Diskuze - Budování majetku aneb finanční plán pro fajnšmekry

K tomuto bych řekl jedno: S článkem souhlasím. Uvedu příklad: Začínám jezdit na motorce, finanční poradce (takovej vychytralej chlápek, co tvrdí že je vaše blaho pro něho vším a pak zinkasuje provizi atd......atd) mi řekne at se pojistím např. proti smrti. Tak zaprvé jsem svobodný, jedine ze by pojistné vyplatili nevim komu.naprostá blbost.Tak to řeším raději tak, že zatím např. koupím kvalitní přilbu, páteřový chránič, oblečení a pod.(Podle me je to taky forma pojistky),než abych jezdil na motorce polonahej a pak bác smrt následkem úrazu a následná újma na psychyce celé rodiny (předpokládám že mají rádi mě a ne moji případnou částku).V tom to případě to pro mamku, sourozence....nebude finanční ztráta.nebo se snad mílím?????

K tomuto bych řekl jedno: S článkem souhlasím. Uvedu příklad: Začínám jezdit na motorce, finanční poradce (takovej vychytralej chlápek, co tvrdí že je vaše blaho pro něho vším a pak zinkasuje provizi atd......atd) mi řekne at se pojistím např. proti smrti. Tak zaprvé jsem svobodný, jedine ze by pojistné vyplatili nevim komu.naprostá blbost.Tak to řeším raději tak, že zatím např. koupím kvalitní přilbu, páteřový chránič, oblečení a pod.(Podle me je to taky forma pojistky),než abych jezdil na motorce polonahej a pak bác smrt následkem úrazu a následná újma na psychice celé rodiny (předpokládám že mají rádi mě a ne moji případnou částku).V tom to případě to pro mamku, sourozence....nebude finanční ztráta.nebo se snad mílím?????

Plně souhlasím.Toto jak říkáte musí zvážit každý individuálně dle svých předpokladů.Já osobně dávám přednost většímu riziku před zajištěním, neboť v mnoha parametrech jak jste zde uvedl se řadím mezi klienty, kteří s nadnesením pojišťovnu financují.Příjem je hluboko pod hodnotou výdajů.Ostatně toto platí i pro zdravotní pojišťovny, které si přisvojují, že umějí(znají)příslušného jakéhokoliv klienta lépe než-li je on schopen si toto uvědomit.Rozdělujme dle spravedlivosti dané zákonem,, ,že p.Paroubku.Ještě, že brzy skončí vaše bezbřehé aktivity."Již, aby nastoupili konečně Ti co nás nechají samostatně myslet.Ovšem nechme věrné ovečky na pospas těmto všeumělům, kteří povede-li se jim něco rozumného, tak to opíšou od těch vzdělaných, jež podezřívají ze špinavých praktik.Jen jim stále vymývejte mozky, co kdyby jste odpadly?Přece se můžete chitit coby odpadlí politici v nějaké pojišťovně a obhospodařovat tak stále své věřící ovečky.Jste opravdoví ,,Jánošíci". Omlouvám se, že jsem odbočil od věci, ale vždyť je to vše tak dokonale podobné. Mé poslední zkušenosti s pojištěním, kdy jsem chtěl nechat pojistit svého syna, kdy hrál tehdy ještě tenis současně s fotbalem mi šlo o pojištění takové, aby platilo pouze na tyto aktivity, tak mi každý z pojišťovacích agentů vždy pouze nabízel jen ošumělé předtištěné formuláře nepřijatelných smluv, ale aby dovedli zareagovat či slušně odmítnout takového klienta, který tak trochu myslí jako oni na sebe, neboť chce mít nedej bože menší výdaje než-li by mohl být příjem. To slušná pravice jistě bude vědět se postavit rovně k věci a říci klientům, že jsou pro jejich pojišťovnu nepřijatelní, neboť by museli výdaje být dosti veliké, aby s vámi mohli smlouvu uzavřít a ani by nebyli jejich nadřízení spokojeni s takovými smlouvami.Proto ty řečičky uniformity výhodnosti jejich produktů, které jim budou přeci jen zvyšovat zisk. Prostě pro většinu dnešních pojistek platí pravidlo za hodně peněz málo muziky.

