Stárneme. Budeme mít na důchody?

Pokud mohu, pripojim se do diskuse i ja. Bylo to tady uz nekde natuknuto. Myslim si, ze v dnesni individualisticke spolecnosti, kde skoro kazdy hledi jen na sve osobni blaho, zbyva jedine. Konec falesne solidarity, kdo chce v duchodu prezit, at si zajisti deti. Kdo nebude mit deti, ma smulu, zadny narok na starobni duchod. Kdo nemuze mit deti, at je adoptuje. Pak zbyvaji jeste lide, kteri potrebuji zvl. peci, ale na ne by mel pamatovat invalidni duchod. Je to sice extrem (a urcite zahrnuje spoustu komplikaci), ale dnesni doba si preci libuje v extremech. Jen minimum lidi se muze mit cely zivot skvele. Vetsi cast si musi uvedomit, ze i po nich by mela spolecnost nejak existovat. Tak si musi odrict trochu osobniho pohodli a venovat ho detem - tj. vice nez zadnemu ci jednomu diteti na dva dospele (dnesni trend).

My, protože děti a peníze spolu nesouvisí! Barevné papírky nemůžou být naplněním života. V sedmdesáti se budete hrabat va svém vysokém důchodě - sám? Navíc normální člověk, ne ovšem vyžírka, při pořízení dětí napne mozek, jak si zajistit obživu, což zpětně opět vede k tomu, že se nakonec bude mít líp, něž ten bez dětí. Bez ohledu na to, kolik stát sebere na daních a kolik případně dostane nazpět. A co se týče mé filosofie kolem peněz, ty nejsou důležité, důležitější je mít pod kontrolou vyrovnaný tok peněz. PF

Toto optické snižování nákladů se ještě nedávno poměrně běžně dělo a o PF KB se to říkalo velmi často. Pokud byste si našli starší výroční zprávy, tak podle nich měl svého času PF KB 2 zaměstnance. To se pak dělaly výsledky :-))

Ještě dokončení předešlého:
Dejme tomu, že za deset let bude v lepším případě průměrná mzda 25 až 30.000 Kč. Průměrná výše důchodu někde na 45%, to je přibližně 12.500 Kč. Co asi jedna tisícovka pomůže? Asi dost slabý pilíř, že? Zkusme to jinak. Od zadu. V budoucím důchodu nám bude chybět asi 55% průměrné mzdy. To bychom měli dohnat pomocí penzijního připojištění a životního pojištění. KŽP necháme pro dnešek spát a podíváme se na PP. Dejme tomu, že bychom potřebovali za deset let dalších 10.000 Kč měsíčně. Co to pro nás dnes znamená? Maličkost, měsíčně posílat do PF asi 15.000 Kč. Ten, kdo na to má 20 let, tak mu stačí 10.000 Kč měsíčně. Ten, kdo 30 let, tak „už jenom“ 8.000 Kč měsíčně. Ovšem nejlépe na tom je mladý student, který má před sebou 40 penzijního připojištění. Tomu stačí, k výše uvedeným kritériím, spořit měsíčně jen 7.350 Kč. Podotýkám, že tyto výpočty jsou bez příspěvku zaměstnavatele, který považuji za nejdůležitější. Bez nich je PP jen méně zabezpečený termínovaný účet.

