Penzijní reforma? Klíčem jsou příspěvky do systému II.

Přes §10 - ostatní příjmy §8 je spíše dividendy, úroky apod, ale ne kapitálové zisky.

Nepletete, pokud ovšem obchody s CP neženete přes §7 zákona o dani z příjmů. Předpokládám, že (když už vůbec) tak nespíš přes §8 - příjem z kapitálového majetku. Z těchto příjmů se zdravotka a sociálka neplatí. Totéž jako u §9 - pronájem. Ovšem, jak píše jinde Kolda, když jde vládě do tuhého, tak je každá koruna dobrá. Předpokládám, že není daleko doba, kdy budou danit i myšlenky. Proto pozor na ústa :-)

CP bych nedoporučoval dávat do obchodního majetku. Pak nelze uplatnit časový test na osvobození kapitálových zisků.
Pravdou je, že pokud by to zrušili, musel bych pečlivě prostudovat znova zákon o dani z příjmu a podle toho i přehodnoti své portfolio. Platil bych totiž daň 32% (protože mám příjmy ze zaměstnání)ze zisků z obchodů s CP.

Ano, jako osúbka malúnká neplatí. Něco jiného bude asi (či určitě), když si tím bude někdo přilepšovat přes firmu nebo mít na obchody s CP IČO a dělat to (jako službu) i pro ostatní.
Jinak je otázkou, jak dlouho tento stav pro nás příznivý vydrží, doufejme, že co nejdéle! A to nejen s pojistným, ale co se týče vykazování zdanitelného zisku i s hranicí 6 měsíců. Myslím nejen samu výši té hranice, ale i sám princip. Pokud to zruší či v náš neprospěch upraví, potom si budeme muset pana Fredyho zde vskutku předcházet :-))
PS Obdobně může hrozit i myšlééénka zdanění samotných důchodů, když už jsme v diskusi týkající se důchodové reformy. Prostě kde začíná být vybydleno, o "nápady" není nikdy nouze, že. Už jsem to také, byť sporadicky, zaregistroval...

Ale ze zisku z obchodů s CP se pojistné pohdle mne také neplatí. Nebo se pletu?

To ano, ale uváděl jsem obchodníka s cennými papíry.

Pro účely zdravotního a sociálního pojištění je OSOBOU BEZ ZDANITEKNÝCH PRÍJMŮ třeba rentiér (z úroků se pojistné neplatí)

Asi jsme si nerozuměli. Může být OSVČ a využívat všech jeho výhod a pokud to jde, tak eliminovat všechny jeho nevýhody. Proto jsem zmínil daňovou optimalizaci.
Přece pokud má daňový základ do určité výše, tak nemusí doplácet sociální pojištění, ale v tom případě se k tomu dobrovolně nehlásí. Pokud už z čisté zbrklosti platil zálohy, tak buď požádá o jejich vrácení, nebo je tam ponechá pro příště.
Teď to soudruzi trochu zpřísnili o tzv. minimální základ daně, ale ten se dá hravě obejít. Chce to mýt filipa. Rozumíte, že? Ne Filipa kapitálovku od jednoho skoro bezzubého finančního žraloka. I z několika melounů se dá uhrát legální ztráta. A to legální podtrhuji, neboť na tom mám štemply od FÚ. Ač v tom rejpali půl roku, tak nic nenašli.

...no, já jen že výše navrhujete, aby se principiálně nespokojený a šetřivý pán, jako OSVČ, odhlásil: tam ale potom zbývá právě to povinný minimální zdravotní pojištění, který je v tomto jeho případě vyšší (tuším, že něco nad 1.000,- Kč mesíčně).
A pokud DůSLEDNOST, v tomhle panoptikálním švajneraj, tak už zbytečně ani halíř (né, padesátník, byla inflace) do PARAZITů! I na detailech či stokorunčce z principu přece záleží :-)

Nevím, zda se vyplatí být osobou bez zdanitelných příjmů (dříve příživník), když asi obchudejete s akciemi. I ta péče o rodiče se dá daňově zůročit, ale to je Vaše věc. Hlavně když Vám to vyhovuje.

Pokud jste OSVČ tak se můžete "odhlásit" již nyní. Nebo-li se nepřihlásit na důchodové zabezpečení. Vyžaduje to ovšem dobře propracovanou daňovou optimalizaci.

