Český důchodce ve švédské penzi

Lidé by se chovali daleko odpovědněji, kdyby je stát nemotivoval k opaku. Pokud se stát chová jako univerzální solidární pojišťovna proti všem rizikům, nezodpovědnosti jedniců výrazně přibývá.
Nový systém neodvozuje penze podle toho, kolik si naspoříte. To jste si špatně přečetl. Peníze vám jdou na "virtuální účet". Takže naspoříte třeba 10 milionů, ale dostanete jen jeden, protože víc nebude. Míra úspor určuje jen poměr. Když tam nastrkáte 5x víc, než průměrný člověk, dostanete jen 5x víc z toho kulového.
Můžete se mnou souhlasit či nesouhlasit, ale proč mají názory ostatních mít vliv na to, jak se já pojistím na penzi? Říkáte, že každý může svobodně projevit svůj názor. Ale proč se tím názorem musí řídit i ti, kteří jej nesdílejí? Proč se musím pojišťovat proti stáří, nemoci či nezaměstnanosti podle toho, co si myslí ostatní? Nezdá se vám to divné? K čemu je svoboda názoru, když se svým názorem nemůžete řídit? Komu bych tak hrozně ublížil, kdybych se proti nezaměstnanosti pojistil třeba u Allianz, proti stáří třeba u Kooperativy a proti nemoci třeba u Lloyds? A podle podmínek, které si s těmi pojišťovnami dohodnu? Pokud mi v tomto někdo brání, tak je zločinec. To již se svobodou nemá nic společeného.

Vcelku by me zajimalo, proc se nejde opacnou cestou.Mladych je malo, proto omezime stare.Co kdyby bylo mladych vice? Proc neinvestovat do podpory mladych rodin? Dneska mit dite je pro mladeho prumerne vydelavajicho obcana (a tech je cca 60%) ekonomicka sebevrazda. Diky cenovym upravam se pocet deti jeste bude snizovat. Lide na to proste nebudou mit. Co se tyka veku odchodu do duchodu, jsem nazoru,ze zvysovani nikam nevede. Clovek se sice muze dozit vyssiho veku, ale svoji produktivitu velmi rychle ztraci.Kdo zamestna 65 leteho duchodce, kdyz dneska je clovek starsi 50 let prakticky nezamestnatelny? Co ten duchodce vzhledem ke svemu zdravotnimu stavu asi bude delat? Vidim to tak,ze duchodci budou na socialni podpore a tu bude platit kdo? Podle meho nazoru, by se mela reforma prinejmensim doplnit i o masivni podporu mladych rodin, cimz by se castecne vyresil i problem duchodcu. Nevidim jinou moznost nez zvratit demograficky vyvoj at uz v horsim pripade importem mladych lidi z jinych zemi, nebo podporou rodin s detmi.

Dobře, dejme tomu, že máte pravdu. Navrhněte řešení. Ale řešení reálné, proveditelné, efektivní a spravedlivé. Váš pan Hoppe napsal ledacos, ale praxe je jiná. Očekávám Vaše reálné a hlavně proveditelné řešení. Díky.

