Outsider, nebo favorit? II.

Dotaz na autora Je známo kolik z toho růstu HDP v USA tvoří válečný a bezpečnostní průmysl a kolik normální produkce?

To Gergi: To se jenom zda, ze bydleni a zdravotni pece v evrope je levnejsi nez v USA, protoze zbytek ceny za vas plati stat. Takze si napriklad myslite, ze je zdravotni pece zdarma, zatimco ve skutecnosti ve svych danich platite nejenom ji samotnou, ale k tomu jeste prebujelou statni zdravotni administrativu.

Jste si tim tak jisty? Ono v USA muze trochu zkreslovat to, ze nutnosti tam jsou drahe a "zbytecnosti" levne. Takze si clovek muze koupit vice (a lepsich) veci, ktere si kupuje rad: elektroniku, auta, pocitace, atd. atd. - protoze jsou relativne levnejsi, ale zaroven je pod docela velkym tlakem nezbytnosti: bydleni, pojisteni, zdravotni pece - ktere jsou zase pomerne drahe. Nezpochybnuju, ze vam zbyde z vyplaty vice, ale zase bych zkusil srovnat uroven/rozsah verejnych sluzeb v USA (velmi zalezi na state a regionu) a v Nemecku. Samozrejme, je problem v tom, ze v USA si clovek muze vybrat co mu vice vyhovuje a podle toho zvolit bydliste, v Evrope nema na vyber - socialni stat rozhoduje za nej.

Mne na tom nepripada nic nesmyslneho, z dalsi vety jasne vyplyva, ze jde o hodinove HDP.

Muze mi nekdo vysvetlit autorovu vetu: "Ve skutečnosti není evropský HDP na osobu nižší než v Americe, protože evropská ekonomika jako taková je mnohem méně produktivní."?
Nebo to mozna neni autorova veta, ale jenom nesmyslne prelozene, a autor se tvari jako ze to je jeho clanek?

Nejlepsi je vykaslat se na statistiky umele vytvarene a pretvarene akademiky z univerzit. Vemte si nasledujici priklad: Ja jsem inzenyr pracujici uz deset let v USA. Muj svagr je rodily nemec, inzenyr pracujici deset let v (zapadnim) nemecku. Oba mame porovnatelne postaveni v zamestnani, deti a manzelky v domacnosti. Odhadem je moje "purchasing power" tedy to co si muzu dovolit nejmene o 30%-50% vyssi nez jeho. A mate to bez statistik.

velmi výstižný komentář. ač jsem původním vzděláním ekonom, taky mě zlobí neustálé snahy měřit kvalitu života pouze penězi. prvním krokem k nápravě je připustit si, že kvalita života má svůj nezanedbatelný mimoekonomický rozměr, který lze penězi ocenit jen velmi stěží anebo vůbec.

Nevím, zda je nebezpečnější americký optimismus a zlehčování problémů pro američany, nebo oklešťování evropské ekonomiky zbytečnými byrokratickými kroky pro evropany.
Životní úroveň si osobně spojuji s něčím, co nelze změřit sebelepší kalkulačkou. Ta by mi mohla tvrdit, že něčí životní úroveň je TOP, i když by ze života ve skutečnosti nic neměl. Některé z nás práce sice baví, ale k životu patří i jiné věci. Pokud tedy posuzujeme životní úroveň, nemohou v takové studii lidé figurovat jako pouhé stroje na výrobu blahobytu a jeho spotřebu. Je nutné posoudit, jak kvalitní je jejich život. A to s bohatstvím v mnoha ohledech vůbec nesouvisí. Pokud by bylo možné nakreslit graf, jehož funkcí je součin materiálních možností a kvality trávení života, měl by vrchol někde uprostřed, ne vpravo, jak by tvrdila ekonomická kalkulačka.
Vyplývá ze studie uvedené v článku, že evropané by na tom byli téměř stejně jako američané, pokud by pracovali stejnou dobu? Nebo že evropané vnímají životní úroveň podobně, jak jsem to naznačil, a ne jen přes peníze? Možná ten odlišný přístup pramení z toho, že Amerika byla osídlena relativně nedávno a každý, kdo se tam vydal, musel tvrdě dřít, aby si vybudoval svoji pozici. Evropané zase spíše zlenivěli. Řekl bych, že obě skupiny jsou někde pod vrcholem mého grafu, jen každá z jiné strany. Na vrcholu se setkáme, až v Evropě padnou socialistické metody řízení společnosti a až američané pochopí, že nevydělat několik set dolarů navíc je lepší, než je vydělat a vzápětí utratit u osobního psychiatra.