Životní pojištění: jak spoříme?

Petr Fejtek | | 5. 6. 2003 | 27 komentářů
Pojišťovny používají k jeho distribuci armády dosti vtíravých agentů, mozky nám masírují ještě vtíravější reklamy z televize, kdy: "Slečno, je to na celý život" střídá smajlík naznačující, že stačí 300 korun měsíčně. Třetí šot, že to by bylo tak nejvýš na pěknou rakev, už pojišťovna nenatočí…

Abychom udrželi kvalitu diskuze pro slušné čtenáře, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdřív musíte zaregistrovat. (Už jsem, ale zapomněl jsem heslo!)

Přihlásit se

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

9. 6. 2003 20:51, JirkaZ

1.Neodvážil bych se tvrdit, že když v Německu nezkrachovala za posledních 50 let pojištovna, tak že v příštích 20 -30 letech žádná nezkrachuje u nás. Vždyt to téměř nesouvisí.
2. Státní podpora ve formě daňových úlev taky nemusí platit pro příštích několik desetiletí. Proč by měla ? Navíc při vyplacení pojistného plnění zaplatíte daň z příjmu, sice jen 15%, ale kdo ví, co je daňovým základem ?
3. Pokud poradci vysvětlují KŽP jako nutnost pro zabezpečení fin.prostředků na stáří, tak minimálně nemluví pravdu. KŽP je jen produkt, ale peníze do důchodu jsou cílem, ke kterému vedou různé cesty(zpravidla výhodnější), nejen KŽP.
4. Vámi doporučený rozpad KŽP a rizikovou a spořící složku jsem také provedl a to pro několik produktů různých pojištovena a se zohledněním daňové úspory i bez. Je to však orientační kalkulace, protože parametry KŽP a rizikového pojištění nejsou shodné. Doporučuji každému tento propočet udělat, výsledek je smutný.

Zobrazit celé vlákno

+24
+-
Reagovat na příspěvek

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

9. 6. 2003 13:26, Svetlik1

1/ Pokud někdo tvrdí, že bankovní sektor byl, je nebo bude stabilní tak Vás upřímě lituji pokud tomu uvěříte, bankovní sektor nebyl,není a nikdy nebude stabilnější než pojišťovny nikde na světě. Banky krachují u nás i v zahraničí. Nemusíme jít daleko - vemte si třeba Německo - KŽP tam fungují od II. světové války a teď probíhá vlna výplat odbytného pro klienty, kteří spoří od 15-ti let života a nezkrachovala tam jediná pojišťovna, ale za to více jak 1 tisíc bankovních ústavů ( z toho více jak 100 v posledních 15-ti letech). Tato situace je v pojišťovnickém sektoru na celém světě, protože na stabilitě pojišťoven je silně závislá fungující ekonomika každého státu. A pokud jde o porovnání s ostatními programy, tak jsme opoměli státní podporu v podobě daňových úlev, které tvoří další zhodnocení v podobě 15 až 32 % z vloženého kapitálu za strany klienta. O zmínce mé mýlky podotýkám, že jsem uvedl " u většiny KŽP " ne u všech - na trhu jich je více, ale s těmi se nesetkáte volně v nabídkách pojišťoven. Dále tento tlak na KŽP není vyvíjen ze strany poradců, ale je poradci klientům vysvětlena nezbytnost tohoto kroku s ohledem na situaci, která neodkladně nastane již za cca 20 až 30 let, kdy půjdou do důchodu. A systém zvýhodnění se bude postupem času stále zvyšovat, protože tomuto státu nezbývá nic jiného, jelikož v roce 2030 budeme nejstarším národem v Evropě.
Pokud by jste chtěli zjistit jaká je výše rizikové složky KŽP - tak to je jednoduché - nechte si sestavit pouze návrh rizikové pojistky od pojišťovny a zjistíte kolik stojí riziko včetně dalších režijních nákladů toho kterého ústavu.