Možná jste zapomněl na základní pravidlo svobody, po které tolik voláte. Svoboda jedno jedince končí tam, kde začíná svoboda toho druhého. Jak chcete tu svobodu zajistit?
Netvrdím, že nemáte v něčem pravdu. Dokonce by se mi i takový Váš svobodný život líbil, ale jsem realista. Není to možné. Mě můj současný svobodný život vyhovuje. Mám samozřejmě spoustu výhrad k ledačemus, ale to je běžné. Daňový systém sice kritizuji, ale osobně mi nevadí. Realizuji takovou daňovou (legální) optimalizaci, že státu dám jen nepatné minimum. Spotřební daň neovlivním, jedině snad tím, že nekouřím a nepiji alkoholické nápoje. To druhé jen příležitostně, ale i to se dá optimalizovat. DPH mi vyhovuje, dokáži na ni dost vydělat. Jediné, co mě opravdu zatěžuje, je daň z nemovitostí. Ale na rozdíl od toho, co platím v zahraničí, to ještě ujde. Zatím. Státu platím jen minimum na sociální zdravotní pojištění. Na to, co by se mi mohlo stát, mám rezervy. Na důchod jsem zabezpečen a svým rodinným byznysem i mé děti. U nás jsem začínal od nuly, jen s malou restitucí. Nic jsem nevytuneloval a nikoho jsem neokradl. Nikomu nevyhrožuji a nikoho neohrožuji na zdraví ani na majetku. Totéž očekávám i od dalších. Proto nějakou daň platím. Zhruba ve výši 15%. Tuto hranici považuji za adekvátní, za služby, které mi stát poskytuje. Pokud by toto stát zajistil i legislativně, tak jsem spokojen.
Banky (naše) a pojišťovny vesměs nepotřebuji. Dokáži peníze zhodnotit lépe a jistěji. Vidím, že se neshodneme, ale i to patří k demokracii a ke svobodě. Váš svobodný názor můžete svobodně šířit, kdekoliv a kdykoliv a já se zase svobodně rozhodnu, že mu nevěřím. Není toto ideální stav svobody?

No a co ti nezodpovědní, co se budou pak potulovat po ulicích, onemocní a pak jejich choroby budeme léčit ze zdravotního pojištění. To pak asi moc neušetříme. Alternativou je nechat je potulovat a třeba i zemřít (systém nepodílel ses na tvorbě zdrojů, proč je chceš čerpat), jenže; budeme pak ještě v Evropě? No a co extrémní hnutí? ty by mě taky nenechali v klidu. Nikdo si neřekne, byl jsem nezodpovědný a teď za to trpím. Řekne si hajzlové, jak si žerou a žijou a já nic? To je radši kuchnu nebo alespoň budu podněcovat k tomu, aby to někdo udělal za mě. Alternatovou je kvanta policajtů, jenže ti taky nejsou gratis, takže jsme na tom zase stejně. Jinými slovy nám nezbývá nic jiného, než v rozumné míře každého donutit, aby si spořil tak, aby nenastalo to, co jsem uvedl. Docela rozumný je, aby byl každý motivovaný naspořit co nejvíc. Ovodit penzi od toho, kolik jsem naspořil je navíc i spravedlivý, takže já s reformou docela souhlasím, a nesouhlasím s tím názorem, na který reaguji.

Výzkum biotechnologický? No to je přeci jednoduché. Pokud jsou jeho produkty potřebné, jsou prodejné. Míra potřebnosti produktu se totiž vyjadřuje tím, kolik jsou lidi za něj ochotni zaplatit. Víte jaký zisk by měla firma, která by nalezla lék na rakovinu? Schválně se podívejte a uvidíte, že i nyní do těcho věcí cpou farmaceutické koncerny více, než státy. A kdyby nemusely platit astronomické daně, investovali by ještě víc - co jiného by s těmi penězi také dělali, že. Představte si to riziko pro farmaceutickou firmu A, že s lékem na raka přijde firma B. To by byl průšvih. Navíc nechápu, proč by se logika investic do vývoje léku na raka měla zásadně lišit od logiky investic do počítačových chipů, geneticky modifikovaných potravin, atd... Jaký v tom je principiální rozdíl?
Takových situací, kdy právo a bezpečnost zajišťovaly soukromé organizace, těch tu už bylo hodně. I dnes je 70% policistů v USA soukromých (a lidi se sakra cítí bezpečněji v areálech se soukromou ochrankou, než ve veřejných parcích či metru pod "ochranou" státu), i dnes můžou mezinárodní arbitráže sloužit jako příklad soukromých soudů (dokonce zde funguje i více konkurenčních soudů s překrývající se jurisdikcí). Přečtěte si nějaké články o tom, jak toto fungovalo. Najdete je třeba na www.LibInst.cz.
Kdo by zajišťoval bezpečnost? No já nevím. Nikdo samozřejmě nemůže vědět, kam by se svobodná společnost ubírala. Jako třeba nemhol donedávna nikdo tušit, že největšími výrobci digitálních foťáků se stanou výrobci mobilů. Ale tam, kde je poptávka po nějaké službě, vždy někdo přijde s odpovídající nabídkou. Dovedu si představit, že by bezpečnost na ulicích a hlídání obytných čtvrtí zajišťovaly ve vlastním zájmu pojišťovny, protože jinak by se nedoplatily na pojistném plnění. Ale samozřejmě že prvotní starost o bezpečnost na konkrétním pozemku by měl jeho majitel. Kdyby vám patřil obytný blok, nákupní centrum, nebo třeba ulice (s byty a obchody) či dálnice, mohl byste z nich logicky mít zisk jen tehdy, kdybyste na nich svým zákazníkům zajistil bezpečnost. A že by to bylo nespravedlivé, protože by si chudí mohli v chudinských čtvrtích dovolit jen méně bezpečnosti? A teď je to snad jinak? Nejsou i teď místa dobře hlídaná a místa, kam se policie bojí vstoupit?
Samozřejmě, že pojišťovnám věřím více, než státu. Ale samozřejmě že ne absolutně. V Argentině také věřili státu. Musíte srovnávat klady i zapory obou. Ano, pojišťovna i banka může zkrachovat - i když ve stabilních a zavedených tržních ekonomikách se tak děje poněkud méně často, než u nás. Proti tomu se ale dá bojovat diverzifikací. Může vaši pojišťovnu i někdo vykrást či vytunelovat. Ale porovnejte to se státem, který vás každý měsíc násilím připraví o 70% vašeho výdělku, přikazuje vám, jak a u koho se máte pojistit, s kým máte být solidární, jakou barvu střechy máte mít, popostrkuje ("motivuje") vás k pro něj výhodnému chování systémem trestů (třeba spotřební daně) a pobídek (podpor) - ovšem za vaše peníze, atd...

