Zaměstnanci a OSVČ: nespravedlnost odvodů a dávek

Aby byl vyměřovací základ na sociální a zdravotní pojištění pro zaměstnance a OSVČ stejný, musel by být pro OSVČ počítán jako zhruba 74 % rozdílu mezi příjmy a výdaji. Letos je to ovšem 45 %, v příštím roce pak 50 %. Jsou ale současné sazby pro podnikatele skutečně výhoda? A jaké nespravedlnosti systém přináší?

Přidat nový příspěvek

Diskuze na webu www.penize.cz se vždy věnují pouze tématu, k němuž se vztahují. Rozhodně nesuplují funkci Poradny. Máte-li proto jakýkoliv dotaz, obraťte se prosím přímo na naše odborníky, kteří vám rádi pomohou. Na dotazy vložené do Poradny standardně odpovídáme do čtyř pracovních dnů, obvykle se ale dočkáte reakce mnohem dříve. Pokud dotaz vložíte do diskuze, s velkou pravděpodobností na něj nikdo nezareaguje. Děkujeme za pochopení.

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

25. 1. 2005 11:18, Pavel

No, to tady bylo ještě před patnácti lety. Daňový sazebník s 10 000 položkami, a rozdílné zařazení stejného výrobku (žebřík z odpadového materiálu X žebřík z lehkých slitin - skutečný případ!) ovlivnilo cenu dvojnásobně. A rozlišovaly se VOC a MOC, aby se zabránilo vícenásobnému zdanění atd. Ono něco jiného je platit spotřební daň ze tří výrobků, a něco jiného ze všeho. Zase, jak odbouráte vícenásobné zdanění během výroby. Bude sazba na polotovary a výrobní prostředky 0? A kdo rozhodne, co je polotovar a co je výrobní prostředek? Když se nad tím zamyslíte, je DPH jen přejmenovaná spotřební daň (liší se jen způsob výběru).

Zobrazit celé vlákno

+40
+-
Reagovat na příspěvek

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

25. 1. 2005 15:37, fmarek1

Když pomineme myšlenku, že každá daň je špatná, tak ta z DPH by se mohla nejvíce přiblížit dani ze spotřeby. Musela by ale mít, z důvodu jednoznačnosti, jednu sazbu.

To, co jste zmínil, si dobře pamatuji. Už i proto, že jsem u jedné zkoušky z politické ekonomie moc často používal slovo zisk, místo tehdejšího "nadhodnota" a tak mě paní docentka vyhodila. No a po roce 1989 ji to zase jiní oplatili.
Tehdy u nás nebyla tak rozšířena výpočetní technika a tak se mnoho věcí dělalo ručně. Myslím si, že dnes by to byl máček. Je to spíše akademická úvaha a ani nevím, zda a kde ji ve světě aplikují.

Daň z přidané hodnoty je všeobecná daň ze spotřeby, kterou se zatěžuje přidaná hodnota zboží a služeb. Daň se vybere v každém článku výroby, distribuce a při dodání zboží a služeb, na které se vztahuje. V konečném důsledku tuto daň zaplatí poslední spotřebitel. Daň z přidané hodnoty je stanovena procentem z ceny a skutečné daňové zatížení je zřejmé z každého článku výroby a distribuce. Plátci daně mohou snížit svou daňovou povinnost o částku, kterou zaplatili oni sami ostatním plátcům DPH při koupi zboží nebo materiálu pro své obchodní aktivity. Tento systém zajišťuje, že daň je neutrální pro plátce DPH a zároveň se DPH fakticky přesouvá výrobním a distribučním řetězcem a nezáleží na tom, kolika články projde.

Proč by nemohla být jen tato daň? Někde jsem četl, že celkové daňové zatížení průměrného našince je kolem 40%. Nevím zda je to správně. Co by se stalo, kdyby byly zrušeny všechny daně a ponechána jen DPH s jednotnou sazbou třeba 30%?

