Finanční rezerva
Rozšířená verze kalkulačky
Další kalkulačky
Interaktivní grafiky
Kdy můžu do důchodu a kolik dostanu. Kalkulačka a pravidla
Kdo může žádat o přiznání starobní penze? Co všechno se počítá? Jaké jsou podmínky? Tady...více
Nemáte v peněžence poklad? Takhle poznáte vzácné koruny
Vypadají jako peníze, které denně bereme do ruky. A najdou se lidé, co by nám tu ruku...více
Nové dopravní značky. Podívejte se, co vás čeká na silnicích
Od 1. ledna 2024 čeká na řidiče několik nových dopravních značek. Novelu vyhlášky č. 294/2015...více
Na tyhle e-shopy si dejte pozor. Ukážeme jejich triky
Tohle není podvod, který by měl každý poznat hned na první pohled. Není to amatérsky působící...více
Cesta do pravěku. Podívejte se, jak vypadalo internetové bankovnictví před 20 lety
Ať jste, nebo nejste pamětníci, tenhle výlet bude plný překvapení. Připomeňte si pionýrské...více
Doporučujeme
Přihlášení k newsletteru
Změny, novinky a aktuality ze světa osobních financí přehledně ve vaší schránce – čtěte náš pravidelný newsletter.
Kdo je vám sympatičtější? Hlasujte v našem souboji osobností a zvolte si svého oblíbence (případně menší zlo). Stačí kliknout na fotografii.
Kateřina Neumannová
podnikatelka
Martin Roman
manažer, ČEZ
0,00 %
z 0 duelů
0,00 %
z 0 duelů
Chci jiný souboj
Souhrnné výsledky duelů
Nabrala slovenská reforma penzí správný kurz?
Abychom udrželi kvalitu diskuze pro slušné čtenáře, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdřív musíte zaregistrovat. (Už jsem, ale zapomněl jsem heslo!)
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
7. 1. 2005 22:18, Jan Kolda von Žampach (řečený Pancíř)
To teoreticky ano, ano, musíte však počítat také s nějakými těmi parazitismy a šumy odkoukanými ze života, třeba:
1. Čím budete dnes šetřit více s vodou, o to více budete za vodu, nakonec, platit :-)
2. Čím budete tady více pracovat a ke svémi drobnému podnikání si vezmete ještě další a další vedlejšáky, tím budete mít, nakonec, méně, a budete fyzicky a duševně odepsaný o pár let dříve :-)
Poznámka pro body 1 a 2: tím tzv. nakonec myšleno, až se tak začne chovat většina populace, což není pod tlakem událostí zase takový problém, že. Proto za jakýsi domácí úkol ode mne máte si (a jen pro sebe) zdůvodnit, proč tomu asi tak je a jaké to má obecnější příčiny a důsledky, v mnoha rozměrech, třeba nakonec i v té rozdílnosti úrovně mzdy za stejnou práci :-))
Jo, a k těm bažantům, vlastně k nám, neboť asi z nás také budou jednou důchodci. Tak čím bude postupně o něco menší a menší pytel se zrním pro uměle odchovávané bažanty (mluvím o nich příhodně jinde), tak přece tím, že když je nějakým způsobem přesvědčím (cha, chááá) ať spolu závodí ve spurtu ke krmítku a v rychlosti zobání, tak se přece líp mít nebudou: tím ten pytel přece nenaroste! Pravda, pokud mezitím nesáhnu do jiného pytle se zrním (určeného pro kohosi či cosi jiného). A pokud tyjátr se "závoděním" bažantů neberu jako chytrácký způsob jak si zajistit, aby byl mezi bažanty ještě nějakou chvíli klid. Tedy než půjdou pod nůž, pardón a opravuji, před tu brokovnici, jak píšu jinde.
Takto nějak mi začíná a čím dál tím více připadat ta pravá a skutečná podstata přístupů politiků a ekonomů k diskutované důchodové reformě: má to totiž být reforma pro bažanty a ne pro ten pytel se zrním.