Ještě několik postřehů: Líbí se mi, že se autoři návrhu snaží řešit odstranění diskriminace matek na pracovním trhu, samoživitelek před alimenty neplatícími otci apod.
V případě těch alimentů si myslím, že mnozí nezodpovědní otcové si z toho moc dělat nebudou. Matky potřebují peníze na děti již při jejich výchově a stát by je měl zajistit od neplatících otců exekucí. Pokud je otec bez prostředků, mělo by být výživné vyplaceno ze sociálního zabezpečení a vyplacená částka otci stržena z prvních výplat důchodu, pokud dluh nevyrovná dříve. Otec by tak šel do důchodu později, až budou jeho dluhy vyrovnány.
Jak už bylo v diskusi uvedeno, (zpravidla) matky věnují dětem část svého života, druhý z rodičů pouze všechny živí. Rodič - pečovatel pak má horší podmínky pro vybudování kariéry a nemá šanci naspořit si na důchod tolik, jako rodič - živitel, který je profesně výš. Proto myslím, že úleva rodičů na platbě do II. pilíře by neměla být stejná. Kdyby rodič - živitel neživil partnera, ale oba společně platili výživu dětí, náklady na domácnost a cizí chůvu / vychovatelku, moc by tím živitel neušetřil. Ztráta rodiče - pečovatele za dobu péče o děti je mnohem větší.
Pokud návrh garantuje důchodcům se 3+ dětmi 50% průměrné mzdy v NH, je také odvod do systému počítán v % z průměrné mzdy v NH? Odpovídalo by tomu tvrzení, že návrh dosahuje popsaných výsledků bez příjmové redistribuce mezi nízko a vysokopříjmovými skupinami. To by u nízkopříjmových skupin byla hrozná zátěž!
U financování pozůstalostních důchodů vidím bohužel velkou chybu. Pokud lidé se 3+ dětmi neplatí do II. pilíře nic, vdova se 3+ dětmi nezajásá, až místo vdoveckého důchodu dostane to málo, které tam manžel uspořil v době, kdy měl ještě méně než 3 děti. Pokud se mu podařilo v 17 letech (nebo před dostudováním) udělat své ženě trojčata, je to čistá nula! Pokud k ovdovění dojde v době, kdy jsou děti ekonomicky samostatné, spoření v II. pilíři se sice obnovilo, ale vdově s dětmi na krku by peníze přišly vhod více. Tady by byly naopak ve výhodě bezdětné vdovy (vdovci). A co sirotčí důchody? Myslím, že všechny pozůstalostní důchody by měly být placeny spíše z životního pojištění rodičů / partnerů, než ze systému sociálního zabezpečení. Ovdovění představuje pro pozůstalého podobný ekonomický problém, jako když mu partner uteče za novou známostí. Vdova je na tom dokonce lépe než rozvedená, protože jí po partnerovi zůstane majetek, který by si v případě rozvodu odnesl. Pokud soud v případě rozvodu pouze rozdělí společný majetek a nařídí alimenty, proč vyplácet vdovám důchod, když majetek partnera dědí a jsou na tom lépe než rozvedené?

Ano, proto já jsem rovnou tzv. osobou bez zdanitelných příjmů, a dá to, panečku, zabrat! Samozřejmě přísně dle zákona. Musím dávat velký, opravdu velký pozor. Kromě DPH a spotřební daně při evidované spotřebě tak platím, měsíčně, jen to povinné minimální zdravotní pojištění kolem 900,- Kč. A mám stavební spoření, chicht, z jehož výnosu vlastně (jako by) platím to zdravotko, problém inflace na naspořené jistině dávám stranou. Faktem však je, že se k tomu starám o rodiče, invalidní důchodce, o které by se jinak musel, výrazně zvýšenými náklady, starat právě stát. A na druhou stranu, kdybych byl osobou v činnostech se zdanitelnými příjmy, už bych se nemohl (fyzicky) starat o rodiče já a kvalita jejich života by byla ve zcela nepřímé úměře těmto státním nákladům. Šla by výrazně dolů. Tak, babo raď, co s tím? A jsem parazit nebo nejsem parazit? Myslím, že pokud dodržuji zdejší platné zákony, tak néééé...
Na druhou stranu i já bych už velice rád věděl, jak to bude s mojí maličkostí, neboť takto do důchodového systému mám absentováno pomalu už 5. rok: to bych si jinak samozřejmě platil, spořil, resp. obojí, ale za daného stavu věci, kdy stále nic není a jen se žvaní, ani náhodou...