Zobrazit celé vlákno

-4
+-
Reagovat na příspěvek

Další příspěvky v diskuzi (celkem 43 komentářů)

18. 2. 2005 18:21 | lady

Milý příteli, není co závidět, bohužel jsem si pro své studium na VŠ musela splnit určitou praxi a to ve státní správě, děkuji, nechci, sama podnikám od svých 18let a pracuji od 15let, tak mi neříkej něco o vlaSTNÍCH NOHÁCH NA TĚCH STOJÍM PEVNĚ. A co se týče st.správy, trpěla jsem celých 6let! O úřednícících jsem si nemyslala nikdy nic dobrého a nikdy myslet nebudu! Tak mi vážený kolego promiň, ale neposuzuj někoho koho neznáš.
+10
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

16. 2. 2005 11:14

Pane Jirko, děkuji za podporu, které si nesmírně vážím. V dnešní době je to ojedinělé, že se někdo postaví na vaši stranu a přeje vám dokonce i úspěch. Bohužel pro většinu jste "podnikatel", tak si nestěžuj.Jsem životní optimista a z boje se předem neutíká. Díky
+18
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

15. 2. 2005 12:33 | Jirka

Není to zvláštní, jak rychle dokážou byrokrati začít závidět člověku, kterého včera považovali za přítele a dnes přešel na stranu odvážných a samostatných? Co na tom, že jde hned do mínusu. Že se na několik let musí vzdát všech radovánek a jen makat a bát se zítřka (a hlavně těch úředníků). Je to drzý podnikatel, který si neváží dobrodinní státu a proto zaslouží nejvyšší opovržení. Jen představa, že by jednou mohl mít větší příjem, než státní zaměstnanec, budí závist.
Nic si z toho těžkého začátku, paní Jano, nedělejte. Jednou budete hrdá na to, že jste se postavila na vlastní nohy, a tím spíše, že bez té podpory. Ty těžkosti v člověku umožní najít schopnosti, o kterých neměl tušení a jako zaměstnanec by se o nich nikdy nedozvěděl. Pokud nemáte nepřítele v sobě (lenost, lehkomyslnost, sklon k hazardu...), máte napůl vyhráno. A pokud jste si zvolila obor, který Vás baví a inspiruje, je to téměř jisté. Buďte svá a fér - je důležité mít kolem sebe lidi, kteří Vám věří. Věřte si i Vy. Držím palce!
+18
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

15. 2. 2005 11:22

Dnes jsem si pročetla všechny názory pro a proti.V polovině minulého roku jsem se stala z nutnosti OSVČ a od té doby mám bezesné noci.V mém případě mi nutnost všech plateb, které jsem povinna odvádět státu připadá jako pomsta zato, že jsem se neuchýlila k státu jako k opatrovníkovi, ale mám snahu se o sebe postarat.Nejdůležitější poznatek : pokud neprojdete pracovním úřadem, nejste osoba starší 50 let apod. nemáte nárok na žádnou podporu k počátku podnikání.
+16
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

26. 1. 2005 13:47 | Jirka

Jak už tu párkrát zaznělo, nemá smysl, aby se škorpili zaměstnanci s OSVČ. Máme stejný problém, i když u každého jinak pokroucený. Ten problém nazývám legislativní paskvilitida. Tato zhoubná choroba, která v naší sbírce zákonů řádí je přenosná i na člověka. Když se rok co rok na rozhraní zdaňovacích období musí živnostník či úředník u zaměstnavatele prokousávat novelami daňových a dalších zákonů, přenese se infekce vpravená do legislativy i na něj - totálně zblbne. Když se v desítkách paragrafů a v desítkách odstavců v nich musím pokaždé kvůli třem slovům prokousávat pralesem: "U osob, které vedou daňovou evidenci .... U osob vedoucích účetnictví .... Členové družstev, komplementáři komanditních společností .... Osoby podle §2, odst.x .... atd.", zapomenu, čeho se týká příslušný paragraf, než se doberu podstaty a nevím čí jsem. Znamená to ročně obětovat asi týden nezáživné a neplacené nepráci, nebo sumu, kterou za tu dobu vydělám obětovat na oltář daňového poradenství. Osobně to raději podstupuji sám. Kdybych si nechal tentokrát poradit, platil bych zbytečně minimální daň, která se mně letos naposledy netýkala. DP zřejmě dosud nevstřebal z §7c více, než první odstavec. Sakra, nestojím o to, aby mi nějaký zaměstnanec záviděl, že si můžu od daně odečíst propisku, že mám támhle nižší vyměřovací základ. Jediné správné řešení = zákon, který rozlišuje poctivé a nepoctivé.
ROVNEJ METR! ROVNEJ METR!
+19
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

