Diskuze: Životní pojistka je také investicí

Vy jste se ale naprosto záměrně vyhnul jedné variantě, která může být pro klienta naprosto zásadní: invaliditě. Klient nezemře, jen přijde o výdělečnou schopnost. Ve variantě A ty 2000 do ŽP bude za něj platit pojišťovna, takže na konci bude mít "našetříno". Tomu se říká zproštění od placení. Varianta B: je zproštěn placení 500 Kč (mimochodem, víte aká pojistná částka odpovídá tomuto pojistnému ?) ale jako mrzák už nemá na to, aby si platil do fondů. Takže si na dchod nepřilepší. Smrt není největším rizikem, mnohem horší dopady má trvalá invalidita.

Pozor!!!! Pojišťovny nabízí v základním životním pojištění další produkty/podporu v neschopnosti, úraz, narození dítěte apod./ s tím, že je můžete všechny odečítat ze základu daně. Není to pravda!!! Je to jen další finta na klienty, jak je přesvědčit o dalších výhodách oproti konkurenci.

Jak jsem si pročetl názory, poslední diskuse se ubírá směrem: Co je lepší (výnosnější)- životní pojistka nebo investice do podílových listů? Diskutuje se tu pak převážně o tom, kolik která investice "vynese". Oba druhy investice mají však několik zásadních rozdílů, zejména pak míru likvidity. Tady nezbývá, než se přiklonit k podílovým listům. Ale já bych to vůbec neviděl jako jestli raději životní pojistku nebo raději podílové listy. Neboť nemám rád velké riziko spočívající v tom, že někdo svěří veškeré své úspory jednomu subjektu, jedno zda pojišťovně nebo podílovému fondu, nebo investuje do jediného produktu. Jsem pro diverzifikaci rizika. A jelikož každý produkt má něco do sebe, doporučuji mít z každého trochu. Nejen přiměřenou životní pojistku či podílové listy, ale také hledat i jiné způsoby investování vhodné do vlastního "portfolia".

Pokud se investicni pojisteni protahne do 60 let, tak danove ulevy hraji velmi zanedbatelnou roli. IRR investice do podiloveho fondu je vyssi nez IRR investice do stejneho fondu pres pojisteni, prestoze zde jako vynos navic kalkuluji i danovou usporu, kterou zpetne reinvestuji. Abych nemluvil moc vedecky, pokud po x letech mate nasporeno treba 500 000 a diky tomu na danich usetrite 1 800, tak Vami vychvalovana danova uleva odpovida vynosu ve vysi 0,36 % rocne (1800/500 000), jeji vyznam je zajimavy pouze po kratke obdobi. V horsim IRR pojisteni se projevi i dan z vynosu, kterou u pojisteni platim, kdezto u podiloveho fondu nikoliv. Jinymi slovy, velkou cas toho, co na danich usetrim, stejne statu vratim na dani z vynosu. Presto s Vami souhlasim, ze pojisteni muze byt atraktivni, pokud mi na nej prispeje zamestnavatel. Ale pokud bych si ho mel platit pouze sam, tak v zadnem pripade.

Příklad má zásadní nedostatek v tom že nepočítá s daňovymi úlevami, pokud se investični pojištění protáhne do 60 let a případnými nedaněnými příspěvky zaměstnavatele. Investovat sice mohu i do stejného fondu jako přes pojišťovnu přímo (skutečně s o něco nižšími poplatky), ale nikdo mi neuzná těch 1000 Kč měsičně jako danově odpočitatelnou položku ani mi nepřispěje zaměstnavatel. Ve vašem případě to dělá min. 1800 Kč ročně + příspěvky zaměstnavatele obvykle alespoň 2400 - 3600 Kč ročně a tolik ty poplatky o kterých klient ani neví, že existují zdaleka nedělají, takže naopak v tomto případě se je výsledek přesně opačný než je Váš závěr a zní Ano, je dobré se kapitálově či investičně se životně pojistit.

