Rovná dávka není nesmysl

Naprosto s vámi souhlasím v tom, jaký je základní smysl sociáoních dávek. Princip rovné dávky ale proti tomuto principu nejde, je potřeba ho jen domyslt do konce. Bohužel rozsah článku neumožňuje podrobné vysvětlení, proto je tam nemocenská jen jako příklad "techniky" přechodu. Když to hodně zjednoduším, je tam oproti dnešku rozdíl v tom, že první dva týdny dostává pojištěnec jen malý paušál, poté totéž + připojištění. Na připojištění vydá maximálně to, co získal na snížených daních z příjmu. Druhá odlišnost proti dnešku: Dnes mají OSVČ možnost se buď plně pojistit (platí pojistné z vyměřovacího základu) nebo vůbec (mohou se pojistit u komerční pojišťovny - jmenuje se to pojištění ušlého výdělku v nemoci). Po zavedení tohoto si mohou zvolit ještě mezistupeň - základní připojištění (což asi neudělají), ale především - zvolit si na kolik se připojistí. Zaměstnanci se ale ve svobodě rozhodování OSVČ přiblíží - můžou a nemusejí se připojistit a také si volí, na jakou částku.

Velmi dobře! Právě takové otázky jsou potřebné, a možná se dobereme (snad už konečně) podstaty věci. Já už tyto, vždy nějak časově politicky podbarvené články, téměř pomíjím: ne kvůli věci samé, téma jsou to závažná až nejzávažnější, ale pro jejich zoufalou snahu překročit svůj stín. Končí se, nakonec, u populismu v celé duhové škále politických zájmů, a ty jsou dnes limitovány, z principu, právě jen okamžikem vhození toho kterého hlasovacího lístku při volbách. Výběr se řídí tím, zda-li, v ten správný okamžik, odkudsi zavoní svíčková, či knedlo-zelo-vepřo nebo (jen?) omaštěné brambory: ne nadarmo se hovoří o před-volebním guláši.
A proč tak obsáhle úvodem? Ano, nejsem toho slova velkým příznivcem, ale Vy zcela správně hovoříte o nějaké potřebě regulace (s uvozovkami nebo bez, jak libo) SPOTŘEBY, z celospolečenského a nakonec i globálního hlediska. Ohledně nejen čerpání zdrojů, ale i především smyslu a účelnosti jejich vynakládání. Tady tržní mechanismy dokonale a dlouhodobě selhávají, za zdatného přispění našich náhle zjevivších se novodobých guruů: marketingářů a pí ár agentur. Oni to totiž nakonec jsou, kteří šikovně, za spotřebitele a různými nástroji, určují tu "poptávku" a především "cenu", už to není ten "objektivní" trh sám o sobě.
Rovná dávka ? Něco do sebe má, ale připadá mi to jako pokus o zoufalé vyvinění se z odpovědnosti za stav, do kterého jsme se přispěním pánů politiků, ano, také i pana Tlustého, dostali. Jako osoba v produktivním věku, racionálně se k sobě chovající a proto zařazená do kategorie osob bez zdanitelných příjmů, cha, chááá, za těch 4.000,- Kč měsíčně navíc jistě poděkuji. A trochu vážněji, při mé starosti o dva invalidní rodiče důchodce budu potěšen tím, že, proti dnešku, obdržím zprostředkovaně, od státu, alespoň nějaké to ocenění v "naturáliích."
Jako ekonom však budu také přemýšlet o postupné inflaci této částky v čase, neboť ceny příslušných výrobků a služeb se náhlému přílivu, takto uvolněné keše, jistě přizpůsobí, jak jinak, než směrem nahoru.

To byly návrhy reformy od politických stran, ty další mají být od odborníků.

Otázka pro redakci: Trochu jsem si to prošel a všiml jsem si, že v rubrice nejoblíběnější to není seřazeno podle hodnocení čtenářů. Na prvním místě je Důchod podle ODS - aktuálně 76 %, na druhém Malá násobilka atd. - 82 %. A některé tam nejsou vůbec, třeba Cestovní pojistka plastová (asi to není přesně), která má 66 %, ačkoliv některé z uvedených mají míň nebo třeba právě tenhle článek, který má teď 74 %. Jestli to tedy není podle hodnocení čtenářů, tak byste tam měli napsat, co je to "nejoblíběnější". Dneska je fakt hezky, jdu ven. Mějte se. Tenhle článek se mi líbil.

Četl jsem v článku, že by měly být pro bezmocné dávky - místo dotací ústavům. Takže to asi s rovnou dávkou nesouvisí, spíš si ti lidé polepší. Třeba budou moct zůstat doma.

Já myslel, že už to bylo otištěno - různé reformy. Co jsem četl, nic moc.

