Krach na newyorské burze v roce 1929

Stanislav Volek | | 18. 10. 2002 | 7 komentářů
Když se světové hospodářství zotavilo z následků první světové války, otevřela se cesta pro "zlatá dvacátá léta", jak bylo toto období všeobecného rozmachu vzletně označováno.

Abychom udrželi kvalitu diskuze pro slušné čtenáře, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdřív musíte zaregistrovat. (Už jsem, ale zapomněl jsem heslo!)

Přihlásit se

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

20. 10. 2002 16:34, S.Volek

Samozřejmě, že hlavní trendy akciových trhů regují na ekonomické faktory, vždyť se nakonec na burzách obchodují majetkové podíly hospodářských subjektů, které jsou součástí národních ekonomik a v širším kontextu i ekonomiky světové. Jenže s těmito podíly obchodují lidé, a zde nastupuje onen psychologický faktor, který je vlastní celému lidskému pokolení. Do hry vstupují takové subjektivní faktory jako jsou davová sugesce, chamtivost, víra v lepší zítřky nebo naopak defétismus. Například růstový akciový trend zpravidla vyvolají profesionální investoři, kteří pečlivě sledují makro i mikroekonomické faktory a můžeme tedy říci, že rostoucí ceny akcií tyto příznivé faktory zohledňují. Když je již trend dlouhodobě potvrzen, pak se teprve probudí "obyčejní" lidé, zavětří a chtějí participovat na dalším růstu. A protože je jich hodně, mají dohromady velké prostředky, které pomocí fondů umísťují na trh a dále ženou ceny vzhůru, které se však již odpoutávají od ekonomické reality. Je třeba si uvědomit, že tito lidé neinvestují na základě nějaké ekonomické analýzy, ale proto, že trh roste a oni cítí příležitost k rychlému zbohatnutí. A tehdy, dle mého přesvědčení, vzniká bublina nebo, když se někomu tento název nelíbí, řekněme neadekvátní růst. To však již "zasvěcení" své akcie většinou prodali a s volnými prostředky čekají, až něco pošle trh dolů. A to něco vždy přijde. Často nemusí dojít ani na výrazně špatné zprávy z ekonomiky, stačí, když se "stádo" poplaší, bude chtít realizovat své zisky a spustí prodejní paniku. A mnohdy právě tato prodejní panika zažene ekonomiku do krize, protože způsobí platební neschopnost subjektů, nejenom bankovních. Čili akciový trh zpočátku zohledňuje ekonomické faktory, jak také jinak, ale ve své vrcholné fázi podléhá setrvačnosti a přehání v jakémkoliv směru. A tehdy, v souladu s názorem burzovního velmistra Kostolanyho, je třeba jít proti trhu. Je přinejmenším podivné, když někdo tvrdí, že ceny akcií jsou vždy správné. To by pak znamenalo, že v pondělí před burzovním krachem je správná cena jedné akcie jistého podniku např. 100 dolarů a v pátek již jen jeden dolar, přestože se během tří dnů na hospodaření tohoto podniku vůbec nic nezměnilo.

Zobrazit celé vlákno

+46
+-
Reagovat na příspěvek

Další příspěvky v diskuzi (celkem 7 komentářů)

22. 10. 2002 17:13

Mluvite mi z duse. Trh v zasade nemuze rust prilis odlisnym tempem, nez roste GDP te ci ktere zeme. Jedna ci nekolik spolecnosti muze byt kratkodobe veleuspesnych, ale z dlouhodobeho hlediska rust burzovniho indexu nemuze byt dramaticky odlisny od rustu cele spolecnosti (statu).
+30
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