Souhlas, pokud se to propočítá od 29.dne a na částku např. 1.000,- /den (hypotéka, školné atd.) poněkud se ta možnost krytí počátečním kapitálem zmenší. A několikaměsíční nemoc resp. léčení úrazu není zase až tak málo pravděpodobné

Jen by mě Petře zajímalo, proč v článku operujete s pojištěním DD od 15. dne? Většina teorií přeci hovoří o tom, že by klient měl mít likvidní rezervu minimálně ve v 2-4 měsíčních příjmů a DD zajišťovat až od 29. dne, takže ten měsíc by měl v pohodě přežít. A platba za 29. den je méně než polovina té, co je za 15. den. Pak už ta čísla jsou trošku o něčem jiném. Pojištění právní ochrany nekomentuji. Co je to staré auto? Pro někoho je to 15ti letý favorit a pro jiného 3 roky stará oktávka. Asi bych postupoval selektivně. Osobně jsem kdysi boural 4 letou Felicii a byla to skoro totálka (vzhledem ke stáří vozu) a byl jsem rád, že pojišťovna těch 130 tis za mě zatáhla. Proti pojistnému 5 tis ročně to byl "dobrý obchod". Pojištění storno zájezdu. No nevím, osobně s tím nemám zkušenost, ale mám dojem, že to stojí jen " pár kaček", takže bych asi opět postupoval selektivně. Nechci aby to vyznělo, že obhajuji všechna pojištění za každou cenu, ale příslušná platba pojištění se dá přeci korigovat spoluúčastí a tím snížit a tím si vlastně beru na sebe (svoji peněženku) část rizika a pojišťuji tak hlavně velké průšvihy.

Jojo, na to snad stačí pojistit trvalé následky úrazu a ne cpát pojišťovně peníze za úrazové pojištění.

To neni vubec hezky od penize.cz , ze uz tu nebyl tejden clanek AKCIE + Diskuze a clovek aby diskutoval o akciich u tech strejdů z Moravy na dower.cz

Z podobného soudku: Po povodních v r. 2002 mne zaujal příběh jednoho psychologa. Měl kancelář s ordinací v Karlíně. Půl roku před povodní ho navštívil pojišťovák a dělal mu tzv. optimalizaci nebo jak se podobné analýzy můžou nazývat, prostě aby platil jen za to, co ho může reálně potkat. Pojistil si tedy možná podnikatelská rizika, ale nebyla tam povodeň, protože si řekl, že je někde v 5. nebo jakém patře a že tohle se ho teda nedotkne. Za půl roku přišla povodeň, zaplavila Karlín, celá čtvrť byla evakuována. On sice o majetek nepřišel, ale lidi se k němu nedostali, takže musel zavřít krám a pořídit celou provozovnu jinde. Náklady pojišťovna nehradila, neměl proti tomu pojistku. Pozdě si drbal hlavu, ale nakonec byl rád, že on se přestěhovat mohl lépe než jiní, co měli provozovny v přízemí a měli tak potraviny nebo materiál. Taková povodeň tu taky byla jen jednou za 1000 let.

To co je v článku považuji za rozumné, i když označovat to za plán pro "fajnšmekry" je nadnesené. Ale jinak je hodně lidí, kteří takto o pojištění neuvažují. Osobně jsem se setkal s tímto případem: Manžel jedné mojí kolegyně z práce si zlomil ruku (bez nějakých trvalých následků). Protože měl úrazovou pojistku, tak to nahlásili v pojišťovně. Když pak dostali peníze, připadalo jim to málo a pojistku zrušili. A když o tom vykládala, tak spousta dalších lidí jí dalo zapravdu, že se to úrazové pojištění nevyplatí.... No, já osobně úrazovou pojistku mám a jsem spokojen - nemám ji proto, abych dostal pár stovek když si zlomím ruku (protože po vyléčení budu moci dále dělat tu práci co teď), ale abych dostal pár set tisíc, kdybych o tu ruku následkem nějakého úrazu třeba přišel...

Nebojte, nezeštíhlely. je to jen a jen o informacích a o tom, že informovaný klient požaduje jako partnera precizního prodejce, jiný nemá šanci. Občas se tu kritizuje třeba kapitálové životní pojištění, někdo ho má a je spokojen, jiný ho má také a není spokojený. Každý jsme jiný a pro každého je třeba upravit produkty na míru. Ono to není jen o pojištění, ale i o zdraví a o životě vůbec. Chceš být zdravý? Nekuř, nechlastej, nedroguj. Máš dítě a máš ho rád? Tak se pojisti na život a zbytečně neriskuj. Když máš malé dítě a nejsi pojištěný, holt nemůžeš jezdit po dálnici dvěstěpadesát a jako prase, ale třeba jen 130. Jinak ho nemáš rád. Ne nadarmo říkají manažeři velkých cen F1, že nejlepší závodník je mladý kluk , co nemá milenku, manželku a nedej bože rodinu. Pokud má rodinu, není dobrý závodník, někde v pozadí má psychický blok "bacha, máš přece dítě". Informace, prevence, zdravá míra rizika. Do rizika může jít jen co, co případně můžu ztratit. Doma máte na elektrice taky pojistky, i když zapracují jen jednou za pět let.

Perfektní, pod tohle se i já podepíšu, jenže s takovouhle filozofí většiny lidí by pojišťovny setsakra zeštíhlely, vymíraly na úbytě.