Cítíte se být vlastníkem sebe sama a pociťujete svobodu? Můžete si vybrat, co se bude dít s vaším majetkem? Můžete si vybrat kde a za jakých podmínek se pojistíte (proti nezaměstnanosti, na penzi, zdravotně, atd...)? Nezdá se vám, že vás stát příliž omezuje a vykořistuje? No tak OK, ja vám to neberu. Ale já se prostě svobodně necítím a chtěl bych, aby platilo, že pokud někoho neomezuju a neohrožuji, mohu si se svým životem a majetkem dělat, co chci. Nechci, aby skupiny jako úředníci, politici, zemědělci, železničáři, atd.. mohli beztrestně žít z mých peněz.
Proboha otrokářská a feudální společnost měla také svá pravidla. A také byli lidi, kteří pravidla respektovali, říkali si, že když budou hodní, že jim nikdo neublíží. Kdyby ale byli všichni takoví, ještě dnes byste si mohl v Hypernově koupit otroka. A s Vánoční slevou.
Já vůbec nepředpokládám, že všichni jedinci jsou stejní. Proč bych měl? Řekl jsem snad něco takového? Naopak - tvrdím, že každý je jiný, každý je individuum. A proto každému jednotně lajnovat život pomocí legislativní smršti je blbost. Právě proto, že jsme každý jiný, každý máme jiné cíle a priority jsou termíny jako OBECNÝ či VEŘEJNÝ statek či zájem úplné nesmysly. Není ve veřejném zájmu postavit dálnici do Ostravy. Je to v zájmu konkrétních lidi, je to pravdě proti zájmu jiných lidí a třeba lidem v Chebu by to mohlo být uplně jedno, ovšem pokud by nebyli nuceni to platit.
Já prostě naopak považuji za utopistickou vaši vizi efektivního státu. Fakt by mne zajímalo, jak chcete přesvědčit ryby, aby si vypustily rybník, jak přesvědčit úředníky, aby odešli, jak přesvědčit politiky, aby zefektivnili stát, nebrali úplatky, atd... To je teda asi 1000x větší utopie, než ta moje. A hlavě je to úplně proti principu demokracie, která funguje na principu upláceni jenděch nenězi druhých, na principu demagogie, atd... Jak napsal již zmiňovaný H.H.Hoppe: za feudalismu to je tak půl na půl, jestli nový monarcha bude schopný, nebo špatný. V demokracii je 99% jistota, že volby vyhraje ten největší křivák a demagog.

