Sociální stipendia: účinná pomoc, nebo jen pěkný předvolební špek?

Na hranici chudoby žije z celkového počtu 270 000 vysokoškoláků 63 000 z nich, stát však podle návrhu podpoří jen "nejchudších" 13 000. Je 1 600 Kč měsíčně pouhé pětině potřebných studentů skutečně účinná pomoc, nebo jen bezcenná vějička na voliče? Vláda stipendia hájí, ale odborníci, vedení vysokých škol ani studenti s jejich současnou podobou spokojeni nejsou.

Abychom udrželi kvalitu diskuze pro slušné čtenáře, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdřív musíte zaregistrovat. (Už jsem, ale zapomněl jsem heslo!)

Přihlásit se

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

5. 4. 2006 14:30

Jak vysoke teda musim mit pridavky abych dostal tohle socialni stipendium?

+37
+-
Reagovat na příspěvek

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

6. 4. 2006 15:59, pokus2

Je studium investice? Ano. Čí - studenta. Společnost ale vzdělané občany také potřebuje. Nechť se tedy zavede systém studijních půjček a student je začne splácet až např. dosáhne na průměrný plat, nebo průměrný plat v oboru. Pokud nedostuduje, což si myslím je hlavním důvodem odporu proti školnému, no tak investice nevyšla - co se dá dělat, společnost to unese. Každý kdo chce investovat se musí nejdříve uskromnit, aby na to měl. A zde by byl bonus od státu s tím odložením splácení.
Nezávidím sice předním manažérům jejich astronomické platy, ale na druhou stranu by bylo poctivé to nějak společnosti vrátit. A že by to vracel zrovna ekonomický poradce, ředitel banky a řada dalších neproduktivních pracovníků....?

Zobrazit celé vlákno

-18
+-
Reagovat na příspěvek

Další příspěvky v diskuzi (celkem 23 komentářů)

28. 5. 2006 18:51 | riso1

To Ti ovšem musí byt jasné, že Tví rodiče musí Tvoji brigádu přiznat jako příjem, a díky tomu nebudou mít nárok na přídavky ve zvýšené míře a tedy ani ty na sociální stipendium 1620 Kč měsíčně.
+2
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

14. 4. 2006 13:03 | lenka

Stipendium je dobrá věc, když jsem před x lety studovala, moji rodiče už byli oba v důchodu. Jenže u nás se dávalo prospěchové stipendium. Já jsem byla na pg fakulte, tam se skoro všichni učili dobře, tak na začátku měsíce dostalo stipendium prvních 20 lidí a pak se okýnko zavřelo a ¨zbytek měl smůlu. Každý peníz pro studenty je dobrý. Znáte přece pořekadlo: Má hlad jako študent. Někdy je to těžké se rozhodnout, jestli dát 200 na scripta nebo na menzu.
+16
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

12. 4. 2006 8:36 | Jarmila

Já v tom, Jirko, problém vidím. Ženy mají kvůli dětem nejenom kratší dobu na splácení, ale taky splácejí z nižšího platu. Jenže na druhou stranu si musíme uvědomit, že vzdělanější matka = vyšší péče o vzdělání u dětí. To taky není investice? Ano, jsou i formy práce z domova apod., ale o těch se spíš jen mluví, do praxe nebyly zavedeny. Vždyť je to všechno schizofrenní. Na jedné straně mají být mladí zodpovědní a dítě přivést na svět v době, kdy jsou zajištění a mohou ho uživit. Tak studují, pak cestují a budují si kariéru, najednou je jim 40 let, mají problémy s početím dítěte, tak jim stát platí umělé oplodnění, kdyby se dalo klonovat, tak by stát platil i to klonování, já si někdy připadám jak u blbejch na dvorečku.
+4
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