Zobrazit celé vlákno

-25
+-
Reagovat na příspěvek

Další příspěvky v diskuzi (celkem 27 komentářů)

14. 6. 2003 18:07 | fmarek

Tak nevím, co Vám mám na to odpovědět. Když si znovu přečtete můj příspěvek, tak zjistíte, že uvádím zhodnocení kapitálové části a ne zaplaceného pojistného. Kapitálová část je to, co Vám pojišťovna neřekne a poznáte to až zpětně, na základě výsledku hospodaření. To je ten největší nešvar a skoro bych napsal i podfuk na klienty. Ale i na neznalé poradce. Vašich 5% je také podfuk, protože uvažuje se zhodnocením celého pojistného a to není ani nemůže být pravda. Jedině, že by pojistná částka byla NULA. Srovnávat jednotlivé různorodé produkty lze jedině za pomoci efektivní úrokové míry a na současnou hodnotu. Tím se porovnají různé výnosy a různé náklady v čase. Bohužel jedině u KŽP je to problém, neboť neznáte přesně náklady a vůbec ne výnosy. Investiční životní pojištění je sice také drahé, ale alespoň transparentní. A za určitých podmínek a u některých pojišťoven i celkem výhodné. Pro zhodnocení (když už to musí být KŽP) je nejlepší nějaká důchodovka. Ale zase jen v případě příspěvku od zaměstnavatele. Jinak pryč od toho. V poslední době jsme dělali, pro jednu větší firmu, porovnání velkého množství různých KŽP od různých pojišťoven a horko těžko jsme vybrali tři produkty pro tři věkové skupiny zaměstnanců, tak aby „prodělali“ co nejméně. Je to smutné, ale je to tak. Pokud prodáváte KŽP, tak se nad sebou zamyslete. Osobně mám již dlouho rizikové pojištění na 2 melouny a vše ostatní je mimo pojišťovny. Takto to radím i svým klientům.
+11
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

13. 6. 2003 9:45 | Svetlik1

Fredy, podíl na zisku pojišťovny se počítá z kapitalizované složky KŽP a ne ze zaplaceného pojistného. Stále porovnáváš nesrovnatelné, ve fondech nemáš žádnou pojistnou částku, takže to nemůžeš srovnávat s KŽP, které tuto složku v sobě má. Jediné co se dá srovnávat je výše zhodnocení kapitálové složky v KŽP a výnosy ve fondech, protože to je jediné co fondy umějí. Pro porovnání jsi neuvedl dostatek údajů a to : věk, pohlaví a pojistnou částku. Potom se dá porovnávat. Je totiž důležité se podívat do delšího horizontu, než jen na dva roky, protože nevíš co bylo odčerpáno jako jednorázové režijní náklady a co jsou průběžné režijní náklady. To se ukáže až v delším horizontu. Klientům jako názornou ukázku výsledků na konci programu u tohoto typu programů ukazujeme odbytné při průměrném zhodnocení 5 %.
+1
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

9. 6. 2003 7:42 | Svetlik1

Jaké je při určitém zhodnocení odbytné z takovéto pojistky, zdá se mi, že to pojistné je trochu nadhodnocené ?
-1
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

9. 6. 2003 7:33 | Svetlik1

Zohlednil jste při své analýze zákonou povinost fondů připisovat min. 85% výnosů, což znamená, že uváděné zhodnocení nemusí být shodné s připsaným zhodnocením na účty klientů, které může být v této výši i o 1% nižší ?
-2
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

9. 6. 2003 7:25 | Svetlik1

Ano, ale za rizikovou složku, kterou si pojišťovna odčerpává na pokrytí rizika poskytuje službu životního pojištění a převzetí plateb, které Vám PF nemůže poskytnout. Tyto částky mohou být vůči pojistné částce zanedbatelné ( záleží na pečlivém výběru pojišťovny, protože záležitosti jako jsou megacentra, drahé ratingy atd., stojí klienty obrovský kapitál z jejich potenciálních zisků). Zkuste si někdy spočítat, jaký je obrovský rozdíl ve výsledném odbytném při rozdílu např. jednoho procenta zhodnocení na dobu 30-ti let, a potom zjistíte, že nějaká riziková složka je nepodstatná.
+3
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

