Diskuze: Kéž by FED byl pasivní

Ono to není tak jednoduché, jak tvrdíte. Koho nepovažujete za dobrého investora? Někoho, kdo ztrácí peníze v absolutních částkách, tzn. někoho, kdo dlouhodobě ztrácí peníze a ztrácit své slovo na trhu? Ja tvrdím, že nelze takto vulgarizovat hodnocení investorů. Zcela dominantním kritériem by mělo být dosažení vytyčeného cíle, který může být pochopitelně různý pro více investorů. Tady je třeba hledat ty zárodky nekompetence investičních profesionálů. Můžeme k tomu přidat ještě jedno kritérium, tzn. průměrný tržní výnos a mýtus křišťálové koule z Wall Streetu padá. Co se týká těch investičních mánií, tak Vám závidím Vaši bohorovnost, se kterou je bagatelizujete. Doporučuji Vám knihu "Extraordinary Popular Delusions And The Madness of Crowds". Věru zajímavé počtení. Algoritmus investičních mánií by se dal shrnout asi takto: koupím od Vás akcii XY za 20 dolarů, zítra ji ode mě koupíte zpět za 25 dolarů, pak mi ji zas prodáte za 30 a tak to může jít do té doby, dokud ceny akcie bude 100 dolarů, 1000 dolarů a třeba i do nekonečna. Jednou ale přijde okamžik, kdy jedna strana přijde na buben, ztratí nervy a odmítne v takovém schématu pokračovat, oslabuje se poptávková strana, klesá likvidita a cena padá a padá, strhává s sebou postupně další akcie z odvětví, posléze i ostatní, klesá počet IPO, etc. Historie (i nedávná) naprosto přesvědčivě dokumentuje, že investiční amok není záležitostí jen Vašich odd-loters, nějakých drobných investorů, kteří by dlouhodobě propadávali nějakým sítem, ale týká se takřka všech, "mágů" z Wall Streetu nevyjímaje. K té poslední větě: myslím, že by investiční společnosti mohli stěží vydělávat na neznalosti a naivitě více než vydělávají nyní.

Investoři jednající na základě mediálních kampaní, emocí, entuziasmu nad novým apod. ztrácejí peníze a s nimi vliv na trh. Když v investování investor není dobrý, tak krátkodobě a zcela určitě dlouhodobě ztrácí peníze a klienty a na ceny akcií nemáte žádný vliv, není schopný vytvářet spekulační bubliny a "investorské mánie". Jednou jsem slyšel jednoho profesora financí vyprávěr reakci obchodníků, když slyšeli novinářské povídání o iracionálních spekulantech a jejich reakce byla:"Ukažte mi prosím, co nejvíce těch iracionálních spekulantů. Já proti nim budu obchdodovat a vydělám spoustu peněz."

Naprostý souhlas!

Nemusíte souhlasit s tvrzením, že investoři propadli iluzím, nicméně skutečnost je taková, že investoři hromadně iluzím propadávali, propadávají a určitě propadat budou. Pouhý pohled do historie odhaluje někdy až fraškovitá dramata o vzdušných zámcích, které byly vybudovány. Takovým exemplárním případem je tulipánová horečka v Holandsku. Lidé jsou nepoučitelní. Nevím, zda-li je tu dostatek prostoru se rozepisovat o těch nejkřiklavějších případeh hromadného opojení snadnými zisky, ale v padesátých letech kupříkladu stačilo, aby se firma, které se zabývala výrobou pleťových krémům, pojala do svého názvu slovo elektronický, robot, apod. a její ceny závratně stoupali naprosto bez odpodstatnění (tzn. jenom kvůli chic jménu). Posléze investoři uctívali kult Nifty Fifty, v osmdesátých letech Japonsko a v devadesátých letech "novou" ekonomiku. Investiční profesionálové nejsou takové hvězdy, za jaké je patrně máte, ale to je opět na jinou debatu. Jedna věc je podstoupit riziko s vědomím toho rizika, jiná věc je podlehnout mediální masáži o zázraku "nové" ekonomiky. Zdaleka se ovšem nejednalo jen o masáž mediální, hnacím motorem této horečky byli oni slavní investiční profesionálové, jejichž byznys je na takových horečkách přímo závislý. Samozřejmě, že nikdo předem nemohl tušit, kdo vzejde vítězně z tehdy teprve se rozvíjejícího automobilového průmyslu, což ovšem neimplikuje odchýlení se k iracionalitě. Investoři mají tendenci podceňovat riziko v dobách, kdy jejich okolí jim tvrdí, že "only sky is the limit". Je lepší se mýlit s davem, než proti němu. Tím se řídí nejen tuctový investoři, ale i ti profesionální. Když rozum nepomáhá, tak je třeba vymyslet novou teorii, která by podpořila naše vize - viz konceptová teorie dotcomů, které abstrahovala od empirie a oceňovala akcie podle vágního a neuchopitelného konceptu.

