Jsou stavební spořitelny líné s lidmi stavět?

Tohle je vlastně princip rovné dávky. S tím bych určitě souhlasila.

Tak jednak životní pojištění, zrovna jako penzijní připojištění, má odpočty od ZÁKLADU daně, nikoliv od DANĚ. A vůbec jsem nemyslel, že by tok peněz šel přes žraloky, ale právě naopak. Zůstával by klientům.
Zkusím jen takový nástřel. Dejme tomu že máte smlouvu s nějakou finanční institucí na dlouhodobější spoření, či investování. Ať už si vyberete penzijní fondy, pojišťovny, stavební spořitelny, ale třeba i otevřené, či uzavřené podílové fondy, banky, kampeličky, nebo investiční družstvo pro výstavbu malometrážních bytu v Horní Dolní. Podmínkou by byl Váš závazek dlouhodobosti, třeba do 60 let. Uznávám, že by to v některých případech bylo složité. S takto potvrzenou platností smlouvy byste na FÚ nárokovala odpočet z daní, nebo bonus, pokud by vaše daně byly nižší. Tyto peníze byste dostala sama a jen vy sama, nebo za pomoci nějakého bouchače, byste se rozhodla, co s nimi uděláte a kam je dáte. Pokud byste smlouvu zrušila předčasné (nedodržela podmínky) tak byste úlevy vrátila v dalším daňovém přiznání. Buď by se hrálo na vaši (naší) poctivost a nebo by finanční žraloci bonzovali berňákům.
Jistě řeknete, k čemu to je, když slevu na dani mohu použít kam chci? Jistě, ale je tu velký předpoklad, že se lidé zachovají rozumněji, než když je k tomu někdo nutí. Někteří by to věnovali třeba na vzdělání své, či svých potomků, ale třeba do nemovitostí, a jiných komodit. Je pravda, že velké procento z těchto uspořených daní by jistě skončilo u některého finančních žraloků. Jenže by o ně musel jinak a poctivěji bojovat. Takhle mu je stát nosí na zlatých podnosech a to si pište, že si z toho odhrnou pěknou hromádku, než vám něco někam připíší.
Samozřejmě je tu řešení, jak uvádíte vy. Žádné příspěvky a podpory. Souhlasím, ale uvažoval jsem o změně současného stavu. Zda ho lze nějak opravit, či vylepšit.

Nesouhlasím, že by životní pojištění bez daní nemohlo přežít. Jak je možné, že žralok ING před dańovými výhodami velmi dobře rostl? Vše je pouze o cílové skupině o jejich potřebách zkušenostech prodejců a hlavně o reklamě, ale ne té masivní, ale té sousedské, tedy buď dobré zkušenosti s produktem nebo normální lidská závist má soused musím mít já. Životní pojištění by možná trochu stagnovalo (snad jen kapitálové pojištění s 2,4% skrytou garancí by asi šlo "do kytek") jak rizikové tak investiční by si bez daňových úlev šlo velmi dobrou cestou.

Ono ani tak nejde o to, jakým způsobem je ten který produkt podporován. Nikde se ale otevřeně nedozvíte, že jeho hlavní výhodou je především jistý zisk poskytovatele, oproti nejistému zisku klienta... Každý by se měl zajímat, kdo má jaký (a také kdy) výnos z uzavřené smlouvy... Pak by se teprve mohlo začít diskutovat o výhodnosti jednotlivých produktů...

Fredy, životní pojištění nemá příspěvky, jenom odpočet od daní. Tedy má to, co navrhujete jako "lepší". Oč je lepší než penzijní připojištění nebo stavební spoření? Nebýt toho odpočtu, nemůže v současné podobě vůbec přežít. Řešením není jiná forma podpory, ale žádná. Ani příspěvky, ani odpočty. Normální, nedeformované tržní prostředí - alespoň podle mého názoru.

Tak proč o tom nenapíšete nějaký poučný článek? Asi by lidem dost pomohlo, kdyby slyšeli konkrétní příklady a varování, čemu se vyhnout...

