Ze staré penze do nové: dobrovolně, nebo povinně?

Váš příspěvek mě pokouší k takové kacířské myšlence. Co kdyby naše proslulá protichemická jednotka obklíčila ohniska nákazy v těchto rozvojových koutech Slovenska a udržovala obyvatelstvo v karanténě? Tím by se možná vyřešil nejen problém s nebezpečným kašlem. :-))

Je tu problém: Placením pojistného hradíme důchody současných důchodců - tzn. že nespoříme na svoje. Na to, abychom mohli spořit na svoje, musíme provést transformaci z průběžného systému na smíšený.

Zdá se mi, že z článku není jasné mnohé. Povinný výstup ze státního patronátu je zbytečně konfliktní. Je to sociální inženýrství s pendrekem v ruce a velice by svádělo k zanedbávání námitek. Považuji za jedině použitelné dobrovolné přestupy, ale to už je spíše třešnička na dortu. Základem musí být samo rozhodnutí, 1) zda má mít občan svůj nedotknutelný účet, na který se mu započítávají příspěvky a se kterým má právo nakládat podle vlastního názoru a 2) zda dosavadní nastřádaný důchodový nárok vůči státu má mít povahu soukromého nároku (pohledávky), který lze převádět (odprodat). Jsem přesvědčen, že na obě otázky je potřeba dát kladnou odpověď, tedy že stát se má začít chovat k občanovi jako ke svéprávnému. Pokud to stát udělá a zřídí Všeobecný důchodový fond a připustí mu plnou konkurenci soukromých pojistitelů (ne jen okrajovou, jako dosud), není klíčový ani důležitý žádný konkretní věk.

Nemusíte ani chodit daleko, stačí jen na Slovensko. Jistá skupina občanů si nejenomže nic nenašetří na důchod, ale ohrozí i ty zodpovědné, neb už tam mají mj. otevřenou tuberkulózu a občané, co ji mají, nemají (nebo nechtějí mít) na autobus, co by je dovezl na jinak bezplatné lékařské vyšetření. Tito lidé Vám budou tyto choroby šířit tak dlouho, až jim dáte, co chtějí, tedy peníze na živobytí a posléze i důchody, protože Vy se budete bát, abyste nedostal tuberkulózu (vymýcenou už v 50. letech minulého století), choleru a jiné zajímavé nemoci. Nějaká zodpovědnost? Cha, cha, chááá!

V tom máte pravdu. Některým lidem bude dlouho trvat, než pochopí, že spousta tunelů tu mohla vzniknout právě díky tomu, jak to náš stát legislativně "jistí". Protože nejistí ani ten slamník, spousta lidí si raději řekne: "Co prožeru, to mi neukradnou." Ale právě toho strachu z vlastní odpovědnosti bychom mohli využít k omezení sociálních dávek, jak jsem navrhoval. Nejvíc mě trápí, že rozumná řešení jsou prakticky neprosaditelná, neboť demokratická většina = dav převážně málo vzdělaný, stále moc vystrašený a rozmazlený socialismem, který ne a ne skončit. Jak mi stále připomíná pan kolega Kolda, vedeme tu jen takovou akademickou debatu a stejně nic nezreformujeme. Zázračné řešení, které by se líbilo většině neexistuje a pro bolavou operaci není dost odvahy a vůle.

Zkuste nutit některé lidi, aby si spořili do "produktu", který není "pojištěn u státu". Po zkušenostech lidí s českými bankami a kampeličkami to půjde ztuha.

Zarazit zneužívání sociálních dávek by přece, z principu, neměl být žádný problém. Při dostatečné vůli a důslednosti. Žel, problém se vážně komplikuje tam, kde není vytvořen dostatečně silný a sebevědomý střední stav: potom reálná volitelnost politiků je založena na jejich populistických slibech právě těm 3/4 zchudlé společnosti, co je má jednou za čas zvolit a jak je to asi i u nás. Chléb a hry. Skutečná vůle odstranit zneužívání sociálních dávek je tedy tímto, žel, už v zárodku a úspěšně paralyzována. Vždyť to je nepopulární a politik si nemůže dovolit být nepopulární. Vymýšlet proto nějaký další důchodový systém je z toho pohledu pouze mrhání silami, ti dosavadní kritizovaní "příjemci" se velice hlasitě o "své" přihlásí v každém systému. A potom dostanou, co chtějí... Přechod na důchodový systém, který bude založen též (nebo v převážné míře) na osobní zodpovědnosti, nelépe a bez vícenákladů zajistíte, když nebudete dále zvyšovat (tolik) úroveň současných důchodů. I v tom dnešním průběžném systému. Ten problém přechodu se Vám potom jaksi "liberálně" a v delším horizontu vyřeší sám od sebe. V některých zemích na východ od nás to štěstí neměli a propad reálné úrovně důchodů byl zde vlastně drasticky okamžitý: když není kde brát, není co rozdělovat. A optejte se jich tam také, těch v produktivním věku, co si už naspořili na budoucí důchod:-)) Nemyslete si, že situace tam je nám příliš vzdálená, alespoň co se týče trendů. Ty směrovky nikdo neobrátil.

Co třeba takto: Občané nad 55 let zůstanou ve starém systému. Ostatní přejdou povinně do nového systému v případě, že budou žádat o podporu v nezaměstnanosti nebo sociální dávky jako kompenzaci nižších příjmů. Netýká se to podpory v mateřství a přídavků na děti. Sníží to zatížení důchodového účtu i chuť ke zneužívání dobroty státu. Potřebuješ pomoc? No dobře, stát ti pomůže. Ale nečekej víc, než minimální důchod. Na víc si našetři, až na tom budeš lépe. Současně bude možné přejít na nový systém dobrovolně a noví dospěláci půjdou do nového systému povinně. Podle počtu odpracovaných let, kdy občan přešel do nového systému dostane poměrnou část důchodu nad minimum, kterou by pobíral ze starého systému. Takto bychom jednak naředili skupinu bohatších dobrovolníků, kteří přejdou na nový systém motivováni nepoměrem mezi odvody a výší důchodu, početnou skupinou málo produktivních lidí. Současně se odlehčí zátěž sociálního systému a jeho zneužívání. Pokud jde o administrativní náročnost, ta se nijak významně nezvýší, neboť pobírači sociální pomoci jsou již (předpokládám) jednotlivě evidováni. Jejich evidence by pouze měla dvojí význam. Skupina bohatších dobrovolníků nebude tak početná.