Nemohu souhlasit s tvrzením, že by investoři obecně podlehli "iluzím". Myšlenka, že stovky profesionálů, kteří riskují svoje peníze a peníze svých klientů neumí rozumně číst finanční výkazy a dělat rozumné předpovědi a podléhají tak iluzím je podle mě bez urážky absurdní. K IPO: každý investor věděl, že nová firma, nový business plán jsou riskantní a že mnohé nevyjdou. Riziko bylo vysoké, ale zároveň i potenciální výnosy. Je to jako kdybyste hledal Henryho Forda, když ještě montoval v kůlně svého domku, mezi desítkami podobných vynálezců, jejichž stroje nám z dnešního pohledu přijdou neefektivní, drahé, pomalé atd. V té době to ale investoři ještě nemohli tak jednozančně vědět, protože automobilový průmysl byl v plenkách. Stejně je tomu i dnes s "dot.com" firmami, z biotechnologiemi apod. Většina z nich neuspěje, ale když dokážete mezi nimi nalézt nového Forda, nebo Gatese, tak budete mít "vystaráno" do konce života -to je důvod proč IPO hi-tech firem byly oceňovány tak vysoko. V letech 2000-2001 došlo k dramatickému snížení IPO a venture kapitálu a mnozí inovátoři (¨možná někteří z nich i nový Fordové a Gatesové) se museli téměř doslova stáhnout zpět do "garáže". zdraví V.K.

Tvrzení, že FED nějakým způsobem přispěl ke zkrácení doby recese je naprosto mylné. Je to totiž politika samotného Federálního rezervního systému, která je již od doby jeho vzniku hlavní příčinou hospodářské nestability americké ekonomiky. Klasickým příkladem budiž "slavná" Great Depression, jejíž pachatelem byla politika levných peněz, kterou FED praktikoval po celá dvacátá léta 20.století. V momentu, kdy se situace stala neudržitelnou, kdy přestal efektivně fungovat cenový systém, tak FED místo toho, aby svou chybu napravil a nechal ekonomiku projít nezbytným ozdravným procesem, naopak toto ozdravení ještě více oddálil, čímž naopak krizi prohloubil. To vše se samozřejmě událo za mohutné podpory americké administrativy, v čele F.D.Rooseveltem, jehož hospodářská politika byla takřka fašistická a ne nepodobná te Hitlerově. FED je největším destabilizátorem v ekonomice, boj Alana Greenspana s recesí je bojem donkichotským. Nejlépe by udělal, kdyby nedělal vůbec nic. Stejné platí i pro naši ČNB. Výroky podobné tomu pana Niedermayera jsou na stejné úrovni jako slova socialistických plánovačů Špidly, Grégra a jejich kumpánů.