21. 10. 2002 13:26 | Sysel

Pane Kryzánku, dovoluji si oponovat. Vezmu-li investování do akcií selským rozumem, tak si spočítám kolik mi moje investice vynese. Výnos je dividendový a růstový. Růst je ale co? Zvýšení ceny dané poptávkou a nabídkou. Pevně věřím, že na počátku si investoři spočítali ekonomické výsledky emitentů a podle nich si ocenili akcie a tedy nakupovali. Později přichází první blum a tím je "růstový potenciál". Co to je? Nejprve to samozřejmě může a asi je seriozní analýza emitenta a jejím výsledkem je zjištění, že lze očekávat růst zisku = hodnoty akcie. To už ale selský rozumbrada moc nebere. To se už veze. Zato „ekonomičtí odborníci“ se předhánějí žvaněním, kterým se spekulativní investorská obec utvrzuje v tom, že akcie budou růst. Jim to přinese správu majetku a z toho odvozené provize a ještě to naláká spousty důvěřivců. Ekonomika se ale vytrácí a nastupuje spekulace. Nastupuje chcete-li spekulativní marketink. Všichni srší optimizmem a fakt, že většina emitentů by tržní kapitalizaci běžnou hospodářskou činností nikdy nedosáhla nikoho nezajímá. Protože se jednotlivé segmenty trhu (obory) pohybují vzhůru společně (s příslušným odstupem cen, ale trend je podobný), stačí negativní vývoj v některém segmentu. Pokud dojde k pádu jednoho, začíná se hroutit trh celý. Je otázka, jestli tomu někteří medvědi nepomáhají zcela úmyslně. Všimněte si ale prosím, že o selském ani o prostém rozumu to už ale dávno není. Je to už jenom výsledek iracionálních investic a důsledek manipulace. Odpověď na otázku. kdo manipuluje s davem drobných investorů, s manažery institucionálních investorů ponechám otevřenou. Je to psychologie, jejímž výsledkem jsou v počátku nákupy za nereálné ceny a nakonec stabilizace cen na reálných hodnotách. To není o ekonomice, to je o manipulaci. Kdyby se investor choval ekonomicky a opatrně, tak by nemohlo dojít k růstu trhu o desítky procent ročně. To je uznáte divné a neodpovídá to (až možná na výjimky) o reálných možnostech ekonomiky. Takové výsledky může mít jedna společnost, ale ne trh jako celek.

+29
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

21. 10. 2002 9:08 | Vavřinec Kryzánek

Je několik připomínek k zamyšlení: 1)Problémem pro "spekulativní bubliny" je, že historicky medvědí trhy nezačaly samy od sebe. 2)Myslím, že značně podceňujete ziskový motiv, kdyby bylo tak evidentní, že akcie neodrážejí realitu, proč by institucionální investoři nezačali spekulovat na pokles dříve? Myslím, že existuje dost studií, které ukazují, že akcie rychle reagují na nové zprávy -negativní i pozitivní. POkud by bylo evidentní, že akcie jsou nadhodnocené na základě dnes známých faktů, proč by je někdo kupoval kromě indexových fondů? 3) P/E byly v i 90. letech diferencované mezi odvětvími i napříč firmami mezi jednotlivými odvětvími. Proč, když cena byla pouze umělě vyhnána vzhůru "stádem nemyslících investorů"? 4) Neříkám, že cena akcií je vždy správná, ale že odráží názory lidí, kteří s nimi obchodují přibližně v proporci vůči kapitálu, kterým disponují. Je velmi snadné na trhu peníze ztratit, je velmi těžké je systematicky dlouhodobě vydělávat, proto si myslím, že lidé kteří disponují velkým kapitálem a hýbou trhy jsou dost racionální -jsou dobří v tom co dělají -v oceňování akcií. 5) "Často nemusí dojít ani na výrazně špatné zprávy z ekonomiky, stačí, když se "stádo" poplaší, bude chtít realizovat své zisky a spustí prodejní paniku." To je vážně dost zábavné! Pro každého prodejce existuje kupec, proč by kupec jakožto správný člen tupého stáda jednoduše nechtěl participovat na trendu a nadšeně by nekupoval při sebemenším poklesu ceny?
+7
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

20. 10. 2002 16:34 | S.Volek

Samozřejmě, že hlavní trendy akciových trhů regují na ekonomické faktory, vždyť se nakonec na burzách obchodují majetkové podíly hospodářských subjektů, které jsou součástí národních ekonomik a v širším kontextu i ekonomiky světové. Jenže s těmito podíly obchodují lidé, a zde nastupuje onen psychologický faktor, který je vlastní celému lidskému pokolení. Do hry vstupují takové subjektivní faktory jako jsou davová sugesce, chamtivost, víra v lepší zítřky nebo naopak defétismus. Například růstový akciový trend zpravidla vyvolají profesionální investoři, kteří pečlivě sledují makro i mikroekonomické faktory a můžeme tedy říci, že rostoucí ceny akcií tyto příznivé faktory zohledňují. Když je již trend dlouhodobě potvrzen, pak se teprve probudí "obyčejní" lidé, zavětří a chtějí participovat na dalším růstu. A protože je jich hodně, mají dohromady velké prostředky, které pomocí fondů umísťují na trh a dále ženou ceny vzhůru, které se však již odpoutávají od ekonomické reality. Je třeba si uvědomit, že tito lidé neinvestují na základě nějaké ekonomické analýzy, ale proto, že trh roste a oni cítí příležitost k rychlému zbohatnutí. A tehdy, dle mého přesvědčení, vzniká bublina nebo, když se někomu tento název nelíbí, řekněme neadekvátní růst. To však již "zasvěcení" své akcie většinou prodali a s volnými prostředky čekají, až něco pošle trh dolů. A to něco vždy přijde. Často nemusí dojít ani na výrazně špatné zprávy z ekonomiky, stačí, když se "stádo" poplaší, bude chtít realizovat své zisky a spustí prodejní paniku. A mnohdy právě tato prodejní panika zažene ekonomiku do krize, protože způsobí platební neschopnost subjektů, nejenom bankovních. Čili akciový trh zpočátku zohledňuje ekonomické faktory, jak také jinak, ale ve své vrcholné fázi podléhá setrvačnosti a přehání v jakémkoliv směru. A tehdy, v souladu s názorem burzovního velmistra Kostolanyho, je třeba jít proti trhu. Je přinejmenším podivné, když někdo tvrdí, že ceny akcií jsou vždy správné. To by pak znamenalo, že v pondělí před burzovním krachem je správná cena jedné akcie jistého podniku např. 100 dolarů a v pátek již jen jeden dolar, přestože se během tří dnů na hospodaření tohoto podniku vůbec nic nezměnilo.
+46
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