26. 1. 2005 11:00 | Jirka

Mně je naopak sympatičtější ta spotřební daň. A to proto, že by ji odváděli jen výrobci => snížení počtu daňových poplatníků. Ti ji samozřejmě započítají do ceny výrobku, takže daň v odvedené výši doputuje až ke konečnému spotřebiteli a ten ji zaplatí fakticky. Mimo výrobce není možný daňový únik. Na DPH se mi také nelíbí, že je její výše odvozena od ceny výrobku či služby, místo od její povahy. Výrobky, které představují nebezpečí, vyšší ekologickou zátěž (při provozu či likvidaci) apod. by měly být více daněny, nejlépe úměrně následkům jejich používání a likvidace.
Problém vidím v tom, co naznačil Pavel. Málokterý výrobek je vyráběn ze základních surovin do finální podoby u jednoho výrobce. Surovina zase zdaleka nevypovídá o vlastnostech budoucího výrobku. Každý výrobek by (tuším) měl projít státní zkušebnou. Ta by podle nějaké sady kritérií mohla výrobky obodovat. A tady nás zase napadne známé "Nechci slevu zadarmo!" - aneb jak izolovat kontrolory od kapesného výrobců za lepší ohodnocení výrobků. Na druhou stranu - nebylo by to přece jen lépe uhlídatelné, než zjišťovat u každého z miliónů daňových poplatníků, zda si neulili nějakou kačku nesprávným zaúčtováním výdajů nebo nepřiznáním příjmů? Např. v silniční dani máme zakomponovány úlevy na vozidla s různým stářím, podle katalyzátoru apod. Stíhá toto stát kontrolovat? Přitom vyšší spotřební daň z paliv by bez problémů mohla silniční daň nahradit a s ní i dálniční známky a ušetřit miliardy za systém pro měření mýtného. Spravedlnost by tu zajistily fyzikální zákony, protože spotřebu zvyšují stejné faktory, jako opotřebení silnic. Katalyzátor, druh motoru a stáří vozu s ním naopak nesouvisí vůbec. Výbava by měla být zohledněna v dani z výrobku - auta. Stáří vozu (dražší údržba) a povaha řidiče (bouračky) v dani z náhradních dílů.
+21
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

25. 1. 2005 21:40 | fmarek1

Autorem je Jan Ludvíček a na netu to běhá od roku 2003. Dobrá práce.
+30
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

25. 1. 2005 16:11 | fmarek1

Teď jsem si našel, že něco podobného mají v Jižní Americe. Paraguay má spolu s Ekvádorem ze všech zemí Jižní Ameriky nejnižší sazbu daně z přidané hodnoty (10%). Paraguay má však ze všech zemí Jižní Ameriky nejnižší daňové zatížení při zohlednění všech vybíraných daní v zemi (pouze 11% k HDP). Pro orientaci uvádíme, že v zemích Evropské unie je to okolo 42 % a v USA či Japonsku těsně pod 30%. Země Jižní Ameriky poskytují svým občanům s porovnáním s evropskými zeměmi velmi nízké sociální dávky. Tento systém nutí občany se o sebe postarat sám.
Pan Petr Gola v této souvislosti uvedl:
Dlouhodobým problémem zemí v Jižní Americe je nízká platební morálka daňových poplatníků a kvetoucí šedá ekonomika. Přístup soukromých podniků k placení daní je velmi laxní. Nejhorší situace je u malých podniků. Žádné vládě se doposud nepodařilo zpřísnit systém kontroly placení daní, veškeré prováděné změny jsou velice opatrné, problém omezené výše příjmů státního rozpočtu z daní byl zatím řešen jen částečně. Daň z přidané hodnoty je z tohoto pohledu zatížena krácením daní nejméně a je proto pro státní pokladnu nesmírně důležitá.
Není to tak trochu i o Evropě a o naší republice? Podívejte se na stránky MF, kolik eviduje daňových nedoplatků.
+30
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