10. 6. 2003 9:45 | fmarek

Tak dobře, tedy polopaticky. Klient platí měsíčně 705,-Kč na KŽP. Vždy k ročnímu výročí smlouvy obdrží výpis (oznámení) o stavu pojistné smlouvy. Je to nazváno jako dodatek k pojistce. Tam se klient dočetl, že mu pojišťovna připsala podíl na zisku ve výši 192 Kč (tarif 199 - bonus). Klient platil 24 měsíců x 705,- Kč. Zaplatil celkem 16.920,- Kč. Podíl na zisku z celkově zaplaceného pojistného je tedy ve výši 1,13%. Teď není rozhodující frekvence připisování TÚM a zhodnocení. S přihlédnutím k področní frekvenci připisování by se toto číslo nepatrně zvýšilo. Nejde ani moc o toto číslo samotné, ale hlavě o samotný princip KŽP. Nebo-li z těchto čísel se můžete zpětně dopočítat k tomu, na co od začátku upozorňuji. K výši kapitálové části. V případě tohoto klienta a v tomto čase je kapitálová část přibližně 20% z celkového pojistného. Pro méně chápavé to znamená, že z jeho měsíční platby 705 Kč se 141 Kč zhodnocuje přibližně 6% (TÚM + zisk). A zbytek 80% je použit na krytí rizika. Když to srovná s jinými produkty, tak má za 564 Kč rizikové pojištění a 141 Kč třeba v dluhopisových fondech. Jenže v jeho věku a při současné pojistné částce by mu stačilo rizikové pojištění u stejné pojišťovny za 185 Kč měsíčně. U jiné dokonce za 115 Kč. Ten zbytek by dokázal zhodnotit jistě efektivněji. Má k tomu nemálo možností. Vážený pane software v tom nehraje velkou roli. Ostatně od této pojišťovny jej mám také. Jaké chcete odbytné? Můžete si vybrat. Stačí jen nastavit % zhodnocení. Tento program je štědrý, mohu volit 5, nebo 7, nebo 9%. Tyto programy mají, kromě nastavení základních parametrů návrhů smluv, jednu velkou a hlavní funkci. Jsou nástrojem v rukou neznalých finančních poradců pro "přesvědčování" neznalých klientů. Někdy stačí obyčejný selský rozum, než složitost pojistně-matematických výpočtů. Ostatně zkuste prozradit pojistně-matematický vzorec u ČPP, případně s jakým zhodnocením počítáte?
+12
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

10. 6. 2003 8:32 | Svetlik1

Nevím proč sem mícháte nějaké propagace, uvedl jsem to pouze pro konkretizaci podkladů, že nejsou smyšlené. A pokud píšete o "malé" pojišťovně, tak nevím co to má společného s programy KŽP, které mají určitou kvalitu nezávisle na ústavu a během své praxe jsem se setkal s takovámi braky od " velkých" pojišťoven, že jsem se až domníval, že jde o nezákonný podvod a litoval klienty, kteří se museli s těmito programy vůbec setkat. U KŽP CSLP které uvádíte se dostáváte do matematických rozporů - co má společného odbytné na účtu s výší zhodnocení. Z vašeho rozboru plyne následující : Příklad : Klient vloží do KŽP 12000 za rok a v následující rok tam má 12000 + 1,13% a nebo je celé vysvětlení Vámi uvedeného zhodnocení u KŽP nesrozumitelné. Výpočet zhodnocení na účtu klienta múžete odborně provádět pouze za podmínek, že vlastníte celé know-how tohoto programu včetně pojistně-matematických výpočtů.
+14
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

10. 6. 2003 7:42 | Svetlik1

1/S nesouvislostí pojišťovacího trhu nemůžu souhlasit, jelikož trhy fungují po již zmiňované novele podle zákonů na stejné úrovni v celé EU, a jsou provázány systémem světových zajišťoven, které mají stejná pravidla pro všechny pojišťovny z pohledu zajištění jejich stability v případě zatížení většími pojistnými událostmi ( viz záplavy v Evropě 2002 ) 2/ Produkty typu KŽP jsou v EU zbaveny jakéhokoliv zdanění a nám nezbyde nic jiného, než je při srovnávání daňových zákonů následovat, jelikož by po otevření trhu došlo k znevýhodnění našich programů vůči programům zahraničních společností. Daňovým základem je pouze zhodnocení připsané ke kapitálové hodnotě, ne celé odbytné. 3/ V tomto s Vámi musím souhlasit, existuje více možností jak se zajistit finančně na stáří a KŽP je jedním ze základních kamenů od mládí ( protože zabezpečuje základní sociální krytí nejprve jedince a potom hlavně rodiny v období úvěrů a finační závislosti nezletilých dětí na příjmech rodičů - toto žádný jiný program nezajistí) pak následují další produkty jako St. sp. a podílové fondy. Ve vyšším věku přichází dále jako aktuální a nejvýhodnější Pen. fond. Pokud mě zajímají celý můj život pouze mé finance v důchodu, tak je opravdu nevýhodné použít k tomuto účelu KŽP ( ale to si myslím, že se týká pouze sobeckých egoistů). 4/ Mohu Vás požádat o zaslání těchto výsledků na e-mail : petr.svetlik@seznam.cz. Děkuji, docela by mě to zajímalo. Chtěl bych najít ten smutný výsledek, protože nevím ve srovnání s čím je smutný. 5/ K Vašemu dalšímu příspěvku podotýkám, že situace v historii u nás byla jiná, ale zde mluvíme o budoucnosti, která se bude ubírat na základě pravidel EU a pak již můžeme srovnávat. Problematika případného dodanění se týká pouze situace kdy program zrušíte, ale pokud máte program, z kterého můžete částečně vybírat ( ne si půjčit vlastní peníze, jako to má většina programů KŽP, ale klasický výběr bez nutnosti vrácení a nepenalizovaný ) tak dodaňovat nemusíte a pokud si daňovou úlevu reinvestujete do tohoto programu, tak zhodnocení z těchto peněz od státu i při zpětném dodanění je již Váš zisk z bezúročné půjčky ze státních peněz. A v případě delšího běhu programu se jedná o zajímavé částky.
+1
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