Můj osobní názor je, že je to proti smyslu sociálních dávek. Základní smysl sociálních dávek dle mého názoru je v solidárnosti - ti, kteří jsou schopni (vydělat peníze) pomáhají těm, kteří z nějakého důvodu (nemoc, určitá sociální nedostatečnost, ..) schopni nejsou. Zjevné je to v nemoci - zdraví lidé nepotřebují žádné ošetření, žádné léky. Ale jsou schopni vydělávat, jsou schopni platit pojištění. Nejvíce léků a péče potřebují dlouhodobě nemocní (vrozené vady, demence). Ti často celý život - od narození - nejsou schopni vydělat ani korunu, ale vyžadují nejvíce prostředků. V průměru se to sice srovná, ale pak to hodně připomíná ten legendární vtip - sním-li já celé kuře a vy nic, pak jsme v průměru oba snědli půl kuřete a tedy by jsme v průměru oba najedení (v praxi umřete hlady a já na obezitu). Idea rovně se o něco rozdělíme a pak kolik si každý vydělá (uloží na pojistné) je v přímém protikladu proti tomuto smyslu.
Myslím, že stávající komplikovaný a jistě neefektivní systém sociálních dávek ten původní smysl zakryl, ale každá trvale úspěšná reforma by měla vycházet z toho smyslu, z principu fungování věci.
Krásný příklad na podobné téma jsem četl v Robertu Raichovi (kniha Dílo národů) - důsledné místní daně vedlou v některých místech v USA k tomu, že některé městské části mají obrovské přebytky daní, které cpou do výstavby golfových hřišť a divadel (tam bydlí ti bohatí a žádní chudáci - velké daně, žádné sociální případy) a na druhé straně jsou chudinské slumy (všichni jsou na podpoře - nikdo neplatí daně, naopak všem by se měli vyplácet a není z čeho), kde není na výplatu. To je důsledek porušení toho principu solidárnosti.
Princip rovné dávky si umím představit u starobních důchodů, ale to je jediný případ. A u starobních důchodů nevěřím, že by tříletá přechodná doba stačila k tomu, aby odstranila nespravedlivost tohoto přechodů v současné době.

K tomu určitě dojde (tedy pravděpodobně),(možná), (doufejme ...). Já tomu říkám celková mzda, od té se odečtou celkové odvody, zůstane hrubá mzda, odečte odčitatelná položka, zůstane základ daně, zaplatí daň (nebo doplatí negativní daň). Pokud vím, má to dobře popsáno (včetně způsobu změny) Petr Mach z CEPu. Jde totiž také o to, aby zaměstnanci ta celková mzda zůstala na 135 % dnešní hrubé mzdy, že. Myslím ale, že by možná bylo jednodušší počkat až se dopracujeme k rovné dani. Pak by to šlo bez problémů. Ale nemusím mít pravdu.

Dodatek - pro informaci: Redakce Peníze.cz bude zřejmě uvádět různé návrhy důchodové reformy - včetně toho, který je propojen s rovnou dávkou. Takže sledujte penize.cz :) (Nevím kdy, na to by musel odpovědět šéfredaktor.)

To Trixi: Reforma veřejných financí jsou takové množiny s většími či menšími průniky. Kromě reformy sociální oblasti, kde tvoří jeden z hlavních (nikoli jediných) prvků rovná dávka jsou potřeba další - jedna z nich důchodová. Samozřejmě že nepředpokládám, že budou důchodci živořit z rovné dávky. Lze minimálně zachovat současnou reálnou úrověň důchodů, stabilizovat systém a později snižovat pojistné, takže lidem zbude víc peněz. Omlouvám se za opožděnou odpověď, nebyla jsem u počítače.

Ať se bude realizovat jakýkoliv scénář, bude stejně úspěšný, jakobychom žádnou reformu nedělali. Pokud bude za 30 let živit jeden pracující jednoho důchodce, a bude s tím mít potíže, lze to změnit pouze jedním ze dvou způsobů:
1) změnit tento poměr (pozdější odchod do důchodu, pozabíjet důchodce, nebo zachovat populační růst, čímž se problém zvětší a odloží současně)
2) změnit strukturu ekonomiky
Už bolševici mě naučili, že díky věděckotechnické revoluci výrobní síly neustále rostou a že k uživení obyvatelstva stačí práce čím dál méně lidí. Může proti tomu někdo něco namítnout? Jak je tedy možné, že pracující člověk musí ve srovnání s minulými desetiletími pracovat mnohem víc, aby se uživil, a musí se ještě obávat o penzi? Proč v rozpočtu nemůžeme najít částku, kterou bychom mohli nebo chtěli důchodcům přilepšit, nebo alespoň zachovat současný stav. Jak to souvisí s tou větou o výrobních silách? Důchodci toho moc nepotřebují. Stačí jim dát na byt, stravu a ošacení. Podívejme se, co všechno počítáme do HDP kromě těchto 3 základních potřeb. Co vlastně všichni pracující dělají, na čem musí do úmoru makat a pokrok je jim na nic? Protože se nejen jejich energie, ale i přírodní zdroje spálí jen proto, aby fungovaly služby, které nikdo nepotřebuje, nebo jejich potřebu jen předstírá, nebo jsou potřeba jenom proto, aby fungovaly jiné služby. Ruku na srdce, kolik procent obyvatel zastává zaměstání, které uspokojuje poptávku po potravinách, bydlení a ošacení? V ekonomice je nesmírný hlad po službách, které fixují dnešní model fungování ekonomiky. Těchto tří základních věcí je však nadbytek nebo přinejmenším dostatek už dlouho.