A jen tak na okraj, já třeba nad tím oranžovým Juščenkem nijak nejásám. Na rozdíl od jiných. Je mi jasný, že jedna opravdu z posledních větších fabrik tady, právě ode mne z kraje, pošupajdí pěkně a brzo na Ukrajinu :-((
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
7. 1. 2005 8:28, Jirka
K těm mzdám: Já jsem sice venku nebyl, ale podle toho, co jsem slyšel od těch, co si tu práci tam zkusili, tak se absolutně nedá říci, že by svůj výdělek v cizině měli za stejnou práci jako doma. A pokud ten výdělek nevymění za koruny a neutrácí doma, ale tam, kde jej vydělali, tak z něho nemají o moc víc, než doma za výdělek domácí. Je docela možné, že poměr mezd u nás a v cizině neodpovídá poměru ekonomických výsledků. Také se situace bude lišit podle oboru té práce a kvalifikace jedince. Stejně tak nevěřím, že poměr EUR/CZK odpovídá skutečnosti. Skutečnost by se ukázala, pokud by se do výše mezd i mnoha cen na trhu nepletli politici. Možná máte i pravdu, že by si našinci zasloužili vyšší mzdy. Někteří určitě. Ale dokud budou jejich zaměstnavatelům vytvářeny překážky pro tvorbu odpovídajících ekonomických výsledků, tak je prostě nebude z čeho platit. Když musí zaměstnavatel lidem, které potřebuje k zajištění nekvalifikované práce platit neodpovídající minimální mzdu, musí ošidit ty kvalifikované. Umělé zvyšování mezd brzdí rozvoj firem a tím i samotných mezd. PAYG je jedním z nástrojů, který politikům ulehčuje deformace mezd a důchodů.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
Další příspěvky v diskuzi (celkem 98 komentářů)
6. 1. 2005 13:50 | Jarmila
S tou diskriminací je to ještě trochu jinak: lepší, když babička v důchodu hlídá vnoučata, než když tatáž babička stojí ve frontě na Úřadě práce, protože je jí 50, práci nesežene, protože je považována za starou a do odchodu do důchodu jí zbývá nějakých 11-13 let. Pokud vím, tak nezaměstnanost žen je vyšší než mužů, u výše platu je tomu přesně naopak. U těch dětí se starší dáma může věnovat i koníčkům a vést k nim i děti a nepřipadá si přitom zcela zbytečná. Ono by vůbec nebylo od věci, kdyby se dětem víc věnovali i muži.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
6. 1. 2005 13:13 | Jirka
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
6. 1. 2005 12:59 | Jirka
Nesdílím Vaše nadšení pro průběžný systém, zvláště, když píšete: "Neřešmě důchody, řešme důchodce...". Právě průběžný systém shrnuje všechny důchodce do několika obrovských čísel a je přesným opakem individuální starosti o důchod jednotlivce. Také nechápu, jak může prosté přelévání nastartovat ekonomický růst? PAYG spíše nahrává ekonomicky nepodloženému růstu mezd a následně i důchodů. To sice zvýší nominálně spotřebu, ale ještě předtím daňovou zátěž firem, takže ty nic navíc nedostanou. Naopak vzroste inflace, která ty peníze kolující od firem přes PAYG a důchodce zpět k firmám znehodnotí. PAYG chrání před poklesem kupní síly důchodce. Avšak ani toto nedělá geniálně, protože je citlivý na populační výkyvy.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
6. 1. 2005 12:47 | Jan Kolda von Žampach (řečený Pancíř)
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
6. 1. 2005 12:40
6. 1. 2005 12:37 | Jirka
Bez zajímavosti není ani otázka prospěšnosti plození dětí. Samozřejmě, že reprodukci zachovat musíme. Stát k ní ovšem pobízí proto, že tím udržuje výhodnější poměr mezi produktivní a neproduktivní částí obyvatelstva a pokřivuje přirozený vývoj. Pak se mu snáze "hospodaří". Neměli bychom ovšem usilovat o snadné, nýbrž o správné hospodaření státu. Donekonečna se rozmnožovat nemůžeme. Naučmě se hospodařit při vyrovnané porodnosti.
Pokud se většina dětí povede (sám v to doufám), pak není třeba, aby rodičům jejich péči vraceli přes stát, který si vždy část ponechá pro obživu svých milovaných a zbytečných úředníků. Ti, co se nepovedou, buď žijí na dluh a pak podle Vašeho návrhu z nich rodiče nic mít nebudou. Nebo si ekonomicky vedou dobře, ale na rodiče kašlou. Takoví rodiče budou odměněni za to, že své děti vychovali k lásce k majetku, místo k lásce k lidem. Co zařídí stát lépe? Když ubere dětem z jejich příjmů, aby podpořil jejich rodiče, zbaví mnohé z těch dětí chuti rodiče přímo podporovat. Mezilidské vztahy se sociální politikou pokřivují. Zbytečně roste závist a také zvyk lidí, že se o ně stará stát a nese odpovědnost za jejich osudy. Měli bychom už konečně vykročit opačným směrem. Nechci upírat odměnu většině, kvůli nespravedlnosti na menšině. Jen bych byl rád, kdybychom dali lidem příležitost odměňovat se přirozeně a za všechno dobro, ne povinně přes stát a jen za děti. Protože věřím, že v přirozeném prostředí se dobro šíří účinněji, než pod taktovkou státu. Dobro se má konat nezištně. Když se člověk bojí, že se mu to nevrátí, pak nic neudělá. Když se nedočká očekávané vděčnosti, zahořkne. Když se o to nestará, udělá dobrého víc a ta odměna odněkud přijde. Dobré skutky i odměna za ně často nemají formu peněz.
