Co vám neřekli o kapitálovém životním pojištění V.

Zdravím Vás Fredy a musím Vás trochu poopravit, neboť od 1. ledna 2005 je pro mne finanční poradenství již spíše koníčkem, byť i nadále dostávám za produkty použité pro své klienty provize, nedělám to tedy zadarmo. Nemám však již žádný tým "podřízených" spolupracovníků a "živím" se jinou konzultační a poradenskou činností, tedy takovou, která není spojena s prodejem jakýchkoliv produktů....

Pro pana Pokorného
Raději zde nahoře, neboť dole by to zapadlo a to bych nerad.
Pane Pokorný musím vás velice zklamat. Mezi mnou a panem Šafránkem je jeden velký, ale podstatný, rozdíl. Neživím se finančním poradenstvím. Můj business je založen na něčem jiném, ale okrajově jisté finanční produkty potřebuji. Proto jsem se tomu oboru „amatérsky“ věnoval a stále to sleduji. Mohu tedy prohlásit, že jsem nezávislým na finančních žralocích a řídím se pouze svým myšlením a svědomím. Jestli je to dobře nebo špatně, nevím, ale také nikomu nic neslibuji. Pouze tlumočím svůj názor.
Pan Šafránek je finančním poradcem a touto profesí se živí. Ač ho neznám osobně, jen dle tištěných názorů, tak si dovolím tvrdit, že patří mezi úspěšné a hlavně mezi ty, kteří mají svědomí. Ale ani pan Šafránek není pojistným matematikem, který zná podrobné pojistně matematické výpočty jednotlivých produktů, nebo-li člověkem, který jednotlivé produkty spoluvytváří. Což je naopak případ pana Podávky. Ať už při jeho působení v ING a nebo nyní Allianz. Pak jste zmínil pana Syrového, který dříve působil v poradenské společnosti Sophia Finance a později přešel do České spořitelny. Je tedy spíše „venkovním“ odborníkem, trochu blíže panu Šafránkovi. A nyní k věci.
1) Pan Syrový ke svým výpočtům „efektivního úroku“ používá jednoduchou funkci „úroková míra“ v programu Excel. Při svých úvahách vychází pouze z toho, co je obecně o každém produktu známo. Pojistná částka, pojistné, doba pojištění, TUM. Tedy bez vnitřních, doposud tajných, informací, které mají například pojistní matematici, ale nejen oni. Nebo-li, co může znát a umět spočítat každý chytřejší poradce a nebo znalejší klient. Jenže ten jeho efektivní úrok beze v úvahu KŽP, jako jeden produkt. Jako pojištění se SPOŘENIM, které je takto prezentováno a také státem (námi) podporováno. Nic neprozradí o skutečných vnitřních nákladech pojišťovny, ani poměrech dělení KŽP na rizikovou a spořící část. Nic vlastně neříká o tom jak je ta která pojišťovna pro správu našich (i státních) peněz drahá.
2) Je tu ještě jedna možnost, jak se dobrat k nějakým serioznějším výsledkům. A to porovnání dvou produktů navzájem. Na jedné straně pouze RIZIKOVE životní pojištění a na druhé straně KAPITALOVE životní pojištění. Samozřejmě při stejných parametrech. Můžeme si k porovnání vybrat jednu, nebo více pojišťoven. Myslím si, že toto občas prováděli analytici od fitcentra. Pan Šídlo a pan Zemánek. Tento způsob je v mnohém věrohodnější, ale má rovněž svá negativa. O nich se již také mnoho napsalo. Tento způsob výpočtu efektivity KŽP si může zjistit také skoro každý, kdo dokáže posoudit jednotlivé produkty a postavit je vedle sebe a mít kalkulačku a případně program Excel. Tedy zase dobrý poradce a znalý klient.

