Penzijní fondy: naši atraktivitu má v rukou stát

Ještě jsem zapomněl doplnit portfolio na stáří malým životním pojištěním. To v mém výčtu chybí a je také možno uvažovat o jeho ponechání na dožití.

UFF! Snažil jsem se zjistit názory na penzijní připojištění a na penzijní fondy vůbec a tento článek a diskuse k němu mně opravdu potěšily. Děkuji tedy tímto diskutujícím, protože co dodat? Nechci mít poslední slovo a vyjádřím ale svůj názor na penzijní připojištění: Podle mne to je pro lidi blížící se důchodu jeden z pilířů jejich finančního zajištění. První je starobní důchod, druhý jsou jejich další zdroje (od akcií a fondů po případné výnosy z nemovitosti, atd.) po penzijní fond. Mám totiž pocit, že řada z nás diskutujících je dnes ve formě = jsme schopni řadu aktiv (ještě při svém zaměstnání) obsáhnout a spravovat. Penzijní připojištění je pro mne něco, co mám proto, abych měl ve stáří obrazně (ale možná i reálně) na pivo nebo na zmzlinu. KDYBYCH NEMĚL SÍLU se o další instrumenty starat. Zní to možná divně, ale může se to stát. Proto nehodlám peníze z penzijního fondu v 60-ti letech vybrat a právě z důvodu zajištění SEBE si to nechám vyplácet postupně. Hrát si mohu s OPF, akciemi, atd. Dokud na to budu mít hlavu a sílu. Třeba mně to přestane bavit, ale chuť na zmrzlinu nebo na pivo budu mít pořád....

Díky za uznání. To ale nepatří mně, ale autorům (jsou na konci posledního dílu). Já to jen překopíroval, protože tam nešel dát odkaz, byl na stránku se všemi články a zájemce by to tam nemusel najít. Kromě toho to bylo i v písemné podobě v Ekonomu. Já jsem to sem dal, protože to naprosto přesně vystihuje současnou situaci.

Třetí cesta existuje. Jedná se o tzv. "zmrazení" smlouvy u současného penzijního fondu a následné uzavření nové smlouvy od prvního dne měsíce následujícího u jiného penzijního fondu. Záleží na tom, podle jakého penzijního plánu má Honza dosavadní penzijní připojištění a zda se mu to vyplatí. V každém případě teprve příspěvek zaměstnavatele dělá z tohoto produktu zajímavou záležitost. Bez něj je to jen státem (daňovými poplatníky) dotovaný, hůře likvidní, termínovaný účet.

...malujete si to opravdu moc pěkně ! Ale žijte v dnešní situaci a šerém přítmí, kam se řítíme či suneme, raději reálným dneškem. Pravdou ale je, být právě v zaměstnaneckém poměru, tak ty příspěvky od zaměstnavatele jsou dobrý. Potom ale hned malá domů, slibotechna státu může být ukradená. Tak jsme to ostatně kdysi udělal i já a spokojenost.

Jo, a ještě mám sjednanou 50% výsluhovou penzi- takže k polovině se dostanu již za 10 let (v mých 40). Také využívám příspěvků zaměstnavatele.

Penzijní fond mám jako složku portfolia. Proč nechávat státu ty příspěvky - ať mi dá alespoň část daní zpět.
Při odchodu do penze si vše jednorázově vyberu...

Dobrý den, ze zákona můžete mít pouze jedno jediné penzijní připojištění, takže pokud chcete příspěvek zaměstnavatele, volba je jednoduchá - buďto přejdete do jím stanoveného fondu nebo jej přesvědčíte, aby přispíval do vašeho fondu. Třetí cesta bohužel není.

tvoje penize jsou neco podobneho, jako tve zdravi. v pripade zdravotnich problemu se jiste obracis na lekare. udelej v tomto pripade totez, obrat se na nejakeho nezavisleho financniho poradce. tvuj financni problem je na venek celkem jednoduchy, ale ma mnoho neznamych, ktere je treba dosadit, aby mohla byt diagnoza spravne urcena.

