Než koupíte byt nebo dům

Storno poplatek by měl odpovídat skutečně vynaloženým nákladům s dosud provedenými kroky společnosti. Tj. klient by dopředu znal hodinovou cenu (např. 1000,- Kč) poradce a také ceník dalších poskytovaných služeb a podle toho by se rozhodoval jestli bude "otravovat" prkotinami nebo bude na jednání připraven a podle toho zaplatí ev. storno poplatek při neustutečnění obchodu. Toto však nelze nechat pouze na libovůli obchodníků, musí být dáno zákonem. Bohužel nefunguje slibované náš zákazník náš pán. A to ani ve společnostech, které jsou certifikovány podle norem ISO, kde je to deklarováno jako základní požadavek. Z toho vyplývá odpověď na otázku jestli vpustit znalce klienta. Samozřejmě, vždyť je to o tom, že já poskytuji službu zákazníkovi a jeho přání je mi rozkazem. Pokud to tak není, tak přede mnou obchodník něco skrývá a bič a pryč.

Většina realitních makléřů, které jsem poznal, jsou dobří tak akorát, jako tipaři. Nic víc. Ostatní si člověk musí vyběhat sám a není toho málo. Je to dost dlouhý seznam otázek, na které je třeba znát odpověď. Pak lze uvažovat o tom, zda obchod uskutečnit. Bez realitního makléře.

Je "legrační", jak ři nákupu magnetofonu věc zvažujeme, chceme si ošahat ,pročíst návod a necháme si ho předvést. Při koupi bytu, však klidně stále mnoho lidí koupí( předkoupí) a částěčně (někdy v milionech jindy "jen" statisících) uhradí něco, co nestojí, neví v jakém bude stavu,kvalitě, apod. Většina developerů prodává dopředu ( vězte důvod je v tom, že nemají peníze), občan jde do největšího rizika svého života a ještě si myslí, jak dělá dobře. K tomu se spolehnout na realitního "experta", že mi investici chrání je další a nemálo důležitý omyl. Většina našich "expertů" nevlastní ani garáž, o majetku nemá povědomost a těší se jen na nezaslouženou provizi.

Je snadné změnit zelináře, pokud ten náš rád přidá mezi kilo rajčat nějakou tu schnilotinku, nebo šidí na váze. V případě nemovitostí jde o investici, kterou mnoho z nás učiní jednou za život a jde o velké peníze. Zprostředkovatel nebo stavební firma pak nemají tak vysokou motivaci pro udržení svých zákazníků. Protože zákazník, který jim naletí, se nerad svým nezdarem chlubí, taková neseriózní firma se často vyhne i zasloužené ztrátě dobré pověsti. A když se jednou za čas někdo přece jen ozve, řeknou: "To víte, všem se člověk nezavděčí. Někteří lidé bohužel nejsou schopni unést důsledky vlastní nepozornosti při studiu smlouvy. Z naší strany však k žádnému pochybení nedošlo, natož k porušení zákona."
Právě proto, že služby takových firem používáme spíše jednorázově, nefungují tu zdravé tržní mechanizmy. Proto by tuto oblast měl více hlídat zákon. Jakákoli forma zneužívání postavení, byť vyplývá z již uzavřené smlouvy nebo neznalosti mezer v legislativě na straně klienta, je neetická a nepoctivá. Měla by být tedy zákonem postihována.
Pokud firma zahrne do své obchodní strategie i spolupracující subjekty a vyloučí z ní konkurenci, považuji to za přípustné při splnění podmínky, že bude klient před uzavřením smlouvy jasně informován o nutnosti využívání konkrétních souvisejících služeb pouze od partnerských subjektů. Taková strategie může být prospěšná z různých důvodů. Vzájemná podpora několika firem může znamenat nižší náklady celku a tím lepší cenovou nabídku pro klientelu. Výběrem kvalitních partnerů může firma dosáhnout zvýšení prestiže, může svým klientům zaručit profesionální přístup ve všech souvisejících oblastech a ušetřit klienty mnoha nepříjemných průtahů a mnoha jednání navíc. Nevidím ovšem důvod, proč by neměla developerská firma dovolit posoudit cenu nemovitosti nezávislým znalcem, pokud si jeho služby klient zaplatí zvlášť a výsledek slouží pouze pro informaci klientovi. Živí se snad smluvní odhadci tím, že "odhadnou" cenu nemovitosti o svoji tučnou provizi výše, než je její reálná hodnota? Pokud si klient najme méně zdatného nezávislého odhadce a ten nesprávně udává nižší cenu, patrně s ním klient po několika pokusech ukončí spolupráci, protože nemá zájem utratit úspory za k ničemu nevedoucí služby odhadců.
Také si myslím, že každý zájemce o koupi nemovitosti by si měl sám umět odpovědět na otázku, zda mu nabízené stavení za ty peníze stojí. Tržní hodnotu nemovitostí tvoří spousta těžko postřehnutelných detailů, včetně místa a okolí nemovitosti, i zvyklosti a vkus klienta. Toto může těžko správně a přesně posoudit odhadce. Proto bych osobně s partnerskými odhadci neměl problém. Buď mi to za navrženou cenu stojí, nebo ne.