25. 1. 2005 15:37 | fmarek1

Když pomineme myšlenku, že každá daň je špatná, tak ta z DPH by se mohla nejvíce přiblížit dani ze spotřeby. Musela by ale mít, z důvodu jednoznačnosti, jednu sazbu.
To, co jste zmínil, si dobře pamatuji. Už i proto, že jsem u jedné zkoušky z politické ekonomie moc často používal slovo zisk, místo tehdejšího "nadhodnota" a tak mě paní docentka vyhodila. No a po roce 1989 ji to zase jiní oplatili. Tehdy u nás nebyla tak rozšířena výpočetní technika a tak se mnoho věcí dělalo ručně. Myslím si, že dnes by to byl máček. Je to spíše akademická úvaha a ani nevím, zda a kde ji ve světě aplikují.
Daň z přidané hodnoty je všeobecná daň ze spotřeby, kterou se zatěžuje přidaná hodnota zboží a služeb. Daň se vybere v každém článku výroby, distribuce a při dodání zboží a služeb, na které se vztahuje. V konečném důsledku tuto daň zaplatí poslední spotřebitel. Daň z přidané hodnoty je stanovena procentem z ceny a skutečné daňové zatížení je zřejmé z každého článku výroby a distribuce. Plátci daně mohou snížit svou daňovou povinnost o částku, kterou zaplatili oni sami ostatním plátcům DPH při koupi zboží nebo materiálu pro své obchodní aktivity. Tento systém zajišťuje, že daň je neutrální pro plátce DPH a zároveň se DPH fakticky přesouvá výrobním a distribučním řetězcem a nezáleží na tom, kolika články projde.
Proč by nemohla být jen tato daň? Někde jsem četl, že celkové daňové zatížení průměrného našince je kolem 40%. Nevím zda je to správně. Co by se stalo, kdyby byly zrušeny všechny daně a ponechána jen DPH s jednotnou sazbou třeba 30%?
-4
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

25. 1. 2005 12:26 | ...závěr (autor neznámý, dostal jsem e-mailem)

Se státními službami to tak není. Neznáme jejich cenu. Nevíme, zdali by je konkurence nenabídla levněji a kvalitněji. A hlavně nemáme možnost se rozhodnout, zda-li o ty služby za daných podmínek stojíme. Můžeme odmítnout státní vzdělání a zaplatit si soukromou školu, ale povinnosti platit na státní školství nás to nezbaví.
A tak je to se všemi státními službami - buď si jejich poskytování stát monopolizuje úplně, takže vůbec nemáme volbu, nebo na výběr máme, ale přesto pak musíme platit i tu státní službu, kterou jsme ale nahradili placenou službou od konkurence.
Bylo by dobré, kdyby antimonopolní úřad přinutil stát vzdát se svých monopolů (na sociální pojištění, na emisi peněz, na rozhodování sporů, na zajišťování pořádku, atd...). Také by ten antimonopolní úřad měl postihnout sám sebe za monopolizaci práva na rozhodování antimonopolních kauz. Problém asi bude v tom, že instituce, které by nás měly i před státem chránit (od Antimonopolního úřadu až po Ústavní soud) jsou vlastně jeho součástí..
A tak bych byl rád, kdybyste mi poradili, jak mám zajistit svoji svobodu, jak přestat být nevolníkem, jak platit pouze za to, co poptávám, jak sám rozhodovat o svém životě a majetku.
Děkuji, s úctou Váš Občan.
+36
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