Skvělé příspěvky! A teď poraďte: mám smlouvu u PFKB s vkladem 500/měs., nyní mi zaměstnavatel nabízí příspěvky pokud si založím (zřejmě další) připojištění u jím určeného fondu. (Bohužel teď přesně nevím, kolik by to bylo.) Jak se zachovat? Převést smlouvu na nový fond, nebo rozjet další pojištění, příp. něco jiného? Je mi 36, do penze daleko... :)) Díky za rady ;)

U penzijního fondu je to horší než u stavebního spoření. Není žádný fond, který by garantoval třeba jen částečné vrácení pojistného. Právní úprava je zastaralá. Penzijní fondy jsou pod dozorem Komise pro cenné papíry a MF a ty se občas neshodnou ...

Dotaz: prosím, je zajištěno v PF, že mně naspořenou částku neukradnou? Myslím nyní na analogii stavebního spoření, které si v rámci nejrůznějších poplatků s mými penězi dělá co chce a já jen mohu čekat, zda-li mi ukradnou vše a nebo mně něco nechají.
Díky za odpověď.

Ano, tak nějak, a státní příspěvek jsou přerozdělené daně, které bylo nutno od někoho vybrat a o penízky ho tím pádem připravit. A ještě se na tom přiživují různí paraziti : musím zase jako příklad vzpomenout na dámičky a panáčky třeba z finanční skupiny České spořitelny, ale je to stejná sorta s naháněči ostatními, stačí si přečíst jen článek tady na serveru. A proč není marketingový zájem, jak naznačujete, problém řešit třeba přes OPF ? Odpovědí je jednoznačně likvidita ! Z OPF přece můžu kdykoli bez, obrazně řečeno, ztráty květinky vystoupit, tady mne různými způsoby nutí se dlouhodobě uvázat jednak naháněči, ten si ukousne z mýho svý, a jednak Špidlovi a Sobotkovi v dluhopisech a SPP na jejich experimenty a stavění hladových zdí. Ale je na každém, co si vybere a co mu vyhovuje, že.

Spoření na stáří u PF má několik problematických bodů : 1) výpočet penzijní dávky - kalkulace je uvedena v příspěvku Michala, ovšem vychází samozřejmě z údajů, které jsou dneska k dispozici. Pokud stoupne průměrný věk(a lze čekat, že ano), pak se určitě změní i výpočet dávky směrem dolů. Navíc jsem se někde ve statutu PF dočetl, že výnosy jsou přednostně použity k pokrytí nároků na penzijní dávky, což znamená, že její výše je v mlze. Zde je jasná výhoda OPF - co naspořím, to mám. 2) příspěvek zaměstnavatele - daňová úspora pro zaměstnavatele je postavena trochu neštastně na měsíční bázi, přitom daňové období je jeden rok. Pokud je zaměstnance nemocný, pak se příspěvek zaměstnavatele může lehce stát daňově neuznatelným. A navíc : příspěvek není nic jiného než součást personálních nákladů. Zjednodušeně můžeme říci, že tato částka chybí na výplatní pásce - proto není správně ji celou zahrnout jako "výnos PP". Když dáte vybrat např. zaměstnanci ve věku 30 let, zda chce peníze ve výplatě(menší) nebo do PF(vyšší), vždy si vybere výplatu(podle mé zkušenosti). Proto je velká otázka, jestli jsou tyto příspěvky z hlediska zaměstnavatele rozumně vynaloženým nákladem nebo jen nákladem na sociální smír. 3) provozní náklady - jsou vyšší než u OPF a budou asi vyšší i do budoucna. Obchodní sít je asi dražší než u OPF a ty různé platby formou "motivačních odměn" taky něco stojí. Navíc jsem si nevšiml, že by existovala závislost připsaných výnosů na velikosti fondu ve smyslu : větší fond, nižší provozní náklady a tedy vyšší výnos pro klienta. Jeden z nejvýnosnější PF má cca 10 tis. klientů. Což u OPF taky není. Závěr pro mne je, že PF je nejvýhodnější pro důchodce, kteří na své peníze dosáhnou již za 5 let s výnosem cca 17%(díky státnímu příspěvku ovšem).

