Diskuze: Návrat akciového býka III.

Je Limart skutecne v konkurzu? Na strankach upadcu na ministerstvu spravedlnosti nic takoveho neni.

Ha, profesor Tuček, duchovní otec IPB, muž, který správně odhadl počet účtů v IPB tři roky kupředu a dle Vámi zmíněného komentáře pravděpodobně jeden z největších emitentů dluhopisů a akcií u nás! Jeho knihu jsem nečetl, nicméně on někdy nějakou emisi dělal? Nebo se jen živí tím, že o tom píše? Nebo o tom píše jen proto, že jako vysokoškolský profesor musí vykazovat nějakou činnost? To, že je Limart v konkurzu jen svědčí o tom, jak poctivě byla emise připravena a jak dobrý odhad měli ti, kteří se jí odmítli zúčastnit.

Stát je největším nepřítelem českého kapitálového trhu. Český kapitálový trh neplní svoji základní funkci – firmy si na něj nechodí pro čerstvý kapitál pro svůj další rozvoj. A pokud kapitál na financování nových projektů potřebují, dávají přednost bankovním úvěrům, které jsou relativně snadno dostupné. Přísun nových cenných papírů na kapitálový trh zajišťuje prakticky jen stát svými emisemi státních dluhopisů. Akciové IPO (primární emisi) zrealizovala jen společnost Software602, jejíž akcie se obchodují na mimoburzovním RMS. V roce 2001 se pokoušela na kapitálový trh vstoupit brněnská společnost Limart, její IPO ale skončilo fiaskem a dnes je v konkurzu.
Sečteno a podtrženo – počet veřejně obchodovaných titulů klesá a české firmy se na kapitálový trh neženou. Důvodů by se dala identifikovat celá řada – (noví) emitenti nechtějí konkurenci otevřít karty a plnit nezbytnou informační povinnost, rodinné akciovky se obávají rozředění svého podílu a především ztráty vlivu nad společností, bankovní úvěry jsou relativně snadno dostupné a vzhledem k nízkým úrokovým sazbám i levné. „Nechuť firem vstoupit na kapitálový trh se změní v období, kdy bude nedostatek kapitálu pro nové projekty,“ uvedl spoluautor publikace „Jak emitovat dluhopisy a akcie na veřejných trzích", profesor Miroslav Tuček.
K neutěšenému stavu přispívá svým chováním i stát. „Stát je největším nepřítelem kapitálového trhu. Používá ho k rozprodávání státních dluhopisů,“ uvedl profesor Tuček. Kromě toho daňově preferuje úvěrování podniků před zvyšováním vlastního kapitálu, stejně tak (na rozdíl například od Maďarska) při privatizaci státního majetku kapitálový trh zcela ignoruje. Podle expertů by kapitálovému trhu pomohlo, kdyby alespoň část státních podílů v privatizovaných společnostech mohla jít na veřejný trh. V nejbližší době nás čeká privatizace ČEZu a Českého Telecomu, ale vhodným kandidátem na privatizaci přes kapitálový trh by byl i ČEPS nebo Česká pošta. Otázkou ale zůstává, zda by vláda při takovém způsobu privatizace nedala přednost zahraničním trhům. Ipoint, 25.2.2004

Pravé ořechové to nikdy nebylo, všechny emise byly s předkupními právy pro stávající akcionáře za cenu slušně pod tehdejším kurzem...
Poplatky za emisi akcií jsou skutečně % z objemu emise. Toto % však kleasá s rostoucím objemem emise.
Co se týče drobných investorů, doporučuji se rozhlédnout i po rychle se rozrůstající nabídce certifikátů.

Upřesnění emisí:
na BCPP proběhly minimálně následujíc emise akcií:
Časká spořitelna, Elektrárny Opatovice, Komerční banka, Vertex Litomyšl, ElektroPraga Hlinsko, IPB, IPS, Česká pojišťovna, Českomoravský len
Dále podle me ještě proběhly emise akcií i ZPS Zlín a Chlumčanských keramických závodů
Pokud jsem na nějakou emisi zapomněl (zejména po roce 1996), omlouvám se.
Zvláštní případ byla Ekoagrobanka, která se také po určitou dobu obchodovala na BCPP...