25. 1. 2005 12:25 | ...pokračování

Také bych někde rád podepsal papír, že na smrt mé matky přísahám, že v životě nepoužiji služeb Českých drah, aby mi mohla být refundována část daní, která do ČD teče. Také si myslím, že už stát za mé základní a střední vzdělání dostal ode mne daní dost.. Zas tak dobré ty školy nebyly! Vysokou školu si platím sám, takže na školství bych již platit rád přestal.. Nepřijde mi zrovna moc rozumné ani spravedlivé platit si školu sám a ještě ji platit někomu jinému jenom proto, že se u nás stát neobtěžoval zřídit studijní obor, který zrovna potřebuji studovat.
Také by mne zajímalo, jak se vyreklamovat z pravomoci Ministerstva pro místní rozvoj.. Přijde mi totiž poněkud nespravedlivé, že sousední státní činžák, kde žijí vyvolení za poloviční náklady, než jaké platíme my přes ulici v družstevním domě, je nákladně rekonstruován také z mých daní. Když si budeme chtít opravit náš družstevní dům, budeme si to muset zaplatit ze svého, ale ty daně, které platíme i na rekonstrukci sousedního státního domu, nám už nikdo nevrátí. Přitom v tom státním domě zcela jistě nebydlí sociálně potřební občané, nejhorší auto, co před ním parkuje je Octavia.
Také bych se chtěl zeptat, kde na magistrátu se odhlásit od služeb městské policie. Ona totiž naši čtvrť navštíví jen občas a to výhradně z důvodu montáže botiček na auta, která opět díky městskému rozhodnutí nemají kde jinde parkovat. Bohužel již tato městská policie nijak nebrání pravidelnému vykrádáni aut či sklepů. Když jsem na toto městské policisty upozornil, doporučili mi, abychom si zřídili "domobranu" po vzoru některých sídlišť, nebo abychom si najali hlídače (ta drzost!). To druhé bych velice rád udělal - spočetl jsem si, že kdyby se náš blok složil na nočního hlídače, vyšlo by to na cca 100Kč na jednu domácnost. Věřím, že o té doby by krádeže ustaly. Jen nevím, jak odhlásit a neplatit služby městské policie, kterou bychom pak nepotřebovali.
Proto bych se chtěl zeptat, vzhledem k tomu, že prý žijeme ve svobodném státě, na jaký úřad mám zajít, abych si mohl zaškrtat, které služby od státu chci a které ne. Je přeci nesmysl platit něco, co nepoptávám, ne?
Myslím, že bych s chutí odhlásil i služby Statistického úřadu, Výzkumného ústavu pedagogického, Školských úřadů, Ústavu státu a práva, Úřadu pro státní informační systém a několika stovek dalších.
Také by bylo dobré, kdyby bylo možné nějak určit cenu jednotlivých služeb, které nám stát poskytuje. Proto je ale zapotřebí, aby tyto služby byly nabízeny na tržním principu a v prostředí konkurence. Když si totiž jdu koupit housku za 5Kč, jasně tím demonstruji, že ta houska pro mne má větší cenu, než mých 5Kč, resp. že houska je pro mne to nejlepší, co si za těch 5Kč mohu koupit.. Také koupí té konkrétní housky demonstruji, že právě tato houska od tohoto konkrétního pekaře je to, co preferuji. Každý den tak vlastně svými peneženkami hlasujeme, co je pro nás důležitější a vhodnější.
+6
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

25. 1. 2005 12:23 | Dopis, kolující netem - autor neznámý

Vážený státe,
rád bych věděl, kam mám zajít, abych se mohl úplně odhlásit ze státního penzijního systému. Mám na mysli podepsání nějakého prohlášení (reversu), že až budu starý, nebudu od státu požadovat žádný důchod a na oplátku teď nebudu na tento systém muset platit. Rozhodl jsem se totiž, že bude jistější, když si sám budu spořit ve fondech, založím si akciové portfolio a koupím si na hypotéku nějakou nemovitost, kterou pak v důchodu buď prodám, nebo pronajmu. Mám totiž obavu, že jinak teď budu platit vysoké daně a až mi bude 65, stát řekne "sorry, nejsou peníze na důchody - můžou za to předchozí vlády, to my ne. Jo a vy jste si vedle toho spořil do státem podporovaných penzijních fondů? Sorry, ale inflace produkovaná minulým vedením ČNB tyto úspory znehodnotila, nehledě k tomu, že vám ty úspory zdaníme sedmdesáti procenty, aby bylo na důchody pro ty, kteří si nespořili. Jak by k tomu ti chudáci přišli, že..."
Zároveň bych chtěl úplně přestat platit sociální pojištění, protože si myslím, že v mém oboru je riziko nezaměstnanosti relativně malé. Platit si toto pojištění má smysl přeci pouze pro ty, kteří mají reálný důvod se nezaměstnanosti obávat, ne? Kdyby mi patřila Petřínská rozhledna, asi bych si ji také nepojišťoval proti povodni... A nebo bych se možná i proti nezaměstnanosti pojistil, ale rád bych si sjednal individuální podmínky v nějaké komerční pojišťovně, protože mám pocit, že rozumnější (pro obě strany) je odvíjet výši pojistného od míry rizika a ne od výše příjmů.
Také bych se rád zdravotně pojistil u nějaké komerční pojišťovny, opět podle míry mé zdravotní rizikovosti (sportuji, nekouřím, nepiji, nedýchám uhelný prach v dole, nebrousím sklo, nepracuji s trhavinami) a ne podle výše mého příjmu.
+11
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

25. 1. 2005 11:18 | Pavel

No, to tady bylo ještě před patnácti lety. Daňový sazebník s 10 000 položkami, a rozdílné zařazení stejného výrobku (žebřík z odpadového materiálu X žebřík z lehkých slitin - skutečný případ!) ovlivnilo cenu dvojnásobně. A rozlišovaly se VOC a MOC, aby se zabránilo vícenásobnému zdanění atd. Ono něco jiného je platit spotřební daň ze tří výrobků, a něco jiného ze všeho. Zase, jak odbouráte vícenásobné zdanění během výroby. Bude sazba na polotovary a výrobní prostředky 0? A kdo rozhodne, co je polotovar a co je výrobní prostředek? Když se nad tím zamyslíte, je DPH jen přejmenovaná spotřební daň (liší se jen způsob výběru).
+40
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