18. 10. 2002 22:52 | Jakub Patočka

Velm dobrý článek. Nebylo by špatné, kdyby autor se věnoval i burozovnímu krachu ke konci osmdesátých let.
+2
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

18. 10. 2002 20:58 | Gekko

Vcelku by mne zajímalo, kolik by mi vynesla ta jedna tehdy předražená akcie Goldman & Sachs zakoupená teoreticky mým dědečkem za oněch 220 USD po všech provedených splitech?!
+28
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

18. 10. 2002 9:16 | Vavřinec Kryzánek

Rostoucí akciové trhy ve dvacátých, šedesátých i devadesátých letech byly racionálním důsledkem pozitivních vnějších faktorů: klesající daně, stabilní měna a pasivní Fed. Historicky a napříč zeměmi tyto faktory vedly k růstu bohatsví. Následující medvědí trhy nebyly žádnými "přirozenými korekcemi", ale důsledkem působení negativních vnějších faktorů. Býčí trhy ani ekonomické expanze neumírají na stáří, ale jsou důsledkem destruktivní vnější - státní politiky. Pro ty , kteří uvažují ve schématu "spekulatiních mánií" a "tupých stád", ekonom Peter M. Garber v Journal of Economic Perspectives z jara 1990 vysvětluje na faktech (nikoliv na základě barvitých údajů "pamětníků") známé první hisotrické "bubliny", o kterých se psalo v prvních dílech tohoto seriálu.
+24
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Spočítejte si

Výpočet životního minima 2024

Počet členů rodiny

Rozšířená verze kalkulačky

Další kalkulačky

Interaktivní grafiky

Kdy můžu do důchodu a kolik dostanu. Kalkulačka a pravidla

Kdy můžu do důchodu a kolik dostanu. Kalkulačka a pravidla

Kdo může žádat o přiznání starobní penze? Co všechno se počítá? Jaké jsou podmínky? Tady...více

Nemáte v peněžence poklad? Takhle poznáte vzácné koruny

Nemáte v peněžence poklad? Takhle poznáte vzácné koruny

Vypadají jako peníze, které denně bereme do ruky. A najdou se lidé, co by nám tu ruku...více

Nové dopravní značky. Podívejte se, co vás čeká na silnicích

Nové dopravní značky. Podívejte se, co vás čeká na silnicích

Od 1. ledna 2024 čeká na řidiče několik nových dopravních značek. Novelu vyhlášky č. 294/2015...více

Na tyhle e-shopy si dejte pozor. Ukážeme jejich triky

Na tyhle e-shopy si dejte pozor. Ukážeme jejich triky

Tohle není podvod, který by měl každý poznat hned na první pohled. Není to amatérsky působící...více

Cesta do pravěku. Podívejte se, jak vypadalo internetové bankovnictví před 20 lety

Cesta do pravěku. Podívejte se, jak vypadalo internetové bankovnictví před 20 lety

Ať jste, nebo nejste pamětníci, tenhle výlet bude plný překvapení. Připomeňte si pionýrské...více

Přihlášení k newsletteru

Změny, novinky a aktuality ze světa osobních financí přehledně ve vaší schránce – čtěte náš pravidelný newsletter.

Informace ke zpracování osobních údajů

Souboj osobností

Kdo je vám sympatičtější? Hlasujte v našem souboji osobností a zvolte si svého oblíbence (případně menší zlo). Stačí kliknout na fotografii.

Michael Tretter

podnikatel, Tretter’s Bar

Petr Koblic

ředitel Burzy cenných papírů Praha

Michael Tretter
ÚSPĚŠNOST
0,00 %

z 0 duelů
×
Petr Koblic
ÚSPĚŠNOST
100,00 %

z 1 duelů

Chci jiný souboj
Souhrnné výsledky duelů

Partners Financial Services