Penzijní fondy: naši atraktivitu má v rukou stát

Pokračování III: Postupné čerpání penze Druhou variantou užití naspořených prostředků, je postupné čerpání penze po dovršení věku 60 let. Z výpočtů nám dostupného penzijního kalkulátoru plyne, že při spoření 500 Kč měsíčně je možné při stanoveném zhodnocení trhu o 6 % ročně čerpat z PF doživotní penzi ve výši 2 412 Kč. Kdybychom chtěli tutéž částku postupně čerpat z prostředků naspořených v OPF, peníze by vystačily do osmdesáti dvou let. Při spoření 1 500 Kč měsíčně by PF vyplácel penzi 6 124 Kč a stejná částka by se z OPF mohla vybírat do devadesáti tří let. Jak je možné, že PF jsou schopny vyplácet tuto penzi doživotně bez ohledu na to, jestli klient zemře v pětašedesáti nebo ve sto letech? Zjednodušeně řečeno prostředky, které by měly být vyplaceny zemřelým, slouží k financování penzí žijících penzistů. To je obrovský rozdíl mezi čerpáním peněz na penzi od PF a OPF. Penzijní fondy tak vlastně vytvoří jakýsi společný koláč, ze kterého postupně ukusují všichni penzisté, ale OPF má pro každého investora jeho vlastní koláč. Cynicky řečeno, jestli věříte tomu, že zemřete dříve než v osmdesáti dvou letech, je výhodnější zvolit spoření do OPF, protože dědicům po sobě mimo hezkých vzpomínek zanecháte i nějaký majetek v OPF. Kdo ale nehodlá hrát tuto hru s úmrtnostními tabulkami a chce mít jistotu, že bude penzi čerpat i v opravdu pozdním věku, pro toho je lepší spořit do PF a pak svou penzi nevybírat jednorázově, ale postupně. Závěr Existuje varianta, aby PF byl výrazně výhodnější než OPF? Ano. Pokud začnete spořit, když vám do důchodu zbývá pět let a to částku 500 Kč měsíčně. Zde se efekt státní podpory maximalizuje v přepočtu na výnos v procentech. Absolutní částky jsou ale zanedbatelné, což ještě potvrzuje zvrácenost stávajícího systému – podporovat spoření, až když je pozdě. Pokud máte v plánu naspořit a na konci prostředky vybrat, je lepší zapomenout na státní podporu a daňové úlevy spojené se spořením do PF a raději zvolit variantu OPF, který svými nižšími náklady a nulovou daní „na konci“ vydělá investorovi více. Při volbě konkrétního fondu se samozřejmě musíte vyhnout těm několika drahým! Kdyby byla 15% daň „na konci“ u PF zrušena, byly by PF mírně výhodnější při spoření 500 Kč měsíčně, ale při vyšších úložkách jsou OPF stále lepší volbou. Dostáváme se opět k relativní vyrovnanosti obou variant.

Pokračování II: Prémie první – státní příspěvek: Státní příspěvek lze u PF maximalizovat při spoření 500 Kč měsíčně, kdy stát navíc přidá 150 Kč. Ve skutečnosti tedy z peněženky budoucí penzista vytáhne 500 Kč, ale opravdu investuje 650 Kč. Investice do OPF podobnou výhodu nemá. Pro úplnou přesnost bychom měli uvažovat také zaplacení vstupního poplatku při investici do OPF, ale placení tohoto poplatku má na celkový výsledek minimální vliv. Trend v oboru navíc směřuje ke snižování vstupních poplatků. Prémie druhá – daňové odpočty: Jestliže se naspoří do penzijního fondu více než 6 000 Kč za rok, vznikne nárok si o částku přesahující oněch 6 000 Kč snížit základ daně. Maximálně odečíst od daňového základu lze 12 000 Kč, takže se z daňového hlediska nevyplatí spořit více než 1 500 Kč měsíčně. Patří-li pak investor do 25% pásma daně z příjmu, kterou uvažujeme ve výpočtech, ušetří za rok na daních až 3 000 Kč. Podobně jako v předchozím případě nemají OPF jak konkurovat. Překážka třetí – daň na konci tratě: Po 30 letech má investor na výběr dvě možnosti, jak s naspořenou částkou naložit: jednorázově vybrat veškeré vklady včetně zhodnocení (u PF také včetně státních příspěvků a jejich zhodnocení) a nebo postupně penzi čerpat. Vyberou-li se všechny prostředky z PF, nevyhne se investor 15% dani z výnosů. Zdanění u otevřeného fondu je mnohem jednodušší. Při držbě podílových listů déle než šest měsíců jsou výnosy osvobozeny od daně. Jednorázový výběr Podívejme se nejdříve na ukládání 500 Kč měsíčně. Po třiceti letech investorovi dojde z penzijního fondu pro zadané parametry výpis, že má k dispozici při jednorázovém výběru 377 840 Kč po zdanění. V otevřeném podílovém fondu by ale naspořil 396 848 Kč, a to bez jakékoli státní dotace. Kde je zakopaný pes? Stručně řečeno: v nákladech. PF si díky štědré státní dotaci mohou dovolit mít vyšší náklady. Jak je vidět, vyšší nákladovost a daň „na konci“ pak spolehlivě vymaže vliv státního příspěvku, takže bez nadsázky můžeme prohlásit, že stát tak vlastně dotuje provoz penzijního fondu a nikoli penzistu. Situace se trochu komplikuje u spoření 1 500 Kč měsíčně, protože u penzijního fondu musíme vzít v úvahu také daňové úlevy, kterých investor dosáhne. Po třiceti letech může z účtu jednorázově vybrat 959 132 Kč po zdanění. K tomu ale každý rok na daních ušetří 3 000 Kč při 25% dani z příjmu, a tedy 90 000 Kč za třicet let. Budeme-li uvažovat okamžitou spotřebu této úspory, bude ekvivalent celkové naspořené částky činit 1 049 132 Kč. Stejnou investicí do otevřeného podílového fondu by si ale investor přišel na 1 213 588 Kč, což je o 160 tisíc více než v PF. Jak plyne z výpočtů, pro případ spoření 500 Kč měsíčně a jednorázového výběru se výsledky nijak dramaticky neliší. U spoření vyšších částek nebo při vyšším růstu trhů se pak nůžky mezi zhodnocením PF a OPF rozevírají ve prospěch OPF. Při uvážení prudšího poklesu nákladů PF se tyto nůžky opět uzavírají.

