Výpočet životního minima 2024
Rozšířená verze kalkulačky
Další kalkulačky
Interaktivní grafiky
Kdy můžu do důchodu a kolik dostanu. Kalkulačka a pravidla
Kdo může žádat o přiznání starobní penze? Co všechno se počítá? Jaké jsou podmínky? Tady...více
Nemáte v peněžence poklad? Takhle poznáte vzácné koruny
Vypadají jako peníze, které denně bereme do ruky. A najdou se lidé, co by nám tu ruku...více
Nové dopravní značky. Podívejte se, co vás čeká na silnicích
Od 1. ledna 2024 čeká na řidiče několik nových dopravních značek. Novelu vyhlášky č. 294/2015...více
Na tyhle e-shopy si dejte pozor. Ukážeme jejich triky
Tohle není podvod, který by měl každý poznat hned na první pohled. Není to amatérsky působící...více
Cesta do pravěku. Podívejte se, jak vypadalo internetové bankovnictví před 20 lety
Ať jste, nebo nejste pamětníci, tenhle výlet bude plný překvapení. Připomeňte si pionýrské...více
Doporučujeme
Přihlášení k newsletteru
Změny, novinky a aktuality ze světa osobních financí přehledně ve vaší schránce – čtěte náš pravidelný newsletter.
Kdo je vám sympatičtější? Hlasujte v našem souboji osobností a zvolte si svého oblíbence (případně menší zlo). Stačí kliknout na fotografii.
Vladimír Pikora
ekonom
Vlasta Parkanová
politička
100,00 %
z 1 duelů
40,00 %
z 5 duelů
Chci jiný souboj
Souhrnné výsledky duelů
Neuspěchejme penzijní reformu, současný systém má rezervy, říká Igor Tomeš II.
Abychom udrželi kvalitu diskuze pro slušné čtenáře, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdřív musíte zaregistrovat. (Už jsem, ale zapomněl jsem heslo!)
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
17. 11. 2005 11:53, Jirka
Obávám se, že jste něco z toho předposledního odstavce pochopil jinak. Tím předáním 8% k vlastnímu uvážení nevznikne nová daň 20%, ale sníží se stávající "daň" 28% na 20%. Pan profesor upozorňuje na problém plynoucí z nezodpovědnosti občanů, kteří by těch 8% nepoužili k zabezpečení na důchod, ale prostě to utratili, protože tím pádem stát vyplatí i na důchodech o 8% méně. ODS totiž navrhuje naprosto svobodné nakládání s těmi 8%. Ovšem já jsem se nezmiňoval o tomto problému, ale o rovném minimálním důchodu. S tím sice také přišla ODS, ale v principu na něm žádnou katastrofu nevidím. Bezděkův tým spočítal, že by ten rovný důchod v modelu reformy ODS vyšel pod hranici chudoby. To ano. Ale kde máme dnes základní výměru důchodů? Hluboko pod hranicí chudoby. Politici sledují průměrný důchod, který balancuje kolem 40% průměrné mzdy, ale nesledují podmínky těch nejchudších důchodců. Rovný důchod by pro ně znamenal zlepšení. A pokud jejich životní úroveň není považována za katastrofální dnes, proč by měla být po reformě? Křik by samozřejmě nastal u těch důchodců, kteří by podle dnešního systému měli nadprůměrné důchody a podle ODS od státu pouze rovné minimum. 8%, které měli použít na vylepšení tohoto příjmu, utratili v aktivním věku. Lze očekávat, že by svoji situaci označili za katastrofu. To je však jen subjektivní dojem a jejich vina.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
17. 11. 2005 12:51, Jirka
Ten mnohokrát omýlaný blud o dětech pramení z nesprávného pohledu na jednu rovnici. PAYG je zvláštní tím, že v jednom okamžiku máte na jedné straně rovnice jednu (mladší) skupinu lidí v produktivním věku a na druhé straně důchodce. Takže to svádí k myšlence, že důchodci jen berou a pracující jen dávají. Ale to je nesmysl. Každý člověk nejprve od státu dostává (dětské přídavky, školné, zdravotní péče), pak dává (pojistné a daně) i dostává (podpora v nezaměstnanosti, sociální podpora, nemocenská, zdravotní péče, dotace na rekvalifikaci...) a nakonec jako důchodce dostává důchod.
Chcete-li tedy hledat spravedlnost, je třeba tu rovnici sestavit jinak. Na jednu stranu dát to, co člověk státu dá a na druhou to, co od státu dostane. Zanedbejme úroky. Protože PAYG a zdravotní pojištění představuje pojistný systém, vydělá na něm nejvíce ten, kdo v produktivním věku málo vydělával, hodně marodil nebo "marodil" nebo byl nezaměstnaný nebo na mateřské a dožije se vysokého věku jako důchodce. Nejvíce prodělá ten, kdo v produktivním věku měl vysoké příjmy (a tedy i pojistné), zdravě žil (což stojí peníze i čas) nebo nemoci přecházel a zdravotní péči nevyužíval. A těsně před dosažením důchodového věku zemřel na následky zranění po nehodě nebo podobně.