Je zajimave, ze fiktivni (virtualni) ucty vedene v navrhovanem systemu nikoho prilis nevzrusuji. Mely by. Protoze kazdy zaplati skutecne, tvrde penize do spolecne pokladny, o ktere nevi, jak bude hospodarit. Jestli spatne, vas fiktivni ucet bude presne to, co je - fiktivni. Proc nelze, aby to byly skutecne ucty, obsahujici skutecne odvedene vklady? Ze to neni mozne? V tom pripade navrhuji, aby se pozornost prenesla od svedskeho modelu na model australsky. Australske "Superannuation" neni nic jineho, nez skutecne penzijni ucty kazdeho jedince, ktere jdou se zamestnancem i podnikatelem celym jeho pracovnim/vydelecnym zivotem. Cast vklada zamestnanec a cast zamestnavatel. Ucet je nedotknutelny do 55 let, to je pod statni kontrolou. Po teto vekove hranici muze kazdy zvolit svuj odchod do duchodu, dostane pristup ke svym nasetrenym zdrojum a je na sve vlastni noze - musi se naucit zit s tim, co si nasetril. To je jen v kostce. Ale videl jsem tento system vzniknout, vyvijet se a byl jsem jeho primym ucastnikem. Jsem tomu rad, protoze po navratu domu mne byl za 17 odpracovanych let v komunistickem rezimu vymereny duchod 2100Kc. Kdyz mne ho poprve postak prinesl do bytu, prohlasil: "To jsem jeste nevidel, nechte si to prepocitat, urcite udeleli chybu!". Pokyvnul jsem hlavou a myslil si: kdybys vedel o te lepsi pulce meho zivota, zezelenal bys zavisti.

Nejde o to zrušit důchodcům volební právo. I když na myšlence, že síla volebního hlasu by měla být úměrná sumě daní zaplacených za minulé volební období, není úplně nesmyslná - minimálně opět zavádí rovnováhu práv a povinností, která je nyní porušena tím, že někdo má jen povinnost platit a jiný jen právo dostávat dávky. Nicméně já si myslím, že by bylo vhodné spíše zrevidovat základní prvky demokracie, totiž svobodu projevu a všeobecné hlasovací právo. Svoboda projevu je prima, ale když někdo využívá svobodu projevu k tomu, aby hlasitě požadoval majetek někoho jiného (jde v podstatě o podněcování k trestnému činu krádeže či loupeže), je to již dle mého za hranicí únosnosti. Takže pokud například zemědělci požadují vyšší dotace, v podstatě to znamená, že nabádají vládu, aby těm ostatním více ukradla a dala to jim. To by mělo být trestné, stejně jako kdybych já nahlas vykříkoval, že chci, aby pan XXX šel za panem YYY a okradl ho.
Stejně tak všeobecné hlasovací právo. Je opravu správné, aby každý mohl hlasovat o čemkoli? Třeba já o tom, jestli se musíte vy odbarvit na zrzavo? Nebo plzeňák o tom, jak má něco fungovat v Ostravě? Nebo nezaměstnaný o tom, kolik na něj ostatní budou platit? Nebo bezzemek o tom, jestli se bude podporovat spíš pěstování kukuřice, nebo raději brambor? Podle mne je soukromé vlastníctví nedotknutelné a o soukromém majetku (ať je to dům, či peníze) ostatním hlasovat nepřísluší. Je nepřípustné zasahovat do něčího majetku, něčího života, něčích práv, pokud tento jedinec svým chováním práva ostatních neohrožuje. Prostě nelze hlasovat o čemkoli. To by pak také mohlo být legální, když vás potkají dva bezdomovci a přehlasují vás a vy se s nimi budete muset rozdělit o obsah své peněženky. Vlastnictví musí být nadřazeno jakémukoli hlasování. Už proto, že pravdu neurčuje většina. To už by země byla dávno placatá.