A nejen stavební spořitelny, ale i penzijní fondy a pojišťovny. Máte pravdu, je třeba postupovat adresně. Dokonce bych šel ještě dál a místo vyplácení příspěvků, bych volil odpočty od daní. I třeba jako bonusy (záporné daně). Bylo by to jednoduché a vyšlo by to daleko levněji. Lovci našich financí by přišli o laskominky, přestali by mlaskat a museli by začít s odtučňovací kůrou.
Kdyby klienti věděli, jaká kouzla se státními penězi umí finanční žraloci, tak by možná dostali rozum.
Každému říkám: "To ty peníze raději pošlete na dobročinné účely. O peníze tak, jako tak přijdete, ale budete mít alespoň dobrý pocit, že jste někomu pomohli. Věřte, že lovci vašich financí to opravdu nepotřebují".

Obávám se, že tu pěkně teoretizujete a o praxi toho mnoho nevíte. Např. Vámi zmiňovaná společnost OVB nemá a nikdy neměla v nabídce HYPO stavební spořitelnu. Navíc Vás mohu ujistit, že narozdíl od přímých sítí stavebních spořitelen je v OVB mnoho lidí, kteří úvěry ze stavebního spoření vyřídit umí a v posledních letech jich dělají čím dál tím více... A v mnoha případech jsou to úvěry na smlouvy, které před tím udělal někdo z přímých obchodních zástupců spořitelen, který už dávno dělá něco jiného....

Problém je taky v tom, že pokud přijdu na přepážku "kamenné" stavební spořitelny, pak tam sedí IČAŘ, třeba i začátečník. Já chci vysvětlit, jaké mám možnosti, ale dozvím se, že on na to zatím nemá oprávnění, že zatím může jen prodávat smlouvy na spoření. Stalo se v okresním městě na přepážce. Problém je taky v tom, že stavebko prodává kdekdo a spořitelny si chrochtají, protože kvalifikované zaměstnance nepotřebují. Klient je ve stejné situaci i v případě, že s ním smlouvu podepsal zástupce jakékoli makléřské firmy (OVB, ZFP a další), protože ti pouze sepisují spořící smlouvy, shrábnou provizi a nějaké poradenství je jen zástěrkou k dalšímu prodeji. Ti úvěrové podmínky většinou neznají, poradit nedovedou a tak žadateli o úvěr za dva roky prodají např. HYPO, které má sice nadstandardní podmínky, ale úvěry snad ani neposkytuje. Klient na to pak přijde až za dva roky, kdy si může všechno vyřídit sám, protože kde je konec poradenské firmě?

Myslím, že si poněkud protiřečíte a že jste na to v průběhu psaní svého příspěvku sám přišel. Stavební spořitelny jsou skutečně soukromé subjekty. Když už jim klienty ovšem tvrdě nahnal stát za účelem řešení bytových potřeb, má podle mého názoru nyní stát právo požadovat, aby tento účel byl naplněn. Státní podpora představovala významný zásah (ve smyslu podpory) do podnikání stavebních spořitelen, tudíž je na místě i zásah opačný - tedy požadavek na úvěrování. I když je zřejmé, že to nelze tak snadno udělat, neboť vždy záleží na podpisu klienta a není tedy možné někomu nařídit, že musí například poskytnou úvěry v nějakém objemu.... Ale přiměřený tlak na vytváření lepších podmínek pro úvěrování by určitě na místě byl.