10. 6. 2003 7:36 | fmarek

Čerstvá zkušenost. Nyní mám před sebou smlouvy jednoho klienta a tak je společně počítáme. Penzijní připojištění u CSLP, zhodnocení za rok 2002 nám vyšlo 3,10%. PF CSLP uvádí 3,41%, což znamená, že si pro akcionáře ponechal necelých 9%. Má na to právo, ale je třeba o tom vědět. Asociace penzijních fondů by měla toto ve svých tabulkách zohlednit. Jsou penzijní fondy, které klientům připisují třeba 99%. Druhý případ, smlouva na KŽP zase u CSLP. Tato pojišťovna uváděla zhodnocení kolem 6%. S klientem jsme se dopočítali na 1,13%. Jak je to možné? Jednoduše. Uvedená pojistka je na vyšší pojistnou částku a tím tvoří menší základ (kapitálovou část) pro výpočet (připsání) zhodnocení včetně TÚM. Myslím si, že toto je ten jediný a správný postup zjištění skutečných zhodnocení různých produktů. To, co vám finanční instituce skutečně připíše v Kč. To ostatní je jen marketingová hra čísel pro klamání neznalých jedinců. Tento příspěvek je určen i pro pana Petra Světlíka velkého to propagátora "malé" pojišťovny ČPP.
+18
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

10. 6. 2003 3:38

To je tedy tajuplne sdeleni, jeste ze mi nerikate "my nesmime ani naznacovat" :) Mel jsem za to, ze statistiky na financnich webech obsahuji pripsane vynosy, pokud ne, tak ta cisla jsou o nicem. Co se tyce nakladu na ucastnika - chapu co je tim mineno, ale dokud mi fond bude pripisovat lepsi vynosy nez konkurence, tak me jeho naklady nemusi az tak trapit ne? Podstatne sdeleni je tedy pro me ta narazka na zpusob vypoctu dozivotni penze. Diky.
+4
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

9. 6. 2003 21:04 | fmarek

Máte pravdu, pojišťovny přece jenom tolik nekrachují. Občas se prodávají a kupují, nebo fúzují a případně si prodávají kmeny. Přece jenom bych si dovolil protestovat proti tomu, že U NÁS je pojistný trh stabilní. Ostatně to ukáže čas. To ale neznamená, že by se klienti měli něčeho velkého obávat. Maximálně přijdou, nějaký čas, o zhodnocení. Vždy se usměji, když někdo porovnává historii pojišťovnictví v západní Evropě a vztahuje to na budoucnost u nás. Naše historie je, bohužel, přinejmenším jiná. Ovšem i v té stabilní demokracii mohou nastat problémy, viz penzijní systém ve Velké Británii. Pokud někdy porovnávám životní pojištění a jiné produkty, tak na daňové úlevy nezapomínám. Jen Vás trochu opravím, jedná se o možnost odpočtu od základu daně, maximálně 12.000 Kč ročně vlastních příspěvku. To znamená, že skutečná roční úspora je od 1.800 do 3.840 Kč dle daňové pásma. Podmínkou je pojistná smlouva minimálně na 60 měsíců s ukončením nejdříve v 60 letech. Pokud tuto podmínku klient poruší, tak musí v nejbližším daňovém přiznání vše najednou dodanit. To může být po 10 a více letech dost velká darda. Velkou výhodou ŽP je možnost příspěvku od zaměstnavatele. Ovšem zase jen tehdy, pokud je vybrán vhodný produkt. Jinak se větší část "státních podpor" ocitne na nesprávném místě, v pojišťovně. Vaše rada ohledně porovnání výše rizikové složky možná v některé pojišťovně u některých produktů platí, ale všeobecně nikoliv. Mám k dispozici software mnoha pojišťoven a viděl jsem mnoho různých pojistných smluv, ale takto to není. Na KŽP, jako záchranu našeho penzijního systému mám vyhraněný názor. Přesto Vám přeji, aby Vám ten optimismus 20 až 30 let vydržel, a hlavně v momentě až půjdete do důchodu a začnete čerpat penzi z KŽP. Někdo tady rozumně uváděl, že je třeba všechny tyto (státem dotované) produkty kombinovat a k nim přidat do portfolia i ty další, nedotované. Jen tak se vyhnete velkému zklamání.
-22
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

