Rodičovská: matky, otcové a svoboda rozhodování

Kateřino, ještě Ti v článku chybí jedno omezení dávek: a to musíme o ně požádat max. 3 měsíce po jejich možném přiznání, jinak z důvodu našich spoluobčanů, kteří jezdili na jednoletou dovolenou zadarmo do Anglie, již zpětně dávku nepřiznají (je to naše osobní zkušenost). Vím, že je to omezení na všechny sociální dávky, ale přijde mi to velmi diskriminující. Nevíte náhodou někdo, jak napsat žádost o zaslání i ostatních dávek, cca 12 měsíčních nám nepřiznali, aby tato žádost měla nárok na "kladné" vyřízení?

No dobrá, ale jak by se počítala její výše? Z příjmu za minulý rok? Započítavala by se do něj i rodičovská dávka? Nebo z (nějak valorizovaného) příjmu před nástupem první mateřské dovolené?
Nevhodným nastavením těchto parametrů by si mohly matky nezodpovědné sekáním dětí po roce dlouhodobě zajistit příjem ve výši několikanásobku příjmů, které měly jako bezdětné.

Ano, zřejmě došlo k jistému nepochopení. Nicméne, jak zde bylo dále spoludiskutujíci zmíněno pro zaměstnankyně strop zatím neplatí. Takže s tou diskriminací je to možná obráceně, kdybych měl být stejný demagog. Ostatně na diskriminaci si dnes stěžuje kdekdo. Většinou je za tím prachsprostá vyčůranost. Jak tedy potom rozumět větě: "Diskriminace žen - OSVČ (viz článek Zaměstnanci a OSVČ: nespravedlnost odvodů a dávek), možnost zvýšení mateřské fiktivním "zaměstnáním se" za vysoký plat těsně před nástupem na mateřskou, redukce vyměřovacích základů nad určitou hranici, strop pro výši dávek - dnes cca 13 300 Kč měsíčně, aniž by existoval také strop pro pojistné" - jsou tam tedy pomotány jablka a hrušky? A s tím vyrovnávacím příspěvkem a údajnou diskriminací OSVČ je to stejně složité jako s tím předešlým. Netrdím a nevím jak řešit záležitost vyrovnávacího příspěvku OSVČ, zda jako dnes, tedy bez nároku, či jinak. Asi by bylo nemožné zjistit rozdíl mezi výdělkem před počátkem těhotenství a po, z důvodu přeřazení na jinou práci dle příslušných paragrafů Zákoníku práce. Uvědomme si laskavě, že OSVČ může odepat třeba náklady na dopravu, což zaměstnankyně může asi těžko a navíc platí letos pojistné pouze z poloviny vyměřovacího základu. Opět netrdím, že je to dobře nebo špatně. Jen z toho vyplývá, nějaká univerzální spravedlnost stejně neexistuje a ani nemůže. A proto vidět problém optikou jedné strany je skutečně ale skutečně velice zavádějící.

Zaměstnanci přece ještě žádný strop na pojistné nemají - návrh je od roku 2007

Podle mého názoru by narozením dalšího dítěte získala nárok na druhou rodičovskou částku a rozhodla by o ní stejným způsobem jakoo o té první.

Promiňte, zřejmě se jedná o nepochopení. Diskriminace OSVČ není v článku popsána - týká se jí odkaz na jiný článek. Strop pojistného platí pro OSVČ i zaměstnankyně - nikde netvrdím, že by to tak nebylo. Co se týče stropu pro pojistné, to je přece v článku uvedeno. Diskriminace OSVČ spočívá především v tom, že za stejné pojistné mají nárok pouze na mateřské dávky, nikoli už na vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství - viz právě článek "Nespravedlnost odvodů a dávek".

Asi jsem výjimky, ale výše rodičovského příspěvku nebereme vůbec v úvahu při stanovování doby, jakou bude manželka s dětmi doma.

Nějak jsem nenašel ve článku, jak by se řešil případ (který by vlasně měl být standardní), že žena v průběhu mateřské dovolené opět otěhotní. Žena by měla mít dvě až tři děti (podle demografů), podle psychologů je ideální rozdíl mezi sourozenci dva až tři roky, takže zodpovědná žena (ne výrobce dětí) může být na mateřské v kuse i 10 let.

Celá úvaha v článku vychází z premisy, že žena na mateřské dovolené vlastně nic nedělá, tak ať bere zhruba stejně jako ta, která se dětem věnuje jen napůl a chodí do zaměstnání. Na stávající úpravě je cenné to, že privileguje rodiče, kteří se malým dětem věnují celodenně. Pokud rodič (většinou žena) jde do zaměstnání, tak svěří ve většině případů dítě do jeslí a do školky, které žijí z čeho? No samozřejmě především opět z veřejných prostředků (příspěvky rodičů jsou jen symbolické). A to jsou právě ty peníze, které mohou jít za ženou na mateřské. Autorka článku má v zásadě pravdu: definujme celkovou sumu, která bude poskytnuta. Ta by se však měla odvíjet nejen od předchozího příjmu matky, ale i od dalších prostředků, které státní rozpočet poskytuje na děti v předškolních zařízeních. O ně pak žena na delší mateřské obdrží víc. Neřeším zde případy typu: žena v zaměstnání - dítě u babičky. Ty nejsou typické a moudří zákonodárci by si s nimi jistě poradili.

Paní Kateřino,
to už jste vážně přehnala. Článek jsem ani nedočetl /učiním tak za chvíli/, ale tolik blábolů a neznalostí jsem na tomhle serveru už dlouho neviděl. Ad 1/ diskriminace pojištěných žen - nepojištěné pobírají 3696 Kč od narození dítěte do 4 let věku dítěte a pojištěné zhruba prvního půl roku až cca 13.000 a až potom oněch 3696 Kč. To je diskriminace jak noha. Ad 2/ diskrimanace žen OSVČ - strop pro výši dávek - dnes cca 13 300 Kč měsíčně, aniž by existoval také strop pro pojistné. - OSVČ samozřejmě mají strop pro pojistné, projděte si laskavě příslušné zákony a předpisy Ad 3/ "Především ale žena nemá žádnou volbu - pokud chce či potřebuje nastoupit do zaměstnání dříve než za ty čtyři roky, o rodičovský příspěvek prostě přijde. Stát jí neumožní si vybrat, jak dlouho zůstane doma s dítětem, aniž by na tom prodělala." - to je opravdu vrchol! Pokud potřebuje nastoupit do zaměstnání dříve o příspěvek samozřejmě automaticky nepřichází. Ten je vázán na docházku dítětě do předškolního zařízení, a ještě to má spoutu vyjímek. Pro ženy přirozeně k lepšímu. Žena naopka může vybírat z možností jak neprodělat. A to jsem sotva ve třetině článku. Nic si z toho nedělejte. Omlouvá Vás, že obdobných demagogických agitek je na netu neúrekom.

Tohle snad nema chybu. Nezbyva, nez to prosadit. Treba by na to ODS slysela...