Jak to ovlivní děti? Matky (zpravidla) podrží nějakou část produktivního věku na mateřské, kdy stát zatěžují. Těm mateřství způsobuje zpomalení nebo ztrátu profesního růstu, což se odrazí v nižším mzdovém ohodnocení a horší šancí při hledání zaměstnání. Část produktivního věku tedy státu nepřispívají a po jeho zbytek méně, než by mohly, pokud by jim "neujel vlak". Nakonec se dožívají vyššího věku než muži a déle tak zatěžují důchodový systém jako příjemci. Otcové díky daňovým úlevám za děti odvádějí státu menší daně. Až na výjimečné případy se jich děti jinak (ve vztahu ke státnímu pojistnému) nedotknou.
Závěr? Rodiče skutečně pečující o děti (hlavně matky) jsou spíše příjemci peněz od státu, než dárci. Rodiče nepečující a pracující (živitelé rodin) přispívají státu o daňové úlevy méně než bezdětní pracující. A jejich děti posuzujme podle toho, do které z těchto tří kategorií se zařadí ve vlastním životě. Stát potřebuje reprodukci pouze k tomu, aby nezanikl (nevymřel). PAYG neohrožuje nižší porodnost, ale výkyvy v její hodnotě. Rozmnožování je osobní věc každého, nikoli práce pro blaho státu. Proto je také povinností rodičů uživit a vychovat své děti, ne státu nebo dokonce bezdětných. Věřím, že by se mnohým líbilo množit se a ostatní starosti přenechat jiným. Jisté osoby to tak dokonce praktikují. Ale není to absurdní?
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
Další příspěvky v diskuzi (celkem 17 komentářů)
18. 11. 2005 8:35 | Jarmila
A mimochodem: nepřipomíná Vám to celý státní systém? Rodiče, tedy dnešní důchodci, taky státu celý život dávali, respektive stát si bral a neptal se, a když má dneska dát, tvrdí, že nic nemá, protože se zprivatizovalo atd., Asi si naši rodičové opravdu nedovedli vychovat svoje děti.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
17. 11. 2005 17:09 | Michal Kára
1) Deti budou zivit i "cizi" rodice, kteri nemeli deti, coz je prave kamenem urazu PAYG, ze se deti silne ekonomicky nevyplaci.
2) Deti budou zivit jen svoje rodice. Pak je ale otazka, proc do toho michat stat, ktery nemalou cast prostredku ztrati na rezii celeho systemu.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
17. 11. 2005 12:51 | Jirka
Chcete-li tedy hledat spravedlnost, je třeba tu rovnici sestavit jinak. Na jednu stranu dát to, co člověk státu dá a na druhou to, co od státu dostane. Zanedbejme úroky. Protože PAYG a zdravotní pojištění představuje pojistný systém, vydělá na něm nejvíce ten, kdo v produktivním věku málo vydělával, hodně marodil nebo "marodil" nebo byl nezaměstnaný nebo na mateřské a dožije se vysokého věku jako důchodce. Nejvíce prodělá ten, kdo v produktivním věku měl vysoké příjmy (a tedy i pojistné), zdravě žil (což stojí peníze i čas) nebo nemoci přecházel a zdravotní péči nevyužíval. A těsně před dosažením důchodového věku zemřel na následky zranění po nehodě nebo podobně.
Jak to ovlivní děti? Matky (zpravidla) podrží nějakou část produktivního věku na mateřské, kdy stát zatěžují. Těm mateřství způsobuje zpomalení nebo ztrátu profesního růstu, což se odrazí v nižším mzdovém ohodnocení a horší šancí při hledání zaměstnání. Část produktivního věku tedy státu nepřispívají a po jeho zbytek méně, než by mohly, pokud by jim "neujel vlak". Nakonec se dožívají vyššího věku než muži a déle tak zatěžují důchodový systém jako příjemci. Otcové díky daňovým úlevám za děti odvádějí státu menší daně. Až na výjimečné případy se jich děti jinak (ve vztahu ke státnímu pojistnému) nedotknou.
Závěr? Rodiče skutečně pečující o děti (hlavně matky) jsou spíše příjemci peněz od státu, než dárci. Rodiče nepečující a pracující (živitelé rodin) přispívají státu o daňové úlevy méně než bezdětní pracující. A jejich děti posuzujme podle toho, do které z těchto tří kategorií se zařadí ve vlastním životě. Stát potřebuje reprodukci pouze k tomu, aby nezanikl (nevymřel). PAYG neohrožuje nižší porodnost, ale výkyvy v její hodnotě. Rozmnožování je osobní věc každého, nikoli práce pro blaho státu. Proto je také povinností rodičů uživit a vychovat své děti, ne státu nebo dokonce bezdětných. Věřím, že by se mnohým líbilo množit se a ostatní starosti přenechat jiným. Jisté osoby to tak dokonce praktikují. Ale není to absurdní?
