Lidé ve věku od 15 do 25 let jsou sice v online světě sebevědomější než lidé nad 65 let, podceňují však rizika a jsou tak zranitelnější. Upozornila na to mBank při prezentaci průzkumu, který pro ni uskutečnila agentura STEM/MARK na vzorku 1000 uživatelů internetu.
„Sebejistota mladých je až příliš vysoká a v mnohých případech i neoprávněná. Mladí jsou ve srovnání se seniory méně obezřetní, takže se pak mohou stát snadnějším terčem útočníků,“ říká Martin Podolák, ředitel produktové a procesní divize mBank pro Česko a Slovensko.
Například téměř jedna třetina z nich přiznala, že u důležitých věcí, jako je například bankovnictví, často nebo aspoň občas něco potvrdí, aniž by si přečetla, o co jde. Bez pročtení podmínek nic neodklikne 29 % mladých. U seniorů je tento podíl daleko vyšší: U podstatnějších záležitostí bez pročtení nic nepotvrzují v celých 70 %.
U méně důležitých věcí (například cookies a podobně) se před odkliknutím vždy podrobněji seznámí s obsahem jen čtyři procenta, zatímco mezi seniory je to 23 procent.
Jiné heslo pro každý účet má pouze 36 procent mladých, zatímco u seniorů je tento podíl víc než dvakrát vyšší (74 %). Pravidelnou obměnu hesla uvedlo v průzkumu 27 % mladých a 35 % seniorů. U dalších doporučení – heslo by mělo obsahovat číslo, malá i velká písmena a aspoň osm znaků – byly výsledky vyrovnané.
„Při výskytu bezpečnostních útoků více než třetina mladé generace (35 %) nevěděla, co má v danou chvíli dělat. Nejčastěji se obraceli na rodinu (69 %) a pak na svou banku (36 %). Senioři odpověděli, že nevědí, co mají dělat, jen v 19 %,“ říká Václav Forst z agentury STEM/MARK.
Senioři si také častěji uvědomují, že by se do internetového bankovnictví neměli přihlašovat z veřejné wi-fi a že by si měli kontrolovat, zda je otevíraná stránka zabezpečená (kontrola ikony zámku před webovou adresou). Tuto kontrolu mladí uváděli v 53 %, zatímco senioři v 80 %.
Starší lidé mají vyšší strach z bezpečnostních nástrah (80 % proti 52 % u mladých) a proto se častěji snaží vzdělávat či rozšiřovat obzory (89 %, u mladých 78 %).
Jednou z možností ochrany je zablokovat si platební kartu v případě jejího nepoužívání, připomíná Podolák. Podle výzkumu to dělá 37 % mladých a 38 % seniorů. Možnost nastavit si limit na kartě pro platby či výběr využívá 87 % lidí z obou věkových kategorií.
Průzkum také ukázal, že blokaci magnetického proužku využívá 34 % mladých a 36 % seniorů. Tuto možnosti přitom nabídla jako první právě mBank před rokem, letos v březnu se přidala Expobank a čerstvě také Fio banka. „Magnetický proužek v Evropě většinou vůbec nepotřebujete, ale jeho blokace může výrazně zvýšit vaši ochranu před skimmingem,“ vysvětluje Podolák.
Zmíněná trojice bank je jediná, která klientům umožňuje zablokovat si „službu“ DCC, tedy nevýhodné kurzy při platbě u zahraničních obchodníků nebo při výběru z bankomatů.
Petr Kučera
Sdílejte článek, než ho smažem