9. 6. 2003 20:51 | JirkaZ

1.Neodvážil bych se tvrdit, že když v Německu nezkrachovala za posledních 50 let pojištovna, tak že v příštích 20 -30 letech žádná nezkrachuje u nás. Vždyt to téměř nesouvisí. 2. Státní podpora ve formě daňových úlev taky nemusí platit pro příštích několik desetiletí. Proč by měla ? Navíc při vyplacení pojistného plnění zaplatíte daň z příjmu, sice jen 15%, ale kdo ví, co je daňovým základem ? 3. Pokud poradci vysvětlují KŽP jako nutnost pro zabezpečení fin.prostředků na stáří, tak minimálně nemluví pravdu. KŽP je jen produkt, ale peníze do důchodu jsou cílem, ke kterému vedou různé cesty(zpravidla výhodnější), nejen KŽP. 4. Vámi doporučený rozpad KŽP a rizikovou a spořící složku jsem také provedl a to pro několik produktů různých pojištovena a se zohledněním daňové úspory i bez. Je to však orientační kalkulace, protože parametry KŽP a rizikového pojištění nejsou shodné. Doporučuji každému tento propočet udělat, výsledek je smutný.
+24
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

9. 6. 2003 13:26 | Svetlik1

1/ Pokud někdo tvrdí, že bankovní sektor byl, je nebo bude stabilní tak Vás upřímě lituji pokud tomu uvěříte, bankovní sektor nebyl,není a nikdy nebude stabilnější než pojišťovny nikde na světě. Banky krachují u nás i v zahraničí. Nemusíme jít daleko - vemte si třeba Německo - KŽP tam fungují od II. světové války a teď probíhá vlna výplat odbytného pro klienty, kteří spoří od 15-ti let života a nezkrachovala tam jediná pojišťovna, ale za to více jak 1 tisíc bankovních ústavů ( z toho více jak 100 v posledních 15-ti letech). Tato situace je v pojišťovnickém sektoru na celém světě, protože na stabilitě pojišťoven je silně závislá fungující ekonomika každého státu. A pokud jde o porovnání s ostatními programy, tak jsme opoměli státní podporu v podobě daňových úlev, které tvoří další zhodnocení v podobě 15 až 32 % z vloženého kapitálu za strany klienta. O zmínce mé mýlky podotýkám, že jsem uvedl " u většiny KŽP " ne u všech - na trhu jich je více, ale s těmi se nesetkáte volně v nabídkách pojišťoven. Dále tento tlak na KŽP není vyvíjen ze strany poradců, ale je poradci klientům vysvětlena nezbytnost tohoto kroku s ohledem na situaci, která neodkladně nastane již za cca 20 až 30 let, kdy půjdou do důchodu. A systém zvýhodnění se bude postupem času stále zvyšovat, protože tomuto státu nezbývá nic jiného, jelikož v roce 2030 budeme nejstarším národem v Evropě. Pokud by jste chtěli zjistit jaká je výše rizikové složky KŽP - tak to je jednoduché - nechte si sestavit pouze návrh rizikové pojistky od pojišťovny a zjistíte kolik stojí riziko včetně dalších režijních nákladů toho kterého ústavu.
-25
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

