Finanční rezerva
Rozšířená verze kalkulačky
Další kalkulačky
Interaktivní grafiky
Kdy můžu do důchodu a kolik dostanu. Kalkulačka a pravidla
Kdo může žádat o přiznání starobní penze? Co všechno se počítá? Jaké jsou podmínky? Tady...více
Nemáte v peněžence poklad? Takhle poznáte vzácné koruny
Vypadají jako peníze, které denně bereme do ruky. A najdou se lidé, co by nám tu ruku...více
Nové dopravní značky. Podívejte se, co vás čeká na silnicích
Od 1. ledna 2024 čeká na řidiče několik nových dopravních značek. Novelu vyhlášky č. 294/2015...více
Na tyhle e-shopy si dejte pozor. Ukážeme jejich triky
Tohle není podvod, který by měl každý poznat hned na první pohled. Není to amatérsky působící...více
Cesta do pravěku. Podívejte se, jak vypadalo internetové bankovnictví před 20 lety
Ať jste, nebo nejste pamětníci, tenhle výlet bude plný překvapení. Připomeňte si pionýrské...více
Doporučujeme
Přihlášení k newsletteru
Změny, novinky a aktuality ze světa osobních financí přehledně ve vaší schránce – čtěte náš pravidelný newsletter.
Kdo je vám sympatičtější? Hlasujte v našem souboji osobností a zvolte si svého oblíbence (případně menší zlo). Stačí kliknout na fotografii.
Tomáš Hudeček
politik, primátor Prahy
Jakub Vágner
rybář a podnikatel
0,00 %
z 0 duelů
0,00 %
z 0 duelů
Chci jiný souboj
Souhrnné výsledky duelů
Reforma penzí nemusí být hra s nulovým součtem II.
Abychom udrželi kvalitu diskuze pro slušné čtenáře, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdřív musíte zaregistrovat. (Už jsem, ale zapomněl jsem heslo!)
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
23. 9. 2004 9:11, Jirka
Omlouvám se, s tím děděním zůstatku to bylo zřejmě uvedeno u nějakého staršího článku a já jsem si to zafixoval. Také moje současná důchodová pojistka pamatuje na pozůstalé - funguje částečně jako životní. Tak, jak to píšete, už to vypadá lépe.
Bude-li II. pilířem čistě důchodové pojištění, pravidelně vyplácené pojistné plnění pravděpodobně nebude valorizované. Pokud by bylo, musela by být nižší výchozí částka plnění a i tak by pojišťovny nemohly zaručit valorizaci ve výši růstu mezd, pokud by mzdy rostly hodně prudce. Stále tu zůstává ten problém, že by celková výše důchodu nestačila držet krok se mzdami, protože II. část důchodu neroste dost rychle. A je také nutné počítat s tím, že s výší plnění může zahýbat poměr bohatších a chudších klientů pojišťovny v kombinaci s jejich úmrtností.
Myslím, že v první řadě je nutné změnit ten závazek státu, že nepustí průměrný důchod pod 40% prům. mzdy, který je nesmyslný. Stát by měl zajistit, že občan pracující po celé dané aktivní období dostane důchod ve výši reálného životního minima pro oblast, kde většinu doby pracoval. Není třeba, aby stát zajistil řediteli s 200 tisícovým platem 80.000 důchodu a ještě jej valorizoval. Osoby s takovým příjmem by měly patřit k těm, co dokážou své úspory zhodnotit samy a lépe. Myslím, že by se to dalo řešit tak, že určíme životní minimum pro nejchudší a nejbohatší oblast v ČR a tato minima se stanou mantinely pro vyplácené důchody. Úměrně tomu stanovíme min. a max. pojistné na starobní důchod a procento z příjmů pro výpočet normálního pojistného na star. důchod. Ti, kteří budou vydělávat víc, nebudou státu odevzdávat zbytečně vysoké pojistné, ale na lepší důchod si budou muset (dobrovolně) spořit. Kdo bude vydělávat příliš málo, bude odvádět alespoň minimální pojistné a nebude žít na úkor druhých. Současně je tím alespoň částečně vyřešen problém s nestejně vysokými živ. náklady v různých lokalitách. Důchod musí být vyměřován na základě úhrnu odvedeného pojistného.