25. 1. 2005 10:55 | Fredy

Ale vůbec ne. Je to jako dnes "spotřební daň". Tu platí také každý v ceně výrobku (třeba pohonné hmoty) a je jedno, zda je podnikatel, či soukromá osoba.
+31
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

25. 1. 2005 9:44 | Pavel

Nerozumím, co myslíte daní ze spotřeby. myslím, že zase by vznikly problémy s rozlišením, co je spotřeba a co vstup do výroby. Pokud podnikatel jezdí autem za zákazníky, je to pro něj výrobní prostředek, tedy by daň ze spotřeby neměl platit. Ale když tím samým autem o víkendu odveze rodinu na chatu, už je to jeho osobní spotřeba a měl by daň z nákupu auta platit. Nebo to myslíte tak, že by daní byla zatížená každá obchodní transakce? To snad ne.
+13
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

25. 1. 2005 9:10 | Fredy

Největší problém s DPH je více sazeb. Pokud by byla jen jedna, tak by mnoho nejasností ubylo. Osobně bych spíše preferoval jen daň ze spotřeby. A nebo daň z obratu, než z DPH. Ovšem i tyto daně mají mnohá úskalí. Daň ze spotřeby by byla efektivní v tom, že by byla nezávislá na tom, kdo je kdo. Podnikatel, či občan, každý by odvedl daň jen z toho, co zaplatil.
-1
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

25. 1. 2005 8:53 | hink

Tak moment, kam se to dostáváme? Taky bychom neměli vyvolávat rivalitu mezi zaměstnanci a OSVČ. Zaměstnanci mají podmínky, jaké si vyjednají se zaměstnavatelem. Jde však o to, že pro zaměstnavatele jsou mzdy příliš drahé. Samozřejmě při rovném odvodu musí být rovné nároky na OČR, dávky v nemoci atd. Co se týče prostojů a dovolené, tak se tím jen ovlivňuje výše příjmů. Pokud si vezme někdo dovolenou, znamená to, že nevydělává a tím pádem se základ daní a odvodů snižuje. Myslím tím to, že zaměstnavatel nevydělává. Jestli zaměstnanec na právo na měsíc dovolené ročně, musí mu být mzda vypočítána s ohledem na tuto skutečnost. Zaměstnavatel musí vědět, jaké náklady má na zaměstnance po 12 měsíců, když tento pracuje jen 11. O co tu jde: je výhodnější podnikat jako OSVČ, než být sám sobě zaměstnavatelem. Při stejné činnosti zaplatíte mnohem méně na odvodech.
0
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

25. 1. 2005 8:49 | Pavel

No, ono to s tou DPH není o moc jednodušší. Rozlišit, jestli byl materiál použitý na výrobu (a tedy se z něj DPH naplatí), nebo pro vlastní spotřebu (a tedy se DPH platí) je taky pěkné čarování. Vzpomeňte jenom na daňovou ekvilibristiku s DPH z aut. Dělal jsem účetní systém pro jednu tiskárnu. Nakoupili archy papíru, a protože předpokládali, že je použijou pro výrobu, nezaplatili z toho DPH. Pak jim došel kancelářský papír a protože pro ně bylo nejrychlejší ty archy rozřezat na A4, tak to udělali. To ovšem znamenalo, že museli doplatit DPH a sami si spočítat a zaplatit pokutu za pozdní zaplacení DPH. To je jen jeden příklad, že ani DPH není jednoduhá.
+1
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

25. 1. 2005 8:06 | leisha

Ti všichni, kteří by tak rádi sjednotili odvody OSVČ a zaměstnanců by tak klidně mohli učinit, ale teprve poté, co se oba stavy zrovnoprávní i v ostatních oblastech: - nemocenskou zaměstnancům platit jen v případě, že je v neschopnosti celý kalendářní měsíc - zaměstnancům zrušit OČR - zaměstnanci by neměli nárok na mzdu při nedostatku práce (prostoje) - za způsobené škody při výkonu povolání by každý zaměstnanec ručil celým svým majetkem - zaměstnanci by pozbyli nároku na několikatýdenní placenou dovolenou.
0
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

