Každý může spořit. I ten, kdo

Určitě by si každý měl dopřát teplý oběd, protože správná životospráva přispívá k dobrému zdraví a pracovat a vydělávat peníze (a tedy mít možnost spořit či investovat) lze většinou jen, když je člověk zdráv. Ale je možné najíst se za 50,-Kč nebo za 300,-Kč.

To ale nemůžete chtít spát v hotelu a letět Jumbem. Já byl ve Skotsku měsíc a celkové náklady jsem měl 18.000, když tam budete týden, stačí vám kolem 9.000. Chce to ale trochu skromnosti...

Kdyz si denne misto tepleho obeda dam bagetu, usetrim za 11 mesicu 7260,- Kc. Chtel bych videt, jak za ty penize jedu dvanacty mesic do Skotska. A to jeste budu mit vredy:-((

Souhlasím s whatever, že se v souvislosti se spořením velmi často zapomíná na reálnou míru zhodnocení. Tatáž zapomětlivost vstupuje do jednání "finančních poradců", když vykreslují kumulativní výnosy, úroky z úroků atd. V této souvislosti jsem si vzpoměl na jednu anekdotu: Jeden mladý američan (zároveň také investor) uklouzne na schodech a spadne. Po ošklivém pádu je v hlubokém bezvědomí, ze kterého se probere až po 40 nebo 50 letech. První co v nemocnici uvidí je telefonní automat a tak ihned volá do svému makléři(???). "Dobrý den, můžete mi prosím sdělit současnou hodnotu mých bondů, které jsem přes Vás koupil za 100.000 dolarů?" ptá se. "Jeden milion, pane" odpoví makléř. "Whaú, a co mé akcie, za které jsem u Vás utratil asi dvěstětisíc?" pokračuje ve zjišťování. "Tři miliony dolarů" opět ho potěšil broker. "Super, tak to znamená....." Píp, píp, píp přerušil ho telefonní automat a ze sluchátka se ozvalo: "Vložte prosím stotisíc dolarů pro další tři minuty hovoru!"

Ta otázka je položena úplně špatně. Tady nejde o to, aby lidé (ne)spořili z důvodu rozmnožení svého bohatství (protože spořením se opravdu zbohatnou nedá), ale aby lidé NEZCHUDLI, což je při spoření celkem pravděpodobné!!!

Souhlasim s panem Novakem. Sporeni neni od toho, aby clovek zbohatnul, ale aby si dopral veci pro radost. Taky pri sporeni tezko dostanete zaludecni vredy a nabeh na infarkt jako pri podnikani nebo investovani.

Problém je, že spousta lidí si žije nad poměry, potom si stěžují, že na nic neušetří. Já to vidím v mém okolí. A na druhou stranu, kdo šetří a žije skromně je v očích ostatních blázen, který škudlí každou korunu. Např. náš Dominátor, když o něm napíšou, že hot dog koupí až před zábavním centrem, protože tam je levnější, tak ho mají za šetřílka, když si koupí sporťáka za pět melounů, tak ho mají za rozhazovačného boháče. Máme na sobě ve vztahu k penězům ještě pořád co zlepšovat. A nezávidět, když má někdo o něco více než my. (Myslím, že šetření má s tím hodně co do činění)

milý anonyme, jistěže spořením se z vás nestane Rothschild, ovšem tady přece nejde o bohatství, ale o to moci dopřát si věci, které nám dělají v životě radost (nechci-li pochopitelně palác na Bahamách) a na to se uspořit dá. Nebo si myslíte, že každá rodina v Čechách bude investovat do podílových fondů, případně amerických akcií, aby zbohatla? A propos - máte-li v úmyslu zbohatnout, chce to raději dobrý nápad pro business.

Do Skotska nechci! Spořením ještě nikdo nikdy nezbohatl, takže budu raději dál investovat!