Jak zajistit prosperující firmu

Dobrý den pane Poláku, na Vaši otázku bohužel neexistuje zaručený postup. Makléř v principu představuje dlouhodobou službu, jejíž kvalita se dá zjistit až při jejím užívání.
Zkuste se inspirovat doporučením k výběru pojišťovacího makléře, který připravila Komora pojišťovacích makléřů, najdete ho na webu: http://www.kopm.cz/index.php?action=section&id=53

Záleží na tom, o jaké pojištění se jedná. Pokud jde o něco "jednoduššího" - pojištění automobilového parku, budovy apod., tak je asi jednodušší udělat si sám přehled u 3-5 pojišťoven, které Vám doporučí na základě dobrých zkušeností Vaši známí.
Pokud jde o nějaké komplecnější průmyslové pojištění, makléř je určitě na místě. Ale dejte si pozor - část makléřů se může orientovat podle výše provizí, které dostanou od pojišťovny. Jak takové odhalit bohužel nevím.

Bohužel nejsem makléř a tento problém opravdu řeším. Jak poznám, který ze čtyř oslovených makléřů je ten správný? Je nějaké kritérium kromě pocitu? Jsou nějaké reference nebo naopak blacklist?

Vážený pane makléři, otázky jak z reklamního žurnálu KPM nebo AČPM byste mohli klást trochu inteligentněji, ať to není tak okaté.... :-)

Někde se musí naučit praxi a koneckonců doučit i ten jazyk. Ve škole se učí fráze typu "pane vrchní, jedno pivo, prosím" a "prosím, mohl byste mi ukázat cestu na nádraží?". Ve firmě přijdou na to, že jazyk je složitější a obchodní jednání pak v cizím jazyce nezvládnou. To se nikdy neučili, neznají terminologii a jsou v jeteli. Proto vezmou pro začátek nějaké místo a učí se. Jen nechápou, že plat by měl odpovídat tomu "učení se". A druhým důvodem je to, že řada lidí si myslí, že jim na tuto práci stačí průměrný manažerský kurs a budou ostatním poroučet a buzerovat je a hrát si na pánybohy. Přijdou do praxe a zjistí, že obchod je tvrdá věc a že i ta asistentka musí mít něco, čemu se říká "kouzlo osobnosti". Nemusí být vzhledem miss, ale musí si umět poradit v jakékoli situaci, zařídit i nemožné, přitom působit dojmem, že to byla hračka a ještě jen tak bokem zvládnout hromadu práce, kterou na ní šéf požaduje. No, a když si pak uvědomí, že jí ten plat už nestačí, jde zákonitě jinam. A jsme přesně u problému: jak ocenit dobré a kvalitní zaměstnance.

Velmi zajímavý popis a několik dobrých tipů, za které děkuji. Jen by mne zajímalo, jak si vybrat opravdu dobrého pojišťovacího makléře, který vše dobře a za dobrou cenu zařídí...

Protože, když to nezkusí, tak zůstanou kde jsou. Tiše doufají, že si je zaškolíte. Nebo opravdu chtějí těch sto tisíc a auto... No, nevezměte to...co když to vyjde

A proč se tedy na inzerát tedy ozývají? A za 12 to taky není, je to kousek na republikovým průměrem a VŠ taky není podmínka nutná.

Co je v těch školách učí? Jenže ten, co umí jazyky, počítače atd. ten asistenta za dvanáct dělat nepůjde. Máme málo vzdělaných lidí - myslím vzdělaných tak, aby to bylo k byznysu. Zato máme dost nepoužitelných znalců literatury, sociologie, zbytečných jazyků, historie, atd. Nic proti nic a ne, že by nebyli třeba, ale jsem přesvědčen, že jich máme příliš právě na úkor "firemně použitelných jedinců". Ovšem na druhé straně firmy často namísto, aby si takové lidi vyhledávaly a vychovávaly, tak ve svých inzerátech hledají obvykle hotového poloboha. Bozi a polobozi došli milí manažeři! To svědčí opět o ubohosti velké části českých "manažerů" a "kapitánů průmyslu".

Nejde o odmítače. Problém je v tom, že z jejich strany by zájem byl, ale nevyhovují požadavkům firmy (jazyky, komunikace...).

Je ale docela možné, že se zde na druhé straně jedná o "krásu nechtěného". Moje zkušenost praví, že jsou dva typy odmítačů - ti co za těch pár kaček budou raději na podpoře a pak ti, kteří neví, co by si řekli za výši platu - často čerství absolventi typu - dejte mi sto tisíc a auto, no a já se rozmyslím... Možná, že si zde někdo také přihřeje polévku typu: u nás je nižší produktivita práce... Je to možné, ale jistě ne o moc. Zde se setkáváme až příliš často s neschopností managementu, který neumí práci zorganizovat a jedinou odpovědí na výzvu ke snížení nákladů je jim krvavé vykopávání lidí na ulici (byť i to je občas třeba). Úspory je třeba hledat spíše v organizaci práce, než vylidňování firmy...

S těmi zaměstnanci naprosto souhlasím. Vím, kolik kandidátů se u nás ve firmě ukáže, než vyberem třeba asistentku.

Prosperující firmu nejlépe zajistíte tak, že si seženete kvalitní zaměstnance, dobře je zaplatíte a pak se na ně můžete spolehnout. Nebudou pak marodit a vymýšlet pitomosti potažmo krást. Největším problémem České republiky je právě pracovní síla. Ale pozor! Není to proto (jak se dnes rádo píše), že máme pohodlný sociální systém, ale proto, že uměle udržujeme levnou pracovní sílu, tím, že nutíme lidi dělat za minimum. Pak se divíme, že jdou raději na pracák nebo marodí. Já se nedivím. Výmluvy na možný nezájem investorů jsou idiotské, protože nejsme země, která by měla stavět na levné pracovní síle (Indii nebo Číně asi nikdy konkurovat nebudeme moci). Češi a Moravané mají především skutečně dobré mozky, tak hledejme ty, kteří jich chtějí využít. Novinářská klišé typu "zlaté české ruce" jsou ve své podstatě nebezpečná a zavádějící. "Zlaté české palice!" mi zní o mnoho lépe. Na pojištění firmy to také nevidím, protože pojišťovny obecně svou nenažraností a lačností spoustu podnikatelů od pojištění odradí. Jsou drahé a pojistky mají tolik vyjímek, až je to nechutné. Spousta lidí firmu pojistí, ale jenom proto, aby měli pocit, že mají pojištění. Pouze v případě hloupé náhody se dozvědí detaily. Pak se obvykle diví, protože pojišťováci lžou a jazyk pojištoven je horší než "newspeak".