácet po dvaadvaceti letech. Přičemž jeho záruka je . . . . . tři roky? Xmíchu. Ani se neptám, jestli má těch dvacet let alespoň plánovanou bezúdržbovou životnost.

Naprostý souhlas, sama jsem tím prošla. Nejdříve bylo TČ jednoznačně upřednostňováno, ale při důkladném ekonomickém rozboru nám z toho vyšly přímotopy! Světe div se! Ono totiž je skutečně nejdůležitější konkrétní chování celé rodiny a samozřejmě velikost domu a jeho technické parametry. Dnes každý řekne jednoznačně plyn a kdo na to má, tak TČ. Ale to je velice omezený pohled na celou problematiku.

Kdyby byly peletky dotovane jako TC, asi by se netopilo nicim jinym :-D Ale jednoznacne souhlasim s tim, ze rekuperace vetraneho vzduchu je nejlepsi investici do vytapeni.

Kotel DAKON 12kW, roční spotřeba zhruba 1500 kubíků (letos to bude o trochu víc). Zdi cihla 30cm + polastyren 6cm. Vytápím na 22°C v obýváku. Žádný vedro, ale nemrznu. Rezerva je ještě v rozvodu, páč je to předělaná samotížka na nucený oběh a původní trubky zůstaly, takže ohřívám zbytečně moc vody. Ale stejně mě to čeká, když vidím jak ty ceny rostou.

Nesmíte zapomenout, že briketované rostliny budou mít ještě menší výhřevnost než uhlí, což znamená buď větší skladovací prostor nebo několikrát za zimu dokupovat. Další problém vidím ve velké fyzické náročnosti (složit palivo do sklepa není jen tak, taky nutnost čistění kotle, vynášení a skladování popela) a v tom, že takto topit nemůže rodina, která ráno odejde z domu a večer přijde. Tím tento způsob zbyde na důchodce, invalidy a rodiny, kde je matka doma se dětmi na mateřské dovolené (ale všem těm lidem bude vadit velká fyzická náročnost).