Už minulý týden jsem psal na podobný článek skoro to samé, co Pavel. Důchodci se peněz nenažerou. Jde o to, jak vytvořit za dvacet let hrstce pracujících závazky vyživovat stádo důchodců. Ten poměr se bude zhoršovat, ale snaha změnit ho přílivem přistěhovalců vede taky do pekel. Za dvacet let budou muset být lidé v produktivním věku víc okrádáni, než teď (dle dnešních hledisek měřených penězi). Ale to je bohužel daň za náš ekonomický systém, který funguje jenom když roste. Udržovat růst ale vede do pekel ještě rychleji. I kdyby stát nedělal nic, nebo se naopak přetrhl, nepodaří se mu moc ovlivnit, co za těch 20 let bude. Ale co komu schází? Je snad málo žrádla v obchodech nebo to hrozí v nejbližších 20 letech? To myslím nehrozí. Jen se hledá způsob, jak by se k tomu žrádlu měli dostat důchodci, aniž by přestal fungovat dnešní ekonomický systém, který nedokáže vyrábět bez účasti peněz.

Říkáte úplné blbosti. V prvé řadě by jste totiž musel zrušit volební právo pro občany starší (dosaďte si co chcete). Možná by se vám to i podařilo, kdyby jste rozjitřil spravedlivé vášně a no a možná po čase, až vy sám ubdete stary, někdo usoudí, že vlastně své vlastní úspory již k ničemu nepotřebujete a znárodnil by vám je. Jak by se vám to líbílo. Vaše myšlenky mají totiž mnoho společného s fašismeme a komunismem (Zápotocký. Dědeček a babička ujídají nám chlebíčka..) Už se poznáváte? Já vás poznávám... P.S: Nejsem důchodce a dokáži se o sebe postarat vcelku slušně...

To jsem se toho moc nedozvěděl. Pořád používáte stejné fráze, ale řešení nikde. Píšete svoboda, ale tu já mám. Také se cítím být vlastníkem sebe sama.
Nežiji ale ve vzduchoprázdnu, ale ve společenství jiných podobných svobodných jedinců. Tato společnost má určitá pravidla, která buď budu respektovat a nebo nebudu. Důsledky si za to nesu sám. Ve svobodné zemi máte právo se rozhodnout, zda je to pro Vás přijatelné a pomyslně sepsat s touto společností dohodu. V každé společnosti má tato dohoda jinou cenu. U nás je dost drahá o tom nepochybuji. To je to, co mi vadí. Myslím si, že bych si mohl platit lepší, kvalitnější a efektivnější vládu věcí veřejných. Proto prosazuji snížení daní a větší zainteresovanost každého jedince za sebe sama. Jsem, na rozdíl od Vás, přesvědčen, že bez určitých daní (nebo jak to nazveme) se žádná společnost neobejde. Leda, že by se rozhodla sama sebe postupně zlikvidovat. Vaše vize je utopistická. Počítá s tím, že všichni jedinci jsou na stejné myšlenkové úrovni a svéprávní. Všichni jsou zdraví, hodní, svědomití, odpovědní a stejného přesvědčení, jako Vy.
Jsem pro určité nízké zdanění, za které si koupím správu věcí veřejných. Zaplatím za to jistým prvkem solidarity. Jsou věci, které osobně nepotřebuji, ale potřebují jiní. Naopak někdy mohu potřebovat něco zase já, co bych si nikdy sám nepořídil. Jsou věci, které žádný trh nedokáže vyřešit. Vy vždy lišácky uvedete nepotřebný výzkum pedagogický, protože s tím se dá souhlasit. Ale co třeba výzkum biotechnologický? Co třeba genetika, výzkum rakoviny a jiných závažných a zatím nevyléčitelných chorob? To si chcete kupovat jakým způsobem? Obranu státu předpokládám nepotřebujete. Totéž se týká policie a soudů. Právo byste si kupoval jakým způsobem? Až když by Vás, nebo někoho z rodiny, někdo vykradl, zmlátil, vydíral, či zabil? Na to byste si platil bezpečnostní agenturu? Něco jako krevní msta? Vy chcete nastolit diktaturu práva peněz a síly. To už v minulosti zkoušeli jiní diktátoři, ale vždy naštěstí prohráli.
Další absurdita je svěřit peníze pojišťovnám a podobným institucím. To jim tak věříte? Pokud ano, tak i Vám doporučuji k přečtení výše uvedené knihy od Guntera Oggera.