Dokončení:
3) Pak je tu ještě poslední a právě na těchto stránkách protřásaná varianta zjišťování efektivního úroku při znalosti pojistné matematiky a interních údajů jednotlivých pojišťoven. To je to, oč usiluji. Pan Podávka obecně použil k výpočtu základní vzorec, který například ING pojišťovna uváděla ve svých pojistných podmínkách, jež dostával klient. Je to jistě zajímavé řešení, ale podle mě nedostatečné. Ani v tomto případě se nedozvíte kolik si pojišťovna bere měsíčně za správu, vedení účtu u vaší konkrétní smlouvy apod. Někteří poradci tyto interní ceníky mají, ale většinou je nesmí klientům ukazovat. Proč? Někdo může namítat, že je to věcí smluvních stran a tajných informací z důvodu konkurence. Nesmysl, to je jen výmluva. Nehledě na pendlování pojistných matematiků a na úniky informací pro známé. Problém je jinde a je zásadní. Pojišťovny své služby předražují na úkor klientů a státu. Dokonce se snaží o totéž s naší budoucností. Viz snahy o povinný pilíř v penzijní reformě.
Nedávno se rady dost ostře propíraly poplatky stavebních spořitelen. Proč? Protože je všichni známe. A co byste řekli na tento skutečný případ. Jistá pojišťovna měla ve své nabídce jedeno životní pojištění, které se dobře prodávalo pro účely odpočtu od základu daně a též pro zaměstnanecké výhody. Ke konci roku 2003 byl měsíční poplatek za vedení účtu 25 Kč. Když pojišťovna zjistila, že je o tento produkt zájem, tak provedla od 1.1.2004 změnu, kterou ale nikdo běžně nevěděl. Vůbec ne klienti, ale většinou ani ne poradci. Zvedla totiž měsíční poplatky na 65 Kč. Celkem o 480 Kč za rok. Bylo tam i nějaké navýšení za správu, ale tím teď nebudu zatěžovat. Takže šťastný klient si třeba odečte 12.000 Kč od základu daně, finanční úřad mu v dobrém případě vrátí 1.800 Kč, ale vůbec netuší, že se o to vlastně podělil s pojišťovnou. Netuší to ani stát. Takových různých „tajných“ úprav a přesunů je v pojišťovnám mnoho. Vždy ve prospěch finančních žraloků, na úkor klientů a v poslední době i státu. Tedy nás daňových poplatníků.
S vědomím výše uvedeného požaduji zapracovat do zákona povinnost informovat klienty o skutečném zhodnocení jednotlivých, konkrétních SPOŘICICH produktů pojišťoven, včetně všech nákladů s tím spojených. V této věci jsem kontaktoval některé poslance, ale zatím si od toho moc neslibuji. Byl jsem upozorněn na to, že loby lovců našich financí je mocná.

Kateřino, možná s budu odvolávat na něco, co psal pan Podávka, ale musím. KŽP bez rizikové složky je takové, kde v případě smrti pojišťovna nevyplatí vůbec nic. Myslím, že Podávka tomu říká "ruleta". KŽP s vrácením pojistného nebo s nějak jinak definovanou pojistnou částkou na smrt (tedy např. vrácení rezervy nebo stejnou poj. částku na smrt a dožití apod.) je vždy dvousložkové riziko a interně ve výpočtech se tvoří dvě rezervy, dvě části netto pojistného atd. Pouze náklady na smlouvu jsou kalkulovány jedny, tedy ne separátně na část smrti a část dožití. Pojišťovny žel nefungují jako PF nebo OPF nebo banky (na spořících produktech), kde náklady jsou kryty převážně z výnosů z investic (prosím nechytejte mě za nedokonalost a pomíjení všech poplatků jako bid/offer spread, vím o nich), a proto z pojistného pojišťovně zůstane pouze netto pojistné na krytí rizik, ale ve smlouvě má, že při smrti klienta vyplatí brutto pojistné tedy rozdíl je riziko, které je nutné pojistně-matematicky zobrazit, vyčíslit a zarezervovat. Stačí? zbytek třeba na tom kafíčku :-)

Dožití - E_x,n; smrt - A_x,n nebo IA_x,n. Viz Cipra Základy pojistné matematiky. Ta kniha je bezva, je v ní vše potřebné. Doporučuji.

V paragrafovaném znění to nemám, ve věcném záměru ano a již o tom diskutuji s panem náměstkem Prouzou. Na zveřejnění je zatím brzy, vydržte!

To, že je regulace podnikání na finančním trhu v ČR značně nevyvážená, není žádné tajemství a já jsem o tom již na PCZ psal v souvislosti se srovnáním investičního a pojišťovacího zprostředkovatele. To, že je s tím třeba něco dělat, je též nesporné. Není přece například možné investiční společnosti regulovat i marketingové materiály při prodeji otevřených podílových fondů a pojišťovny nechat prodávat IŽP bez jakékoliv regulace. Není možné dotovat KŽP coby jeden z pomyslných "pilířů" důchodového systému a přitom nezprůhlednit poplatky... Atd. Atd. V tuto chvíli je však opravdu předčasné něco zveřejňovat, neboť v první fázi je to na diskusi bez účasti široké veřejnosti.

Také se přidávám, řekněte nám více pane Šafránku. Děkujeme

Já mám tabulku z internetu - porovnání všech poplatků u investičního pojištění - 5 hlavních pojišťoven. Když vezmu např. od Avivy produkt Komfort, tak první rok strhnou 80% pojistného a druhý rok 80% pojistného. Zbytek investují tak, že z něho strhnou dalších 5%. V dalších letech strhnou 1% a dalších 5% při investování, celkem 6%. Pak je zde měsíční poplatek 40 Kč, inkasní poplatek 10 Kč za každé přijaté pojistné. Poplatek za správu 1,6%. Když tento poplatek nebudu zvažovat (ani vy jste ho neuvažoval), celkem zaplatím 240 000 Kč, k vybrání bude 194 460 Kč, poplatky celkem 45 360. Protože toto investiční pojištění je nejdražší na trhu, je to dolní mez.
Na jeden měsíc tak připadá 190 Kč poplatek - ne 300 Kč. Pokud si vyberete lepší investiční pojištění - bude to levnější.