Studoval jsem empirická data z USA za posledních 30 let a neexistuje přesvědčivá faktická evidence (dokonce neexistuje vůbec žádná), že by zvyšování úrokových sazeb znižovalo inflaci. Některé velmi úspěšné forecasterské firmy používají dokonce používají růst fed funds rate jako pozitivní indikátor růstu inflace, protože exituje naopak evidence, že za jinak stejných okolností růst úrokových sazeb znamená až v horizontu tří let růst inflace a vice versa. V roce 2000 skutečně vzrostla inflace a zpomalil se hospodářský růst -zcela v souladu s tím, co říkám. Jistě učebnicově máte pravdu, ale fakticky je učebnicová poučka nepravdivá. Vzpomínáte si na slavného money managera Petra Lynche, který kdysi prohlásil, že více než pět minut strávených studiem ekonomie ročně je ztráta času? Víte proč toto prohlásil o profesi, jejímž smyslem je pochopení tvroby bohatsví? Protože ekonomové většinou žijí ve světe svých modelů a o skutečné ekonomické aktivitě toho bohužel často vědí pomálu. Dlouhodobé úrokové sazby klesaly od roku 1995 zhruba do prvního čtvrtletí 1999, inflace v letech 97-99 byla okolo 2% a vzrostla zhruba o procentu v roce 2000 v důsledku jednání Fedu. Inflace v letech 97-99 de facto neexistovala zohledníme-li dobře známou skutečnost o nepružnosti indexu CPI a jeho tendenci nadhodnocovat inflaci. V důsledku Fedu došlo k destrukci stovek miliard dolarů bohatsví, což je podle Vás "prospěšné" a "vítáte to", jistě tento soud spočívá na myšlence, že se vlastně nic nestalo, hodnota akciií není bohatsvím a snížení jejich hodnoty je jen vypuštěním horkého vzduchu ze spekulačního balónku. Metafory typu "přehřátí" nebo "ochlazení" ekonomiky odmítám, bohužel moje polemika by přesáhla rámec tohoto příspěvku. s pozdravem V. K.

Pane Kryzánku, váš názor apelující na pasivitu FEDu považuji za zcela zcestný. Nejprve si dovolím opravit některé vaše zásadní neznalosti. Píšete, že důsledkem zvyšování sazeb v letech 1999 a 2000 bylo zvýšení inflace. Pokud si přečtete hlavní úkoly centrálních bank, tak právě zvyšováním sazeb FED bojuje proti inflaci, která byla v letech 1999 a 2000 relativně na vyšší úrovni vlivem ekonomického růstu. Dále uvádíte, přesná citace „Vysoká P/E však byla důsledkem nízké inflace, klesajících úrokových sazeb…“. Naopak, v letech 1999 a 2000, kdy akciový trh zažíval boom, sazby byly relativně na vysoké úrovni a inflace též. Tady souhlasím s Panem Vávrou, že rapidní růst technologických akcií byl způsoben neúměrnými očekáváními dlouhodobého růstu tržeb a zisku. Každá ekonomika prochází hospodářskými cykly a podle mého názoru současný stav byl nevyhnutelný a dokonce je i prospěšný. Většina společností v době ekonomického růstu není tlačena k úspoře nákladů a naopak se snaží neúměrně rozpínat formou vysokých investic, či předražených akvizic. V současné době jsou však stejné společnosti tlačeny k rozsáhlým restrukturalizačním plánům, včetně propouštění. A právě současná ozdravující kůra bude mít pozitivní vliv na znovu nastartování ekonomiky. Úloha FEDu v těchto cyklech je velice důležitá a volat po pasivitě je nesmyslné. FED musí v době ekonomického oživení rozumnou měrou brzdit inflaci zvyšováním úrokových sazeb a v době ekonomického ochlazení podpořit spotřebu a investice snížením sazeb v závislosti na vývoji inflace. Co se dá Fedu vytknout je, že snižování sazeb mělo začít již koncem roku 2000.

A správně je teda mohlI nebo mohlY? :-)) Moje nevalná znalost pravopisu mi velí použít I jako páni :-) Ale v článku je Y, tak teď jsem zmatenej :-)))

Příspěvky nikdy nerušíme, i když poukazují na naši chybu nebo nejsou lichotivé. Naše chyby na naši hlavu :-)

Domnívám se, že chování akciových trhů je spíše o psychologii davu, než o logice.