10. 4. 2006 12:50 | Loskuták

Své vzdělání jsem využil. Měl jsem stavební firmu. Před asi osmi léty šlo celé stavebnictví do kytek. Roční propad byl skoro 50 %. Držel jsem se dlouho, až mně potopil jeden z dodavatelů, o kterém jsem si myslel, že je solidní. Dlužil jsem mu 54.000,- Kč a kdybych ještě rok přežil, mohl jsem klidně fungovat dál. Výtěžnost konkursu bude asi 98 %. Myslíte, že jsem nebyl dostatečně realistický? Jen mně štve, že tím jsem odsouzen k celoživotní chudobě. Podnikat nesmím, můžu být zaměstnán za minimální mzdu (jinak bych neuživil děti. Můžu být rád, že jsem v 50 letech vůbec sehnal práci, když se pohybuji v oboru, který jede téměř kompletně na ŽL ), spořit na důchod si nesmím, o majetek jsem přišel při rozdělení majetku (podnikal jsem jako FO, já blbec!!) - všechny peníze by šly konkursnímu správci. Pokud se bude některému z věřitelů zdát, že dostal málo, může po mně dlužnou částku chtít i po ukončení konkursu. Radostné vyhlídky, co? Prostě zaplatím dluhy, co jsem měl a jejichž splatnost jsem měl rozpočítanou na 10 let, a k tomu královsky platím konkursního správce. Nic víc, nic míň.
Sestra doplácí na totální neschopnost státu, protože státu patří jak Policie, tak soudy, tak věznice. Nechce nic od státu, jen aby proboha DĚLAL svou práci. Za komunistů by nedoplácela. V čem je tedy nový systém lepší? Máme je znovu volit, když víme, že stáli za starou belu? Ano, nemohli jsme sice jezdit do Německa, ale neplatící otec na děti platil!!
+26
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

6. 4. 2006 17:05 | Loskuták

Jsem VŠ. Měl jsem firmu, ale skončil jsem v konkursu. Je mi 50 let. Z čeho bych asi tak splácel půjčku (kdybych ji teda měl), když jsem rád, že mně vůbec někdo zaměstnal, a to za minimální mzdu + provize z uzavřených obchodů na ruku, abych uživil děti, protože by ty peníze šly jinak správci konkursní podstaty. Nebudu schopný splácet ani v 70. letech. Sestra je taky VŠ. Rozvedená, 2 děti, otec dětí jen tak z plezíru neplatí výživné. Sestra je ráda, že má plat těsně pod průměrem. Je jí 48 let. Z čeho a hlavně KDY by platila nějakou půjčku na studium, kdyby ji měla? Až jí dorostou děti, bude mít věk těsně před důchodem.
+34
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

7. 4. 2006 11:07 | Jirka

Neviděl bych v tom zásadní problém. Po dobu péče o dítě by mohly ženy přerušit splácení úvěru na školné. To by stát unesl. Je pravda, že ženy mají kvůli mateřství méně času na splácení. Ale z příjmů VŠ vzdělaného člověka by se měl úvěr splatit relativně rychle. Samozřejmě pokud nevystuduje filozofii a nechce pak pracovat v automobilce nebo podnikat v MLM. Právě z tohoto důvodu jsem pro ty úvěry na vzdělání. Každý by si měl udělat jasno v tom, čeho chce v životě dosáhnout a nést odpovědnost za to, do jaké míry své plány dotáhne do konce. To se týká i počtu dětí a vzdělání. Pokud žena brzy po studiu jde na několikanásobnou mateřskou a do práce nastoupí po 15-20 letech, co jí ze studia zůstane v hlavě? Vědomosti je třeba co nejdříve zafixovat praxí a i později čas od času osvěžovat a doplňovat. Partner, který se o děti nestará, může v kariéře pokračovat. To je pravda. Ale obávám se, že nikdo jiný než otec, nemůže z matky toto břemeno sejmout. Chce-li žena vystudovat, mít děti i kariéru, pak si musí najít chlapa, který ji brzy po porodu u dětí vystřídá nebo být neuvěřitelně silná, aby během výchovy dětí zvládla třeba vědeckou práci z domova. Jiný recept na to asi nevymyslíme. Konečně, jsou i chlapi, kteří se oženili s prací a na seznamování nemají čas. Pokud nechtějí mít levobočka s náhodnou rychlou známostí, mohou na vlastní potomky také zapomenout. Musíme si zkrátka stanovit priority a cíle a nebýt příliš neskromní.
Náklady na studium Vašeho dítěte by nemusely jít z Vaší peněženky, ale z úvěru, tedy z jeho budoucích příjmů. Nezlepšilo by to Vaši situaci? Úvěr na studium přece nemusí pokrývat jen školné, ale vše, co se studiem souvisí.
+18
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

