Vyženíte s věnem také dluhy?

K těm Vopičkovým: přesně tak, výpis bude stejný, rozdíl je akorát v části E LV (nabývací titul a jiné podklady zápisu). Předpokládat, že je společně užívaný dům v SJM, samozřejmě automaticky nelze... Obávám se prostě, že konkrétně toto je jedno z ustanovení, kdy zákonodárce "balanc" ve vztahu dlužník - věřitel silně upravil ve prospěch věřitele. Neříkám ale, že je to špatně, to klasické "přepisování majetku" na manželku bylo za staré úpravy BSM opravdu dost jednoduché a současně účinné... Vaše připomínka ohledně závazků vzniklých např. rozhodnutím správního orgánu je ale velmi zajímavá. Přiznám se, že nevím, jestli existuje univerzální odpověď. Bohužel se ale obávám, že Váš skepticismus ohledně automatického informování věřitele - veřejné instituce - veřejnými registry je namístě :-(( Pochybuji, že by tento stát dopustil, aby jako věřitel měl méně výhodné postavení než ostatní věřitelé - zatím se všemožně snaží spíše o pravý opak (viz např. úprava přednostních pohledávek v konkursu nebo zákonného zástavního práva správce daně). Ostatně této vázanosti správního orgánu jako věřitele veřejnými registry text zákona bohužel nijak nenasvědčuje... Takže informování správního orgánu je možné si představit zřejmě tak, že až Vás příště zastaví policajt a bude Vám chtít dát dvě stovky blokové pokuty za to, že máte prošlou autolékárničku, je právě ten správný okamžik vytáhnout onen notářský zápis ;-)))

Máte pravdu - soudní praxe v čechách může dospět k jakémukoliv závěru. Je-li v katastru napsáno, že majitelem nemovitosti je paní Vopičková, tak buď tu nemovitost vlastnila ještě před svatbou s dlužníkem Vopičkou, nebo mají s Vopičkou zúžené SJM - v katastru se to na první pohled bude tvářit stejně - Vopička tam prostě nebude figurovat. Na druhou stranu - bydlí-li Vopička s Vopičkovou v jednom domě, kde je psáno že by dům měl automaticky patřit do SJM- nebo se to prostě jen tak předpokládá... A z jiného soudku - otázka informování věřitele je celkem jasná - neinformuju před vznikem závazku o zúžení SJM a mam asi smůlu - ale co závazky, které nevzniknou běžným způsobem /půjčka atd./? Např. závazek vznikne tak, že dostanu pokutu od nějakého správního orgánu- prostě přijde výměr od finančního úřadu, krajského úřadu apod.- nemohl jsem ho informovat, protože sem ani netušil že mi nějaký závazek vznikne - tady si právě myslim, že vznikne-li mi závazek k nějaké instituci veřejné správy - tak by na druhou stranu mohla být veřejná instituce informována veřejným registrem takříkajíc automaticky :-)) i když v týdle zemi je možný všechno...

Dobrá připomínka, samozřejmě katastr je veřejný registr a tudíž je pro věřitele informace o vlastnictví k nemovitostem dostupná. Stejně tak je dostupný i nabývací titul, v tomto případě smlouva o zúžení SJM. Upřímně řečeno Vám však jednoznačnou odpověď na Vaši otázku nejsem schopen dát - úprava je ještě příliš čerstvá na to, aby existovala ustálená výkladová praxe. Můj osobní názor ale je, že z veřejnosti informací v katastru spíše nelze dovozovat vědomí dlužníka. Pokud by zákonodárce měl v úmyslu takto akcentovat veřejné registry (a to se může týkat např. i registrů CP vedených střediskem cenných papírů, nejen nemovitostí), užil by v příslušné normě formulaci "byl znám nebo musel být znám" případně "s vynaložením náležité pečlivosti musel být znám" apod. Norma však zní jednoznačně - "byl znám". Tudíž podle mého názoru to, že věřiteli stačilo "pohnout zadkem" a dojít se podívat na katastr, aby to případně zjistil, nestačí. Tolik můj názor - soudní praxe však nakonec může dospět k jinému závěru, to nelze vyloučit...

Přiznám se, že ne, zejména pak, proč by tam muselo nutně k rozdělení majetku dojít (konkurs?). Uvažoval jsem úplně jednduduchou situaci, kdy prostě ten podnikající něco dluží, nic víc se neděje snad jen že věřitelé hodlají uplatnit úrok z prodlení například.
Mimo to mi není zcela zřejmý princip, kdy závazky může mít jeden z nich (třeba splátky z úvěru nemovitosti pořízené před manželstvím - jestli tomu správně rozumím) a současně příjmy obou manželů jsou SJM. Takže závazky jednoho jsou placeny z prostředkou společných? Jaký to má dopad?