Vážený pane, docela by mě zajímalo, kde jste onu IŽP sháněl a jak jste dospěl k onomu propočtu, že si pojišťovna nechá cca 250-300 měsíčně. Já jsem si to taky projel simulákem a vyšlo mi následující (při pojistné době 20 let, PČ pro smrt 30000, která je však později zrušena): celkem vloženo: 240 000,- Kč zhodnocení: 0% celkem na konci k vybrání: 209 500,- Kč Z toho mi vyplynulo, že pojišťovna si nechá cca 12,7% na poplatcích. Co Vy na to?

Koukám, že se to tu pěkně rozjelo :-)
Mám jednu prosbičku na pana Šafránka: Pane Šafránku, existuje cosi jako "etická pravidla", nepsaná, internetových diskusí. Mezi ně patří, že osoba, která užívá nick, NENÍ anonym. Internetové diskuse od začátku dávají možnost diskutovat pod nickem, dokonce je to považováno za žádoucí. Někteří provozovatelé webů přímo žádají diskutující, aby skutečná jména neudávali. Kdo chce, může své skutečné jméno uvádět - já to např. na Peníze.cz dělám, jinde ne. Ale není to žádná "ctnost". A přidám ještě jedno pravidlo - tentokrát pro ty, co nick používají: V jedné diskusi pouze jeden. Nejlepší je pouze jeden na jednom fóru - čili jeden pro Peníze.cz. Povoleno je ho změnit. nikoli střídat. Teď si připadám jako paní učitelka. Ale snad to pomůže pročistit naše virtuální vztahy.

Pan Šafránek se pro své klienty snaží najít optimální řešení na míru. Proto používá obě varianty. "Spořící" produkty pojišťoven však zpravidla pouze do výše 12.000 pojistného ročně a pouze u klientů s možností daňového odpočtu. V uplynulém roce pan Šafránek použil u svých klientů více rizikových než spořících pojistek. Nikdy v životě však u žádného svého klienta nepoužil kombinaci KŽP + HÚ s odloženou splátkou jistiny. Spokojen?

Chápu to dobře, že pan Šafránek neprodává žádné spořící pojištění a klientům nabízí kombinaci rizikového pojištění a investice do otevřených podílových fondů? Děkuji za odpověď,

Řeším jablka i hrušky, ale narozdíl od Vás odděleně! To Vy jste smíchal moje reakce na jablka s mými reakcemi na hrušky a udělal z toho kompot.

Tell me more, tell me more!!!!!!!!!

Docela dobrá odpověď. Postupujete správně. Hodit to zpátky na problém rozdělení na spoření a riziko (to zatím nikdo neumí, proto je to dobrá cesta). Odvést pozornost od provize (ta je jasně daná a v zahraničí se sděluje), ale my jsme v Česku.
Jenom aby se někdo nezeptal, proč tedy vy nevyřešíte jablka, když můžete, a hrušky vyřeší někdo jiný? Doporučuji: dokud nebudou vyřešeny hrušky, nebudu řešit jablka.

Stále neodpovídáte na otázku, jak rozdělíte celkovou nákladovou přirážku na část odpovídající složce pro případ smrti a na část odpovídající složce pro případ dožití.

Pane Šafránku, mám rád lidi aktivní, kteří se snaží věci řešit. Pokud mezi ně patříte, jistě máte již hotový návrh novely zákona, který by tuto povinnost dal, třeba včetně informování o výši provize.
Napište prosím článek na penize.cz, ve kterém uvedete znění vámi navrhované úpravy a v diskusi ho můžeme okomentovat a případně vypilovat znění.
Nemám rád lidi, kteří poue kritizují a sami nic pr danou věc neudělají. Mezi ně ale dle Vašich aktivit nepatříte, proto se těším na Váš článek a návrh nového znění. Děkuji, Bernard

Myslím, že diskusí by se měli účastnit ti, kteří umějí číst a hlavně pochopit obsah přečteného sdělení....

Obávám se, že s integritou svých myšlenek máte poněkud značný problém Vy. Z hlediska principu sdělování provize (marže, rabatu) opravdu nevidím rozdíl mezi pojištěním a rozhlíkem. Z hlediska principu ceny nevidím rozdíl mezi rohlíkem a pojištěním, pokud toto pojištění neobsahuje "kapitálotvornou" složku. Jakmile ji ovšem obsahuje (KŽP), pak mezi rohlíkem a KŽP vidím rozdíl zcela zásadní. Už, chápete že pokud srovnáváte problematiku sdělování provizí s problematikou tvorby ceny, tak srovnáváte příslovečná jablka s hruškami?