Finanční rezerva
Rozšířená verze kalkulačky
Další kalkulačky
Interaktivní grafiky
Jakou kartu dostanete? Podívejte se na přehled podle bank
Galerie platebních karet, které banky v Česku nabízejí k účtům. Chtěli byste raději vesmírně...více
Nemáte v peněžence poklad? Takhle poznáte vzácné koruny
Vypadají jako peníze, které denně bereme do ruky. A najdou se lidé, co by nám tu ruku...více
Lidl spustí obří výprodej, nabídne zboží ze skladů. Má ale podmínku
Obchodní řetězec Lidl uvolňuje místo ve svých skladech, od 12. do 21. prosince nabídne...více
Takhle vám vysajou účet. Podívejte se na triky podvodníků
Přijde e-mail, SMS, zpráva na Facebooku. Píše banka, doručovací služba nebo i finanční...více
Cesta do pravěku. Podívejte se, jak vypadalo internetové bankovnictví před 20 lety
Ať jste, nebo nejste pamětníci, tenhle výlet bude plný překvapení. Připomeňte si pionýrské...více
Doporučujeme
Přihlášení k newsletteru
Změny, novinky a aktuality ze světa osobních financí přehledně ve vaší schránce – čtěte náš pravidelný newsletter.
Kdo je vám sympatičtější? Hlasujte v našem souboji osobností a zvolte si svého oblíbence (případně menší zlo). Stačí kliknout na fotografii.
Pavel Juříček
podnikatel, Brano Group
Petr Kováčik
podnikatel, Skrz.cz
50,00 %
z 12 duelů
46,15 %
z 13 duelů
Chci jiný souboj
Souhrnné výsledky duelů
Diskuze: Jak ušetřit na provozu domácnosti
Abychom udrželi kvalitu diskuze pro slušné čtenáře, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdřív musíte zaregistrovat. (Už jsem, ale zapomněl jsem heslo!)
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
30. 9. 2005 12:54, Jarmila
Já Vás zdravím. Béda Trávníček už mně nebaví, asi víc lidí, proto ho dávají tak dlouho. Holt VyVolení a BB jsou jiné kafe, ale asi pro jiné krevní skupiny než jsem já.
Tvrdá voda nevadí, pokud se neohřívá. Na splachování WC s tím ani nepočítám. Splachovat WC dešťovou vodou mně nenapadlo, budu nad tím uvažovat. Zatím s ní jen zaléváme a v zimě jde do kanálu, protože pro ni není využití. Na rybník nemáme prostory.
Tak mně jen napadá, že v tom článku nebylo zmíněno využití solární enegrie (možná budeme mít jednou na střeše solární články) a tepelná čerpadla na vytápění, i když jsem se dočetla, že vytápění s nimi je v našich podmínkách nejen nevyzkoušené, ale do budoucna možná docela sebevražedné (viz: http://www.geolog.cz/odborne_clanky_z_geologie/clanek_TC_ne_kamna.htm )
A to jsem s myšlenkou na tohle zařízení taky koketovala, ještě že je internet. Po přečtení toho článku mne ta myšlenka rychle přešla.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
30. 9. 2005 13:07, Vojta, dřív bydlící na vesnici
Jako levné topení uvádíte dřevo, uhlí apod. Dodal bych: jak kdy levné a rozhodně dosti pracné. Dřevo je třeba v lese samovýrobou nadělat, dopravit domů, nařezat a uskladnit v suchu. Je otázka, kolik stojí doprava (na venkově občas "zdarma" za protislužbu a podobně, ale tak se to nedá kalkulovat). Za zimu se v běžném rod. domku ztopí tak 10-30 plnometrů, podle toho, jaká je zima. Uhlího potřebujete tak 20-25 q a taky se musí ukladnit v suchu, potřebujete teda úložný prostor. K oběma způsobům topení je třeba dodat, že když přijdete pozdě odpoledne domů z práce, máte doma zimu (mívali jsme v zimě taky jen 12 st. Celsia) a než to vytopíte, trvá to taky 2 hodiny. K tomu vynášení popele, starosti o popelnice, někdy to špatně hoří, zvláště když je nízký tlak, no žádný přepych to rozhodně není. Starší lidé s tím můžou mít i problémy, když už to fyzicky nezvládají.