Hospodaření penzijních fondů si můžete porovnat na většině finančních serverů. Chápu, že většina zná jen žebříček připsaných výnosů za jednotlivé roky. Většinou si ale bez problémů zjistíte náklady na aktiva, náklady na účastníka, průměrné zůstatky na účtech klientů apod. Samozřejmě počty klientů, aktiva celkem a struktury portfolií.
Které z uvedených kritérií jsou nejdůležitější z krátkodobého a z dlouhodobého hlediska? Jak moc jsou věrohodné? Napadá mě jedna zkušenost s jedním ukazatelem a to náklady na na aktiva. V porovnání všech PF vychází nejlépe PF KB. A to kupodivu i ve většině dalších ukazatelích. Nedávno jsem měl, na toto téma, rozhovor se zástupcem managementu PF CSLP. On tvrdil, že tyto údaje nejsou přesné a věrohodné. Že prý "bankovní" penzijní fondy přehrávají některé náklady na své matky a takto si vylepšují bilanci. Tak nevím, co si o tom myslíte?
Z pohledu klienta celkem o nic nejde. Nyní je pro něj důležitá stabilita a bezpečnost vkládaných prostředků. A za další dobré výnosy. Pokud mu tam něco přihodí zaměstnavatel, tak se dostává na zajímavý efektivní úrok. To, že žebříček PF z pohledu výpočtu doživotní penze je úplně jiný, ho bude zajímat mnohem později. Ostatně na přestup má dost času.
Problém je někde jinde. Co to komu přinese. Mnoho poradců radí dávat maximum až v padesáti letech. Zkusme příklad: měsíční vklad účastníka 1.500 Kč, zaměstnavatel mu přidává měsíčně 500 Kč. A to po dobu deseti let. PF má zhodnocení 2% nad průměrnou inflací. Včetně všech daňových úlev a zaplacené dani z výnosu bude mít k dispozici asi 300.000 Kč. Efektivní úrok je sice 9,37%, ale co mu to přinese? Pokud se rozhodne pro doživotní penzi, tak je to 1.230 Kč u slabšího fondů a 1.900 Kč u lepšího fondů měsíčně. Když přidáme průměrnou inflaci ve výši 3%, tak se dostaneme na současnou hodnotu 902 až 1.413 Kč. Ovšem, když je zaměstnavatel opatrný a nepřidá ani vindru, tak to celé vypadá jinak. Naspořeno 233.500 Kč, efektivní úrok „jen“ 4,97% a doživotní penze 968 až 1.496 a při současné hodnotě jen 700 až 1.113 Kč. Nebo si ty peníze můžete vybrat najednou a chvilku si užít.

Najdete prosim ten clanek. Nebo si vzpomente na noviny a ja to zkusim najit v databazich.

Ke zpusobu vypoctu. Radeji jsem si ho overil, vzal jsem si souhrnny vykaz zisku a ztrat ve vyrocni zprave Ceske asociace pojistoven (k mani na internetu pod www.cap.cz) udaje polozku "cista vyse provoznich vydaju" a vydelil polozku "zaslouzene pojistne ocistene". Podil je v roce 2002 cca. 25% (ne 30% jak pisu o par prispevku vyse). U provizi je to horsi, souhrnne se nevykazuji a musi se hledat ve vyrocnich zpravach jednotlivych pojistoven (v prilohach k ucetni zaverce). Vyjdu-li z Ceske pojistovny, je to 813 279 tis. Kc / ciste provozni vydaje, ktere jsou 2 463 497 tis. Kc. Celkem tedy 33%. U Kooperativy 981 523 tis. Kc lomeno 1 000 383. Tedy temer 98%. Allianz tuto zajimavou polozku ve zprave nema. Atd. Atd. Domnivam se, ze naklady na riziko smrti jsou schovane nekde v predepsanem pojistnem (je to koneckoncu pojistne), nikoliv v provoznich vydajich.

Tohle se strasne tezko posuzuje, nebot statni organy, instituce atd. tvori celek, navzajem provazany neproniknutelnou siti vztahu, kde neni jasne, kdo co dela, jake jsou presne ceho naklady apod... Takze prislusnou hrou s cisly by se jiste dalo ukazat, ze statni naklady jsou vlastne nulove... :-)) Ale co se tyce efektivity, vybavuje se mi novinovy clanek (ale uz vazne nevim, z kterych novin), kde bylo uvadeno, ze na jednu korunu, vydanou na nejaky ucel ze statniho rozpoctu pripada dalsi jedna, ktera se v tom statnim soukoli spotrebuje na rezii. Ale tykalo se to statnich penez jako celku, nejen duchodove oblasti. Jestli je to pravda...