Invalidní důchody by měly být vypláceny ze zvláštní složky pojistného, která by byla dána pouze % z příjmů. Tato část může být čistě solidární. Bylo by možné uvažovat i o komerčním pojištění proti invaliditě. Současné úrazové řeší pouze případy invalidity získané v průběhu života, ale ne vrozené. Dětem by museli takové pojištění založit rodiče ještě před jejich narozením. Nevím, zda tady nenastane problém s určením doby těhotenství, do níž je možno pojištění sjednat, aby nebyla uzavírána pojistka v době, kdy je už možné zjistit poškození plodu. Vdovské, vdovecké a sirotčí důchody by měly být zrušeny a nahrazeny dobrovolným životním pojištěním.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
24. 9. 2004 11:23
To ano - jde o to, čí prací. Konkrétní mzda v podstatě téměř nezávisí na množství individuální práce ale na postavení konktrétního pracovníka v ekonomice. S tou zátěží jde o nesmysl - v mnoha zemích jsou limity na sociální a zdravotní pojištění, takže celkové odvody z mezd pak klesají - mzdy tu rostou stejně rychle.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
Další příspěvky v diskuzi (celkem 95 komentářů)
17. 9. 2004 10:34 | Kateřina
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
17. 9. 2004 9:47 | Jirka
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
17. 9. 2004 9:00 | Fredy
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
17. 9. 2004 8:12 | rezjir
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
17. 9. 2004 5:46 | Fredy
1) Váš penzijní fond má nejhorší výpočet doživotní penze. Pokud byste přešel k jinému, tak vaše doživotní penze by se zvýšila přibližně o 55%. Takový je rozdíl ve výpočtech mezi "nejlepším" a "nejhorším" fondem.
2) Druhou vaší chybou je za KONSTANTU považovat zhodnocení 1 až 2% nad inflací. A za proměnnou považujete výši splátek. To jste přistoupil na HRU lovců vašich financí. Což to zkusit otočit? To byste pak ale neinvestoval do penzijního připojištění.
3) Třetí chybou je, dle intencích bodu 2, požadovat vyšší odvody na sociální pojištění. Tím docílíte maximálně to, že bude méně přispěvatelů. Je to stejné, jako u výběru daní. U tohoto pojištění jsme patrně za vrcholem Lafferovy křivky a tak každé zvýšení odvodů přinese paradoxně méně peněz na důchodový účet. A k tomu ještě paradoxně každému zůstane méně na osobní investování na penzi.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
16. 9. 2004 20:55 | Kateřina Havlíčková
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
16. 9. 2004 17:15 | Marek
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
16. 9. 2004 17:10 | Marek
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
17. 9. 2004 2:24
Jiný pohled na vyplácené částky. Uvedených 580,- Kč penze měsíčně vychází z jistiny 150.000,- Kč která se za těch 10 let na účtu pomalu vytvořila. To je dneska jen o málo více než nic. Ale v době kdy jsem smlouvu uzavíral tato částka představovala hodnotu středně velikého družstevního bytu v Praze (dnes 1,5 milionu).
Takže přátelé, žádné snížení částek které platíte na penzijní pojištění. U soukromých ústavů které nemají inflační doložky ke smlouvám musíte naopak spořenou částku podstatně zvýšit. Dnes by to bylo minimálně 4000,- Kč měsíčně (22% průměrné hrubé mzdy), později, jak se busou měnit mzdy a ceny, odpovídajícím způsobem více. Za to můžete očekávat za těch 40 let penzi ve dnešních cenách představující asi 8000,- Kč, tedy něco přes výši penzí dnešního průběžného systému. A za dalších 20 let si za svou penzi koupíte tolik jako dnes za 1600,-Kč.