25. 1. 2005 6:02 | fmarek1

Tomu, co jste napsal, dobře rozumím. A dokud bude nějaká podoba daně z příjmů, podle nějakých pásem, tak to jiné nebude. Co by to mohlo vyřešit je zrušení této daně a zavedení pouze daně ze spotřeby a třeba DPH (nebo z obratu). Daň z příjmů je vlastně trestem za schopnost, podnikavost a odpovědnost. Daň ze spotřeby a DPH by nahrazovaly dosavadní daně a odvody na sociální a nemocenské pojištění. Majetkové daně by byly zrušeny. Jediné, co by si každý platil sám, by bylo zdravotní pojištění. V zaměstnaneckém procesu by existovala jen čistá mzda a nic jiného. Zaměstnavatel by vyplácel zaměstnanci tuto mzdu a neodváděl by žádné další peníze státu ani za sebe ani za pracovníka. Pracovník, zrovna jako podnikatel by si platil pouze zdravotní pojištění, které by mu zabezpečovalo standardní zdravotní péči. Na nadstandard by si připlácel. Z vybraných daní ze spotřeba a z DPH by stát zajišťoval rovněž základní minimální důchod a jeho nadstavbu by si každý řešil po svém.
Pokud by byla daň z příjmů zrušena, tak by mohlo být šmahem propuštěno 50 i více % státních úředníků. Neměli by co vybírat, kontrolovat a doměřovat. Podnikatelé by hlavně podnikali a neztráceli čas věčným sledováním toho, co je uznatelné do nákladů a co není. Každý podnikatel by sledoval spíše zda jeho náklady jsou efektivní a ne co jim řekne ten který berní úředník. Nerozlišoval by, kdy je podnikatel a kdy soukromá osoba. Ostatně to ani nelze. Nemusel by vést knihu jízd a další zbytečné evidence. Současně se zrušením daně z příjmů by byly samozřejmě zrušeny všechny odpočty, odpisy, příspěvky, dotace apod.
Jen v případě podpory rodin s dětmi (demografický problém) by se muselo přistoupit na tzv. bonusy. To samé by platilo u osob potřebných a bezmocných.
Pokud se najde strana, která se odváží jít s tímto návrhem do voleb, tak má můj hlas.
0
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

Ušetřete s Peníze.cz

Naši čtenáři s námi ušetřili už  12 239 891 Kč. Podívejte se na poslední poptávky a vyzkoušejte nás také. Vše je zcela zdarma.

Spočítejte si

Výpočet čisté mzdy 2020

Rozšířená verze kalkulačky

Další kalkulačky

Poradna

Tým odborných poradců je tu pro vás.

Články na Heroine.cz

„Chceme vidět svět ve všech barvách,“ říkají vydavatelé knižních reportáží Absyntu

„Chceme vidět svět ve všech barvách,“ říkají vydavatelé knižních reportáží Absyntu

Vracím se dnes večer z Angoly, která právě jen těsně ubránila život svého prezidenta i...více

Udělají vás psychedelika lepším rodičem? Mikrodávkují matky i manažeři

Udělají vás psychedelika lepším rodičem? Mikrodávkují matky i manažeři

Britské mámy sahají po překvapivém prostředku, jak si ulevit. Je mikrodávkování psychedelik...více

Vít Samek Na vlastní otvor 2. Vyšetření karpálního tunelu

Vít Samek Na vlastní otvor 2. Vyšetření karpálního tunelu

Dneska se podíváme na otravnou diagnózu, kterou si mohou uhnat jak kancelářské krysy,...více

Přihlášení k newsletteru

Změny, novinky a aktuality ze světa osobních financí přehledně ve vaší schránce – čtěte náš pravidelný newsletter.

Informace ke zpracování osobních údajů

Souboj osobností

Kdo je vám sympatičtější? Hlasujte v našem souboji osobností a zvolte si svého oblíbence (případně menší zlo). Stačí kliknout na fotografii.

Daniel Volopich

podnikatel

Jaromír Soukup

mediální magnát, Médea

Daniel Volopich
ÚSPĚŠNOST
33,33 %

z 6 duelů
×
Jaromír Soukup
ÚSPĚŠNOST
20,00 %

z 10 duelů

Chci jiný souboj
Souhrnné výsledky duelů

Partners Financial Services

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK

Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.