Ovšem bude snad věřitele katastr informovat??? Přece ne.

věřitel musí být o zúžení informován - chápu že ne každý asi mává věřitelům před nosem smlouvou o zúžení SJM - takže má smůlu. Ale co třeba nemovitosti, kterých se to asi nejvíc týká - katastr je veřejný registr, zůžení SJM se tam uvádí resp. uvádí se když je nemovitost v SJM, když tam není, je tam uložena příslušná smlouva - tudíž tím může být věřitel informován?

Právě že nikoli - prostudujte si pečlivě citovaný § 267 odst. 2 písm. a) o.s.ř. - podstatné je vědomí věřitele o tom, že SJM je zúženo (a že tedy může v případě vymáhání své pohledávky oprávněně očekávat, že to, co by obvykle do SJM patřilo, tam být nemusí). Je vcelku jedno, jestli SJM bylo zúženo den nebo dvacet let před vznikem závazku. Účel této úpravy je zcela jasný - míří na podnikatele či "podnikatele" kteří jezdí v několika mercedesech, bydlí ve vilách za desítky milionů korun ale vůči svým věřitelům se brání tím, že nic nemají, všechno je manželky. Ne že by tohle dokázalo samo o sobě uváděným praktikám zabránit, je to ale kamínek do mozaiky. Nicméně má to dopady na každého, kdo takové šílené právní riziko jako je manželství podstoupí ;-)))

jestliže nadělám dluhy a zúžím SJM než se ty dluhy začnou vymáhat, tak to je celkem jasné, ke smlouvě se nepřihlíží. Ale byl-li zúžen prokazatelně několik let před vznikem vymáhané pohledávky, tak to mam jako dlužník celkem smůlu, ne?

Jasnější to sice je, ale nemyslím, že by to byla odpověď (alespoň ne vyčerpávající) na položenou otázku. Zjednodušeně popisujete situaci, která nastává při konkursu. Konkursy na fyzické osoby však v ČR nejsou vzhledem ke stávající úpravě ZKV až tak časté. Daleko častější a pravděpodobnější je u fyzických osob exekuce (výkon rozhodnutí). A tam to, co jste napsala, tak zcela neplatí. Přečtěte si moji reakci výše.

pokračování:
Nechci dělat další převyprávěnku, ale jeden z možných scénářů je: Uzavřete s manželkou smlouvu, kterou SJM zúžíte až na obvyklé vybavení domácnosti (úplně zrušit jej na rozdíl od dřívější úpravy BSM nelze). Všechno, s čím váš manžel podniká, je dle smlouvy jen jeho, není součástí SJM. Manžel nadělá (po uzavření smlouvy ale za trvání manželství) dluhy a svým věřitelům samozřejmě prokazatelně nesdělí, že má zúžené SJM (už jste viděli podnikatele, který při uzavírání smlouvy máchá notářským zápisem, ze kterého si každý přečte, jak si rozdělili majetek s manželkou?). Dluhy samozřejmě neplatí, je vydán rozsudek (platební rozkaz, rozhodčí nález,...) a následně nařízena exekuce. Ta ovšem na celý majetek, který je v SJM. Nelíbí se vám to? Tak žalujte věřitele vašeho manžela a prokazujte, že věděli, že máte zúžené SJM!!! (Ano, důkazní břemeno je na vaší straně, oni nemusí prokazovat nic). Neuspějete ve sporu (pravděpodobné)? Máte smůlu, exekutor vám půjde po celém SJM. Jestli je nebo není zúženo ho nezajímá, to je věc vás a vašeho manžela. Už chápete, proč tuto informaci považuji za zásadní?
A mimo jiné, bez urážky, z toho taky vyplývá, že o právu by měli psát lidé, kteří mají přehled o právním řádu. Přečíst si a převyprávět pár paragrafů umí skoro každý, domyslet všechny souvislosti laik v životě není schopen.