Omlouvám, se, může to mít jen 3000 slov a nelze vložit odkaz na zdroj: Takže pokračuji: Překážkový běh Cílem tabulky je ukázat, zda je při zohlednění všech důležitých faktorů výhodnější zvolit PF, který je štědře dotován státem a nebo OPF, který tuto podporu nemá. Překážka první - daně. Jak prohlásil klasik, smrti a daním člověk neunikne. Vzhledem k tomu, že uvažujeme lucemburské OPF, které neplatí daň z příjmu, můžeme si dovolit celkové daňové zatížení na úrovni OPF nastavit na 0 %. U PF je situace složitější. Srážkovou daň z kupónů tuzemských dluhopisů si PF nárokuje zpět a efektivně tedy inkasované kupóny nedaní. PF dále mohou na klientské účty připisovat zhodnocení jen z realizovaných zisků, které podléhají zdanění 15 %. Skutečnost je ale taková, že PF si započítávají proti daňovým ziskům své daňové ztráty z minulosti, takže naprostá většina PF dnes daň ze zisku neplatí vůbec. Budeme-li dále u PF předpokládat stejný trend poklesu zdanění, jaký je nyní u OPF a efektivně nulovou srážkovou daň z kupónů, můžeme přijmout zjednodušení, že celková daň na úrovni PF bude velice blízká nule. Překážka druhá, největší - náklady. V roce 2002 činily provozní náklady PF k celkovým aktivům podle serveru fincentrum.cz v průměru 2,91 % a průměr za poslední tři roky 3,22 %. Podle Asociace penzijních fondů ČR byly ale náklady v roce 2002 nižší, a to 2,24 %. Průměr za poslední tři roky je podle údajů Asociace penzijních fondů ČR 2,27 %. V našich výpočtech jsme zohlednili údaje z obou uvedených zdrojů a rozhodli se použít 2,5 %. U OPF je třeba „navážit“ náklady stejně jako portfolio. Celkové náklady dluhopisových fondů (tzv. TER) se pohybují kolem 1 % a akciových fondů kolem 1,7 % (zdroj: FERI Trust), takže celkové náklady OPF v našem případě činí 1,1 %. Výše uvedená čísla představují současný stav. Představitelé PF mohou upozornit, že náklady PF budou v čase klesat, takže by bylo vhodnější zohlednit tento trend a do výpočtů dosadit procento nižší, které se v extrémním případě blíží až k současným nákladům OPF. Dle našeho názoru ale nesmíme zapomenout, že díky rostoucí konkurenci budou klesat i náklady OPF. Pohled třicet let nazpět hovoří za vše a už dnes je možné nakoupit indexové nástroje s ročními náklady 0,4 %.

Penze: Co dostanete, to vám vezmou Mnoho lidí se domnívá, že penzijní fondy jsou díky systému státní podpory a daňových úlev ideálním nástrojem k zajištění penze. Naše výpočty ukazují, že realita není tak jednoznačná.
Penzijní fondy si jednoduše vysokými náklady na správu seberou pro sebe to, co stát přispívá účastníkům penzijního připojištění. Penzijní fondy tak jen potvrzují princip neviditelné ruky trhu, jak ji popsal legendární „otec ekonomie“ Adam Smith. Spíše by se měli zamyslet státní úředníci, zda je smysluplné sponzorovat soukromé finanční ústavy a tuto „ruku trhu“ deformovat.
Abychom nesrovnávali hrušky s jablky, vytvořili jsme z otevřených podílových fondů (OPF) stejné portfolio, jaké mají dnes penzijní fondy (PF), a tedy 90 % dluhopisů a 10 % akcií s celkovým očekávaným zhodnocením 6 % ročně.
Tabulka: Srovnání varianty spoření do PF a OPF pro jednorázový výběr
PF OPF zhodnocení trhu 6% daň na úrovni fondu 0% 0% náklady fondu 2,5% 1,1% efektivní zhodnocení p.a. 3,41% 4,85% spoření (měsíčně) 500 Kč 1 500 Kč 500 Kč 1 500 Kč státní příspěvek 150 Kč 150 Kč 0 Kč 0 Kč po 30-ti letech brutto 403 223 Kč 1 023 567 Kč 396 848 Kč 1 213 588 Kč daň při výběru na konci 15% 0% jednorázový výběr po 30-ti letech 377 840 Kč 1 049 132 Kč (včetně daňových úlev) 396 848 Kč 1 213 588 Kč
Výchozí hodnotou pro výpočty v tabulce je zhodnocení trhu 6 %, které se upravuje o náklady na správu fondů. Konkrétní výpočty pak vychází z takto upravené výkonnosti (efektivní zhodnocení p.a.), která je pro PF a OPF odlišná z důvodů jiné nákladové struktury.