"Novy" duchodovy system je krasna ukazka toho, jak pomoci eufemismu zakryt zakladni fakt ze duchody budou nizsi a bude se do nich chodit pozdeji - alespon pro vetsinu lidi. Clovek se sice bude moci rozhodnout jit do duchodu kdy bude chtit, ale jen poud bude mit dostatecne "nasporeno". Kdyz k tomuto rozhodovani dojde a lide srovnaji na jaky duchod maji narok a srovnaji to s zivotnimi naklady, tak zjisti, ze de-facto nemaji na vyber a budou muset pracovat dale. Take bych odhadoval, ze nenapadna zminka o tom, ze v okamziku odchodu do duchodu se duchod vypocita z "nasporene" castky pomoci statisticko/pojistovacich pravidel ve skutecnosti skryte rika, ze jakmile budou lide zit dele, poupravi se vzorce a lidi se tak prinuti pracovat zase dele nebo akceptovat nizsi mzdy. Kdyz srovnam rachot, ktery se spustil pote, co se mel odchod do duchodu prodlouzit o dva roky a tim, jaky je dnes klid pri mnohem radikalnejsi zmene, musim uznat ze to eufemisticke skryvani reality vlastne funguje. Vlada zkratka spoleha, ze kdyz spousta lidi nedokaze spocitat lichvarsky urok splatkovych prodejcu, naleti na nerealne sliby kampelicek nabo pyramidalni schemata, neprokoukne ani skyte upravy duchodu. A vlastne ma pravdu.

Vymyslet funkční a vyrovnaný penzijní systém, lepší než ten současný, to zvládne i podprůměrný ekonom. V tom problém není. Problém je v tom, že vláda vlastně namá zájem ho prosazovat, protože "spravedlivý hněv pracujícího lidu" na ni dolehne hned a pozitivní výsledky se dostaví až za dlouhou dobu. A vlády plánují maximálně na 4 roky. Víc je logicky nezajímá.
Ale objektivně jediný spravedlivý penzijní systém je žádný penzijní systém. Každý "systém", zejména když je lidem násilím vnucován, je prostě z principu nespravedlivý. Leda že by si každý mohl vybrat, bude-li se státního systému účastnit. Pokud by jednotlivec mohl říct, že o státní důchod nestojí a že se zajistí na stáří sám, tak ať si pak politici vymýšlejí jakýkoli systém. Lidé by sami posoudili, jestli je natolik dobrý, že se ho zúčastní, nebo budou raději investovat individuálně. Tento krok by ale samozřejmě usvědčil systém z nespravedlnosti, protože by jej jako první opustili ti, kteří na něj nejvíce doplácejí a zůstali by tam ti, kteří na něm parazitují. A toho se samozřejmě vláda bojí. Ale právě její strach ji usvědčuje z toho, že ví, že systém je nespravedlivý a že i ten budoucí již jako nespravedlivý plánují. Znakem dobrého systému by bylo to, že by se jej lidi účastnili dobrovolně, protože by pro ně byl výhodný. Stejně jako znakem dobrého zboží je to, že si jej lidé koupí dobrovolně (auto, rohlík, televize, dům, ...) a znakem špatného zboží je to, že si ho lidé koupí pouze z donucení (služby Statistického ústavu, služby Výzkumného ústavu pedagogického, služby magistrátu, atd...).