Další příspěvky v diskuzi (celkem 20 komentářů)
24. 10. 2017 18:44 | Rosťa
31. 7. 2017 15:09 | Tony25
Tudíž tvůj příspěvek vřele oceňuji :)
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
4. 10. 2005 7:09 | Pavel
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
3. 10. 2005 21:10 | karel .karel.karel@centrum.cz
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
3. 10. 2005 14:03
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
3. 10. 2005 10:06 | Jirka
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
1. 10. 2005 9:47 | lhajek
Jinak mě trochu v článku zaráží ta spotřeba vody při použití vany. Snad nikdy jsem si nenatočil do vany 200litrů ..... bez problémů si vystačí se spotřebou jako je uváděna u sprchy, ne-li méně, ale neměřil jsem to přesně tak zde nechci uvádět bludy.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
1. 10. 2005 0:15 | jezevec
Ke steskům nad malou účinnost kombi-záchodu bych doplnil - že kdysi dávno naši předkové tohle věděli, a budovali krásné elegantní nádržky ve dvoumetrové výšce. Někomu to připadalo málo elegantní, a tak se trubky zeshora dolů všelijak zazdívala a zakrývala, jakož i nádržka - až vznikl kombi-záchod. Ten ale nahrazuje tlak samospádu vody ze dvou metrů jejím MNOŽSTVÍM - je to tedy velmi neúsporné a řešením je klasický záchod model 50-80 léta.
Ještě k té recyklaci vody jsem překvapen že se nikde neobjevila myšlenka stočného - pokud používáte recyklovanou odpadní vodu, šetříte nejen za vodu, ale i za stočné - pokud v baráku paralelně napojeném na vlastní studnu nebo dešťovku používáte kanalizaci měřenou vodným, dokonce vodárny trochu šidíte, ale úspora to je.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
30. 9. 2005 13:07 | Vojta, dřív bydlící na vesnici
30. 9. 2005 12:54 | Jarmila
Tvrdá voda nevadí, pokud se neohřívá. Na splachování WC s tím ani nepočítám. Splachovat WC dešťovou vodou mně nenapadlo, budu nad tím uvažovat. Zatím s ní jen zaléváme a v zimě jde do kanálu, protože pro ni není využití. Na rybník nemáme prostory.
Tak mně jen napadá, že v tom článku nebylo zmíněno využití solární enegrie (možná budeme mít jednou na střeše solární články) a tepelná čerpadla na vytápění, i když jsem se dočetla, že vytápění s nimi je v našich podmínkách nejen nevyzkoušené, ale do budoucna možná docela sebevražedné (viz: http://www.geolog.cz/odborne_clanky_z_geologie/clanek_TC_ne_kamna.htm ) A to jsem s myšlenkou na tohle zařízení taky koketovala, ještě že je internet. Po přečtení toho článku mne ta myšlenka rychle přešla.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
30. 9. 2005 11:06 | Jirka
S tou tvrdou vodou bych byl opatrný. Pokud vám to na čaji dělá víčko, budete mít mísu brzy zarostlou. Glazurovaný povrch jde vyčistit celkem dobře, ale s tímhle povlakem to bude fuška i pro ty nejzázračnější čistící žíraviny. Budete mít taky potíže s těsněním uzávěru nádržky. Nechtěl bych to každou chvíli rozebírat a loupat kámen z gumy. Spíš bych uvažoval o zachytávání dešťové vody. Dát třeba uzavřený sud s přepadem na půdu nebo do horního patra a chytat vodu z okapu. Tak budete mít vodu krásně měkkou. Já to tak mám uděláno v garáži. Někdy si sice musím vodu donést z potoka nebo i dovézt z domova ve větším kanystru, ale usnadnění a úspora to je. Držím palce, ať něco šikovného ukutíte!
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
30. 9. 2005 10:55 | atrem
30. 9. 2005 10:29 | Jirka
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
29. 9. 2005 15:42 | Pavel
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
29. 9. 2005 14:22 | Jarmila
Chceme to doma vyřešit bi-rozvodem vody. Částečně už to funguje. Tedy: zahrada se zalévá z vlastní studny (levnější než koupená obecní voda, hlavně v situaci, kdy studnu už někdo udělal. Úspora se pozná hlavně v suchém a horkém létě, kdy je zahrada zelená, ale účet na vodu zůstává na přijatelném čísle) a používáme ji i na pití. Je ale strašlivě tvrdá, takže v ní nelze prát a ani nelze jakkoli ohřívat. Vodní kámen by mi v polévce nevadil a asi by nevadil ani hrnci, vadil by ale pračce, ústřednímu topení, nechutně vypadá na čaji (když čaj vystydne, utvoří se na povrchu krusta. Horký čaj vypadá, jako kdyby do něj byla kápnuta kapka mléka. Nepoučená návštěva hrnek znechucene odsune a myslí si cosi o prasatech, co si ani neumejou hrnek). Naprosto nechutné je to na prádle, kdy se na prádle, vypraném v naší "minerální" vodě", utvoří šedavé mazlavé hrudky a samo prádlo je našedlé. Změkčovadla nepomáhají, musela bych je do pračky sypat po kilech. Byli u nás prodejci filtrů na tzv. doúpravu pitné vody. Do vzorku vody kapali jakousi chemikálii s tím, že podle testu nasadí filtr. Do tvrdé vody prý kápnou až 7 kapek, a to jde o hodně tvrdou vodu. Do naší nakapali 21, než se jim vešla do barevné stupnice, takže doporučení filtru vzdali. Má to výhodu: aspoň máme pevné nervy a železné zdraví. Je otázkou, co je pro zdraví lepší: minerály ve vodě (naší) nebo chlór (v obecní). Já zatím preferuju ty minerály.