7. 4. 2006 10:29 | Jirka

Chápu argumenty Vaše i Jarmily. Pokud však chceme něco změnit k lepšímu, nemůžeme z takového návrhu realizovat jen půlku a to špatné z minulosti nechat tak. Vám tedy společnost zaplatila VŠ studium, ale získané vzdělání Vám neumožnila využít, nebo jste je nevyužil Vy. Jaký má tedy potom smysl Vaše vzdělání? Jeho financování je pak zbytečnou zátěží daňových poplatníků, včetně Vás. Nemohu posoudit (to musíte sám) do jaké míry jste vinen nevyužitím vzdělání a do jaké míry je vina společnost. Podle toho, že jste dostal firmu do konkurzu bych tipoval, že možná tíhnete k nerealistickému plánování. Někdo je příliš opatrný, aby kola své firmy opravdu roztočil, jiný se naopak do toho pustí za hranicí hazardu a spoléhá se, že mu to vyjde, aniž by se pojistil proti nezdaru. Je ovšem také možné, že jste skončil kvůli nevymahatelnosti práva poškozen jinými lidmi. Podobně Vaše sestra doplácí na neschopnost státu donutit otce dětí k zodpovědnosti, čímž stát de facto diskriminuje matky.
Žádný systém nemůže dobře fungovat, pokud není postaven na solidních základech. Dokud si tento stát bude právní jen říkat, každá změna jen zamíchá chaosem, ale nic nevyřeší. Odpovědnost za rozhodnutí, co budeme studovat a jak se získaným vzděláním naložíme, je na každém z nás, nikoli na společnosti. Je to jeden ze střípků mozaiky zvané právní systém. Sám o sobě je to jen střep, který spíš zraní, než poslouží či potěší. Proto musíme po politicích chtít systémové změny a ne jen střepy. Když se podívám do sbírky zákonů, jak nám právo rozmělňují do spousty výjimek, je mi jasné, že místo mozaiky vyrábějí ze střepů na ni drť, která nás jako smirkový papír odírá na kost. A co politikům umožňuje dělat takové věci? Úplatnost voličů, kteří je chválí za to, že jim přispějí na to či tamto z peněz o které je obrali na daních. Odkud začít? Které "výhody" se vzdát nejdříve?
-13
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

5. 4. 2006 15:16 | Lopata

No vida. Najednou bude mít na vilu, ale aby splácel třeba půjčku na studium to se mu nechce.
+10
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

5. 4. 2006 14:30

Jak vysoke teda musim mit pridavky abych dostal tohle socialni stipendium?
+37
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

6. 4. 2006 15:59 | Lopata

Je studium investice? Ano. Čí - studenta. Společnost ale vzdělané občany také potřebuje. Nechť se tedy zavede systém studijních půjček a student je začne splácet až např. dosáhne na průměrný plat, nebo průměrný plat v oboru. Pokud nedostuduje, což si myslím je hlavním důvodem odporu proti školnému, no tak investice nevyšla - co se dá dělat, společnost to unese. Každý kdo chce investovat se musí nejdříve uskromnit, aby na to měl. A zde by byl bonus od státu s tím odložením splácení. Nezávidím sice předním manažérům jejich astronomické platy, ale na druhou stranu by bylo poctivé to nějak společnosti vrátit. A že by to vracel zrovna ekonomický poradce, ředitel banky a řada dalších neproduktivních pracovníků....?
-18
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

6. 4. 2006 13:23 | Jarmila

Když já to pořád beru podle sebe. Od 14 let jsem neměla rodiče. Za komunistů bylo stipendium pro sociálně slabé (kam jsem tím pádem rychle spadla) běžné nejen na škole vysoké, ale i střední. Můžu říct, že bez stipendia bych asi nemohla studovat ani střední školu. kdybych si vzala úvěr na studium, dopadla bych hodně špatně. Jsem žena, tedy mám dítko (já jen jedno, chtěla jsem tři, ale nebylo na na jejich výživu, takže jsem skončila u jednoho. I tak jsou náklady na jeho pobyt na VŠ doslova astronomické). Po dobu mateřské jsem měla zanedbatelný plat, do cca 10 let dítěte problémy s hledáním práce, protože o dítko se v době jeho nemoci musel někdo postarat, babička už bohužel nebyla. K tomu se postarat o bydlení... Suma sumárum, kdybych si jako žena vzala úvěr na studium, nebyla bych ho schopná splácet ještě dneska, kdy už mi dítko studuje na VŠ. Já vím, že se situace postupně lepší, ale zkuste mi rozumně vysvětlit, jestli by školné a s tím související úvěry na vzdělání nebyly diskriminací žen. Já tvrdím, že ano. Ono stačí náklady na studium bez školného a následně propad příjmu v době, kdy je dítě (jedno, dvě, pří více dětech se ta doba jen prodlužuje) malé. Pokud vím, tak hodně mladých rodin s tím má problémy, třeba pokud si vezmou hypotéku na bydlení.
-9
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

