Ježíšku, naděl mi lepší rodiče

Jirko napsal jste to přesně. Stejně to cítím i já. Vychovali jsme tři dcery a dělají nám jen radost. Jsme neuvěřitelně bohatí jejich láskou, ohleduplností a pocitem dobře vykonané "práce". Často jsem slýchala"Co ty, ty se máš, máš skvělé děti, nevíš co to je mít ¨doma malého tyrana..." Ale ty lidi nikdy nepochopili, že vychovávat znamená ukazovat cestu, poskytovat příležitosti a už od mala nastavovat zrcadlo. I když byly děti malé a chtěly něco nadstandartního, ať už hračku nebo později oblečení, vždy se musely na pořízení podílet. Na nás bylo poskytnout jim tu možnost. A občas jsme si hráli na vyměněné role. Oni jako rodiče pečovaly o nás. Moc je to bavilo a hodně naučilo. A hlavně tento model si nesou do života.

Ten článek je tak pravdivý až běhá mráz po zádech. Roste počet subdeprivovaných a deprivovaných dětí. Řada rodičů vnímá školu jako odkladiště dětí na těch 7-8 hodin denně.

Asi to bude znít divně, ale myslím, že jste dětem dárek dali. A sice velice cennou zkušenost, že život není procházka růžovou zahradou, ale někdy boj o holé živobytí. Teď to nedokážou ocenit, asi jako děti, které dostanou pod stromeček oblečení, neboť za dárek považují jen hračky. A nesolidní obchodní partneři Vám nevědomky také dali dárek - zjištění, jaké máte bezvadné děti. Já jsem při podnikání zatím ztratil mnohem méně, ale i tak si myslím, že mít skvělé děti je větší výhra, než za dva miliony. Peníze se dají zase vydělat, ale když se nepovede člověk, bývá to problém na celý život. Vaše peníze nevděčné a rozmazlené děti těch lumpů nepotěší. Oni sami z nich budou mít nervy nadranc a na divoké silvestrovské zábavě utopí v lihu pár milionů mozkových buněk. Jen at si ty peníze užijí!
Přeji Vám, abyste během letošních Vánoc objevili hodně krásných věcí, které mnoha lidem unikají, neboť jsou souzeny pouze skromným a dobrým lidem. A hodně vytrvalosti a úspěchů v dalším podnikání.:-)

mno co az bude Jessik a Diegu takovej milion po stedrych "7 na stole v ceskych" a "17 na porodnim stole v ceskych"...to bude legrace ve skolach..a vlastne vsude..:-((

To je fajn, že držíte pohromadě. A určitě se z toho dostanete. Ba co více, poučíte se a to vás posílí. Podobné situace jsem zažil několikrát též. Při jedné obzvlášť nepříjemné mě podržel jeden ze synů. A to mu bylo tehdy 12 let. Díky jeho slušné znalosti angličtiny a patřičné drzosti (na ten věk až obdivuhodné) jsme rozjeli jiný a podstatně úspěšnější byznys. A to díky tomu, že jsme vždy vše řešili společně a děti u toho byly od věku, kdy to začaly chápat. Tento, jakýsi rodinný breinstorming, praktikujeme stále. Nikdy jsme si na děti nestěžovali a předpokládám totéž i z druhé strany.

Baví se děti ve školce, co dostanou k Vánocům. "A co dostaneš ty, Dežo?" "Tvoje kolo".
Jinak se přikláním k tomu, aby byly některým rodinám vypláceny sociální podpory a přídavky na děti v naturáliích, třeba i formou polévky od Armády spásy.

Nemyslím si, že všichni rodiče jsou stejní, jako v tomto příběhu. My s manželem dáváme malé dárky svým dětem po celý rok. Letos, ale poprvé v životě nebudeme mít žádné vánoce, protože jsme nesolidním jednáním některých obchodních partenrů přišli o více, než 2 miliony korun a tak jsme si dětmi sedli a celou situaci vysvětlili, jsou sice velmi smutné, ale nakonec nám řekli, že dárky od Ježíška mohou dostat i později, hlavně, že se máme všichni rádi a že jsme rodina, která drží pohromadě.Je nádherné mít takové děti a je skvělé, že je máme a i když jsme dostali tvrdou a bolestivou životní ránu zůstaneme všichni spolu a budeme dál bojovat.