K předloženému návrhu mám 3 dotazy: 1. Z čeho si bude na důchod do II. pilíře spořit ten, který přijde o práci? 2. Kdo zajistí, že penzijní fondy, kam si budeme spořit a na které budou bezdětní 100% odkázaní (jestli jsem to dobře pochopila, tak podle Vašeho návrhu nebudou dostávat nic z I. pilíře, který spravuje stát), nekrachnou? Kdo zajistí, že v případě krachu penzijního fondu si tito lidé nebudou muset hodit mašli? 3. Proč se neuvažuje o zavedení nějakého platového stropu pro odvody do penzijního systému (pilíř I)? Již dnes existuje propastný rozdíl v tom, jak vysokopříjmoví a nízkopříjmoví plátci do tohoto systému přispívaji a jak z něho čerpají.

Já bych se chtěl především odhlásit z toho současného penzijního systému. Není to nic jiného než letadlo – platíš, platíš, a až na tebe přijde řada, zjistí se, že bank je prázdný...

Přechod by nemusel být tak drastický. Stačí spolu s "nějakou" důchodovou reformou postupně snižovat počty státních úředníků. Nejdříve skokově o 50% a pak každý rok o dalších 10% na stav, který je nezbytně nutný pro fungování státu naší velikosti.
Podle statistických dat je u nás přibližně 280.000 až 300.000 státních úředníků (píši úmyslně přibližně, neboť to přesně neví ani jednotlivá ministerstva - jejich údaje se liší). Samozřejmě bez učitelů, lékařů, policie apod. Jedná se pouze o administrativní úředníky. Ve Švýcarsku je jich přibližně jedna čtvrtina až jedna třetina. Každý takový úředník je zatížen ročně přibližně částkou 800 tisíc až jedním milionem korun. V tom jsou teoretické hrubé mzdy, podíly na vybavení kanceláří, motorový park, správa nemovitostí, telekomunikační náklady, spotřební materiál, školení apod. Okamžité snížení o 50% by znamenalo roční úsporu přibližně 120 až 140 miliard. Další peníze by se získaly pronájmem nebo prodejem nepotřebných nemovitostí, zařízení a zásob.
Zdroje na přechodné období by se našly, ale není nikdo, kdo by to realizoval. Kdo by si pod sebou podřezával větve. Ovšem bez této reformy je každá další debata zbytečná. Pokud pánové od ING neřeknou, kde jinde vzít zdroje na jejich nápad, když neuvažujeme o zvýšení daňového a odvodového zatížení daňových poplatníků. Jsou pouze tři základní možnosti a další se od toho odvíjí. Zvýšení výdajů na důchodový účet na základě zvýšení příjmů státního rozpočtu, nebo na základě snížení výdajů a nebo na základě zvýšení deficitu. Perpetum mobile od nich asi nikdo nečeká.
Spravedlivá penzijní reforma asi neexistuje. Jedině snad postupně zrušit důchody jako takové a také postupně snižovat odvody na sociální pojištění až na nulu. To je asi stav, který by vám vyhovoval.

Reálný návrh na systém sociálního zabezpečení: 1) Okamžitě přestat vybírat odvody na sociální zabezpečení a oznámit lidem, že až budou staří, tak nic nedostanou. Buď: 2a) Počkat deset let, současné důchodce platit z deficitu, následně vyhlásit státní bankrot. Nebo: 2b) Počkat deset let, současné důchodce platit z toho, co zbyde v rozpočtu. Ostatní daně jsou dost vysoké, takže by to znamenalo drastické snížení státních výdajů v mnoha oblastech. Varianta 2b je sice pozvolná a není tak drastická, nicméně neprůchodná. Takže zbývá varianta 2a....