No řešení je jednoduché : svoboda, tzn. dobrovolnost. Základním prvkem PRÁVA je to, že každý je vlastníkem sebe sama. Z toho plyne, že je vlastníkem i toho, co vyrobil, či jako první nalezl. Kooperace je možná pouze na základě dobrovolnosti a vzájemné výhodnosti. Pekařovi dám 2Kč za rohlík proto, že ten rohlík má pro mne subjektivní cenu vyšší. A on mi ho prodá proto, že naopak pro něj maj větší subjektivní hodnotu ty dvě koruny. Tedy dobrovolnou směnou vyděláváme oba. U státních "služeb" to tak ale není a to je špatně. Toto prostě musí fungovat všude. Kdo chce jezdit českými drahami, ať si je platí/dotuje. Kdo chce jíst české brambory, ať si platí české zemědělce. Kdo chce státní důchod, ať si platí státní důchodové pojištění. Kdo se bojí nezaměstnanosti, ať si platí sociální pojištění (u libovolné pojišťovny, nebo třeba u státu). Já nevím, čemu říkáte reálně proveditelné řešení. Ve starověkém Římu se zrušení otroctví teké nejevilo reálně a většina lidí si myslela, že by se Řím ekonomicky zhorutil. Zrušení nevolnictví také jistý čas vypadalo nereálně a ti, co ho chtěli zrušit, byli v lepším případě za snílky a blázny, v horším případě jim rovnou usekli hlavu. Prostě jedniná cesta je trvat na základních morálních principech. Vlastnictví je nedotknutelné. Bez vyjímky. I když krádež nazveme daní či vyvlastněním ve veřejném zájmu, stále zůstane krádeží. Nutit někoho platit za něco, co nechce, je prostě nepřípustné. Jediné realistické řešení je o tom prostě mluvit a docílit toho, že současný přerozdělovací systém lidi přestanou akceptovat a uznávat. Je potřeba hlasitě odmítat i třeba návrhy ODS na rovnou 15% daň, protože i malá krádež je stále krádeží. Kdybychom takovou daň přijali, jakoby sami uznáváme, že krást se smí (ale ne moc), takže proti znovuzvýšení daní bychom byli bezbranní (když můžeme brát 15%, proč ne 40%, když ty peníze potřebujeme na revitalizaci, oddlužení, dotace, atd...). Samozřejmě neexistuje jednoduché a rychlé řešení. To se nedá nic dělat.

Jo a ještě dodám, kdyby se Vám podařilo vymyslet reálný a efektivní způsob řešení penzijní reformy v Evropě a možná i jinde, tak máte Nobelovu cenu jistou :-)

A on se o ně snad teď stát nějak stará? Znám pár vozíčkářů. Pokud by nebylo nadací a charity, nemají ani ten vozík. Nedíval jste se včera na TV? Není na přístroj za 5M, který by zachrňoval životy nemocných rakovinou, ale ministerstvo zdravotnictví si rekonstruuje garáže a pořizuje myčku za 9M. I v tom nejtvrdším a nejsobečtějším ultrakapitalismu by prostě 100 nemocných na těch 5M (50 tisíc na hlavu) peníze dohromady dalo. V byrokratickém socialismu musí čekat, až na ně něco zbyde! Ano, pro mnoho lidí je 50000 hodně, ale když jde o život, určitě by ty peníze sehnali. Ale v našem socialismu ani tuto (poslední) možnost prostě nemají. Stát svou existenci ospravedlňuje právě postiženými, ale kolik si myslíte, že z těch 800 miliard státního rozpočtu jde na postižené? Podle mne ani jedna! Stát (politici) peníze používají pouze k tomu, aby byli znovu zvoleni. Takže uplácejí voličsky zajímavé skupiny, jako jsou zemědělci a podobně. Postižení žádnou silnou voličskou skupinu nikdy nevytvoří a proto jsou pro stát nezajímaví. Pevně věřím, že dobrovolná lidská solidarita by byla chopna problémy těchto lidí řešit více než uspokojivě. Lidé by i byli ochotni více dávat, když by jim stát nebral 70% jejich výdělku. Ale samozřejmě by asi nikdo peníze dobrovolně nedal "nezaměstnaným", kterým rozdíl mezi podporou a mzdou nestojí za to, aby vstali z postele. Nikdo by asi dobrovolně neobdarovával "nezaměstnané", kteří by si práci v pohodě mohli najít. Jsem přesvědšen, že ti opravdu postižení a nemohoucí by na tom bez státu byli lépe, než dnes, kdy většina lidí má pocit, že platí dost vysoké daně na to, aby se stát o postižené postaral (což ale nečiní). Ale i kdyby se měly naplnit nejhorši vize skeptiků a postižení by bez státu umírali hlady - v žádném případě to neospravedlňuje násilné odebírání peněz těm nepostiženým. To je ale čistě akademická úvaha, protože bez státní zvůle a zásahů do ekonomiky by si ve výsledku ekonomicky polepšila drtivá většina občanů.