Opravdu věříte, že nejlepší motivací k aktivitě jsou sociální příplatky? Já to vidím přesně opačně. Když už se bavíme o dětech: je známou pravdou, že hýčkané dítě se neumí postarat o sebe, natož o rodiče. A chodí si pro kapesné i v dospělosti. Takže rodiče obere i o ty příplatky na důchod. Má pak ten státní taneček kolem důchodů a dětí smysl? Stejně tak se bude přiživovat občan hýčkaný státem na státu.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
6. 1. 2005 12:32 | Jan Kolda von Žampach (řečený Pancíř)
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
6. 1. 2005 12:03 | Jan Kolda von Žampach (řečený Pancíř)
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
6. 1. 2005 11:39 | Jan Kolda von Žampach (řečený Pancíř)
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
6. 1. 2005 10:44 | Kateřina
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
6. 1. 2005 10:37 | Kateřina
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
6. 1. 2005 10:32 | Jirka
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
6. 1. 2005 10:28 | Jan Kolda von Žampach (řečený Pancíř)
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
6. 1. 2005 10:27 | Jirka
V souvislosti s článkem o společném zdanění manželů mne napadlo, že právě tady by mohla být lepší cesta, jak finančně vyrovnat důchody manželů. Společné pojistné na důchodové zabezpečení. Jen nevím, jak se úředníci poperou s případy několikrát rozvedených lidí. A také to neřeší problém, který jsem naznačil v předchozím příspěvku. Matky potřebují podporu už v době, kdy děti vychovávají a ne až v důchodu. Není ale už dnes v případě matek na mateřské plátcem pojistného stát? Pokud ano, pak jde o to, aby to pojistné bylo ve výši odpovídající té, kterou žena odváděla (včetně odvodu zaměstnavatele) v době před MD. Tím sice ještě neřešíme pomalejší kariérní postup žen, ale i to by byl pokrok. Nemyslím si ale, že by stát měl vyrovnávat úplně vše.
O něco by se měli starat manželé. Teď budu asi trochu nespravedlivý, ale o tom, zda a kolik bude mít žena dětí, rozhoduje především ona. Stejně tak odpovídá na radnici či před oltářem na otázku "Berete si zde přítomného pana XY dobrovolně?". Je to tedy volba ženy, zda jí stojí za to mít děti a právě s panem XY. Onen pán sice také může odmítnout svatbu i děti, ale nemůže ženu nutit. To by bylo znásilnění. Zvolí-li žena rozumně partnera, nemusí mít o svůj důchod starost. O počtu dětí se dohodnou společně a společně se podělí i o náklady. Nejen na potřeby dětí, ale také matky, která se mateřstvím části životních příjmů vzdává. Tuto ztrátu by měl kompenzovat manžel. Teď je třeba legislativně vymezit hranici odpovědnosti ženy za volbu partnera. Nelze se vyhnout případům, kdy má žena smůlu na člověka, který několik let před svatbou i po ní byl vzorným manželem a pak se úplně změnil. V takovýchto případech by měl stát ženu podpořit. Ne však tehdy, když si vezme frajera, násilníka či povaleče vědomě. Dokáže-li soud posuzovat partnerský vztah v případě rozvodového řízení, měl by dokázat totéž v případě žaloby o finanční náhradě opuštěné matce. Bude to mít těžší jen proto, že bude zkoumat starší skutky.
Budu se opakovat, ale chce-li stát odměňovat lidi za prospěšné skutky, pak by to neměl dělat jen za reprodukci. Horolezci také neplatí jen těm šerpům, kteří na svá bedra vzali např. potraviny. Stany, léky, výzbroj atd. neváží o nic méně. Stát má ovšem tendenci zabývat se jen tím, co se mu snadno eviduje. Platit by měl pouze za objednané služby, ne za dobrovolné skutky. Když to funguje mezi lidmi, proč by to nešlo ve státě, který (jak nás stále politici ujišťují) je tu pro občany.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
6. 1. 2005 9:17 | Jirka
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
6. 1. 2005 8:51 | Jarmila
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
6. 1. 2005 8:48 | Jarmila
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
6. 1. 2005 7:59 | Ferdinand
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
5. 1. 2005 21:59 | IVO
5. 1. 2005 21:45 | Ivo
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
Stránka 2/5