Doplnění: 3) Zvýšení zátěže u bezdětných může paradoxně snižovat porodnost. Mladí si nejprve musí najít práci, zařídit bydlení a seznámit se. Pokud budou hned z počátku odvádět vysoké pojistné na důchod, sníží to jejich motivaci pracovat z počátku za ještě menší peníze, oddálí jejich uhnízdění, příp. se budou snažit nejprve vydělat a nebudou mít čas na seznamování. Stejně jako tato reforma může pomoci rodičům při hledání pracovního místa, může naopak být pro mladé a bezdětné v tomto překážkou. Zaměstnavatelé již dnes raději přijímají lidi s praxí, nyní by pro ně byl muž - živitel rodiny s praxí ještě výhodnější. V pozdějším věku přibývá žen, které vlastní děti mít nemohou nebo jim to lékař nedoporučuje. Mladí by neměli platit do PAYG. Jejich rodiče ještě nejsou v důchodu a odložení této zátěže jim umožní lepší start. Jako starší ovšem budou muset počítat s vyšší zátěží, aby byl systém vyrovnaný.

K první části článku bych měl velké výhrady. Celek mne však příjemně překvapil. Nyní chápu, proč měl expremiér Špidla problém v komunikaci s p. Rusnokem a raději ho z vlády vyštval. :o) Ve srovnání s kterýmkoli návrhem důchodové reformy od parlamentních stran, který jsme tu již četli, je toto první řešení, které má hlavu, patu a snad nevede k rostoucím ztrátám. Jen si nejsem jist jeho realizovatelností.
Dokonale spravedlivý a funkční systém asi nenalezneme. I tento má svá slabší místa. Některé věci mi také nejsou zcela jasné:
1) Není zohledněna kvalita výchovy dětí a doba jejich ekonomické aktivity. Výplata důchodci z PAYG by měla záviset na úhrnu odvodů jeho dětí do PAYG za dobu ekonomické aktivity důchodce. Pak by bylo dobré kompenzovat důchodci případy péče o postižené dítě, o výchovu dcery, která kvůli mateřství nemohla být po část produktivního věku ekonomicky činná atd. Ve vzorci pro výpočet penze je koeficient "k". Ten bude určován pro každého důchodce individuálně? Pak by v něm mohly být zahrnuty zásluhy dětí a posuzovaného důchodce. Pokud jsem však jeho význam pochopil správně, má pouze krátit důchod podle poměru skutečně odpracované doby k době, kdy měl být důchodce podle věku ekonomicky aktivní.
2) V současné době platí OSVČ na důchodové pojištění 0,4 * 0,296 = 11,84% ze základu daně nebo minimum přibližně z poloviny průměrné mzdy. K tomu 1,76% na nemocenskou, 5,4% zdravotní pojištění. Dále minimálně daň 15% z poloviny průměrné mzdy (ppm) po odpočtu nezd. částek (bezdětná OSVČ má min. daň cca 8,9% z ppm). Celkové zatížení bezdětné OSVČ, která má daňový základ ve výši ppm je 27,9%. Během dvou let se to zhorší na 33,15% kvůli zvyšování vyměřovacího základu. Pokud taková OSVČ bude místo současného odvodu na důchod platit 14% do PAYG a 14% do FF, zvýší se její daňová zátěž na 45,85%. Protože odvedené zálohy pojistného snižují daňový základ (ne však pod minimální základ = ppm), řada OSVČ, které dosahovaly vyššího než min. daňového základu, na tento základ spadne (reálně i pod něj). Lze očekávat ukončení mnoha drobných živností (nejen těch jalových jako dosud). U podnikatelů, kteří vydrží a také u zaměstnanců sníží vysoké odvody daňový základ a tudíž i daň = příjem státního rozpočtu. Pokud bychom chtěli ulevit živnostníkům, je jedinou možností snížení daňové sazby. To ovšem znamená další snížení příjmů státu. Aby tato důchodová reforma byla uskutečnitelná, je tedy nezbytně nutné seškrtat mnoho výdajů ve státním rozpočtu, nejlépe snižováním zbytečné administrativy. Další pohromou bude podobná reforma ve financování zdravotnictví. Obě jsou bohužel nutné.

S pánem Fredy ja suhlasim - ale jen v něčem: 1. U nas zadne rozvody, ked chce zena utect, dostane po papuli. 2. Zena dobra, vydelava na E55, ale hlupa - rozum ma jen chlap. 3. Nase deti nesmeji ani ke gadzum, ani k Rumungrum - to pán Fredy pravda. 4.No to strasná blbost - hodne detí, hodne davek od pána Skromacha a veselejsi zivot. 5. Obchod s detmi strasna vec - kdyz je to na furt. Pak pán Skromach neda penize, tak kdo by prodaval svoje deti! 6. Nemit deti - to jen u gadzu. 7. Banky neznam, ja pujcuju u lichvara.