9. 6. 2003 12:58 | fmarek

1) Když to víte, tak se neptejte. Problém je jinde, ten je ve výši kapitálové části pojistného, na který se TÚM váže. Jaká je výše kapitálové části, to víte? Jinak postup jste popsal dobře. 2) O Vámi deklarované "stabilitě" se můžeme dohadovat za několik let. Mám takový dojem, že i o bankách se psalo, že jsou již stabilní. Zeptejte se klientů bývalé Union banky, co oni na to? Dále v textu se mýlíte. U pojištění typu flexi, lze měnit výši pojistné částky a tím si určovat i výši kapitalizující složky. Porovnání KŽP a podílové fondy je jen důsledkem tlaku poradců, kteří nabízí KŽP, jako "východisko" proti blížícímu se penzijnímu kolapsu. Jako jediný lék.
-1
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

9. 6. 2003 12:39 | fmarek

Nepoučuji a ani to nemám v úmyslu. Pouze konstatuji něco, s čím se setkávám a co mi vadí. Rozdíl znám, pouze jsem se dotazoval na rozdělení, jak je to uvedeno v tabulce. Předpokládám, že jste myslel důchodové pojištění (pojištění důchodu není správný název) dle zákona 363/1999 Sb. Tam se ale dočtete, že i investiční životní pojištění lze kombinovat s důchodovým pojištěním. Když vidím porovnávací tabulku s jednoduchým názvem, tak se ptám, co tím autor myslel. Záleží na pojišťovně, kam určitý kombinovaný produkt zahrne. Chápu, že mé názory nesedí části určité skupiny lidí, kteří si říkají finanční poradci. Ti poctiví s tím problémy nemají. Pokud se občas najde někdo, komu mé komentáře pomohly, tak jsem rád. Některé zprávy, které dostávám na pracovní mail, mi to potvrzují.
0
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

9. 6. 2003 12:30 | Svetlik1

1/ Myslím si, že jste jen nesprávně pochopil výpočet zhodnocení. TÚM se totiž připisuje každý den v pojistném roce ( protože je garantována), ale zhodnocení nad TÚM se připisuje až zpětně po ukončeném auditu hospodaření v roce následujícím, takže tam je nutno TÚM odečíst, protože bylo již připsáno a připisuje se pouze zhodnocení nad TÚM. Zhodnocení vyjádřené v procentech i v korunách je poskytováno klientovi každý rok po auditové uzávěrce ( zase jen u některého ústavu). Pokud budu srovnávat dva KŽP, tak musím srovnávat výsledné odbytné, které je založeno na výpočtu dle matematicko-pojistných pravidel konkrétního ústavu. Pokud půjde o srovnání mezi KŽP a IŽP tak se jedná o srovnání pouze zhodnocení. 2/Co se týká předplácení vyššího zhodnocení, to je jako heslo " nechci slevu zadarmo ", tzn, že to je s nulovým efektem pro obě strany. 2/ Z hlediska stability je nutno prostudovat novelu zákona o pojišťovnictví z roku 1999, z které jasně vyplývá, že z pohledu stability je na tom celý pojišťovací trh stejně a tím je jedno jaký ústav si vyberete - důležité pro výběr ústavu a produktu je nutné použít další ukazatele. Takže pokud někdo chce polemizovat nad důvěryhodností ústavů, tak je to debata, která je vedena na úrovni základního vzdělání v oboru finančnictví se zaměřením na pojišťovací trh. Problém u IKP je absence jakékoliv garance výnosů a s přihlédnutím k tomuto nejsou jejich výnosy adekvátní k riziku. Dále bych chtěl podotknout, že problém většiny programů KŽP je pevně svázané pojistné s pojistnou částkou, tzn, že klient nemůže nezávisle na sobě nastavovat pojistnou částku a kapitalizující se složku - tzn. zase jsme u pečlivého výběru programů a jedná se i o programy KŽP, které nejsou na pojišťovacím trhu běžně k dostání ( proto bych jakékoliv porovnání na finačních portálech bral s rezervou) KŽP a IKP jsou dva nesrovnatelné produkty, protože jeden obsahuje více služeb a garancí než ten druhý, a to samozřejmě něco stojí. IKP nenesou žádná rizika a proto se mi zdá jejich zhodnocení v poměru k absenci jakýkoliv garancí neadekvátně nízké.
0
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

9. 6. 2003 12:07 | fmarek

Vaše porovnání je zajímavé, ale neúplné. Jednak tam chybí to, co popsal kolega výše a pak další důležité ukazatele o hospodaření penzijních fondů. Například náklady na účastníka, náklady na aktiva apod. Důležité (ale řešitelné) jsou i způsoby výpočtu výše doživotní penze. Potom zjistíte, že některé Vámi preferované fondy, se záhy posunou na jiné pozice. V každém případě jdou Vaše úvahy správným směrem.
0
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