Pánové za poučení díky, máte pravdu, že jsem nepřesně tvrdil, že na burzu v Praze nikdo pro peníze nešel a vyvedli jste mně z omylu. Jen mám pocit, že to nebylo to prvé ořechové (možná kromě Softvare 602), protože upisovali hlavně stávající akcionáři a o tom, že šlo o financování mně asi většinou nepřesvědčíte. Cílem zhusta nebylo dodat emitentovi finance místo toho, aby si šel pro úvěr nebo místo emise dluhopisů, ale například zajištění kapitálové přimeřenosti nebo jiný cíl, vždy při zachování příslušné majority resp vytvoření předem domluvené vlastnické struktury. Pokud mně někdo vymluvíte názor, že kurz na BCP nemá vliv na pohled bank na emitenta (ať už při úvěrování nebo při umisťování emisí na trhu), budu jenom rád. Nesleduji umisťování nových emisí z pohledu emitenta, někde jsem ale tuším četl, že to rozhodně není levná záležitost (jsou to řádově proceta z emise). Pokud je tomu tak může mi to někdo vysvětlit? A pokud je to tak není to jeden z důvodů = že se to prostě emitentům nevyplatí? O umisťování emisí IPB a možná i dalších "předem určeným fondům nebo investorům" s cílem na hony vzdáleným reálnému finančnímu posílení emitenta snad netřeba se ujišťovat. Musím ale uznat, že průměrný drobný střadatel nemá moc možností k uložní svých legálně vydělaných a tvrdě zdaněných peněz, než si koupit podílové listy fondu nebo je uložit na termínový vklad (po vyčerpání stavebního spoření a dalších instrumentů, které jsou ale v podstatě svojí výší limitovány přiměřenými daňovými odečty, atd.) Kruh se tedy uzavírá a jsme u výkonnosti fondů. A zlobím se zlobím na zákonodárce a na KCP nebo bůhví koho, že při úrocích v bankách do 1% a při diskontní sazbě 1% si správci za to, co předvádějí berou klidně do 2% z obhospodařovaného majetku. To je buziness co?

Pokud mne paměť neklame, byla tam ještě Česká spořitelna a IPS a možná že ještě někdo (Sklárny Kavalier?)

Mate pravdu, na IPB jsem zapomnel. Za kolik se to upisovalo - za 300? V kazdem pripade to byl pro upisovatele prusvih (tusim, ze spousta akcii zustala v podilovych fondech PIASky). Software 602, ktery se upisoval za 300, tusim, ze pres Private Investors, byl prusvih cislo dve. A dalsi IPO, Limart, byl prusvih cislo tri, ktery se nastesti nedostal do realizacni faze.

Z vlastní zkušenosti vím, že se také upisovaly akcie proslavené IPB. Pak jsem ovšem měl hroznou honičku se jich za přijatelnou cenu zbavit. Nešlo také něco přes RMS, např. Software 602?

Pro financování společností z kapitálového trhu nejsou a rozhodně ještě dlouho nebudou v ČR podmínky. Ani v EU nejsou. Proto jsou např. USA v tomto úhlu pohledu tak vpředu. Na evropském paloučku se spíše vyplácí uměle snižovat zisk a raději si vyemitovat dluhopisy. Investoři se většinou najdou. Co bude dál? Optimista i pesimista najde dostatek argumentů. Jedno si však dovedu reálně představit. Evropa bude spíš vyčkávat a sledovat USA. Moc si nespálit nějakým pokusem prstíčky a pak se potichu přidat. Evropské trhy jsou toho důkazem. Na faktické oživení EU si budeme muset ještě počkat, ale evropské indexy se drží Ameriky zuby nechty. Proč? Protože si to přeje většina investorů? Moc peněz se nedá jen tak přejít.