Průběžný penzijní systém, tak jak je u nás zaveden a garantován státem, nemohou soukromé penzijní ústavy nahradit. Je to samozřejmě i proto, že jejich cílem není žádné milosrdenství, ale tvrdý bussines.
Prostě musí být zvýšeny odvody (platby) do penzijního systému, nezávisle na tom zda půjde o státní či soukromé fondy. A průběžný státní systém při tom je milosrdnější k mladým a novým účastníkům systému, než systém komerční.
Já osobně vidím řešení v opětném navýšení plateb do penzijního pojištění (které byly v 90 letech neprozřetelně a ukvapeně sníženy při momentálním přebytku na účtu penzijního pojištění) a ve výraznějším uplatnění osobního přínosu (snížení solidarity). Tedy ve zvětšení procenta z příjmů které jdou na penzijní pojištění, a současném zvýšení limitů které dnes ořezávají maximálni částku kterou může klient dostat i kdyby si "platil na penzi" třeba 40.000,- Kč měsíčně.
Přeji všem čtenářům hodně zdraví ale krátký život, aby se nedočkali žalostné penze v plánovaném soukromém pojišťovacím systému.
17. 9. 2004 2:22
A to je stav u středně kvalifikovaných občanů. U univerzitně vzdělaných občanů kteří začínají platit pojištění až kolem 23 roku svého života, či v případě stáží v zahraničí i značně později, je tento poměr ještě horší.
Pokud si někdo myslí že je řešením skládat si na penzi v soukromém penzijním ústavu, mohu posloužit skutečným vyčíslením částek jež může očekávat "na stará kolena". Ale částky vyplácené penze samy nic nevypovídají o tom, co si jako důchodce za ně budete moci dovolit. Inflace, úrokové výnosy a průměrné platy se totiž vždy pohybují korelovaně, stejným směrem. A to takovým způsobem, že výnosy připisované bankovními ústavy se pohybují vždy pouze 1 až 2% nad úrovní inflace a nad velikostí růstu průměrného platu. Za všech situací vývoje národního hospodářství, za velké inflace či za deflace, ze překotného růstu průměrných výdělků či za (dosud nezažitého) jejich poklesu.
Jedině údaje o spořené měsíční částce DNES a vypláceném měsíčním důchodu POTOM vyjádřené jako procento z průměrné mzdy DNES a průměrné mzdy POTOM vypovídají o reálné výši důchodu a reálných prostředcích které si musíte dnes "odtrhnout od úst".
Takže když jsem v roce 1994, hned jak byl založen první fond, začal ukládat maximálních 500,- Kč na penzijní připojištění, bylo to tehdy téměř 10% průměrného hrubého! příjmu (koncem roku 1993 byl průměrný plat 5817,- Kč), tedy tolik jako bych dnes platil skoro 1800,- Kč.
Od začátku roku 2000 začalo být možné ukládat 1500,- Kč, tedy jsem tak učinil. V té době to bylo téměř 12% průměrného platu (koncem roku 1999 byl průměrný hrubý plat 12.336,- Kč). Tomu dnes odpovídá částka asi 2160,- Kč (kdo z Vás si tolik platí na připojištění ?).
Fajn, platil jsem maximum co šlo a teď jsem se ( již "přesluhuji") své pojiš'tovny (Credit Suise) dotázal kolik budu mít penzi když ukončím penzijní spoření po přesně 10 letech. Takže začátkem roku 2005 začnu dostávat vysokou částku 580,- Kč měsíčně. Není to tak špatné, je to 3,2% průměrného platu. Kdybych tedy spořil 40 let (jako budou mladší účastníci systému), tak bych měl o málo víc než 4x tolik. (Pouhý asi 1% rozdíl výnosů fondu proti procentu růstu průměrného platu způsobuje, že zhodnocení malé počáteční jistiny se vzhledem k růstu životních nákladů prakticky neprojeví). Tedy pokud by byly hlavní parametry systému penzijního připojištění zachovány, mohou moji (nyní dosud mladí) následovníci při spoření kolem středních 8% hrubého platu očekávat penzi řekněme 2.500,- Kč ve dnešních cenách.