Souhlasím s Vámi, že cca 30% zaplaceného pojistného u kapitálového životního pojištění pro případ smrti a/nebo dožití jde na náklady pojišťovny.V tom je : a)provize sjednatele. Netvoří však "velkou část", jak píšete, ale maximum je cca 100% ročního pojistného, někde hned a někde je to rozloženo do více let. Záleží však na délce pojištění. Pro příklad vezmu trvání pojistky 20 let a roční pojistné 12 tis (celkem 240 tis), takže poj. schramstne cca 72 tis celkem (i na ostatní náklady - viz níže), takže provize sjednateli činí necelých 17% z těchto nákladů. Z celkového zaplaceného pojistného je to 5%. b)náklady na riziko smrti - byl na to velice dobrý článek na Fincentru někdy v létě 2003, proto to nebudu dále rozebírat c)vlastní náklady pojišťovny - i pojišťovny, jako každý jiný podnikatelský subjekt jsou vytvořeny za účelem tvorby zisku. Rozhodně to není charita. A tady už musí rozvažovat klient nebo jeho poradce, aby zvolil takovou pojišťovnu, která klienty "okrádá" rozumně. K penzijním fondům se nebudu vyjadřovat, protože tam to nemám tak zmapované. Nicméně provize sjednateli činí cca max 400% měsíčního příspěvku klienta, takže zase žádné trágo.

MPSV tvrdi, ze provozni naklady a investice v roce 2001 cinily 1,65% vsech prijmu (dle meho vypoctu 2,2%). Tvrdi-li pravdu,jsou statni provozni naklady mnohokrat nizsi nez u soukromych subjektu. Nejake nazory?

aby nedošlo k mýlce - formulací "jakmile přijmeme jako správný" jsem smaozřejmě nemyslel, že to považuji za správné, ale spíše "jakmile nahlédneme, že to tak opravdu je" :)

Abychom se dostali k jadru problemu mezi statnim a soukromym pojistenim. Hlavni argument priznivcu statniho pojisteni je, ze soukrome pojisteni ma vysoke naklady na provoz. Dle mych vypoctu se u pojistoven provozni naklady (expense ratio) pohybuji okolo triceti procent predepsaneho pojistneho (velkou cast z toho tvori provize zprostredkovatelum). U ceskych penzijnich fondu se provozni naklady, mzdy a naklady na provize pohybuji plus minus autobus ve vysi 50 az sto procent cisteho zisku (nebyt jich, byl by zisk a rozdeleny vynos vyssi o 50 az 100 procent). To jsou celkem zajimave udaje, o kterych malokdo vi. Tusi nekdo, kolik tyto naklady delaji u statu?

Také celkem souhlasím (zejména s pasáží "nějaké služby si kupovat" - dodal bych "dobrovolně"), až na jedno: jakmile přijmeme jako správný princip daně jakožto vyvlastňování majetku a princip (nejen naší) "demokracie" jako prosazování krátkodobého, maximálně čtyřletého kořistnictví na úkor dlouhodobé prosperity, princip svévolného nakládání s penězi někoho druhého a uplácení jimi takových většin, které mi umožní další čtyři roky kořistit - tak v tom okamžiku je i 10% až moc, protože z podstaty věci bude z těchto 10% maximálně v příštím volebním období zase 70%

Celkem souhlasím. Udivuje mě, že mnoho i mladých lidí hlásá myšlenku, že nejlepším hospodářem je stát. A tudíž je třeba mu dát skoro 100% daní (dnes mezi 50 až 60%). On nejlépe ví, kdo naše peníze potřebuje. O umí rozdělit lidi na chudé a bohaté, na potřebné a méně potřebné. On dokáže obhospodařovat naše peníze s péčí a citem. Bohaté je třeba trestat a chudé (rozuměj líné, neschopné a všeho schopné) podporovat. Něco jako Švédský model po Česku. Rovnostářství na druhou. Také jsem slyšel, že je to druhá etapa přechodu od socialismu ke komunismu. Něco jako komunismus s kapitalistickou tváří.
Zpět k daním. Jeden extrém jsem popsal a druhý je nulová daň. Obojí je nesmyl. Nějaká daň musí být. Může to mít různé podoby. I třeba to, že si budu nějaké služby kupovat. Zdravotnictví, školství, kulturu apod. Je mnoho oborů a oblastí, který by nikdo nechtěl. Jako obrana státu, policie, výzkum, památky apod. Ale na tohle by mělo stačit 10 až 15% našich daní. Když dokáží něco podobného ve Švýcarsku, tak proč by to nešlo i u nás? Je pravda, že ve Švýcarsku se množení státních úředníků jaksi nenosí. A přitom tam vše funguje, tak jak má. Kdo tam nějaký čas pobýval, tak mi to potvrdí.