OK, k tomu zásadnímu - vztahuje se to k exekuci, která obvykle hrozí u fyzické osoby nepoměrně častěji (a dříve) než konkurs. Citace je z občanského soudního řádu (zákon č. 99/1963 Sb., v platném znění):
§ 262a
(1) Výkon rozhodnutí na majetek patřící do společného jmění manželů lze nařídit také tehdy, jde-li o vydobytí závazku, který vznikl za trvání manželství jen jednomu z manželů. Za majetek patřící do společného jmění povinného a jeho manžela se pro účely nařízení výkonu rozhodnutí považuje také majetek, který netvoří součást společného jmění manželů jen proto, že byl smlouvou zúžen zákonem stanovený rozsah společného jmění manželů nebo že byl smlouvou vyhrazen vznik společného jmění ke dni zániku manželství.79)
(2) Při výkonu rozhodnutí se nepřihlíží ke smlouvě, kterou byl zúžen zákonem stanovený rozsah společného jmění manželů o majetek, který patřil do společného jmění v době vzniku vymáhané pohledávky. Totéž platí, byl-li zákonem stanovený rozsah společného jmění manželů smlouvou rozšířen o majetek povinného, který nepatřil do společného jmění v době vzniku vymáhané pohledávky. ------------------------------ ------------------------------ ------ 79) § 143a občanského zákoníku.
§ 267
(1) Právo k majetku, které nepřipouští výkon rozhodnutí, lze uplatnit vůči oprávněnému návrhem na vyloučení majetku z výkonu rozhodnutí v řízení podle třetí části tohoto zákona.
(2) Obdobně podle odstavce 1 se postupuje, byl-li nařízeným výkonem rozhodnutí postižen majetek patřící do společného jmění manželů nebo který se považuje za součást společného jmění manželů (§ 262a odst. 1), avšak vymáhaný závazek vznikl za trvání manželství jen jednomu z manželů při používání majetku, který a) podle smlouvy o zúžení zákonem stanoveného rozsahu společného jmění manželů nebo podle smlouvy o vyhrazení vzniku společného jmění ke dni zániku manželství79) nepatřil do společného jmění manželů, a oprávněnému byl v době vzniku vymáhané pohledávky znám obsah smlouvy, b) náležel výhradně povinnému proto, že jej nabyl před manželstvím, dědictvím, darem, za majetek náležející do jeho výlučného majetku nebo podle předpisů o restituci majetku, který měl ve vlastnictví před uzavřením manželství nebo který mu byl vydán jako právnímu nástupci původního vlastníka, anebo že slouží podle své povahy jen jeho osobní potřebě.

Oni se rozvést nemusí, jen budou mít rozdělený majetek, ale manželé budou klidně dál. Každý si přitom bude hospodařit za své (to můžete koneckonců udělat i při vzniku manželství). Majetek se jen rozdělí na jeho majetek a její majetek. Dejme tomu, že tím zadluženým podnikatelem je on. Takže: majetek celé rodiny se ocení. Poté se rozdělí na poloviny, přičemž to, co sloužilo k podnikání (např. zařízení dílny, ponk, hoblík, nově postavená dílna, auto) je považováno za jeho majetek, tedy spadající do konkursu. Do toho spadnou i jeho dluhy z podnikání. Takto vymezený majetek je prodán a z výtěžku jsou uspokojeni věřitelé. Pokud se majetku nedostává, mají smůlu. Je to jasnější?

Dobrý den, moc tomu nerozumím. Je tedy 1) Majetek vložený používaný či vložený do podnikání součástní SJM? 2) stejný dotaz na dluhy (obchodním partnerům, státu na pojištěních, daních apod) také společným závazkem manželů?
Neuváděl jsem, že se rozvádějí; i když tento případ by měl mimo jiné zajímal také.

Ne. Nejdřív se provede rozdělení SJM na majetek každého z manželů, přičemž do majetku podnikatele se dostane ta část, se kterou podnikal (např. nemovitost provozovny). Až po rozdělení SJM se může v konkursu prodat majetek zadluženého podnikatele. Proto je lepší založit s.r.o. než podnikat jako FO. Sice vedete podvojné účto, ale to riziko, že přijdete o majetek, je menší.

Článek jsem konzultovala s právníkem, který v něm nenašel žádné nejasnosti, ale netvrdím, že ani odborník se nemůže spést. Děkuji Vám za názor, co zásadního si myslíte, že v článku chybí a klidně se zde o této problematice můžete rozepsat. Omlouvám se za chybu, SJM samozřejmě upravuje občanský zákoník. V článku ji opravím.

Článek je převyprávěním zákona, a to převyprávěním špatným, protože na mnoha místech dochází k významovým posunům a nepřesnostem. Co ale považuji osobně za zásadní, že nikde není ani zmínka o tom, že pokud nějaký dluh není součástí SJM (a zatěžuje tedy jen z jednoho manželů), neznamená to ještě, že pro jeho vymožení není možné vést výkon rozhodnutí (exekuci) na majetek, který do SJM patří. Viz § 262a občanského soudního řádu. A jenom poznámka na závěr: SJM upravuje výlučně a jen zákon č. 40/1964 Sb., tedy občanský zákoník. Vydávat pouhou novelizaci občanského zákoníku za "úpravu SJM" je blbost. A zákon o rodině už se SJM nemá společného vůbec nic...

Co když jeden z manželů podniká, ale jako fyzická osoba - pokud nadělá dluhy, budou tyto společným závazkem manželů?