Komu se stát chystá sebrat sociální dávky?

...jistě, ale to povzbuzení od Vás platí jen do jisté míry. Pravdou je, že dnes si dotyční mohou pomoci jen sami. Ano, jen sami. A tak jednoduché to není, to není přece jen problém toho sezení či ne na zadku. Alespoň, co jsem mohl vidět na mnoha místech já.
Žel, za prací nebo za novým startem v podnikání se dotyční odstěhovat nikam z vesnice nemohou, neboť mají holou sedínku: za zanechavší grunt totiž nic nedostanou, tak akorát na boudu z plechu od sudů někde ve slumu u Prahy a ostatní stavební materiál nechť doplaví Vltava, že. Problémem je, že takto získaný odér spolehlivě přibouchne dveře u potenciálního nového zaměstnavatele či v bance při žádosti o úvěr. A nahánět v místě někde práci s dojížděním také donekonečna nejde: při dnešních nákladech na dopravu, na nekonečný telefony a na poštovní poplatky jsou prašule setsakramentsky rychle pryč!
Ano, co náš občan ušetří dnes třeba na levnější zelenině z Polska, o to zase více nepřímo zaplatí na daních, z kterých budou vypláceny sociální dávky a já nevím co ještě dalšího našim dokrachovalým zemedělcům. Kteří si ale to žrádlo a energie pro sebe alespoň obstarají, nebudou tolik řvát, navíc jich je dnes už v populaci menšina, tak co, že. Až něco podobného ale postihne (a proč by někdy v budoucnu ne?) daleko silnější, avšak zcela závislou populaci z města, tak to už bude jiný kafe a půjde se s transparenty na Hrad, cha, chááá. Nebude to ale už nic platný, snědený a vybílený krám.
PS To, co v úvodu píše paní Jarmila, se stalo mnohde již skutečností: my a Romáci už pěkně jedno a v tom marastu bratrsky pospolu, jen to chce vyjet někam do příhraničí. A nemusí to být jen to příhraničí. Člověk se zděsí. A rozcapený Pražák tam je gringo, který zasluhuje nemilosrdně oškubat a obrat. Tak pozor. Já si už někdy myslím, že mu to právem patří...