6. 4. 2006 9:45 | Jirka

Vtip je v tom, že když by si student musel studium zaplatit (ať přímo nebo z půjčky), nebude obor, kde ho nečeká uplatnění, vůbec studovat. A pokud to uplatnění sežene v zahraničí, nedojde k tomu, že u nás za státní příspěvky vystuduje medicínu a pak odejde do Rakouska nebo Německa léčit za lepší plat, z něhož se státu nevrátí ani koruna. Obsazení našeho zdravotnictví kvalitními lékaři nebo školství kvalitními pedagogy nesouvisí s půjčkou na školné, ale s hospodářskou politikou státu v oblasti zdravotnictví a školství. Dokud bude stát do těchto resortů zasahovat tak nešikovně, jako to dělá dodnes, solidní zaměstnanci odtud budou utíkat dál, bez ohledu na to, kde a za čí peníze vystudovali.
+9
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

5. 4. 2006 19:44 | Jarmila

Proč by platil půjčku na studium? Já tu pořád čtu závistné příspěvky o tom, jak si každý VŠ má platit studium a kdesi cosi. Zatím mne nikdo nepřesvědčil, že půjčky na studium umožní stuovat i chudším. Co by se stalo, kdyby byly půjčky na studium? Jen by to zdražilo práci vysokoškoláků. Pokud by si ji vzal budoucí lékař, kam by po studiu nastoupil, když bude muset splácet půjčku? Do státní nemocnice nebo na soukromou kliniku? Vy nepotřebujete vysokoškoláky? Učitele, doktory a další profese? Kdo bude učit Vaše děti, když učitel bude muset splácet půjčku? Copak mu na splácení dnešní plat stačí? Prostě by praštil učitelováním, šel by dělat něco lukrativnějšího a za vyšší plat. Nebo by neměl rodinu, což je druhá možnost. Tak by zas nebyly děti, no to je toho, stejně je jich málo, tak by jich bylo ještě o trochu míň, než by se společnost vzpamatovala. Já bych se ale nechtěla dožít okamžiku, kdy by mi neměl kdo spravit např. zlomenou pracku, protože doktor by nejdřív místo sádrování natáhnul ruku pro peníze. Nejsem pro všechno bezplatné, zdravotnictví, školství a další, ale ve chvíli, kdy má půl národa peníze na lepší přežití jsou to debaty o ničem.
-10
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

5. 4. 2006 12:47 | Pavel

No třeba proto, že ten budoucí generální ředitel, diplomat nebo doktor si pak bude chtít postavil vilu a zaměstná tě jako kopáče, čímž tě bude nějakou dobu živit on. Pokud by byly nevzdělaní a chudí, budou bydlet ve stanu a ty nebudeš mít do čeho kopnout.
+28
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

5. 4. 2006 12:46 | Petr, 2.ročník VŠ

Tak např. mně osobně 1600 Kč sociálního stýpka (+1300 Kč stýpka na ubytování) pomůže podstatným způsobem. Stipendium prospěchové např. na mnou studované FFUK neexistuje - jen tak pro zajímavost! S výdělkem z brigád cca 3 tis měsíčně jsem na příjmech od rodiny už téměř nezávislý. Nicméně průtahy s uvedením sociálního stipendia do života jsou obludné a ostudné, hlavně že řeči o něm masírují uši potencionálních voličů už skoro rok! A systém půjček a spoření by byl samozřejmě ideální, pokud by byl. Kolik nás však ještě dostuduje a nedostuduje než se něco k lepšímu změní?
+12
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