krátce k bublině (89-99): Nemohu s Váma souhlasit, že ..Vysoká P/E však byla důsledkem nízké inflace, klesajících úrokových sazeb, rostoucí ekonomiky a nízké volatility krátkodobých úrokových sazeb Investoři totiž podlehli iluzím, že skoro každá firma, která má v názvu .com s 20 zaměstnanci může změnit svět. Např. tržní kapitalizace některých firem pracujících v IT službách tesně po svém IPO dosahovala větší hodnoty než firmy, za kterými byl konkrétní prodkut, zákaznici a především několikanásobně větší tržby. (je to sice obecné, ale jestli to nebude stačit, tak budu samozřejmě příště konkrétní). Samozřejmě netvrdím, že všechny IPO byly k ničemu to ne. ... Jistě mnoho nových technologickým firem by nenaplnilo očekávání investorů,... A tady je podle mne ten problém, jaká ta očekávání byla a zda byla reálná. Nelze donekonečna udržet několikanásobný nárůst tržeb. Na začátku roku 2000 začaly firmy informovat, že se jim nepodaří splnit OČEKÁVANÝ nárůst tržeb či předpokládaný zisk a indexy se rozjely... (ne jenom proto) Jestli to vyznělo, tak že ...bez zásahu Fedu byla recese za rohem..., tak to je nedorozumění, ba naopak, cena peněz se zákonitě musela v ekonomice snížit, aby podpořila růst pomocí investic, protože podle mého názoru, to je hlavní problém současného markoprostředí v USA, slabé podnikové výdaje (je to sice obecné, ale jestli to nebude stačit, tak budu samozřejmě příště konkrétní). Velice rád bych podotknul, že ne vždy jsem měl tento názor a že vývoj amerických akciových trhů byl za posledních pár let pro mne osobně velkým poučením. Prosím omluvte můj pravopis Hezký víkend (on-line budu až v úterý)

Jěště jsem neslyšel žádné faktické a logické vysvětlení toho, proč byla druhá pol. 90. let považována za "spekulační bublinu" nebo "nákupní šílenství". Většina argumentů se redukuje na tvrzení, že ceny byly zkrázka příliš vysoké např. při srovnání s historickými P/E. Vysoká P/E však byla důsledkem nízké inflace, klesajících úrokových sazeb, rostoucí ekonomiky a nízké volatility krátkodobých úrokových sazeb -všechny tyto faktory vedly historicky k vysokým cenám. Jistě mnoho nových technologickým firem by nenaplnilo očekávání investorů, ale mnoho také ano, softwar, použití Internetu, biotechnologie a další jsou zkrátka rozvíjející se odvětví jejichž oceňování je velmi složité, protože jejich zisky jsou potenciálně ve vzdálenější budoucnosti. Z toho co jste napsal vyplývá, že i bez zásahu Fedu byla recese za rohem. Proč? Ohledně důvěry ve Fed je podle mě nutné rozlišit mezi tím co často píší média a říkají ekonomové a co dělají lidé, kteří skutečně rozhodují o alokaci peněz. ECB by se měla více starat o kurs eura než činila doposud. Fakt, že zatím dále nehýbe sazbami je pozitivní, ale řekl bych, že investoři to interpretují jako opatrnost vůči "přehnané stimulaci" vedoucí k inflačním rizikům, čímž ECB říká, že jakmile dojde k obnovení růstu, tak "preventivně" zvýší sazby -neboli zopakuje to, co způsobilo současné problémy. zdraví V. K.

V období od léta 1999 do jara 2000 Fed zvýšil úrokové sazby o 175 bodů. Výsledkem bylo v roce 2000 zpomalení ekonomiky, zvýšení inflace a masivní destrukce bohatství v podobě poklesu hodnoty akcií. . Osobně si myslím, že pokles akciových trhů byl především zapříčiněn vyvrcholením horečného nákupního šílenství, kdy skoro všichni propadli investorské iluzi (v milulosti jsem toho byly už několikrát svědky) Osobně si myslím, že právě rychlost kroků FEDu přispěla ke zkrácení období recese. Politika FEDu je čitelná a navíc investoři mají v kroky FEDu nemalou důvěru, což je také jistě positivní. Zajímalo by mne co si myslíte o ECB?
hezký den
PS prosím omluvte můj pravopis

Když už jste opravili pravopisnou chybu, zrušte prosím moje příspěvky. Ztratily smysl.

investoři mohli :o)