DRUHÁ ČÁST:
Zkusme to jinak. Od zadu. V budoucím důchodu nám bude chybět minimálně 55% průměrné mzdy. To bychom měli dohnat pomocí penzijního připojištění a životního pojištění. KŽP necháme pro dnešek spát a podíváme se na PP. Dejme tomu, že bychom potřebovali za deset let dalších 10.000 Kč měsíčně. Co to pro nás dnes znamená? Maličkost, měsíčně posílat do PF asi 15.000 Kč. Ten, kdo na to má 20 let, tak mu stačí 10.000 Kč měsíčně. Ten, kdo 30 let, tak „už jenom“ 8.000 Kč měsíčně. Ovšem nejlépe na tom je mladý student, který má před sebou 40 penzijního připojištění. Tomu stačí, k výše uvedeným kritériím, spořit měsíčně jen 7.350 Kč. Co by student pro svoji budoucnost neudělal, že? Podotýkám, že tyto výpočty jsou bez příspěvku zaměstnavatele, který považuji za nejdůležitější. Bez nich je PP jen méně zabezpečený a hůře likvidní termínovaný účet. Ovšem, je tento příspěvek spolu s daňovými úlevami jistý i do budoucna?

PRVNÍ ČÁST:
Hospodaření penzijních fondů si můžete porovnat na většině finančních serverů. Chápu, že většina zná jen žebříček připsaných výnosů za jednotlivé roky. Většinou si ale bez problémů zjistíte náklady na aktiva, náklady na účastníka, průměrné zůstatky na účtech klientů apod. Samozřejmě počty klientů, aktiva celkem a struktury portfolií.
Které z uvedených kritérií jsou nejdůležitější z krátkodobého a z dlouhodobého hlediska? Jak moc jsou věrohodné? Napadá mě jedna zkušenost s jedním ukazatelem a to náklady na aktiva. V porovnání všech PF vychází nejlépe PF KB. A to kupodivu i ve většině dalších ukazatelích. kdysi jsem měl, na toto téma, rozhovor se zástupcem PF CSLP. On tvrdil, že tyto údaje nejsou přesné a věrohodné. Že prý "bankovní" penzijní fondy přehrávají některé náklady na své matky a takto si vylepšují bilanci. Tak nevím, co si o tom myslíte?
Z pohledu klienta celkem o nic nejde. Nyní je pro něj důležitá stabilita a bezpečnost vkládaných prostředků. A za další dobré výnosy. Pokud mu tam něco přihodí zaměstnavatel, tak se dostává na zajímavý efektivní úrok. To, že žebříček PF z pohledu výpočtu doživotní penze je úplně jiný, ho bude zajímat mnohem později. Ostatně na přestup má dost času.
Problém je někde jinde. Co to komu přinese. Mnoho poradců radí dávat maximum až v padesáti letech. Zkusme příklad: měsíční vklad účastníka 1.500 Kč, zaměstnavatel mu přidává měsíčně 500 Kč. A to po dobu deseti let. PF má zhodnocení 2% nad průměrnou inflací. Včetně všech daňových úlev a zaplacené dani z výnosu bude mít k dispozici asi 300.000 Kč. Efektivní úrok je sice 9,37%, ale co mu to přinese? Pokud se rozhodne pro doživotní penzi, tak je to 1.230 Kč u slabšího fondů a 1.900 Kč u lepšího fondů měsíčně. Když přidáme průměrnou inflaci ve výši 3%, tak se dostaneme na současnou hodnotu 902 až 1.413 Kč. Ovšem, když je zaměstnavatel opatrný a nepřidá ani vindru, tak to celé vypadá jinak. Naspořeno 233.500 Kč, efektivní úrok „jen“ 4,97% a doživotní penze 968 až 1.496 a při současné hodnotě jen 700 až 1.113 Kč. Nebo si ty peníze můžete vybrat najednou a chvilku si užít.
Dejme tomu, že za deset let bude v lepším případě průměrná mzda 25 až 30.000 Kč. Průměrná výše důchodu někde na 45%, to je přibližně 12.500 Kč. Co asi jedna tisícovka pomůže? Asi dost slabý pilíř, že?