Je to možné, ale nepříliš šťasné. Především to znamená nárůst sociálních výdajů oproti dnešnímu stavu. A to dokonec i při úbytku úředníků (opravdu někdo věří úbytku úředníků?). I v tomto návrhu se počítá s tím, že ve specifických případech (např. dlouhodobě nemocní, nějak postižení,... by dostávali něco, z čeho by si mohli platit pro ně nutné služby - tady hned máte pracovní místa). Když uvážíte, že v sektoru, kde se něco vytváří (tedy ne různé úřady, policie, sociální ústavy....a další) pracuje nejvýš polovina občanů, zjistíte kolik minimálně musí vydělat a odevzdat na rovnou dávku. Politicky to nevidím jako úplně průchodné - v okamžiku, kdy přijdou do důchodu první ročníky s rovnou dávkou z řad těch. kteří neměli vysoké platy a značnou část těchto dávek utratili nebo kvůli nějakému postižení či úrazu prostě potřebovali), zvítězí ve volbách ten, kdo nabídne zvýšení těchto dávek. Voličskou základnu bude mít silnou dost.

Jen je opominut jeden velice důležitý aspekt - většina současné společnosti není připravena rovnou dávku - tedy dokážu si představit rovný paušální přídavek pro každého, kdo o to požádá na běžné sociální potřeby, ale ne na důchod - tam musí být systém jiný založený na povinných příspěvcích a pro určité občany nastavený tak, že peníze na svůj důchod dostanou nejdříve až v něm budou - jinak vše propijí a ve stáří budou stát s nastavenou rukou, brečet a nadávat na diskriminaci... :)

Nebo krach verejnych financi. Tim ale nerikam, ze se mi navrh nelibi, naopak, podle mne je genialni. Jen upozornuji na skutecnost, ze ne vzdy se vse podari tak, jak je to puvodne naplanovano.

tech prizivniku je mnohem vic nez jen vami zmineni Cikani, nebudme hned rasisti. navrh ma tendenci zpochybnit i aktivity jako je zebrani (nikdo se nebude moct vymlouvat, ze umira hlady, to proste nebude mozne...)

Já ten primární Tlustého návrh pochopil tak, že všichni dostanou 4000 měsíčně, nezávisle na tom, zda pracují či ne. Jestli jsou na nemocenské proto, že jsou nemocní či proto, že se jim nechce makat. Čili každá vlastní iniciativa by byla odměněna bezprostředním zvýšením příjmu bez rizika ztráty těch jistých 4000 Kč (nebo životního minima). Černá práce by už nebyla černá, můžete ji klidně přiznat, páč dávka vám zůstane...

Směšujete dvě různé věci - pohyb mezd a transfery. Věřte, že přesvědčit lidi, aby přistoupili na nižší mzdy je velmi velmi těžké, i když jim vysvětlíte, že podle nových pravidel stále dostanou víc či že je to nutné pro přežití firmy. Pravděpodobnější je, že by za určitých předpokladů měl vámi nastíněný fakt dopad do nižšího růstu mezd po zavedení této reformy. Podmínky vidím dvě - jednak skokové zlepšení kupní síly většiny českých domácností (a tím nižší tlak na zvyšování mezd z strany zaměstnanců - jenže i u nás platí, že plat není nikdy tak velký, aby člověk nechtěl víc) a jednak představa, že žijeme sami na jinak opuštěné planetě - uvědomte si, že české platy začínají být vystavovány konkurenci na otevřeném trhu EU. Dnes mohou Češi pracovat bez omezení ve 13 zemích (10 nových + GB, IR, SW), do sedmi let těchto zemí bude minimálně 25. Ve většině z těchto zemí, kde žijí cca 3/4 populace EU jsou platy mnohem vyšší než u nás. Představa, že by se tato disproporce udržela dlouhodobě, je utopická, nemůžete v Lipsku platit zaměstnanci 15 € za hodinu a v Děčíně 3 €, v Děčíně by se nikdo takový nenašel...

Omlouvám se, že mi explorer 2x samovolně odeslal rozepsanou odpověď.

Dobrý článek, ale dost těžko se čte. Tlustého návrh každopádně odstraňuje minimálně dva nešvary české současnosti - zneužívání dávek a přebujelou byrokracii. Je hodně revoluční, myslím, že to nikde zatím nefunguje, ale jsem pro, abychom to zkusili. Na konci cesty by nás totiž čekaly buď nižší daně nebo nižší veřejný dluh - velmi lákavá představa.

Ať to bude trvat jak dlouho chce, kdyby byl tento systém zaveden třeba na posledních 10 let před mým důchodem, je to pořád čtvrtina produktivního věku. Mělo by stačit na značnou část důchodu. Vždyť tato částka nenahrazuje jen důchod, ale i nemocenské a podpory v produktivním věku. V každém případě by to mělo představovat asi polovinu důchodu, jako dnes. Budeme tedy mít bagety asi dvě.