9. 6. 2003 11:35 | fmarek

1) Na to se zeptejte v ING, mají to uvedeno v pojistných podmínkách. 2) 100% ještě neznamená celkové vyšší zhodnocení, je to jen hra čísel. Zajímejte se o skutečné zhodnocení vyjádřené v Kč. 3) To souhlasím, jenže podle čeho to poznat? Kolik pojišťoven Vám sdělí jak velká část jde na krytí rizika, jaké uplatňují poplatky a pod. Myslíte si, že procenta zhodnocení, která uvádí pojišťovny, Vám řeknou, které jsou lepší a proč? V tomto případě byste musel porovnávat porovnatelné. Různé produkty, různých pojišťoven se liší. I samotné pojistné ještě nic neznamená. Někdy vyšší pojistné u podobných produktů může znamenat i to, že si vyšší zhodnocení prostě předplácíte. Vaše 3 pojišťovny bych, kromě jiného, posuzoval i z hlediska stability a důvěryhodnosti. Nejlepším ukazatelem je efektivní úroková míra s faktorem času. K tomu ale potřebujete znát některé údaje, které Vám ale pojišťovny nesdělí. Jisté porovnání KŽP s podílovými fondy jsem četl na: http://fincentrum.idnes.cz/viteze.asp?r=viteze&c=A001025_000001_viteze_102 Třeba tam najdete nějakou inspiraci.
0
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

9. 6. 2003 10:43 | Svetlik1

Je vidět, že se asi velmi vyznáte v pojišťovací matematice a tak bych Vás chtěl požádat o vysvětlení následujícího ( abych neumřel blbej ) "Na základě jistého vzorce, jisté pojišťovny (dokonce to mají v pojistných podmínkách) se dozvíte, že podíl na zisku se počítá takto: (zhodnocení rezerv – TÚM – 1,5%) * 0,9 * průměrná rezerva. dostaneme z 6,0% na 0,0%. Jak je to možné? Tak počítejte semnou. (6 – 4,5 – 1,5)*0,9 = 0,0% To znamená, že skutečné zhodnocení je 0,0%. Pojišťovna si bere 1,5% za správu a ještě si k tomu připočítá koeficient 0,9." 1/ proč odečítáte TÚM - vždyť to je garantované zhodnocení 2/ násobíte indexem 0,9 - takto se chovají všechny pojišťovny na trhu ( v rozmezí 0,85-1,00), kromě tří : ČSOB( bývalá IPB), ČPP a Živnostenská pojišťovna, které smluvně garantují 100% podíl na výnosech 3/ náklady spojené s režií pojišťovny jsou právě to co vytváří obrovské rozdíly mezi pojišťovnami a nedají se takto paušalizovat
0
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

