Život na dluh: lákavý, ale nebezpečný

Doporučil bych všem lidem, kterým zamotala hlavu představa, že si pořídí to či ono blyštivé zboží, aby si v klidu sedli a uvážili, komu nejvíc prospěje jejich zadlužení.
Samozřejmě příslušnému peněžnímu ústavu, který nemaje dost z nemravně vysokých poplatků za vedení účtu, hodlá je nachytat ještě takto :-)
Do značné míry se to týká i střední třídy a hypoték. Je sice výborný pocit bydlet ve vlastním, a taky je pravda, že z hlediska horizontu 20-30 let utratíte míň peněz než za nájemné, ale na druhé misce vah je pěkně těžké závaží: nejproduktivnější léta života, tj. do pětatřicítky, strávíte odvodem skoro celé své výplaty do hypobanky a budete žít skoro z životního minima. Pochybuju, že si to někdo umí reálně představit, dokud v tom nežije - a pak je pozdě. Nemůžete si dovolit: pořídit více dětí, přestěhovat se (nedejbože rozvod!), ušetřit na základní vklad s.r.o., ba ani start živnostenského podnikání, a musíte se klepat strachy, abyste náhodou při nějaké hospodářské recesi nepřišel o džob a následně i střechu nad hlavou.
Jenže on ten pocit z čerstvé novostavby je tak krásný, že spousta lidí přestane přemýšlet, i kdyby měli jinak doktorát :-(

Na světě není věc, na kterou bych si musel půjčit, ale jsou situace, na které jsem ochoten se zadlužit i ďáblu.