Michale, jste dobrej!

názor i článeček v časopise Ekonom je sice pěkný, ale jsou v něm nepřesnosti, které neodpovídají skutečnosti!
Názory, jako předčasný výběr z fondů, jsou naprosto irelevantní, protože penzijní připojištění není a nemůže být spekulací. Stejně jako nikdo nehodnotí životní pojištění jako investici na kapitálovém trhu. Druhá věc jsou pofidérní prognózy provozních nákladů, ale i nákladů např. na reklamu. Kolik znáte reklam na penzijní fondy např. v televizi...? Já dvě! Z kolika PF? Ze třinácti! Nikdo nebere v úvahu výhody příspěvku zaměstnavatele, jak pro klienta, tak právě pro zaměstnavatele! A tak dále, a tak dále...
Nebude asi existovat konečně vyvážený názor, co... "?"

Jak tady můžete uvádět názory těch podvodníků z Credit Suisse, kteří se místo péče o klienty věnují manipulacím s kursy akcií a podobným podivným aktivitám?

A konečně závěr: Jestliže má budoucí penzista v plánu spořit nižší částky a vybírat penzi postupně, jsou PF výhodnější pro ty, kteří chtějí mít jistotu skutečně doživotní penze, i kdyby zemřeli ve sto třech letech. Pokud ale použijeme průměrnou délku života, která je u mužů 72 let a nastavíme čerpání penze z OPF na horizont od šedesáti do dvaasedmdesáti let, může se z OPF čerpat měsíční penze o 1 200 Kč vyšší při spoření 500 Kč měsíčně a dokonce o 5 000 Kč vyšší při předchozím spoření 1 500 Kč měsíčně než při čerpání z PF. Čím déle ovšem penzista bude žít, tím se výhody čerpání penze z OPF snižují až se nakonec stanou PF výhodnějšími. OPF sice nemají státní podporu, ale zato není investice do nich tak svázaná, jako u PF. U OPF je investice kdykoli likvidní, ale předčasný výběr z PF je citelně penalizován. Další podstatnou výhodou OPF je, že si postupem času může investor přizpůsobovat strategii svým preferencím. Mladý člověk tak může klidně začít spořit do akciového fondu a postupem času navyšovat podíly dluhopisového fondu. Cílem bylo ukázat, že trh si se zásahy do systému poradí po svém a v tomto případě se potvrzuje naše teze v úvodu článku – neviditelná ruka trhu vede PF k tomu, aby veškeré výhody dokázaly přetransformovat ve svůj příjem a celkový efekt je tedy velice podobný tomu, kdyby se investoři rozhodli spořit do OPF. Masivní reklamní kampaň vyzdvihující státní podporu a daňové zvýhodnění spoření do PF něco stojí a můžeme říci, že stojí právě ono uvedené zvýhodnění a ještě zůstane dost i pro správce penzijních fondů. Troufáme si tvrdit, že jestliže by se veškeré výhody spojené s investováním do PF přesunuly na libovolně zvolený investiční nástroj, snížily by se náklady PF v důsledku konkurenčního tlaku na úroveň OPF a naopak by zřejmě vzrostly náklady instrumentů, na které by se výše zmíněné výhody vztahovaly. Společnosti, které spravují majetek PF, totiž většinou obhospodařují i klasické OPF, takže by se výhody, a tím i vyšší náklady přesunuly jen z jednoho nástroje na druhý. Neviditelná ruka trhu by opět zapracovala. Účelem tohoto článku není očernit nebo oslavovat OPF či PF, ale ukázat, že tržní mechanismus funguje, protože státem uměle podpořené odvětví (PF) je v konečném důsledku srovnatelné s nepodpořeným odvětvím (OPF). Přitom PF by se všemi výhodami měly být jasnými favority! Je jasné, že diskuse mezi výhodou spoření do PF a OPF závisí na několika proměnných, které jsme v tomto textu uvedli a o jejichž vývoji na třicetiletém horizontu lze polemizovat. Obecně ale můžeme tyto diskuse uzavřít slovy, že při dožití osmdesáti čtyř let, což čeká asi pětinu mužů, nelze zvolit jasného vítěze tohoto klání. Milan Šmíd, Petr Šimčák COPYRIGHT © MONECO, s.r.o. (všechna práva vyhrazena) Tento článek vyšel také v jednom z lednových EKONOMů, ale je tam bohužel pro internetové čtenáře zamčený.