Co ja vim, z ceskych titulu si na burzu pro dalsi penize sly Ceske Radiokomunikace (akcie se prodavaly pri upisu v prepoctu nekde pres 500 Kc) a Komercni banka, kdyz se akcie upisovaly za 500 Kc a stoji tolik, co dnes. Neni to moc, ale jde to. Ohledne financovani, tusite, kdy vydaval naposled nove akcie napriklad General Electric (v roce 1961), Microsoft (v roce 1986), IBM (v roce 1968), Walmart (v roce 1982) nebo McDonald´s (v roce 1975)? Brano, z Vaseho pohledu nema hra s akciemi General Electric uz 43 let zadny zaklad. A presto se toci, jak podivuhodne!

Souhlasím s Vámi, že naše burza neplní svou funkci jako zdroj financování podniků. To je ovšem také dáno jejím vznikem v podmínkách kupónové privatizace, kdy byla zaplavena množstvím mikroskopických podniků a sloužila především k jejich doprivatizaci, kdy nebyl příliš žádoucí kvalitní dohled nad kapitálovým trhem. Když tyto podniky z trhu postupně zmizely, ukázalo se, že mezi investory je zájem jen o několik titulů. Domnívám se, že zanedlouho zůstanou ve hře pouze: KB, Č.Telecom, ČEZ a případně ještě P.Morris. Dnes se burzovní dohled sice zlepšil, ale podmínky pro případné IPO nejsou stále povzbudivé. Protože tržní ekonomika bez funkčního kapitálového trhu dlouho neobstojí, zůstává otázkou jak dál. Zda bude existovat v budoucnu samostatná BCP, nebo vznikne v rámci globalizace jedna středoevropská burza např. ve Vídni, nebo se ty naše tři tituly budou obchodovat ve Frankfurtu? Ovšem kapitálový trh nejsou jenom akcie, ale také dluhopisy, komodity, deriváty ap., což by se muselo také řešit.

Což o to, článek je to dobrý, porovnání je dobré, závěry a zhodnocení výkonnosti fondů si může udělat každý sám – podkladů má v článku dost. Ale jsou akcie ve střední a východní Evropě opravdu akciemi? Jsou burzy v tomto regionu opravdu burzami? Jmenujte tedy někdo emitenta, který si šel na burzu ve východní Evropě pro peníze (veřejnou emisí nových akcií), dostal je a je za to akcionářům vděčný. A nebo si jen tak hrajeme, protože jsme si všimli, že ve světě jsou burzy, tak je tu máme také? I založili jsme „burzy“, ustanovili „odborníky na kapitálový trh“ = poskytli těm správným lidem korýtka, vzali jsme akcie státních molochů, „umístili“ je na burzy a „investoři“ si je kupují a prodávají je a analytici je analyzují – prostě se rozeběhla hra na doběhlíka, na peníze, za peníze, ale ve skutečnosti nemá tato hra žádný reálný základ. Vedení společností /emitentů/ nemusí nikomu skládat účty na vývoj kurzu, banky společnostem nepůjčují na základě jejich kurzu, emitenti si nechodí pro peníze na burzu, ale buď do bank nebo emitují dluhopisy a někteří emitenti si finanční prostředky zajišťují v rámci nadnárodních korporací, jichž jsou součástí. Je to akciový trh? Chceme toto? No jestli ano, tak dělejme analýzy, hrajme si i jinak s čísly, KCP nechť na to „dohlíží“, mějme „členy burzy“ no prostě jsme in! Jen nevím proč to děláme, když kapitálový trh je přece zdrojem financování. Ale vážení je zdrojem financování emitentů! Ne analytiků, správců fondů, členů burzy, a různých „finančních manažerů“. Opakuji emitentů! A ti jak je vidno o to ve východní Evropě v podstatě nestojí. Tož tak si tedy hrajme. Hrajme si dál. S českými akciemi, se slovenskýni, ruskými, i čínskými to jde, za pár let budou měsíční a pak už konečně marťanské. Ale opravdové jsou americké, britské a......no vždyť to vlastně všichni víme.