V domě je možné používat dvojí vodu, svoji i obecní, ale pouze za podmínky, že jsou oddělené. Vlastní se nesmí při náhodném přetlaku dostat do obecní, to by byl obrovský průšvih. Takže vlastní vodu používáme tam, kde je třeba voda, ale nemusí být pitná, chci ji tedy zavést i na splachování WC, dále ji používáme na zahrádku, na mytí auta apod. Tam, kde se voda ohřívá, používáme vodu obecní, protože je odebírána z povrchového zdroje a je měkká. Pravda, v paneláku to asi nejde...
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
29. 9. 2005 13:51 | Jirka
Ohledně WC řeším jiný problém. Snížit spotřebu úsporným splachováním není nic zvláštního, ale někdy nestačí ani jedno velké spláchnutí. Už nějakou dobu uvažuji o výměně mísy, protože ta moje vytváří při splachování horizontální vír a tak mi často nechává nějaký ten dáreček na hladině. Odtok je v pořádku. Zkoušel jsem regulovat rozvod vody po věnci mísy pomocí polystyrenových vložek, ale moc platné to nebylo. V paneláku je bohužel problém s montáží vysoké nádržky, která by snad vodě dala potřebnou rychlost. Uvažoval jsem proto o výměně mísy za jinou s jiným tvarem dolní části. Nemá někdo podobný problém, nebo ještě lépe tip?
29. 9. 2005 13:22 | Jirka
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
29. 9. 2005 13:14 | Jirka
Jinak mi úsporky připadají lepší ještě z několika dalších důvodů: - Díky minimální tepelné ztrátě nevyhřívají patice svítidel. Projeví se tudíž příznivě i na životnosti objímek, hlavně v uzavřených svítidlech. Taková vyhřátá objímka může snadno způsobit zkrat a požár. - Nesetkal jsem se s úsporkou, které bych ukroutil baňku (plastový kryt) při šroubování do objímky nebo s jiným defektem na novém výrobku. Takových žárovek jsem už vyhodil spoustu. Jsou tak levné, že mi nikdy nestálo za to je jít reklamovat. Ta poslední nebyla vůbec použita. Doma po vybalení jsem zjistil, že má defekt na baňce a je tedy plná vzduchu. - Nestalo se mi, že by mi doslouživší úsporka vyhodila pojistky až na patě domu. Žárovky to umí běžně. Přívodní drátky v patici se časem vytáhnou a zkratují. Je ovšem pravda, že jsem zatím odepsal jen 2 úsporky, takže to srovnání je těžké. Obě odešly naprosto tiše. Jednoho dne se prostě jen nerozsvítily. - Pomalejší náběh do plného jasu je výhodou v noci nebo při vstávání za zimního rána. Úsporka nedá takovou pecku do očí, jako žárovka. - Máte v rodině někoho, kdo za sebou nechává svítit? Zapomenutá úsporka je mnohem levnější než žárovka.
Při současné ceně elektřiny a svícení 5 hodin denně (což při podnikání doma snadno udělám) mi jedna 15W úsporka ušetří za rok cca 320 Kč. Takže i ta drahá si na sebe spolehlivě vydělala. A za dobu své skutečné životnosti 9 let ta první vypálená ušetřila 1990 Kč (počítám s průměrnou cenou kWh 1,10 až 2,94 Kč tj. 2,02 Kč/kWh ve sledovaném období). To je 15 stovek pro mne na 1 úsporku. S rostoucí cenou elektřiny a klesající cenou úsporek je to stále výhodnější.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
29. 9. 2005 12:32 | Pavel
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
29. 9. 2005 9:06 | Jarmila
Jinak vcelku doporučuji se zabývat tarify v kombinaci pevná platba za hodiny x spotřebovaná energie. Nám se doma vyplatilo zůstat na tarifu pro přímotopy, i když jinak topíme plynem. Sice víc zaplatíme na přímé platbě za hodiny, ale při naší spotřebě energie je to lepší než nízká platba za hodiny + drahá kilowata. Úspora je opravdu znát. Jednou tak za dva tři roky si sednu a porovnám faktury a propočítám vzhledem k k tarifům.