Ach jo, tak jeste jednou, vyzkousime to na prikladu, treba to pochopite. Dejme tomu, ze ma klient volnych 2000 mesicne, za ktere chce byt na dobu x let pojisten na castku 300 000 a zaroven, pokud tech x let prezije, tak chce vyinkasovat neco za doziti. Ma dve moznosti. Varianta A: koupi si investicni/kapitalove pojisteni, do ktereho strka cele 2000 kazdy mesic. Ty pojistovna deli na rizikovou cast (dejme tomu 500) a sporici/investicni cast (1500). Z obou casti si strhava poplatky, o kterych klient ani nevi, ze existuji. Varianta B: koupi si pouze cistou pojistku na riziko smrti, za kterou plati 500 mesicne. Zbylych 1500 uklada do podiloveho fondu. Jaky je vysledek? Pokud klient behem pojistne doby, tj. x let, zemre, tak u varianty A dostane pouze 300 000, u varianty B 300 000 + to, co nasetril v podilovem fondu. Pokud se dozije, tak dostane to, co nasetril onou castkou 1500, a to bude v pripade varianty B vice, protoze podilovy fond si strhava mensi poplatky. V obou pripadech se tedy nevyplati koupit si "investovani/sporeni" pres pojistovnu. Pro doplneni - priklad byl zjednodusen, cisla vymyslena, v praxi vypada kalkulace trochu sloziteji, ale vysledek je stejny.

Ano, ale pouze ve způsobu investování "volných" prostředků. U klasických produktů (nikoliv investičních pojištění s investováním na "riziko" klienta), je výnos opravdu zaručen kalkulací produktu.
Je také jasné, že pojištění není čistá investice, ale služba vyrovnávající rizika, která člověka či firmu mohou potkat. Právě za to se platí značné poplatky. Pojištění rozhodně není zadarmo. Není tedy vůbec správné pojištění a podílové fondy srovnávat.

Ano, u nekterych produktu Vam pojistovna garantuje vynos 3-5%. Zapomel jste vsak uz dodat, ze vam ho pripise k vasim penezum, z kterych si predtim strhla velmi tucny poplatek. Navic zapominate, ze u nekterych produktu pojistovny (investicni pojisteni) muzete dosahovat zaporneho vynosu, pokud si vyberete akcie. Takze pokud srovnavate podilovy fond a pojistovnu, tak v zadnem pripade nemichate investice ruzne bezpecnosti. Konzervativnejsi produkt pojistovny (kapitalove pojisteni) je zase srovnatelny s dluhopisovym podilovym fondem.

Přátelé, ten argument je skvělý. Dovoluji si poznamenat, že investice do diamantových dolů v Zairu také přinese mnohem více. A nebo také nic. Stejně jako investiční či podílové fondy. Neměli byste míchat investice různé bezpečnosti. Životní pojišťovny nabízejí velice slušný výnos vzhledem ke své bezpečnosti. Většina z nich garantuje výnos (3-5%) a dosahuje v průměru několik procent nad bankovními sazbami. Také asi nenajdete zkrachovalou životní pojišťovnu (a to v celé Evropě), na rozdíl od podílových fondů se záporným výnosem. Pozn. : Abych byl zcela přesný- zkrachovalá pojišťovna Morava měla zcela zanedbatelnou část životních pojistek. O peníze v nich (oproti majetkovým pojistkám) ale žádný klient nepřišel.

Přesně tak. Je zajímavé, že ve většině zemí tvoří rizikové životní pojištění většinu ze všech uzavřených smluv (Polsko - nad 50 %). U nás však naprosto zanedbatelnou část. Proč? Jde o politiku pojišťoven, kterým vyhovují dlouhodobé a drahé smlouvy, nebo o vliv tradice "spoření pro děti" ?

Jsem přesvědčen, že je to ale proto, že Vás "ukecali" na nesmyslný produkt. Rizikové životní pojištění nemůže tvořit více než 2-5% splátek a to pro jakýkoliv "reálný" věk (myšleno produktivní). Sdělíte-li mi váš věk a výši pojistné částky (výše úvěru, délka úvěru), pošlu vám přesný výpočet.Martin