Nemit deti je trend doby. Kdo a co za to muze, je otazkou nad kterou necht si lamou hlavu povolanejsi osoby. Protoze patrim do skupiny prave mladych lidi mohu rici muj duvod.Stojim pred rozhodnutim poridit si deti.Polozim si jednoduchou otazku: "Jak klesne zivotni uroven moji rodiny, pokud tak ucinim". Odpoved je bohuzel dost smutna. Predstava poridit si dite a pak zit o chlebu a vode se mi zrovna nezamlouva. Pokud by mi stat nejakym zpusobem kompenzoval snizeni me zivotni urovne na rozumnou hranici (tj. nebudu zit na hranici zivotniho minima), bude me rozhodnuti jine. Proste neuzivim z jednoho platu (z ktereho mi stat jeste 70% sebere) celou rodinu. Kompenzaci nemam na mysli pridavky na deti a podobne, ale predevsim snizeni dani a vytvoreni funkcniho trhu s byty. To je zaklad, jakekoli dalsi ulevy pro rodiny s detmi (materska atd...) jsou vitany :-). Pokud budu v ramci solidarnosti platit najem 8 tisic a soused v duchodu 1500 za stejny byt na deti se nikdy financne nezmuzu :-(.

Proč je tedy demografický vývoj směrem ke stárnutí populace problémem i zemí s vyšší životní úrovní, s vyšším HDP na hlavu? Proč není problémem zemí s nižší životní úrovní? Jak si představujete Vámi zmíněnou investici do podpory mladých rodin?

A jak je ta svoboda zajišťěna teď? Už jste měl co do činění s naší policií či soudy? Už jste od nich něco potřeboval? Jak jste dopadl?
A jak je zajištěno, že ta svoboda opravdu končí až tam, kde začíná svoboda toho druhého? Přečtěte si naše zákony. Tvrdím, že 99% z nich lidi omezuje zcela nad rámec tohoto pravidla - aniž oni omezují někoho jiného. To se týká i té penze. Čí práva bych omezil, kdybych si místo státního důchodu platil jen několik komerčních penzijních připojištění, nakoupil pozemky, obligace a akcie? Má snad někdo automaticky nárok na můj majetek a na mé peníze, takže když je odmítám vydat, porušuji něčí práva? To je tady ale velmi odvážné pojetí významu slova "právo" !!!
No, je možné, že když jste podnikatel, tak pomocí "daňové optimalizace" docílíte toho, že platíte malé daně. S tím já souhlasím. To dělají všichni podnikatelé a je to logické - vlastně tím jasně ukazují, nakolik si služeb státu cení. Ale jen do usvědčuje stát ze lži, když tvrdí, že sociální stát funguje tak, že bohatým podnikatelům bere a chudým dává. Samozřejmě to je lež jako věž a nejvíc daní platí zaměstnanci, protože nemaji šanci na únik.
Normální zaměstnanec zaplatí na přímých daních zhruba 50% = daň + soc + zdrav + "platby zaměstnavatele". Ale z té polovičky, která mu zbyde, dále platí spotřební daně, 22% DPH a další daně a poplatky. Třeba benzín za 25Kč stojí vlastně 7,50Kč a zbytek jsou daně! A to to od nového roku zdaní ještě více. Takže tvrdit, že platí 70 procent je zcela na místě (a to ještě nepočítám skryté zdanění prostřednictvím inflace). A takových lidí je strašně moc. A ti by na "zrušení či omezení státu" prostě vydělali - z těch 70ti procent navíc by hravě zaplatili školné, komerční pojištění na stáří i nemoc, atd... A ještě by jim zbylo plno peněz na charitu. Ono se totiž zhruba půlka vybraných daní ztrácí v systému - na byrokraty, na korupční předražené státní zakázky, atd...
Ale podle mne je primární si uvědomit, že daně a právo jsou neslučitelné, že nikdo nemá automaticky právo či nárok na veše peníze.