Podle mého názoru je jedna věc vůle stavební spořitelny poskytovat úvěry a druhá věc schopnost tyto úvěry klientům prodat. Vůle by tu, alespoň u většiny stavebních spořitelen, byla. Problém je v tom, že smlouvy o stavebním prodával opravdu kdekdo - nebylo to nic náročného a provize byla ve vztahu k "obtížnosti" získání klienta na pojištěné a státem podporované spoření velmi dobrá. Stačilo, aby klient zaplatil vstupní poplatek, a provize byla nevratně "doma". Tito lidé by ovšem dnes měli také nabídnout úvěry, což je problém, neboť: 1. Vyplnit jednoduchou smlouvu nebylo těžké, zpracovat úvěrovou složku tak, aby napoprvé prošla a klient úvěr bez problémů získal, není až tak triviální věc. Představa, že například poštovní doručovatelé, kteří prodávali pro jednu stavební spořitelnu smlouvy, budou nyní těmto klientům vyřizovat úvěry, je směšná. 2. Provize, vyplácené za úvěry ze stavebního spoření, jsou ve vztahu k náročnosti zpracování úvěrové složky směšné a jen blázen by si přivydělával prodejem úvěrů ze stavebního spoření. Navíc je provize vyplacena až tehdy, když je úvěr schválen a čerpán. Je-li úvěr zajišťován zástavním právem k nemovitosti, je příprava podkladů totožná s přípravou podkladů pro hypotéku, provize je však úplně někde jinde... 3. Bohužel často mívají problém i ti klienti, kteří se se žádostí o úvěr obrátí na kamenné přepážky stavebních spořitelen. Tam totiž chybí zainteresovanost zaměstnanců na výsledku, tudíž často poskytují chybné nebo neúplnné informace a klient běhá na přepážku několikrát, než je složka připravena. Pokud by se měla situace zlepšit, stavební spořitelny by musely vyškolit síť kvalitních zprostředkovatelů úvěrů a podstatně lépe je (samozřejmě na úkor svého získu, nikoliv zavedením dalšího poplatku) zaplatit. Dokud toto neudělají, mohou si dávat inzerátů s nabídkou úvěrů kolik chtějí a nic to nevyřeší. Pokud klient na inzerát zareaguje a nenajde v blízkém okolí člověka, který s ním kvalifikovaně věc probere a připraví podklady, nemůže to fungovat.

Já si myslím, že je naprosto chybné takto hodnotit způsob podnikání soukromého subjektu. Stavební spořitelny nejsou žádným státním podnikem nebo veřejnou institucí a do jeho způsobu podnikání nemá právo nikdo zasahovat. Jiná věc je ovšem jak je toto podnikání nastaveno. Je vymezeno zákonnou úpravou a podporováno státním příspěvkem klientům. Tím vznikl slušný paskvil jako u všeho podnikání do kterého zasahuje stát. Na straně jedné se tvůrci zákona asi domnívali, že inflace je věc konstantní, na straně druhé do toho soukromé subjekty šly i když jim muselo být zřejmé, že při poklesu inflace budou mít potíže. Jaký byl jejich záměr je však jejich soukromá věc. Je docela možné, že po té co vládní úředníci s dostatečným předstihem ohlásili snížení podpory a tak nahnali do uzavření smluv zbývající potenciál obyvatelstva budou žít spořitelny z poplatků, které si mohou libovolně nastavit protože nový zákon bude platit jen na nové smlouvy a těch už bude málo. Proč ne, když jim to stát a dostatek klientů umožňil? Nač by se namáhaly s nějakými půjčkami. Jak říkal polní kurát Otto Katz: "To se nám to žije, když nám lidi půjčují.

Otázka zní, zda mají spořitelny málo úvěrů, nebo hodně vkladů. Protože davové šílenství které nahnalo do stavebních spořitelen na konci roku 2003 tisíce (vlastně miliony) klientů se někde projevit musí.
A jestli stavební spořitelny nechtějí dávat úvěry? Stačí se podívat na jejich weby a porovnat jak propagují spoření a jak úvěry. Školy nemám, ale kdybych já nechtěl dávat úvěry, tak si nedám na první stránku nápis SUPERÚVĚR jako kráva (Wuestenrot).

Stevební spoření je jedním z mnoha druhů podnikání, které se jaksi "nevyplatí" bez státní podpory. Když už státí podpora, tak by se měla vyplácet přímo klientovi (po splnění všeobecných podmínek) a neměla by sloužit jako podpora SS!