Krach penzijního fondu – nesmysl, nebo realita?

Oddělení majetku je věc neoddiskutovatelná a pracuje se na ní, je to jen otázkou začlenění do správného zákona. MF dne připravuje technickou novelu, která by to mohla zařídit, diskutuje se také o zcela novém zákonu platném k 1. 1. 2006. Je ale potřeba vědět, že oddělení není samospasitelné a je to jen jeden z mnoha kamínků celé stavebnice...

Opravdu si autorka myslí, že audit stačí? POdívejte se, co udělal auditor (E&Y) pro IPB, kdy dva roky schvaloval. i když problémy byly jasné. A to nemluvím o Enronech a podobných podvodech. Jde o to, že auditor byznysu PF příliš nerozumí a tak je možno před ním spoustu věcí utajit...

Jste přesvědčen, že oddělení majetku klientů a akcionářů je v praxi dostatečnou zárukou? Je sice hezké, že v případě konkurzu v takovém případě není majetek klientů součástí konkurzní podstaty, na druhou stranu se musím ptát, zda to stačí? Co zaručuje, že klienti najdou v odděleném fondu minimálně to, co do fondu zaplatili? Když si uvědomíme, že penzijní fond nemůže poskytovat jiné služby než penzijní připojištění, je jeho předlužení z běžné činnosti málo pravděpodobné. Mnohem pravděpodobnější je buď nepříznivý vývoj na kapitálových trzích nebo trestná činnost. V oboud dvou případech ovšem není oddělení majetku akcionářů a klientů žádnou zárukou. Byť s Vámi souhlasím, že k oddělení by mělo dojít, a to zejména s ohledem na průhlednost hospodaření (Vámi zmiňovaný jasný poplatek za správu aktiv), obávám se, že z hlediska bezpečnosti fondu toto oddělení poněkud přeceňujete.

Největší problém penzijních fondů v součané době je neoddělený majetek klientů a akcionářů. Prostředky klientů musí být (opravdu jiné řešení není správné) vyděleny do samostatného fondu stejně jako u podílových fondů a musí být definována maximální výše poplatku z hodnoty aktiv (1-2%). Do té doby je diskuse o bezpečnosti zbytečná.
Pochybuji ale, že nový náměstek ministerstva finací něco změní. Na neoddělení majetku je ČR upozorňována již od počátku PP (10 let) a všem to je jedno.
Do skutečné novely zákona o PP je jedinou jistotou vybírat fond ve vlastnictví silného a stabilního akcionáře. ING, Allianz a maximálně ještě CSLP. Ostatní jsou z globálního pohledu pouze malí evropští hráči. A to nemluvím o fondech jako Hornický nebo Zemský.

Souhlasím. Nejen, že je tu ta hrozba krachu, ale pokud by každý musel povinně část výdělku ukládat do fondů, které investují do dluhopisů domovského státu, pak budou skutečné výnosy z těchto dluhopisů záporné. Stát při splatnosti dluhopisu vrátí fondu půjčené peníze s úrokem, na který musí vybrat daň od stejných lidí, kteří investují do penzijního fondu a to dokonce v poměru jejich příjmů. Protože kolotoč daňový poplatník - stát - penzijní fond - daňový poplatník (důchodce) není finanční perpetuum mobile, vždy něco z těchto přelévaných peněz uteče v podobě platů státních úředníků a poplatků penzijnímu fondu. Proto by státní dluhopisy domovského státu v portfoliu penzijních fondů neměly být vůbec zastoupeny.

Kolik penez dostali pripojistenci ze skutecne krachleho fondu typu PF Viva? Jak silnou oporou je akcionar, ktery v pripade problemu anebo zmeny strategie (tedy veci, ktere pripojistenec nema zadnou moznost ovlivnit) svuj podil proda (PF Commercial Union anebo ABN Amro PF)? Jak dobrou vesteckou kouli musi pripojistenec mit, aby odhadl silu penzijniho fondu na desitky let kupredu (coz je jeho doba, po kterou bude penize stradat)? Jeste, ze muze z penzijniho fondu utect - pokud ma ovsem prupravu ve financni analyze, aby pri cteni vyrocnich zprav (kterou fond normalne neposila a je nutne si ji vyzadat) poznal, ze se neco deje.

Mě spíš děsí, že penzijní fondy ze zákona musí podstatnou část majetku investovat do státních dluhopisů. Jednak si tadk stát vytváří věřitele na které se vždy může spolehnout (prostě mají nařízeno zákonem státu půjčit), a potom, co se stane až stát svůj státní dluh neutáhne nebo ho začne snižovat? Pak pak to dopadne jako v Argentině (státní krach) nebo v Chille (stát snižuje státní dluh a penzijní fondy nemají kam investovat)

"Penzijní fondy musí mít ze zákona proveden audit účetní uzávěrky. I tímto způsobem se tedy zvyšuje bezpečnost penzijních fondů. Auditor musí objektivně ověřit účetní závěrku a výroční zprávu společnosti, zejména posoudit, jestli je účetnictví vedeno v souladu s platnými právními předpisy. "
Tolik citace z clanku. Autorka asi nema vubec zadnou potuchu o zakladnich pravidlech fungovani akciovych spolecnosti (viz obchodni zakonik). Audit je povinny pro vsechny a.s. a neni to tedy zadne specialni opatreni ke zvyseni bezpecnosti penzijnich fondu.