9. 6. 2003 10:23 | Fredy

Vážený pane, Vaše čísla jsem také viděl, zrovna tak podobná čísla jiných pojišťoven. Jenže ty jsou Vám k ničemu, leda jako podpůrný argument při prodeji KŽP. Skutečná zhodnocení jsou někde nad úrovní inflace. Pokud prodáváte pojištění, tak určitě víte, že pojištění není jen kapitálové. Životní pojištění je také daleko levnější a výhodnější rizikové a úrazové s dalšími možnostmi. Kapitálové životní pojištění je kočkopes, který si hraje na výhodné spoření pro každého a přitom je to jen drahá pojistka. Je to jediný produkt na našem trhu, kde neznáte nákladovou část. Tudíž se pohybujete jen v úrovni předpokladů a hypotéz. Což velice vyhovuje pojišťovnám a hlavně prodejcům, kteří mohou slíbit cokoliv. Další chyba je v tom, že pojišťovny uvádí odbytné, ale ne vždy se jedná o to, co klient skutečně dostane. Nejsou v tom většinou započítány poplatky za zrušení smlouvy a daň. Jak vypadá například zhodnocení slavné kapitálové pojistky uvedu na příkladu. Klient má smlouvu na KŽP a doplňky na 30 let a platí měsíčně 2.000 Kč. Z toho je čistá kapitálová pojistka (tarif) 1.200 Kč. to ostatní jsou připojištění na smrt následkem úrazu, na trvalo invaliditu, zproštění od placení apod. Jenže i vlastní KŽP má v sobě ještě část rizikovou a část spořící. Jen ta spořící část se zhodnocuje. Jenže jak je velká? Kde se to dozvíte? Prodejce většinou neví která bije (to v lepším případě) a když to ví, tak vám to neřekne aby nepřišel o provoze (to v horším případě). Jistá pojišťovna deklarovala výnos 6,0% (4,5% TÚM a 1,5% zhodnocení). Na základě jistého vzorce, jisté pojišťovny (dokonce to mají v pojistných podmínkách) se dozvíte, že podíl na zisku se počítá takto: (zhodnocení rezerv – TÚM – 1,5%) * 0,9 * průměrná rezerva. dostaneme z 6,0% na 0,0%. Jak je to možné? Tak počítejte semnou. (6 – 4,5 – 1,5)*0,9 = 0,0% To znamená, že skutečné zhodnocení je 0,0%. Pojišťovna si bere 1,5% za správu a ještě si k tomu připočítá koeficient 0,9. To nemluvím ani dalších poplatcích, jako je měsíčně za vedení účtu (25 až 65 Kč) a další za různé změny, dle pojišťovny. Jsou to sice nelichotivá čísla, ale alespoň víte, na čem jste. Na rozdíl od jiných pojišťoven, které to tají. Mnohdy to poznáte podle bonusu, který Vám pojišťovna připíše. Pokud se na to podíváme z pohledu pojišťoven, tak je to slušný business. A když se na to podíváme z pohledu zákona, tak jak, a kam mohou pojišťovny investovat, tak dostaneme odpověď na to, proč jsou výsledná zhodnocení 1 až 2% nad inflací. Dále nesmíme zapomínat na zdanění výnosů a na to, že vklady nejsou pojištěny. Bylo by dobrý, kdy i v tomto případě platil nějaký zákon, který by donutil pojišťovny uvádět skutečné a konkrétní náklady a zhodnocení. Prý o to usiluje ČAP. Některé pojišťovny posílají klientům roční výpis a tam uvádí skutečné zhodnocení jako bonus. Když si to porovnáte se zaplaceným pojistným, tak zjistíte, že jsem se celkem trefil.
0
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

Stránka 1/2

Předchozí

1

Spočítejte si

Výpočet čisté mzdy 2024

Rozšířená verze kalkulačky

Další kalkulačky

Interaktivní grafiky

Kdy můžu do důchodu a kolik dostanu. Kalkulačka a pravidla

Kdy můžu do důchodu a kolik dostanu. Kalkulačka a pravidla

Kdo může žádat o přiznání starobní penze? Co všechno se počítá? Jaké jsou podmínky? Tady...více

Nemáte v peněžence poklad? Takhle poznáte vzácné koruny

Nemáte v peněžence poklad? Takhle poznáte vzácné koruny

Vypadají jako peníze, které denně bereme do ruky. A najdou se lidé, co by nám tu ruku...více

Nové dopravní značky. Podívejte se, co vás čeká na silnicích

Nové dopravní značky. Podívejte se, co vás čeká na silnicích

Od 1. ledna 2024 čeká na řidiče několik nových dopravních značek. Novelu vyhlášky č. 294/2015...více

Na tyhle e-shopy si dejte pozor. Ukážeme jejich triky

Na tyhle e-shopy si dejte pozor. Ukážeme jejich triky

Tohle není podvod, který by měl každý poznat hned na první pohled. Není to amatérsky působící...více

Cesta do pravěku. Podívejte se, jak vypadalo internetové bankovnictví před 20 lety

Cesta do pravěku. Podívejte se, jak vypadalo internetové bankovnictví před 20 lety

Ať jste, nebo nejste pamětníci, tenhle výlet bude plný překvapení. Připomeňte si pionýrské...více

Přihlášení k newsletteru

Změny, novinky a aktuality ze světa osobních financí přehledně ve vaší schránce – čtěte náš pravidelný newsletter.

Informace ke zpracování osobních údajů

Souboj osobností

Kdo je vám sympatičtější? Hlasujte v našem souboji osobností a zvolte si svého oblíbence (případně menší zlo). Stačí kliknout na fotografii.

Jan Hrušínský

herec a podnikatel

Vladimír Franz

umělec

Jan Hrušínský
ÚSPĚŠNOST
0,00 %

z 0 duelů
×
Vladimír Franz
ÚSPĚŠNOST
100,00 %

z 1 duelů

Chci jiný souboj
Souhrnné výsledky duelů

Partners Financial Services