********* Pokračování v dalším názoru - moc dlouhé **********
16. 9. 2004 21:24 | rezjir
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
16. 9. 2004 20:44 | Kateřina
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
16. 9. 2004 18:26 | Konkretni komentare
16. 9. 2004 18:03 | rezjir
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
16. 9. 2004 17:42 | rezjir
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
16. 9. 2004 17:34 | rezjir
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
16. 9. 2004 17:17 | Kecal
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
16. 9. 2004 17:10 | Jirka
ad 1) Ano, jednoduché a srozumitelné řešení by bylo skvělé. Taková řešení ovšem vyžadují genialitu nebo alespoň její záblesk. Znáte někoho komu se už blýsklo? ad 2) I mně takový systém připadá nerovnovážný. Přesunutí části pojistného do PF však snižuje výkyvy celku, takže návrh jde správným směrem. Ještě lepší by mi připadalo řešení s jediným PF (přesněji se správcem rezervy DF), který nezhodnocuje pravidelné vklady občanů, ale dočasné přebytky v průběžném systému a v době deficitu systém dotuje. Když by se v přechodném období postupně zvyšoval základ takového fondu (rezerva) místo postupného zapojování lidí do nového systému, dospěli bychom také k výsledku se zhodnocením, avšak s nižšími administrativními nároky, bez výdajů na reklamu, sídla a zaměstnance různých PF a výsledek by byl stabilní. ad 4) Stejné jako dnes, ne všichni stejné. Myslím, že si budeme moci blahopřát, bude-li to na xx let alespoň tak. ad 5) Taková rychloreforma by srazila okamžitě stávající důchody o stejný díl, jaký se přesune z PAYG do PF. Průšvih je v tom, že na stránce výdajů máte jiné lidi, než na stránce příjmů. ad 6) Proč Vám vadí zrušení nesmyslných daňových úlev? Právě spousta těhle kliček se neslučuje s Vaším názorem v bodě 1. - Daňoví poplatníci budou muset vyrovnat deficit. To i bez reformy. Pokud však reforma proběhne, vrátí se jim to v podobě snížení poměru pojistné / důchod, protože bude: pojistné = důchod - výnos. Že na to doplatí důchodci je spíše nešťastně řečeno. Lépe: důchody se nebudou zvyšovat bezdůvodně a vyplácet na dluh. Nebyl bych ovšem tak opatrný jako autorka s dobrovolností u II. pilíře, zvláště pokud by se začalo s reformou od nejstarších ročníků. Kdo půjde po pár letech do důchodu, bude mít v PF minimum a z PAYG bude brát jen o chlup méně. Tak si lidé postupně zvyknou a budou mít čím dál tím víc a pádnějších příkladů, proč je dobré raději spořit. Pokud stát zajistí z PAYG rozumné minimum, s životní úrovní těch nezodpovědných bych si hlavu nelámal. Takto se bude moci každý rozhodnout, jak zhodnotí peníze. Klíčové je odlehčit co nejdříve PAYG. ad 7) Kdo rozhoduje o viníkovi autonehody? Policajt nebo pojišťovna? ad 8) Ve fondové části spoří každý na sebe, takže je jedno kdo druhý má kolik dětí, nebo kolika let se dožije. Ženy díky vyšší době dožití půjdou do důchodu později a budou mít více času na spoření. ad 9) Znáte cokoli, co se týká peněz a nepodléhá politickým zásahům? ad 10) Opět pojistné = důchod - výnos. Případ Vašeho příbuzného je smutný. Ale mám žít s myšlenkou, že budu v důchodu sušit hubu, jen proto, že se může za 30 let zase znárodňovat? Věřte, že když zůstaneme u souč. systému, nebude co znárodňovat už za 10 let.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