Asi by se měl vrátit tradiční způsob řešení důchodů - rodiče ve stáří prostě živí jejich děti. Aby to nebylo postavené na dobrovolnosti, mohl by zákon stanovit minimální procento z příjmu k tomuto účelu. A bezdětní, kteří se nezabezpečili v produktivním věku, by dožili v obecních chudobincích.

Nejsem finanční expert, takže se nebudu pouštět do úvah na téma jakým produktem se nejlépe zajistit na stáří - myslím ale, že zásadní problém leží ještě "o patro výš" - ať už by kdokoli přišel na jakýkoli geniální nápad, kam by lidé měli dávat své peníze, aby jim za dvacet,...padesát let k něčemu byly nebo aby je vůbec dostali zpět, musí nejprve titíž lidé ty peníze mít a moci se SVOBODNĚ rozhodnout, co s nimi udělají - no a protože většina lidí tohle vůbec nechce (mimo jiné nechápou daně jako krádež, nýbrž usilují o to, aby jiným se kradlo víc a aby z toho právě oni více dostali) jsme bohužel odsouzeni ke krachu nejen penzijního systému...

Delší dobu mám pocit, že nejlepší bude někam se vystěhovat.

Mam podobny nazor. Tihle chlapci proste vzali konkretni trend (tusim-li spravne, devitilety) a prodlouzili ho temer do nekonecna na sedesat let kupredu. Ve financnich analyzach podobne veci temer pravidelne selhavaji (nic neroste ani nepada vecne a existuje spousta vlivu, ktera proste nelze predvidat). Neverim tomu, ze by to v demografii bylo jine. S jakou pravdepodobnosti napriklad nasi demografove odhadli baby-boom sedmdesatych let nebo snizenou porodnost let devadesatych?

Dvě a více dětí (v průměru 6 až 8) si budou pořizovat rodiny přistěhovalců a Romů. Za šedesát let to 3 až 4krát zopakují. V roce 2063 jim nebudou stačit ani ty Vaše našetřené peníze v penzijních tunelech. Pardon fondech. Vládě nezbude nic jiného, než Vám je znárodnit. Ostatně v té době budou vládnout již oni.

Napsat studii vývoje naší populace do roku 2063 je střelba od boku. Neznám celou studii, ale přesto mě napadá několik otázek.
1). S jakým poměrem zastoupení jednotlivých národností (etnik) autoři počítají? Vzhledem k nedostatku pracovních sil se jistě zvýší migrace. Určitou část budou tvořit národnosti, kde je více dětí běžné. Šedesát let je dlouhá doba. Nezmění se tím demografický poměr? Nebude za 60 let větší problém, co s dětmi, než s důchodci?
2). Počítá se také s tím, že může určitá část populace odejít na delší dobu, nebo na trvalo, za prací jinam? Může se jednat o vzdělané a kvalifikované lidi, kteří nevydrží čekat 15 až 20 let na to až se srovná životní úroveň v Evropě. Nehledě na to, že tam, kde budou pracovat, tam budou platit sociální pojištění a tam budou i moci čerpat důchod. Nemůže to mít vliv na úroveň dalších populací? Nebude naše republika postupně degenerovat?
3). Bude v roce 2063 převažovat ještě původní národnost a nebo bude v menšině? Která národnost bude převažovat? Asiaté, Arabové, Romové či Rusové? Bude Česká republika suverénním státem a nebo jakýmsi Středoevropským Babylonem?