Zcela jistě byl za daňovou změnou i lobing pojišťoven. Řekl bych však, že šlo spíše o snahu vyrovnat zvýhodněné podmínky penzijních fondů. Jaký by měl totiž být cíl státu - dlouhodobé spoření lidí pro zabezpečení v důchodu. Tuto podmínku splňují oba typy smluv. Záhadou spíše je, proč v roce 94 vláda prosadila vznik zcela nových institucí, místo podpory stávajících. A všimněte si, že situace se několikrát opakovala a opakuje, i když zatím neúspěšně. Byly zde návrhy na obří "penzijní spořitelny" spravující prostředky povinně spořících občanů a na "podnikové penzijní fondy" s povinnými příspěvky zaměstnavatelů. Daňové úlevy jsou oproti tomu mnohem svobodnější a spravedlivější - budeš-li si spořit na důchod, stát ti sníží daně, přestaneš-li - doplatíš vše co jsme ti odpustili. A to kam své peníze dáš je tvoje svobodné rozhodnutí. Zde je odpověď i na druhou část dotazů - každý a v jakémkoliv věku může využít daňových úlev (s výjimkou krátkodobých životních smluv), ale pokud je nevyužije k vytvoření důchodových úspor, bude muset daně doplatit.

Nevím nakolik se na novém způsobu odpisů životních pojistek podílí snaha zákonodárců neodčerpat přece jen tolik peněz z rozpočtu snížením daňového základu a nakolik lobbing pojišťoven zajistit si dlouhodobější než dlouhodobý zdroj. Zejména mladší lidé, kteří neuzavřeli smlouvu až do důchodového věku, jsou takto bohužel diskriminováni. Tím se bohužel právě pro věkově mladší skupinu obyvatel stává životní pojištění méně zajímavým způsobem investování.

Jestli si má člověk vůbec pořídit životní pojistku a především v jakém věku, tak to je myslím závislé na dvou důležitých faktorech: 1.jaká je jeho životní a pracovní situace a jestli je na něm někdo finančně závislý (např. děti, manžel-ka, apod.). Ne, jestli na to má(Kč) nebo jestli má věk. Pokud pojistku potřebuje, je potřeba zvolitm jaký typ a na jakou pojistnou částku a pak na to "najít" peníze. když jich nemá nazbyt, pak je to znamení, je "levnou", tj. bez spoření pojistku určitě potřebuje víc, než ti "movitější". !

Važený pane, právě v pojistkách vidím největší podraz v rozšíření hypoték. Banky se předhánějí v tom, jaké mají nízké úrokové sazby, ale co s tím udělá poměrně drahé povinné připojištění - je mi 45 a dělá to skoro 30 %

Domnívám se, že dlouhodobou levnou pojistku by si měl pořídit každý mladý člověk, i kdyby šlo o stavku měsíčně - za 40 - 45 let je z toho pořádný balík. Pokud jde o penzijní fondy, myslím si, že je to dobrá věc, ale v tomhle státě se od roku 1914 dožilo výplaty penze ze soukromých fondů minimum osob. Nemá zkrátka tradici, ale i sem by měli zajména mladí aspoň to kilo měsíčně investovat.

To záleží? Máš ženu? Děti? Pokud ano (a pokud Ty jsi hlavní živitel), nemáš potřebu se o ně postarat pro případ, že se Ti něco stane? Já ano. Než se nám narodilo první dítě, moc jsem nad tím nepřemýšlel, poslední dva roky se tímhle problémem začínám zaobírat velmi intenzivně. Stačí, aby do mě naboural na křižovatce nějaký blbec - a co pak?

Tak to Ti teda dík, letos mi bude 30 a právě jsem se od Tebe dozvěděl, že už jsem stará páka dobrá akorát do šrotu.

Větší efekt bude určitě mít, až se rozšíří hypotéky. Tam je životní pojistka povinná a v každém případě je lepší si ji poté nechat. Doporučuji proto třeba produkt Commerical Union, kde lze pružně měnit ochrannou a spořící složku (dokud platíte hypotéku, jdou vaše peníze na pojistnou ochranu, později se většina peněz ukládá na pozdější dobu).

Nevím, mám pocit, že nejde o příliš vhodný produkt pro mladé lidi. Ti by měli volit spíše akciové fondy, které jim dlouhodobě přinesou více. Životní pojistka je podle mě aktuální tak okolo 30 let, když už má člověk rodinu a potřeba ji zajistit začne mít svou cenu.