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
17. 11. 2005 11:53 | Jirka
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
16. 11. 2005 17:16 | Jana
Mimochodem, Rusnokova koncepce (publikovana zhruba pred rokem a pul v casopise EURO) se mi velmi libila...
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
16. 11. 2005 17:16 | Jana
Mimochodem, Rusnokova koncepce (publikovana zhruba pred rokem a pul v casopise EURO) se mi velmi libila...
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
16. 11. 2005 16:05 | Michal Kára
Nerikam umirat hladem - to by prave splnovala ta minimalni davka.
Jinak na ten nas socialismus dojedem respektive (jak se ukazuje u duchodoveho systemu) uz dojizdime.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
16. 11. 2005 14:17 | Toleda
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
16. 11. 2005 14:07 | CD
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
16. 11. 2005 11:17 | Michal Kára
Samozrejme s jednim ditetem se muze neco stat, jak pisete, muze napr. i zemrit atp. To je jen podnet k tomu, mit tech deti vic. A pro pripady kdy nastane nejaky opravdu velky problem (vsechny deti zahynou atp.), tak jsem navrhoval tu statni minimalni davku.
Nazory jsou zajimave, ale i kdyz se snazi tvrdit, ze "posuzuji problem v sirsim kontextu", tak naprosto opomijeji napr. ten fakt, ze uz dnes maji lide ve starsim veku problemy s hledanim zamestnani, takze nejake masovejsi zamestnavani (dnesnich) duchodcu je nesmysl. I treba proto, ze medicina umi "udrzet cloveka nazivu", mozna umi zpomalit fyzickou degradaci, ale s psychickou degradaci si moc nevi rady.
Ja jsem se snazil naznacit, ze jedina trvale udrzitelna cesta je mit dostatek deti. Ostatni cesty drive nebo pozdeji narazi prave na ten ubytek populace. (Samozrejme neni nutne drzet populaci porad na stejne urovni, muze mirne klesat, ale soucasny pokles je moc, to zadny system nerozdycha.)
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
16. 11. 2005 10:46 | Toleda
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
15. 11. 2005 16:53 | Michal Kára
PAYG je z principu letadlo se vsemi jeho nectnostmi. Cely zivot platite jak mourovaty za "zaruku" ze vam bude vyplacena penze. Jenze ono mozna taky nebude z ceho rozdavat. Protoze PAYG system (tak jak je u nas zavedeny) nijak nemotivuje k produkci dalsich "ovci", ktere ale zoufale potrebuje. Dokud v nem ta vazba nebude, tak je velmi nestabilni (tedy, z dlouhodobeho hlediska, tyhle veci maji velkou setrvacnost).
Mozna, kdyby se zavedly vyrazne slevy prispevku do PAYG systemu s ohledem na pocet vychovavanych deti, ze by se to trochu hnulo. (Jinak, prosim, nemichejte do sebe dan z prijmu a socialni dan (ehm, tedy, oficialne se ji rika "pojisteni").)
Pokud uz by mel PAYG system zustat, pak jenom jako zabezpeceni naprosto zakladniho preziti duchodcu (mozna ale zkombinovat s ostatnimi systemy zajistujicimi preziti i ne-duchodcum), zbytek by mel byt na kazdem z nas.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
15. 11. 2005 14:52 | Jarmila
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
15. 11. 2005 14:16 | MaMi
15. 11. 2005 13:57 | Jirka
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
15. 11. 2005 13:12 | sos
Připadá mi to všechno, jako tipování zápasu Sparta vs. Slávia v roce 2030. Budou v té době obě mužstva v extra lize? Bude vůbec nějaká extra liga?
Demografický problém. Bude to skutečně problém? Nebude to náhodou naopak?
Pokud naše republika neuzavře hranice, tak sem budou každým rokem proudit davy imigrantů. Pokud přijmeme teorii o neustálém pozvolném růstu HDP, tak je budeme silně potřebovat. Tito imigranti, až na výjimky, jsou obdařeni slušnou plodností. V průměru 3 až 4 děti na rodinu. Zabýval se někdo úvahou složení obyvatelstva v roce 2030? Podle jedné studie by mohlo být u nás v té době přibližně 20 až 23% romů, 25 až 28% imigrantů, 5 až 8% slováků, poláků a němců. To znamená, že v té době bude původní obyvatelstvo (bez menšin) minoritní.
Jaký to bude mít vliv na politiku? Jaký na penzijní systémy? Budou vůbec nějaké penze?
15. 11. 2005 10:52 | MoB