5. 4. 2006 12:22 | jezevec

ze stejných důvodů, proč máš ze svých ušmoulaných penízků přispívat bohatším na stavební spoření, ač sám třeba nemáš z čeho spořit
0
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

5. 4. 2006 8:40 | Jarmila

Stejně tam to potvrzení nese, když žádá o přídavky. Studenti jsou děti starší 18 let a přídavky jsou vypláceny přímo jim, nikoli rodičům. Pokud už teda dostává složenkou přídavky, byl by fakt takový problém mu tu částku zvýšit o sociální podporu pro studenta? Vždyť by to bylo na jedné složence... Ale to bych asi fakt chtěla moc, racionalitu do státní správy.
+1
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

4. 4. 2006 14:43 | salda

Protoze levice odmita skolne...
+1
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

4. 4. 2006 13:05 | Lopata

A proč z mejch ušmoulanejch penízků mám přispívat budoucímu generálnímu řediteli nebo doktorovi nebo diplomatovi?
+2
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

4. 4. 2006 12:58 | Jirka

A copak hodnotného vláda udělala? Rozdávat na státní dluh a hlavy dańových poplatníků je prozíravé? A vyplácet několik almužen, každou jinde a pokaždé s pořádným úřednickým kolotočem je chytré? Co kdyby student přinesl na sociálku jen potvrzení o studiu a bylo mu vyplaceno víc o to, co takto dostanou další zbytečně zaměstnaní úředníci? Pak by byla pomoc chudým studentům určitě o něco citelnější a neokrádala je o čas ke studiu. Pokud jde o půjčky na studium, jsem rozhodně pro. Investice do vzdělání je investicí toho, kdo to vzdělání získá. A tím není stát. Vzdělání bude putovat světem s tou hlavou, do které bylo nalito. Když stát pomůže formou citelných daňových úlev absolventům stát se atraktivnějšími pro zaměstnavatele, udělá pro vzdělání víc, než rozdáváním almužen. A má jistotu, že ty peníze nevyhodí.
0
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

Stránka 1/2

Předchozí

1

Spočítejte si

Výpočet životního minima 2024

Počet členů rodiny

Rozšířená verze kalkulačky

Další kalkulačky

Interaktivní grafiky

Kdy můžu do důchodu a kolik dostanu. Kalkulačka a pravidla

Kdy můžu do důchodu a kolik dostanu. Kalkulačka a pravidla

Kdo může žádat o přiznání starobní penze? Co všechno se počítá? Jaké jsou podmínky? Tady...více

Nemáte v peněžence poklad? Takhle poznáte vzácné koruny

Nemáte v peněžence poklad? Takhle poznáte vzácné koruny

Vypadají jako peníze, které denně bereme do ruky. A najdou se lidé, co by nám tu ruku...více

Nové dopravní značky. Podívejte se, co vás čeká na silnicích

Nové dopravní značky. Podívejte se, co vás čeká na silnicích

Od 1. ledna 2024 čeká na řidiče několik nových dopravních značek. Novelu vyhlášky č. 294/2015...více

Na tyhle e-shopy si dejte pozor. Ukážeme jejich triky

Na tyhle e-shopy si dejte pozor. Ukážeme jejich triky

Tohle není podvod, který by měl každý poznat hned na první pohled. Není to amatérsky působící...více

Cesta do pravěku. Podívejte se, jak vypadalo internetové bankovnictví před 20 lety

Cesta do pravěku. Podívejte se, jak vypadalo internetové bankovnictví před 20 lety

Ať jste, nebo nejste pamětníci, tenhle výlet bude plný překvapení. Připomeňte si pionýrské...více

Přihlášení k newsletteru

Změny, novinky a aktuality ze světa osobních financí přehledně ve vaší schránce – čtěte náš pravidelný newsletter.

Informace ke zpracování osobních údajů

Souboj osobností

Kdo je vám sympatičtější? Hlasujte v našem souboji osobností a zvolte si svého oblíbence (případně menší zlo). Stačí kliknout na fotografii.

Petr Zahradník

ekonom

Dalibor Dědek

podnikatel

Petr Zahradník
ÚSPĚŠNOST
100,00 %

z 1 duelů
×
Dalibor Dědek
ÚSPĚŠNOST
0,00 %

z 0 duelů

Chci jiný souboj
Souhrnné výsledky duelů

Partners Financial Services