16. 9. 2004 15:11 | Fredy
Ale popsal jste stav slušně. Člověk by byl hnedle pro zrušení důchodů, jako takových. Zrušit důchody a místo nich nechat jen sociální podporu. Na tu není vždy nárok. Takový bývalý důchodce, podle nového programu "sociál", by musel každý rok znovu žádat o sociální dávku (sociální penzi). Než by se tento systém uvedl do praxe, tak by se mnoho lidí zapomnělo přihlásit. Jednak proto, že by nevědělo kde a kdy a také proto, že by to ani nepotřebovali. Z ušetřených peněz by se přijalo více úředníků. Pod heslem "každý máme svého úředníka" (před tím lékaře, později finančního poradce, pak zase lékaře), bychom museli o sobě vše prozradit. Takový náš úředník by o nás věděl všechno. Zda nemáme nějaké vedlejší příjmy, zda z důchodu nepomáháme mladým, zda nemáme moc velký majetek apod. Jedině on by rozhodoval, zda sociální penzi dostaneme, v jaké výši a nebo budeme sušit rok hubu. Podkladem by bylo majetkové přiznání, potvrzení všech sousedů, předsedy samosprávy a tajemníka uličního výboru právě, v té době, vládnoucí strany. Aby takový úředník nebyl úplatný, tak bychom mu nasadili vysoký plat, definitivu a imunitu. To by v tom byl čert, abychom to nevyřešili.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
16. 9. 2004 14:52 | Jirka
Máte však pravdu, že možnosti PF jsou hrozně svázané obavami o jistotu výnosu, takže významějších výnosů nemohou dosáhnout. Kdyby měly fondy možnost investovat vklady lidí, kteří půjdou do důchodu např. více než za 10 let do akcií a u starších přešly na investice do jistějších inv. nástrojů, bylo by to o něčem jiném. Když může takto celkem rozumně zhodnocovat svoje úspory mnoho drobných investorů, nevím, proč by to neměl zvládnout profesionální management fondu. Pokud bude spoření do PF povinné, měly by ovšem z jejich portfolií zmizet státní dluhopisy ČR, jinak si budeme z daní platit vlastní výnosy. To by byl stejný nesmysl, jako investovat balík Kč do CZK a čekat, že se rozmnoží. Dluhopisy vlastní země mají smysl jen když do nich investuje zlomek těch, kteří platí výnosy. Protože spousta zemí řeší stejný problém s důchody a má rovněž státní kasu v mínusu, velký efekt by nepřinesly ani dluhopisy takových zemí. Nejvhodnější pro zhodnocování vkladů v režimu "jistota před důchodem" mi připadají dluhopisy stabilních firem. Ještě jeden argument proti našim státním dluhopisům: Vláda by tak měla snadno dostupný zdroj pro svoje špatné hospodaření, bez ohledu na rating země. Když se má země zadlužit, ať bojuje o důvěru investorů.
Není správné svazovat tak ohromný kapitál pravidly pro PF. Ano, ale povinné spoření do PF by mělo tu výhodu, že by se spousta toho kapitálu do ekonomiky dostala jinak, než formou okamžité spotřeby. Ta sice zvýší obrat, ale investice jen o několik procent z něho.
Příjmy správců PF nemohou být kryty z daní, ale jedině z výnosů fondu. PF nejsou státní podniky, i když jsou státem silně kontrolované. Na výpadek v pojistném se daně ovšem budou muset použít, protože jiné možné rezervy vláda velkoryse rozhazuje - viz. příspěvek Neo...
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
Stránka 4/5