Ani mně to označení "pro fajnšmekry" moc nesedí. Spojuji si to spíše s nějakým luxusem. Ale tady jde spíše o zdravé uvažování ve finančních otázkách a to s přepychem nesouvisí. Lépe by odpovídalo označení "pro finanční kutily", ale to mi zase přijde takové legrační. I když to vystihuje typickou českou vlastnost: Nenakupuj u odborníků, urob si sám. V případě peněz mi tato vlastnost připadá zvlášť užitečná. Protože peníze lákají spoustu nenechavců v různých podobách. A poznat dobrého a poctivého poradce jde stěží, pokud o této problematice člověk nic neví. A když ví, nemá potřebu se radit. Navíc je tu jeden háček: Ani sebelepší poradce nezachrání klienta před problémy, pokud klient nedodržuje určitou disciplínu a zásady rozumného hospodaření. Takže tento seriál mohu doporučit všem, kteří to myslí s vlastním rozpočtem vážně a nechtějí hrát se svojí životní úrovní hazardní hru.

Je to všechno jen o jednom: co si chci a můžu pojistit a kolik za to zaplatím. Jednotný návod není, záleží to na naturelu každého člověka, na jeho možnostech a vztahu k riziku. Nemůžu říct: tohle si nepojišťujte, to je zbytečné, pokud to ten člověk nestráví. Když jsem před deseti lety řekla pojišťovákovi, že nechci jeho báječné pojištění k zajištění dětí pro jejich dospělost s tím, že děti dostanou vzdělání a pak ať se starají samy, koukal na mně jak spadlý z višně a prý "ale všichni si to uzavírají". Já na to, že nejsem všichni. Totéž k zajištění důchodu: jakmile přestanu živit děti, tak mi zdroje stačí. Děti se musí postarat samy a pokud po mně něců zůstane, měly by jen být rády a ne že se bude automaticky požadovat nějaké dědictví. To by mohlo být v případě, že se naučí hospodařit s tím, co jako rodina budeme mít, rozumně zhodnocovat a zbytečně neutrácet. Co ale musím mít, než půjdu do důchodu, je zrekonstruované bydlení tak, aby se do něj nemuselo dalších 20 let nic dávat. A do důchodu musím umět něco, co nepotřebuje tolik fyzických sil, protože ty psychické mi snad vydrží (Alzheimerovu chorobu snad nedostanu a pokud ano, tak si to stejně nebudu pamatovat). I s těmito riziky bych já osobně počítala.

Nechápu o čem tenhle článek je, to samé bylo již v předcházejícím.

S autorem naprosto souhlasím. A mimo to: Pokud mi do práce nebo domů přijde nějaký "finanční poradce" vyrazím s ním dveře, protože až nastane nějaký problém, tak se po poradci slehne zem a v životě ho už neuvidím.

S clankem musim souhlasit. Opravdu ma smysl pojistovat pouze udalosti, jejichz pravdepodobnost je mala, ale ktere maji velky dopad - napriklad dum, trvalou invaliditu atp.

Máte pravdu, že většinou takto postupováno není. Jako osvětový seriál je to vynikající. Jen bych nerad, abychom sklouzli k tomu, že správně sestavený finanční plán budeme vydávat za něco mimořádného, co je určeno jen pro fajnšmekry. Myslím ale, že si rozumíme a že sledujeme obdobné cíle. Nebylo to myšleno jako polemika.

Jenže takto postupováno není a jen málokdo doporučuje klientům: nepojišťujte denní dávky v případě nemoci, nesjednáveje pojištění právní ochrany, nepojišťujte staré auto, nesjednávejte si pojištění storno zájezdu za 20 000 Kč,... Spíš převládá názor, ať má klient vše v pořádku a ať dostane peníze, kdyby se něco dělo. Neříká se, atˇ si to klient zacvaká ze svého. Typicky se doporučuje: hlídejte riziko. Článek doporučuje: Vyhledávejte přiměřené riziko, je to výnosnější. Přiměřené riziko jak v oblasti investic, tak v oblasti pojišťování. Toto je jedna zkapitol seriálu. Třeba se mi to porařilo říci lépe v jiné kapitole.

Naprostý souhlas. Toto ale zatím není nic pro „fajnšmekry“ :-). Takto by mělo být postupováno při finančním plánování standardně a u všech klientů.

Já jako fajnšmekr,vyžaduji taky fajnšmekrového poradce! Ne že se mi domů dostaví jakoby poradce makléřských společností(AWD,OVB,MSBI) a jim podobné hybrydní odnože. Tito paraziti ve finančnictví,mají zájem jenom na tučných provizích.Klienti je vůbec nezajímají,i když na oko to budou vehementně tvrdit. Nevěřte jim,odmítněte.Nic tím nezkazíte a sobě ušetříte...