Finanční poradenství od finančních institucí?

Krátký pohled z "druhé strany barikády". Jsem pojišťovací agent (pojmenování "finanční poradce" se bráním jako čert kříži). Pracuji s produty více pojišťoven, dělám stavební spořitelny, penzijní fondy atd. Jsem placen provizí za sjednané pojistné smlouvy atd., přesto se snažím klientovi nabídnout to, co potřebuje a co mu bude nejlépe vyhovovat (samozřejmě ale pouze z omezené nabídky několika pojišťoven, PF atd.). Vím, že když klientovi dobře poradím (i když budu mít třeba nižší provizi), je to ta nejlepší reklama.
Podle mého názoru ideální finanční poradce neexistuje. Nikdo nemůže znát produkty všech pojišťoven, stavebních spořitelen atd. tak, aby dovedl klientovi stoprocentně správně poradit s výběrem těch produktů, které bude klient potřebovat. Vždy bude řeč pouze o části nabídky na trhu. Je tedy i věcí klienta, aby hned nesepisoval smlouvy s prvním finančním poradcem, který mu "poradí", ale aby si nechal zpracovat nabídky z více zdrojů, tyto nabídky pak porovnal (zeptal se na nejasnosti) a vybral si opravdu jenom to, co potřebuje a to, co mu nejlépe vyhovuje.
Pokud se týká přímo finančních poradců, tak tu bude vždy rozpor mezi snahou finančního poradce uzavřít s klientem co nejlepší smlouvu (a co nejvíce smluv) z hlediska výše jeho provize a mezi (morální) povinností nabídnout klientovi to, co bude pro klienta nejlepší, bez ohledu na výši provize.
Myslím si, že nejvíce se blíží pojmu "finanční poradce" člověk, který má co největší přehled o co největším počtu produktů, nabízených na trhu, ale který tyto produkty nesjednává - pouze pomůže s jejích výběrem dle potřeb klienta. Takový finanční poradce je placen přímo klientem za čas strávený oním finančním poradenstvím (tak jako třeba právník, advokát a podobné profese). V tomto případě je asi největší zaruka toho, že finanční poradce klientovi poradí co nejlépe, protože když klientovi dobře poradí, tak si jej klient časem pozve znovu a doporučí jej svým přátelům a známým. Když klientovi poradí špatně, tak má po výdělku, špatné zprávy se totiž šíří daleko rychleji, než ty dobré.